Francie - trochu binec, ale s espritem a šarmem

Francie je tradičně stát, jehož čelní politici se rádi prezentují velkými projekty v oblasti kultury. Tak třeba v 70. letech minulého století vznikla na místě staré pařížské tržnice rozsáhlá stavba Centre national d'art et de culture Georges-Pompidou, která je m.j. pozoruhodná tím, že byla dokončena včas a náklady nepřekročily rozpočet. Toto štěstí však neměly další investice, jako třeba Bibliothèque nationale de France nebo Opera Bastille, které byly součástí Velkých projektů prezidenta Françoise Mitterranda (francouzsky Grands Travaux de François Mitterrand). Ty měly dokumentovat význam francouzské kultury v celosvětovém měřítku. Přinesly na jednu stranu skutečně pozoruhodné stavby, ať už z hlediska architektonického či čistě funkčního, na straně druhé se však doba jejich výstavby systematicky prodlužovala, a náklady dramaticky rostly.

Jedním z těchto projektů byl i obrovský park na severozápadním okraji Paříže nazvaný Parc de la Villette, který vznikl na místě jatek z 19. století, která byla zrušena v roce 1976. Rozloha je obrovská, s 55 ha je téměř 5x větší než tržnice na místě starých pražských jatek. Součástí projektu byla řada objektů plnících kulturní potřeby Paříže. Jsou to například Cité des sciences et de l'industrie - Muzeum vědy a techniky, Cité de la musique, Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris, koncertní sál Zénith de Paris, divadelní sál Cabaret Sauvage nebo Théâtre Paris-Villette. Zatím poslední velkou stavbou je koncertní sál Philharmonie de Paris.

Cité de la musique je instituce, která jak již z názvu vyplývá, je jakýmsi organizátorem hudebního života. Jeho součástí jsou však také koncertní sály, stejně jako výstavní prostory, ale i stálá expozice Muzea hudebních nástrojů Pařížské konzervatoře. Navíc spravuje také koncertní sál Pleyel pro 1900 návštěvníků v centru Paříže. Právě tento sál byl v letech 2002-2006 restaurován a při jeho znovuotevření bylo oznámeno, že v Parc de la Villette bude vybudován nový sál Cité de la Musique s názvem Philharmonie Francaise. V soutěži vyhrál roku 2007 projekt světoznámého francouzského architekta Jeana Nouvela, který před časem projektoval také centrum Nový Smíchov v Praze. Stavba, financovaná státem a městem Paříž, byla provázena klasickými problémy. Změny projektu, vícepráce, zásahy politiků, parlamentní komise atd., jejichž výsledkem bylo, že stavba se o několik let protáhla a náklady stouply z původních 200 mil. € na téměř dvojnásobek. Našinci důvěrně známý binec. Leč nakonec bylo dílo dokončeno, vznikl pozoruhodný objekt s velkým sálem pro 2400 diváků, který poněkud připomíná Scharounovu Berlínskou filharmonii, samozřejmě o 50 let mladší. Spory kolem objektu ovšem pokračují a Jean Nouvel vydal celkem žertovné prohlášení, že on je nevinen a za nic neručí.

zahájení stavby v roce 2009

hrubá stavba před dokončením

celkový pohled

koncertní sál

 Do nového objektu se přesunul Orchestre de Paris jako rezidenční těleso a sál Pleyel bude využíván především k edukativním účelům, jejichž cílem je přivést ke klasické hudbě ročně až 40 000 dětí.

Provoz v novém sále byl zahájen slavnostním koncertem dne 14. ledna, jak jinak než projevy prezidenta republiky a starostky Paříže, kteří sbírali body na aktuální téma - teror. Architekt Nouvel, věren svému prohlášení, se nezúčastnil. Samotný hudební program byl následující:

Orchestre de Paris
Sbor Orchestre de Paris
Paavo Järvi, dirigent
Renaud Capuçon, housle
Sabine Devieilhe, soprán
Matthias Goerne, baryton
Hélène Grimaud, piano
Lionel Sow, sbormistr
---------------------
Henri Dutilleux: Sur le même accord
Gabriel Fauré: Requiem
Maurice Ravel: Concerto for piano in G major

      Přestávka

Thierry Escaich: Concerto for orchestra (objednávka Philharmonie de Paris and the Orchestre de Paris, světová premiéra)
Maurice Ravel: Daphnis et Chloé Suite No. 2

Na programu druhého inauguračním večera ve čtvrtek 15. ledna byly Borodinovy Polovecké tance, Čajkovského klavírní koncert s čínským superklavíristou Lang Langem a Berliozova Fantastická symfonie. Nahlédnutí do programu dalších dnů odhalí jednoho excelentního muzikanta vedle druhého, a koncert v neděli 25. ledna, kde Gustavo Dudamel bude dirigovat venezuelskou filharmonii Simona Bolivara při 5. symfonii Gustava Mahlera, bude v přímém přenosu vysílat medici.tv. Takže o kvalitě koncertů evidentně netřeba pochybovat, i když se hraje prakticky denně. To ostatně potvrzuje i fakt, že většina koncertů je beznadějně vyprodána. Jak říkám, trochu binec, ale s espritem a šarmem. Závidím, ale jen trochu, protože ta jména zajíždí i do Prahy.