Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

pondělí 14. května 2018

A co takováto Evropa?

Na rozdíl od rozšířeného názoru, že Rusko bylo v poslední době v prosazování svého vlivu v bývalém Sovětském svazu úspěšné, ve skutečnosti vliv Moskvy na eurasijském kontinentu zřetelně klesl. Důležitý je tlak USA, stejně jako vnitřní ekonomické problémy v Rusku. Ale bližší pohled odhaluje, že je to Evropská unie, kdo podkopal ruský politický, ekonomický a dokonce i kulturní vliv ve východní Evropě a v bývalém sovětském prostoru. Moskva ztratila vliv na pobaltské státy, Moldavsko (přinejmenším částečně), Ukrajinu a Gruzii a ztrácí důvěryhodnost v Arménii. Evropa dosud nikdy nebyla tak sjednocená a jednomyslná ve svých vnitřních i zahraničněpolitických krocích.

Proč nebyla Evropa ve vztazích s Ruskem v minulosti nikdy tak úspěšná? Částečná odpověď spočívá v nešťastné geografii Evropy. Evropský kontinent představuje poloostrov Eurasie, na jehož rozhraní leží Rusko. Mír mezi nimi byl prchavý jev, protože oba se pokoušeli ovládnout nebo ovlivnit toho druhého.

Nástup Ruska k moci byl v podstatě výsledkem neustálých vnitřních bojů v Evropě. Byly chvíle, kdy byl kontinent sjednocen a Rusko bylo ohroženo, ale vytvoření skutečně sjednocené evropské říše, která by mohla dlouhodobě představovat pro Moskvu ekonomický problém, to byl příliš náročný úkol.

Budování evropského impéria by mělo minimálně tři fáze. Vojenské vítězství bylo zásadní, ale přesto neposkytovaly trvalý základ. Panovník potřeboval centralizovanou správu a spolupráci elit velkých napadených států, čehož dosáhnout mohlo trvat desetiletí, ale prakticky to byl nemožný úkol. Problémem Evropy také bylo, že kontinent byl plný ambiciózních, technologicky a vojensky vyspělých států, které se nechtěly vzdát své svobody.

Dokonce i když se někomu podařilo Evropu dobýt (jako v případě Napoleona a Hitlera), kontinent čelil dvěma "velkým nepřátelům" na své periferii, Británii a Rusku. Londýn se snažil udržet rovnováhu moci mezi evropskými státy, zatímco Moskva chtěla ovládat východní Evropu. Tato jednoduchá geografie vysvětluje, proč po celé staletí nebyla sjednocená Evropa životaschopným projektem a mír s Ruskem byl nedosažitelný cíl.

Nicméně geopolitický vývoj v Eurasii od rozpadu Sovětského svazu ukazuje, že sjednocená Evropa je realizovatelný projekt, pokud se k ní dospěje mírovou cestou. Moderní Evropa představuje pro Rusko velký problém, neboť bitva mezi nimi se poprvé v historii odehrává v ekonomické sféře. Moderní Evropa je ve skutečnosti silným ekonomickým a politickým nástrojem založeným nikoliv na nátlaku, nýbrž na spolupráci států a elit.

Nikdy dříve nebyla Evropa pro Moskvu tak zásadní výzvou. Ani kroky Napoleona či Hitlera nespěly k zásadnímu oslabení Ruska, přičemž jeho vojenské dobytí bylo v té době nemožné. Zásadní oslabení Ruska připadá v úvahu pouze prostřednictvím rozhodné ekonomické převahy území obklopujících západní část Ruské federace.

A to se nyní děje. Rusko prohrává s Evropou ve smyslu konkurenceschopnosti i ekonomického významu. Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a pobaltské státy ukazují, do jaké míry ruský vliv ustupuje. Ještě zajímavější je skutečnost, že tento proces bude pokračovat, přinejmenším v blízké budoucnosti. Rusko zůstane izolované, zatímco jeho bezprostřední okolí bude prohlubovat svou spolupráci se Západem.

Je Eurasie uprostřed zásadní změny? Umožní oslabení Ruska malým státům na jeho okraji a jinde na Středním Východě zlepšit svou geopolitickou situaci? Existuje spousta náznaků, které tento scénář podporují.