Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

Carmina Burana - text (orig/cz)

I. ČÁST

FORTUNA IMPERATRIX MUNDI

1. O Fortuna / Ó, štěstěno

O Fortuna,
velut Luna
statu variabilis,
semper crescis
aut decrescis;
vita detestabilis
nunc obdurat
et tunc curat
ludo mentis aciem;
egestatem,
potestatem,
dissolvit ut glaciem.

Sors immanis
et inanis,
rota tu volubilis,
status malus,
vana salus
semper dissolubilis;
obumbrata
et velata
mihi quoque niteris;
nunc per ludum
dorsum nudum
fero tui sceleris.

Sors salutis
et virtutis
mihi nunc contraria;
est affectus
et defectus
semper in angaria.
hac in hora
sine mora
cordae pulsum tangite!
quod per sortem
sternit fortem,
mecum omnes plangite!


Stále není,
jen se mění
Štěstí jak tvář měsíce
Zvětšuje se,
změnšuje.
Život, krutý velice.
Hned nás týrá,
hned zas sbírá
Pro útěchu radost, smích,
I bídy stesk
i zlata lesk
Roztaví jak slunci sníh.

Osude, ty
marný, kletý,
S kolem svým se stočíš vráz;
V tobě zlo je,
štěstí tvoje
Vzejde jen a zmizí zas.
I nade mnou,
skryt v tkáň temnou,
Zastavil jsi s kolem svým,
Tak jsem dohrál,
oděv prohrál
Zásahem tvým neblahým.

Mám žít v ctnosti,
v bezpečnosti?
V této snaze nemám zdar.
Touha chabá,
vůle slabá
Nemůže než přinést zmar.
Nemeškejte,
se mnou lkejte,
Strun svých každý dotkni se,
Že i zdatný,
když los špatný,
zdolán k zemi skloní se.


2. Fortune plango vulnera / Konec slávy...

Fortunae plango vulnera
stillantibus ocellis,
quod sua mihi munera
subtrahit rebellis.

verum est, quod legitur
fronte capillata,
sed plerumque sequitur
Occasio calvata.

In Fortunae solio
sederam elatus,
prosperitatis vario
flore coronatus;
quicquid enim florui
felix et beatus
nunc a summo corrui
gloria privatus.

Fortunae rota volvitur;
descendo minoratus;
alter in altum tollitur;
nimis exaltatus
rex sedet in vertice
caveat ruinam!
nam sub axe legimus
Hecubam reginam




Nad ranami osudu
lkám se slzou v oku,
že mi přízeň odnímá
na každičkém kroku.

Přichází, jak říká se,
Štěstí v plavném skoku,
příslib svůj však nesplní
ani za sto roků.

Též na trůně Štěstěny
ve výši jsem seděl,
věnčen květy úspěchu
na své štěstí hleděl;
byl jsem šťasten, přešťasten,
slávu kolem hlavy,
teď však jsem z té výše spad´
a je konec slávy.

Kolo Štěstí točí se;
klesám, jsem zas malý,
jiný stoupá do výše.
Střez se pádu, králi,
když teď sedíš nejvýše:
buď té pravdy znalý.
že pod kolem Štěstěny
mrtvoly se válí.



PRIMO VERE / PŘIŠLO JARO

3. Veris leta facies / Uvítání

Veris laeta facies
mundo propinquatur.
Hiemalis acies
victa iam fugatur.
in vestitu vario Flora principatur,
nemorum dulcisono
quae cantu celebratur.


Florae fusus gremio
Phoebus novo more
risum dat, hoc vario
iam stipatae flore.
Zephyrus nectareo
spirans it odore.
certatim pro bravio
curramus in amore.
Cytharizat cantico
dulcis Philomena.
flore rident vario
prata iam serena.
salit coetus avium
silvae per amoena.
chorus promit virginum
iam gaudia millena.


Jara tvář, ta radostná,
k světu se už sklání,
zima krutá, bodavá,
rozplývá se v tání;
Flóra v šatě přepestrém
vládu má teď za ni,
sladkým zpěvem chystá háj
slavné uvítání.

Foebus znovu s úsměvem
Flóru v náruč vine,
s pestrých květů družinou
v doprovodu splyne,
z dechu vánků libých se
vůně medu line,
za vítězství v lásce vpřed,
to - a žádné jiné!
Jak by struny rozechvěl
slavík sladce zpívá,
utěšených luhů jas
s pestrým květem splývá;
stinným lesem létají
ptačí hejna živá,
na tisíce radostí
dívek sbor již mívá.


4. Omnia sol temperata / Jaro lásku rodí

Omnia Sol temperat
purus et subtilis;
novo mundo reserat
facies Aprilis,
ad amorem properat
animus herilis,
et iocundis imperat
deus puerilis.
Rerum tanta novitas
in sollemni Vere
et Veris auctoritas
iubet nos gaudere;
vias praebet solitas;
et in tuo Vere
fides est et probitas
tuum retinere.
Ama me fideliter!
fidem meam nota;
de corde totaliter
et ex mente tota
sum praesentialiter
absens in remota.
Quisquis amat taliter,
volvitur in rota.


Vše již slunce ovládá
něhyplné, jasné,
duben světu staví vstříc
znovu líce krásné,
k lásce tíhne mužů hruď,
sotva zima zhasne,
už má Amor v moci vše
radostné a šťastné.
Svět je v jaru slavnostním
znovuzrozen celý,
tonout v samé radosti
jara moc nám velí,
ukazuje cestu nám,
aby ten dar skvělý
věrně všichni v jaru svém
v srdci podrželi.
Věrnou láskou miluj mě,
hleď na věrnost moji:
ač se v dálce nesmírné
cesty naše dvojí,
srdce mé i mysl má
k tobě se jen pojí.
Kdo však takto miluje,
Je jak v krutém boji.


5. Ecce gratum / Bez lásky jaro smutné 

Ecce gratum
et optatum
Ver reducit gaudia.
purpuratum
floret pratum.
Sol serenat omnia.
iamiam cedant tristia!
Aestas redit,
nunc recedit
Hiemis saevitia.
Iam liquescit
et decrescit
grando, nix et cetera.
Bruma fugit,
et iam sugit
Ver Aestatis ubera.
illi mens est misera,
qui nec vivit,
nec lascivit
sub Aestatis dextera.
Gloriantur
et laetantur
in melle dulcedinis
qui conantur,
ut utantur
praemio Cupidinis.
simus iussu Cypridis
gloriantes et
laetantes
pares esse Paridis.


Zas nám, chlapci,
radost vrací
jaro milé, vítané.
V barvách duhy
kvetou luhy,
brzy léto nastane,
žalost, smutek odvane.
Zima zmizí,
v záři ryzí
jasné slunko zaplane.
Led, sníh taje,
zima zlá je
na odchodu před létem.
Jaro vzkvétá
mlékem léta,
vládu pojme nad světem.
Kdo nechodí s děvčetem,
ubohý je,
bídně žije
v světě, v sadě rozkvetlém.
V blaha ráji
radost mají,
žijí sladce, přesladce,
ti, kdož prahnou
a dlaň vztáhnou
po štěstí a po lásce.
Mějme lásku za vládce,
a pak blaze,
bez nesnáze
žijme jako v pohádce!


UF DEM ANGER / NA PALOUKU

6. Tanz / Tanec

Ad cantatum, choream
iuvenes tendite
i cantu, chorea
letantes plaudite!


Zpíváme, tančíme
všichni mladí,
zpíváme, tančíme
vždy tak rádi


7. Floret silva / Opuštěná

Floret silva nobilis
floribus et foliis.
ubi est antiquus meus amicus?
hinc equitavit.
eia, quis me amabit?
Floret silva undique.
Nach mime gesellen ist mir we.
Gruonet der walt allenthalben,
wa ist min geselle also lange?
Der ist geriten hinnen.
Owi, wer sol mich minnen?



Překrásný les raší zas,
co v něm květů, listí, krás!
Kde můj přítel z mladých let,
Kde as mešká naposled?
Ach, on odjel odtud s koněm,
kdo mě bude rád mít po něm?
Zase už les raší všude
po milém mi teskno bude.
Les se listím oděl zas.
Kde tak dlouho mešká as?
Ach, on odjel odtud s koněm,
kdo mě bude rád mít po něm?


8. Chramer, gip die warwe mir / Užijme světa!

Chramer, gip die varwe mir
die min wengel roete,
damit ich die jungen man
an ir dank der minnenliebe noete.

Seht mich an,
jungen man!
Lat mich iu gevallen!

Minnet, tugentliche man,
minnechliche frouwen!
Minne tuot iu hoch gemuot
unde lat iuch in hohen eren schouwen.

Seht mich an,
jungen man!
Lat mich iu gevallen!

Wol die, werlt, das du bist
also freudenriche!
Ich wil dir sin undertan
durch din liebe immer sicherliche.

Seht mich an,
jungen man!
Lat mich iu gevallen!


Dej mi, kupče, barvičky,
ať si zkrášlím líce,
ať přinutím k lásky hrám
mužů na tisíce!

Kdo jsi mlád,
měj mě rád,
chci se líbit můžum všem!

V lásce ženy půvabné,
správní muži mějte,
láskou k mužné hrdosti,
k lesku, poctám spějte!

Kdo jsi mlád,
měj mě rád,
chci se líbit mužům všem!

Že jsi plný radosti,
dík ti, světe, vzdávám.
tobě, jista přízní tvou,
v poddanství se vzdávám.

Kdo jsi mlád,
měj mě rád,
chci se líbit mužům všem!


9. Reie / Samy

Swaz hie gat umbe,
daz sint allez megede,
die wellent an man
alle disen sumer gan.

Chume, chum, geselle min,
ih enbite harte din,
ih enbite harte din,
chume, chum, geselle min.

Suozer rosenvarwer munt,
chum unde mache mich gesunt,
chum unde mache mich gesunt,
suozer rosenvarwer munt.

Swaz hie gat umbe,
daz sint allez megede,
die wellent an man
alle disen sumer gan.


Hle, ten tanec jediný,
to jsou samé dívčiny,
které chtějí léto celé
prožít samy, bez přítele …
(Chlapec)
Příjď, má milá, přijď ke mně,
čekám tě tak toužebně,
čekám tě tak toužebně,
Přijď, má milá, přijď ke mně!

Máš tak sladký, rudý ret,
přijď a uzdravíš mě hned,
přijď a uzdravíš mě hned,
máš tak sladký, rudý ret.

Hle, ten tanec jediný,
to jsou samé dívčiny,
které chtějí léto celé
prožít samy, bez přítele …


10. Were diu werlt alle min / Neskromný

Were diu werlt alle min
von dem mere unze an den Rin,
des wolt ih mih darben
daz diu chunegin von Engellant
lege an minen armen.



Kdybych já měl celý svět,
kam lze okem dohledět,
zřek´ bych se ho bezevšeho
mít v náručí místo něho,
mít anglickou královnu …



2. ČÁST

IN TABERNA / V HOSPODĚ

11. Estuans interius / Zpověď

Aestuans interius
ira vehementi
in amaritudine
loquor meae menti;
factus de materia,
cinis elementi,
similis sum folio,
de quo ludunt venti.

Cum sit enim proprium
viro sapienti
supra petram ponere
sedem fundamenti,
stultus ego comparor
fluvio labenti
sub eodem tramite
numquam permanenti.

Feror ego veluti
sine nauta navis,
ut per vias aeris
vaga fertur avis;
non me tenent vincula,
non me tenet clavis;
quaero mihi similes,
et adiungor pravis.

Mihi cordis gravitas
res videtur gravis;
iocus est amabilis
dulciorque favis;
quicquid Venus imperat,
labor est suavis,
quae numquam in cordibus
habitat ignavis.

Via lata gradior
more iuventutis,
implicor et vitiis
immemor virtutis,
voluptatis avidus
magis quam salutis,
mortuus in anima
curam gero cutis.


Slepým hněvem v nitru svém
planu v mocné zlobě,
v trpkosti a hořkosti
promlouvám sám k sobě.
Stvořen z hmoty lehoučké,
v níž se neklid tají,
jsem jak lístek na stromě,
s nímž si větry hrají.

Zatím co si moudrý muž,
je-li mudrc pravý,
skálu zvolí na základ,
obydlí když staví,
já se hlupák podobám
plynoucímu toku,
který mění krajinu
na každičkém kroku.

Unášen jsem jako člun,
jemuž lodník chybí,
nesu se jak vzduchem pták,
kam se mu jen zlíbí.
Nezdrží mě vězení,
spoutati se nedám,
se špatnými družím se,
rovné sobě hledám.

Připadá mi zatěžko
míti srdce z ledu;
zato mi je milý žert
lahodnější medu.
Plnit příkaz Venušin,
co v tom potěšení!
Pro lásku však v srdci mdlém
nikdy místa není.

Po široké cestě jdu,
jak je zvykem mládí,
zapomínám ctnostně žít,
k hříchu mě to svádí;
více nežli po spáse
po rozkoši toužím
pro duši jsem mrtev již,
zato tělu sloužím.


12. Olim lacus colueram / Jaká slávy proměna, kvílí labuť pečená 

Olim lacus colueram,
olim pulcher exstiteram,
dum cygnus ego fueram.

Miser, miser!
modo niger
et ustus fortiter!

Girat, regirat garcifer;
me rogus urit fortiter;
propinat me nunc dapifer.

Miser, miser!
modo niger
et ustus fortiter!

Nunc in scutella iaceo,
et volitare nequeo;
dentes frendentes video.

Miser, miser!
modo niger
et ustus fortiter!

Eram nive candidior
quavis ave formosior;
modo sum corvo nigrior.

Miser, miser!
modo niger
et ustus fortiter!

Nunc in scutella iaceo,
et volitare nequeo
dentes frendentes video!

Miser, miser!
modo niger
et ustus fortiter!


Na vodě jsem kdysi žila,
krásou kdysi vévodila,
když jsem ještě labuť byla.

Běda, běda,
teď jsem snědá,
mocný žár mě pálí.

Opéká mě plamen z loučí,
kuchař se mnou sem tam točí,
jídlonoš již ke mně skočí.

Běda, běda,
teď jsem snědá,
mocný žár mě pálí.

Kéž bych žila v proudech kdesi,
vždy jen v jasu pod nebesy,
nebýt v žáru, jenž mě děsí.

Běda, běda,
teď jsem snědá,
mocný žár mě pálí.

Bělejší kdys nad sníh zrána,
nejkrásnějším z ptáků zvána,
černější jsem teď než vrána.

Běda, běda,
teď jsem snědá,
mocný žár mě pálí.

Na míse teď ležím snědá,
poletovat se už nedá,
vidím zuby rvát mě, běda!

Běda, běda,
teď jsem snědá,
mocný žár mě pálí.


13. Ego sum abbas / Znamenitý hráč

Ego sum abbas Cucaniensis
et consilium meum est cum bibulis,
et in secta Decii voluntas mea est,
et qui mane me quaesierit in taberna
post vesperam nudus egredietur,
et sic denudatus veste clamabit:
Wafna, wafna!
quid fecisti, Sors turpissima?
nostrae vitae gaudia
abstulisti omnia!


Já jsem opat všude známý,
stýkám se jen s mazavkami,
mé srdce ke hře v kostky tíhne.
Kdo v hospodě mě ráno stihne,
jde po nešporách nahý domů.
„Ach běda, běda, u všech hromů!“
bude volat, prohráv šaty.
„Ach, osude, ty bídný, klatý,
jak jsi mohl uchvátiti
všechnu radost mého žití?“


14. In taberna quando sumus / Přípitek

In taberna quando sumus,
non curamus quid sit humus,
sed ad ludum properamus,
cui semper insudamus.

quid agatur in taberna
ubi nummus est pincerna,
hoc est opus ut quaeratur;
si quid loquar, audiatur.

Quidam ludunt, quidam bibunt,
quidam indiscrete vivunt.
sed in ludo qui morantur,
ex his quidam denudantur,

quidam ibi vestiuntur,
quidam saccis induuntur;
ibi nullus timet mortem,
sed pro Baccho mittunt sortem:

Primo pro nummata vini,
ex hac bibunt libertini;
semel bibunt pro captivis,
post haec bibunt ter pro vivis,
quater pro Christianis cunctis,
quinquies pro fidelibus defunctis,
sexies pro sororibus vanis,
septies pro militibus silvanis.

Octies pro fratribus perversis,
nonies pro monachis dispersis,
decies pro navigantibus,
undecies pro discordantibus,
duodecies pro paenitentibus,
tredecies pro iter agentibus.
Tam pro papa quam pro rege
bibunt omnes sine lege.

Bibit hera, bibit herus,
bibit miles, bibit clerus,
bibit ille, bibit illa,
bibit servus cum ancilla,
bibit velox, bibit piger,
bibit albus, bibit niger,
bibit constans, bibit vagus,
bibit rudis, bibit magus.

Bibit pauper et aegrotus,
bibit exul et ignotus,
bibit puer, bibit canus,
bibit praesul et decanus,
bibit soror, bibit frater,
bibit anus, bibit mater,
bibit ista, bibit ille,
bibunt centum, bibunt mille.

Parum sescentae nummatae
durant cum immoderate
bibunt omnes sine meta,
quamvis bibant mente laeta;
sic nos rodunt omnes gentes,
et sic erimus egentes.
qui nos rodunt confundantur
et cum iustis non scribantur.


V hospodě když zasedáme,
o svět my se nestaráme,
do hry v kostky rychle jdeme,
kterým stále holdujeme.

Jak se v naší krčmě žije,
kde se za groš pivo pije,
jestliže to zvědět chcete,
tedy si mě poslechněte.

Jedni hrají, druzí pijí,
jiní zase hříšně žijí.
Kdo jen ve hře čas svůj tratí,
často bývá svlečen z gatí;

jeden nový oděv nese,
jiný v cáry oblékne se.
Nikdo tu však nedbá smrti
z hazardníků v Mokré čtvrti.

První číši dárci lijem,
druhou, že si volně žijem,
pro zajaté číši jednu,
za živé číš dvakrát zvednu;
čtyři číše za pokřtěné,
pětkrát pijem za pohřbené,
pak za dívky lehkých mravů,
potom za zbojnickou slávu;

Dál za bratry v nepravosti,
za mnichy, jež dálka hostí,
za ty pijem, kteří plují,
za ty, kdož se nemilují;
za ty, kteří hříchů želí,
za poutníky, by zdar měli,
za papeže i za krále
pijem dnes a dál a dále …

Pije pán a pije paní,
pije kněžstvo, pijou kmáni,
pije hoch a pije družka,
pije sluha, pije služka,
pije mdlý i čert kým šije,
pije černoch, běloch pije,
pije tulák, pije stálý,
pije hlupák, pije znalý.

Pije chudý i nemocný,
pije štvanec i bezmocný,
pije chlapec, stařec s díky,
pije biskup s kanovníky,
pije sestra, pije matka,
pije bratr, pije babka,
pijou tito, pijou ony,
pijou stovky, miliony …

Brzy se však rozkutálí
tomu peníz velký, malý,
kdo tu s námi s kuráží
číš za číší poráží.
Proto celý svět nás haní
a nám dojít štěstí brání.
Kdo nám laje, nechť zcepení,
k spravedlivým čítán není!


III. ČÁST

COUR D´AMOURS / KRÁLOVSTVÍ LÁSKY

15. Amor volat undique / Bez milého

Amor volat undique,
captus est libidine.
iuvenes, iuvenculae,
coniunguntur merito.

siqua sine socio,
caret omni gaudio;
tenet noctis infima
sub intimo
cordis in custodia;
fit res amarissima.


Amor létá všude kol,
zachvátil ho lásky bol.
Děvčata i mladí muži
po právu se k sobě druží.

Ta, jež nemá chlapce svého,
zbavena je štěstí všeho,
žije v stesku, bez pomoci,
a ty všechny dary noci
jenom v skrytu srdce střeží
ach, jak hořce čas jí běží!


16. Dies nox et omnia / Zachraň mě

Dies, nox et omnia
Michi sunt contraria;
Virginum colloquia
Me fay planszer,
Oy suvenz suspirer,
Plu me fay temer.

O sodales, ludite,
Vos qui scitis dicite
Michi mesto parcite,
Grand ey dolur,
Attamen consulite
Per voster honur.

Tua pulchra facies
Me fay planszer milies,
Pectus habet glacies.
A remender
Statim vivus fierem
Per un baser.


Vše se spiklo proti mně,
jasný den i noc v své tmě.
Jak zaslechnu dívčí hlasy,
hned mi zvlhnou pláčem řasy
z hloubi srdce hořce vzdychám,
strachem, steskem sotva dýchám.

Vy, přetelé laškujte,
lásku dívkám slibujte,
jenom šetřte smutku mého
ach, tak krutě bolestného.
Při své cti však přec je radu
dejte svému kamarádu.

Pro tvou krásu, drahá, slyš,
tisíckrát jsme plakal již,
místo srdce led máš v hrudi -
kéž se v něm zas láska vzbudí!
Jeden dotek těch tvých rtů
hned mě vzkřísí k životu.


17. Stetit puella / Spanilá

Stetit puella
Rufa tunica;
Si quis eam tetigit,
Tunica crepuit. Eia.

Stetit puella
Tamquam rosula;
Facie splenduit,
Os eius fioruit. Eia.


Stála holčička,
rudá suknička;
kdo se dotkl zlehýnka,
zašustila sukýnka. Hejsa!

Stálo děvčátko
jako poupátko
zářila mu tvářička,
ústa jako kytička. Hejsa!


18. Circa mea pectora / Touha

Circa mea pectora
Multa sunt suspiria
De tua pulchritudine,
Que me ledunt misere.

Manda liet,
Manda liet
Min geselle
Chumet niet.

Tui lucent oculi
Sicut solis radii,
Sicut splendor fulguris
Lucem donat tenebris.

Manda liet
Manda liet,
Min geselle
Chumet niet.

Vellet deus, vallent dii
Quod mente proposui:
Ut eius virginea
Reserassem vincula.

Manda liet,
Manda liet,
Min geselle
Chumet niet.


Ach, co já se navzdychám,
jaký smutek v srdci mám,
že tvá krása spanilá
tolik mne, ach, ranila.

Zahrajte mně,
zahrajte mně,
moje milá
nejde ke mně.

Jako jasný slunce třpyt
září i tvých oči svit,
tak jako když jasný blesk
noční temno změní v lesk.

Zahrajte mně,
zahrajte mně,
moje milá
nejde ke mně.

Kéž mi splní samo nebe
můj úmysl, získat tebe,
panenství tě zbavit pout,
jež mi brání proniknout

Zahrajte mně,
zahrajte mně,
moje milá
nejde ke mně.


19. Si puer cum puellula

Si puer cum puellula
moraretur in cellula,
felix coniunctio.
Amore suscrescente
pariter e medio
propulso procul tedio,
fit ludus ineffabilis
membris, lacertis, labiis.


Když hoch s dívkou meškají
v komůrce své potají,
ach, jak šťastný je ten pár!
Rozrůstá se lásky žár,
a když potom na loži
oba stud svůj odloží,
nelze pojmout do výčtu
hru všech údů, paží, rtů.


20. Veni, veni venias! / Přijď, má krásko!

Veni, veni, venias,
Ne me mori facias,
Hyrca, hyrce, nazaza,
Trillirivos!

Pulchra tibi facies
Oculorum acies,
Capillorum series,
O quam clara species!
Rosa rubicundior,
Lilio candidior
Omnibus formosior,
Semper in te glorior!


Přijď má milá, přijď ke mně,
láskou zemřít nenech mě,
trala, trala, tralala,
ještě bys pak plakala.

Překrásná je tvoje tvář
i tvých očí jasná zář,
vlasů mocné pletence
a ten půvab v dívence!
Krásnější všech růží je
bělejší než lilie,
nejsličnější ze všech žen -
tou se vždycky pyšním jen!


21. In trituna / Sladké jho

In trutina mentis dubia
Fluctuant contraria
Lascivus amor et pudicitia.

Sed eligo quod video,
Collum iugo prebeo;
ad iugum tamen
suave transeo.


Vážky srdce rozkmitají
když se spolu v zápas dají
dívčí stud a láska chtivá.

Zvolím si však, jak o bývá,
to, nač oko mé se dívá,
do jha ihned šíji vložím,
v to jho sladké, po němž toužím.


22. Tempus est iocundum / 

Tempus est iocundum,
o virgines,
modo congaudete
vos iuvenes.

Oh, oh, oh,
totus floreo,
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus, novus amor
est, quo pereo.

Mea me confortat
promissio,
mea me deportat
negatio.

Oh, oh, oh
totus floreo
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus, novus amor
est, quo pereo.

Tempore brumali
vir patiens,
animo vernali
lasciviens.

Oh, oh, oh,
totus floreo,
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus, novus amor
est, quo pereo.

Mea mecum ludit
virginitas,
mea me detrudit
simplicitas.

Oh, oh, oh,
totus floreo,
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus, novus amor
est, quo pereo.

Veni, domicella,
cum gaudio,
veni, veni, pulchra,
iam pereo.

Oh, oh, oh,
totus floreo,
iam amore virginali
totus ardeo,
novus, novus, novus amor
est, quo pereo.


Nastal nám, děvčata,
radostný čas,
a námi zvem k radostem,
chlapci, i vás.

Ach, ach, ach,
celý rozkvétám!
Láska k dívce změnila mě
v jediný jen plam;
novou, novou láskou
hle, já umírám!

V mém slibu věrnosti
jaká síla!
Kdybych ho odmítla,
což bych žila?

Ach, ach, ach,
celý rozkvétám!
Láska k dívce změnila mě
v jediný jen plam;
novou, novou láskou
hle, já umírám!

Muž je v zimním čase
zdrženlivý,
z jara v srdci zase
žádostivý.

Ach, ach, ach,
celý rozkvétám!
Láska k dívce změnila mě
v jediný jen plam;
novou, novou láskou
hle, já umírám!

Jak se mohu bavit,
když jsem panna?
Jak se mohu těšit,
do neznáma?

Ach, ach, ach,
celý rozkvétám!
Láska k dívce změnila mě
v jediný jen plam;
novou, novou láskou
hle, já umírám!

Přijď mě těšit, krásko,
jak se týrám!
Přijď, jen přijď, má lásko,
vždyť už zmírám.

Ach, ach, ach,
celý rozkvétám!
Láska k dívce změnila mě
v jediný jen plam;
novou, novou láskou
hle, já umírám!


23. Dulcissime / Vyznání

Dulcissime,
totam tibi subdo me!


Můj nejdražší v světě celém,
vzdávám se ti, duší tělem.





BLANZIFLOR ET HELENA / BLANZIFLOR A HELENA

24. Ave formosissima / Ze všech nejkrásnější

Ave formosissima,
gemma pretiosa
ave decus virginum,
virgo gloriosa,
ave mundi luminar,
ave mundi rosa,
Blanziflor et Helena,
Venus generosa!
Zdráva buď, ty kráso krás,
perlo drahocenná,
ozdobou jsi dívek všech,
nejsličnější žena,
hvězdo světa zdráva buď,
růže krásou známá,
krásná jsi jak Helena,
jak Venuše sama.

3 komentáře:

  1. Poslouchat i vidět CARMINU BURANU a neznat text.To nemůže člověk pochopit celou operu ve vší kráse pochopit. Takže děkuji autorovi.AN

    OdpovědětVymazat
  2. Vďaka za umocnenie zážitku z tohto geniálneho diela. Ešte raz vďaka.

    OdpovědětVymazat