tag:blogger.com,1999:blog-36643498177235703372024-03-05T22:24:05.989+01:00Glossary„Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost.<br>Tím prvním si ovšem nejsem zcela jist.“ (Albert Einstein)<br> glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.comBlogger1002125tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-18112477725774511202020-03-01T16:16:00.000+01:002020-03-01T16:16:43.507+01:00Agrippina"MOC JE VÍC NEŽ PRÁVO"<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Tato slova vložil Vincenzo Grimani. kardinál, libretista, vicekrál neapolský a divadelním podnikatel vlastnící benátské divadlo Teatro San Giovanni Grisostomo, dnes známé jako Teatro Malibran, v jedné osobě do úst císařovny a mrchy Agrippiny ve stejnojmenné opeře Georga Friedricha Händela z roku 1709.
<br />
<br />
Své bohaté zkušenosti padesátníka ve službách Habsburků použil v nadčasovém příběhu, který se v intencích dobového vkusu odehrával za vlády císaře Claudia v Římě na počátku 1. století n.l. Nadčasové téma římských mocenských her, sexuálních intrik i kultu osobnosti odráželo současně atmosféru v Benátkách kardinálovy doby a v nezměněné intenzitě však rezonuje s dnešními dny.<br />
<br />
Příběh je síť plynule se měnících intrik posouvajích děj, jejichž motorem je Agrippina, mocichtivá manželka císařova a matka dospívajícího Nerona. Intriky se nakonec rozplynou v selanku rodinné lásky a věrnosti s jen trochou postranních úšklebků.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPdoZ5TDxbNbozhLc-SzySp6zuxhUg5A1vWPo3g4xLPAsZneJTUddbuGg_y3Q2R5KVftc9cTW16dNFGLXgHmP1WQXyXcBSzjsWaidNiEiKxts0Ez6gOXSR0KtxhiaLSRoQ4_hJQ_qMWLg/s1600/agrippina+schody.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPdoZ5TDxbNbozhLc-SzySp6zuxhUg5A1vWPo3g4xLPAsZneJTUddbuGg_y3Q2R5KVftc9cTW16dNFGLXgHmP1WQXyXcBSzjsWaidNiEiKxts0Ez6gOXSR0KtxhiaLSRoQ4_hJQ_qMWLg/s400/agrippina+schody.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zlaté schody k trůnu</td></tr>
</tbody></table>
Agrippina je Händelovou pátou operou, kterou napsal po předcházejících úspěších oratorních skladeb v Římě, a byla napsána ještě v italském jazyce. Premiéru měla v roce 1709 a autor jí uchvátil benátské publikum. poté se vrátil do Německa a zanedlouho do Anglie, kde zahájil svou kariéru skladatele oper a provozovatele divadla. Ačkoliv Händelovi bylo v době skládání teprve 24 let, svůj rukopis už měl zcela vybroušený. Kardinál-libretista si naopak úspěchu příliš neužil, zemřel za necelý rok po premiéře.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5X4W8J_tfiTeNsBkLYgdXuwZPB-7pxRMKMMKmRaPNkntKPdhZZgyrcB4QX-RP5OlSQvuW4ncs2qJw4KI8-kP53YOnqJYRPjVh76_pIlWlj48oLR5-epkqs0XhwH0OVGU8ZaK8UII2B_0/s1600/agrippina+golf.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg5X4W8J_tfiTeNsBkLYgdXuwZPB-7pxRMKMMKmRaPNkntKPdhZZgyrcB4QX-RP5OlSQvuW4ncs2qJw4KI8-kP53YOnqJYRPjVh76_pIlWlj48oLR5-epkqs0XhwH0OVGU8ZaK8UII2B_0/s400/agrippina+golf.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">císař Claudius relaxuje</td></tr>
</tbody></table>
Skotský režisér David McVicar má s Agrippinou bohaté zkušenosti, jeho první inscenace měla premiéru v roce 2020 v Bruselu a její koncepce je základem nastudování newyorského. Některé scény byly změněny, například "sváděcí" scéna mezi Claudiem a Poppeou, kde kvůli meetoo je aktivní žena zatímco muž je k smíchu. Jiné jsou aktuální jako bezdomovci, kteří tlačí nákupní vozíky, televizní reportéři, živá barová scéna nebo rozzuřený Nero, konzumující kvanta kokainu. A pro amerického diváka je jistě srozumitelný i politický kontext zlatého schodiště k trůnu nebo císaře hrajícího golf. Ostatně byl to generální ředitel divadla Peter Gelb, kdo prohlásil, že: "Měl bych říci, že jsme vděčni Bílému domu za to, že "Agrippina" je vnímána bezprostředněji." nebo "Líbí se nám představa, že impeachment je součástí propagace naší nové produkce." Celkově jde o chytrou černou komedii, kterou, ne každý však toto pojetí musí akceptovat.<br />
<div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrqRPZZai4-YSwt6xdA8db0NEjXWxpCxIu-XZk6_IlCChIR50J6RpuF2J-QqrlgaD99LkXcH_3J6Ny6GtHZQ0_WXD0bwwSLO93lvURiV05CfdFXSBT2TxEgd0bxWgK76RED4Oh_CHKbVE/s1600/agrippina+nerone.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="311" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrqRPZZai4-YSwt6xdA8db0NEjXWxpCxIu-XZk6_IlCChIR50J6RpuF2J-QqrlgaD99LkXcH_3J6Ny6GtHZQ0_WXD0bwwSLO93lvURiV05CfdFXSBT2TxEgd0bxWgK76RED4Oh_CHKbVE/s400/agrippina+nerone.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">matka Agrippina a syn Nerone</td></tr>
</tbody></table>
Ovšem podstatná je přece jen muzika. Händelovu barvitou hudbu, jejímž jádrem jsou v duchu tzv. opera seria spíše árie než ansámbly, nastudoval a diriguje Angličan Harry Bicket, vyhlášený odborník na barokní hudbu. Ten také v barové scéně hraje na jevišti na cembalo. Při představení mne více než kde jinde ovládal pocit, že do Metropolitní se zpěváci nechodí učit jak zpívat, tam přichází na vrcholu svého umění. Ať je to stálice Metropolitní Joyce DiDonato (51), po pětileté pauze se navracející Kate Lindsey (39) nebo debutující Brenda Rae (35), shodou okolností všechny Američanky. V hlavní roli se představila mezzosopranistka Joyce DiDonato, která má rozsáhlé zkušenosti s händelovským repertoárem – za sebou má řadu vystoupení i nahrávek, Agrippinu ztvárnila například v loňské inscenaci Královské opery v Londýně. Rovněž mužské postavy byly obsazeny skvěle a to nejen s ohledem na zpěv, ale i komické herectví, které šlo až k hraně karikatury, pro někoho možná i za ni. Nejpřesvědčivější byla postava Nerona, kterého ovšem hrála a zpívala dokonalá Kate Lindsey Nejlepší dojem z mužských mužů na mne udělal bas Metthew Rose.</div>
</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/trOBg9fXPhA" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: center;">
Joyce DiDonato jako Agrippina</div>
<div style="text-align: center;">
arie “Pensieri, voi mi tormentate”, 2. jednání</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/wggNk_LtWhE" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: center;">
Brenda Rae jako Poppea, 1. jednání</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/jufAkHxgEmw" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: center;">
Kate Lindsey jako Nerone</div>
<div style="text-align: center;">
Árie “Come nube che fugge dal vento,” 3. jednání</div>
<br />
<br />
<br />
Metropolitní opera New York<br />
29. března 2020<br />
přímý přenos<br />
<br />
<b>Georg Friedrich Händel</b><br />
<b>Agrippina</b><br />
libreto: Vincenzo Grimani.<br />
<br />
dirigent: Harry Bicket<br />
režie: Sir David McVicar<br />
scéna a kostýmy: John Macfarlane<br />
světelný design: Paule Constable<br />
choreografie: Andrew George<br />
<br />
Osoby a obsazení:<br />
Poppea – Brenda Rae<br />
Agrippina – Joyce DiDonato<br />
Nero – Kate Lindsey<br />
Ottone – Iestyn Davies<br />
Pallante – Duncan Rock<br />
Claudio – Matthew Rose<br />
<div>
<br /></div>
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-24933955976861936502020-02-29T16:47:00.001+01:002020-03-01T16:16:18.989+01:00Beethovenské štace<div style="text-align: justify;">
V letošním roce má hudební svět možnost slavit 250. výročí narození jednoho z největších skladatelů vůbec, a to Ludwiga van Beethovena. Řekl jsem si, že když už pořád něco píši, stálo by za to sepsat si pro sebe jakousi studii o tomto mimořádném člověku, ale jde to pomaleji, než jsem doufal. A tak alespoň něco málo o 12 místech, která jsou s Beethovenem spojena, aby mi při plánování letošních cest neunikla. </div>
<br />
1 Bonn<br />
2 Praha<br />
3 Heiligenstadt<br />
4 Theater an der Wien<br />
5 Mölker Bastei<br />
6 Palais Lobkowitz<br />
7 Hradec nad Moravicí<br />
8 Austrian Academy of Sciences<br />
9 Baden<br />
10 Mödling<br />
11 Helenental<br />
12 Wasserhof<br />
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">1 Bonn</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Město ležící na řece Rýn, kde to všechno začalo. Ludwig van Beethoven se zde narodil v prosinci 1770 otci Johannu van Beethoven a matce Marii Magdaléně Keverich v zadním traktu domu na dnešní Bonngasse. Pokřtěn byl 17. prosince. Otec byl zpěvákem u dvora kurfiřta knížete Maxmiliana Fridricha a v hlavní části domu žil další dvorní muzikant Johann Peter Salomon. Po čtyřech letech se rodina odstěhovala a později se tam vrátila. Dnes je v domě Beethovenovo muzeum, které bylo v loňském roce rekonstruováno a rozšířeno.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtXTQcdcpUaVMwRoLF6JLohrdUOEnjiHwiwGM98QHMdAUQ4CBlV1aQ_T2mmChRUwwe1H5SjooawUXIt2Usc_5zESh9t5ts4TfS26LGF1dN1EnITK3auZ30bjyNY3AQDVcqWUWcbYnRiD4/s1600/beethoven-haus.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="900" data-original-width="668" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtXTQcdcpUaVMwRoLF6JLohrdUOEnjiHwiwGM98QHMdAUQ4CBlV1aQ_T2mmChRUwwe1H5SjooawUXIt2Usc_5zESh9t5ts4TfS26LGF1dN1EnITK3auZ30bjyNY3AQDVcqWUWcbYnRiD4/s320/beethoven-haus.jpg" width="237" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<h2>
<span style="font-size: large;">2 Praha</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
I když většinu svého dospělého života strávil Beethoven ve Vídni, pracovní závazky ho občas přivedly i jinam. V Praze pobýval v roce 1796 a ubytován byl v Lázeňské ulici číslo 11 na Malé Straně v hostinci U zlatého jednorožce, dnes Palác Beethoven. Iniciátorem cesty byl zřejmě kníže Karel Lichnovský, stejně jako o 7 let dříve podobné cesty Mozartovy.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUo3Kj4qGV89k3tqqcuUYoymRthyphenhypheneWsXJvGcnRZqH87Sx3tI7kg2Tf2MVafeP3DNmzig2zPtsmJa7Mh5ZvGfQaQmxenBGxibf36WmK807VIEbIFO0LquyhTpoDtrdgjy3pJF-jRNv44LI/s1600/palac+beethoven.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgUo3Kj4qGV89k3tqqcuUYoymRthyphenhypheneWsXJvGcnRZqH87Sx3tI7kg2Tf2MVafeP3DNmzig2zPtsmJa7Mh5ZvGfQaQmxenBGxibf36WmK807VIEbIFO0LquyhTpoDtrdgjy3pJF-jRNv44LI/s320/palac+beethoven.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">palác Beethoven</td></tr>
</tbody></table>
</div>
</div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6TwqP5uTD_hYMscyHXVXLViDzQsGixHiu8n22ZsY7RieIjuuWZrAtmoKT0vr2avaPf4x-4l5pVNvhO9zrS07b8TI0hFpGoojirhQuICLky1wOTccSBs_f5kmxCvK3xp4qeKQrEhICVjo/s1600/beethoven+-+praha.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="283" data-original-width="189" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6TwqP5uTD_hYMscyHXVXLViDzQsGixHiu8n22ZsY7RieIjuuWZrAtmoKT0vr2avaPf4x-4l5pVNvhO9zrS07b8TI0hFpGoojirhQuICLky1wOTccSBs_f5kmxCvK3xp4qeKQrEhICVjo/s1600/beethoven+-+praha.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">autorem pamětní desky je Otakar Španiel </td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Bratrovi Johannovi Beethoven z Prahy píše, že se má dobře, jeho umění mu přináší přátele a uznání i peníze a zůstane několik týdnů. Během pobytu složil nejen několik komorních skladeb (mimo jiné koncertní arii Ah! perfido a několik skladeb pro mandolinu) dedikovaných osmnáctileté hraběnce Josephine de Clary, člence jednoho z předních šlechtických rodů nejen v Praze, ale celé habsburské říši. Při té příležitosti také navštívil známého pražského houslaře Edlingera, který sídlil v nedaleké Nerudově ulici v domě U tří housliček.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRibYQg759mlQBWmMeJp5GaTp3FCsmJP7KHOJjgE1xRZ9e9DcQhpLKtM8qvnaWP9NpyJKkkU6UdRYOkzCHm5GZJV36lpcOjMCJyRFVYynfcmqW5Y7RJlK6-ccnNLYu22Z8bEEoRIgf4Rw/s1600/houslicky.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRibYQg759mlQBWmMeJp5GaTp3FCsmJP7KHOJjgE1xRZ9e9DcQhpLKtM8qvnaWP9NpyJKkkU6UdRYOkzCHm5GZJV36lpcOjMCJyRFVYynfcmqW5Y7RJlK6-ccnNLYu22Z8bEEoRIgf4Rw/s320/houslicky.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
Do Prahy se Beethoven vrátil v roce 1798 na premiéru svého 1. klavírního koncertu, kde sám hrál klavírní part. A potřetí tudy cestoval v červenci 1812 do lázní Teplice, kde se setkal nejen se spisovatelem a básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe.<br />
<br /></div>
<h2>
<span style="font-size: large;">
3 Heiligenstadt</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Poprvé Beethoven přijel do Vídně v roce 1787, aby se setkal s Mozartem. Ale vzhledem k onemocnění matky se musel urychleně vrátit. O šest let později přijel znovu a většinu života strávil ve městě a jeho okolí. Jedním z těchto míst je Heiligenstadt, dnes součást Vídně, kam lze dojet metrem. Poprvé zde pobýval v roce 1802, aby léčil svou nastupující hluchotu.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbdXYyHi2oSkCUuqZyqdh2iFJqKSOXTEiH_MM4brB2XJobaUsCl54ju_DSPe2Ip5xNpzJnPh9wjL4H1PfTqM0JotvjHDRmj-Zxcm5EUws2V4QWYuClk82TX74AiMQ14nMqGQiVs2xBdYo/s1600/beethoven+-+heil.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="851" data-original-width="1280" height="299" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjbdXYyHi2oSkCUuqZyqdh2iFJqKSOXTEiH_MM4brB2XJobaUsCl54ju_DSPe2Ip5xNpzJnPh9wjL4H1PfTqM0JotvjHDRmj-Zxcm5EUws2V4QWYuClk82TX74AiMQ14nMqGQiVs2xBdYo/s400/beethoven+-+heil.jpg" width="450" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Beethovenovo heiligenstadtské muzeum, Probusgasse 6</td></tr>
</tbody></table>
Muzeum v Probusgasse je od roku 2017 největší beethovenovskou expozicí ve Vídni.<br />
<br />
V roce 1802 zde vznikla 2. symfonie, premiérovaná v Theater an der Wien Zde také ve stejném roce napsal ve stavu hluboké deprese Závěť, která však byla nalezena až po jeho smrti.<br />
<div style="text-align: justify;">
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_BGkxP0SpjQxnbmwpwMjLdTFN-kT6whFfSjcZXyR3B2T1w05BmmpR1isFcEcmb_2D0ajGduee7tr-C0Km89QoVr4zT9mXN3ptzPagv5XHqg0HxA7zuek7eYKJMwaPwIbctZ_g2Bp47OQ/s1600/beethoven+-+zavet.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1083" data-original-width="1234" height="350" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_BGkxP0SpjQxnbmwpwMjLdTFN-kT6whFfSjcZXyR3B2T1w05BmmpR1isFcEcmb_2D0ajGduee7tr-C0Km89QoVr4zT9mXN3ptzPagv5XHqg0HxA7zuek7eYKJMwaPwIbctZ_g2Bp47OQ/s400/beethoven+-+zavet.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kopie závěti je vystavena v muzeu</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
Badatelé se nemohou shodnout na tom, zda skladatel pobýval v místě muzea nebo o kus dále, v hostinci a dnešním vinařství na Pfarrplatz 2. Pravda však je, že v hostinci bydlel krátce v roce 1817.</div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2QPXlMKmSmPDBF6JpiSiciiaw4Yn1aq-8KGqrUF_dX-apdpxvJdst1r_VeYQ_75FokzWIOnpUXo-uH2qN4oGpkoW8g1Y4DdsdKxHyaBHI6uemYOhmXmAuVO47Mvlly7INov-05uHOkIo/s1600/beethoven-pfarrplatz.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="646" data-original-width="1024" height="251" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj2QPXlMKmSmPDBF6JpiSiciiaw4Yn1aq-8KGqrUF_dX-apdpxvJdst1r_VeYQ_75FokzWIOnpUXo-uH2qN4oGpkoW8g1Y4DdsdKxHyaBHI6uemYOhmXmAuVO47Mvlly7INov-05uHOkIo/s400/beethoven-pfarrplatz.jpg" width="400" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">
<br /></div>
</div>
</div>
<h2>
<span style="font-size: large;">
4 Theater an der Wien / Divadlo na Vídeňce</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Beethoven ovšem ve Vídni žil na možná až 60 adresách. V roce 1802 ho ředitel nedávno vybudovaného divadla Na Vídeňce Emanuel Schikaneder ubytoval v bytové části objektu, snad proto, aby měl kontrolu nad prací na opeře Leonora a dalších skladbách. Byl to týž Schikaneder, který napsal libreto pro Mozartovu operu Kouzelná flétna. 8. května 1803 zde měla premiéru 2. symfonie, 3, klavírní koncert a oratorium Kristus na Olivetské hoře. O dva roky později zde měla 7. dubna veřejnou premiéru symfonie č. 3 Eroica a 20. listopadu opera Leonora, proti vůli skladatelově přejmenovaná na Fidelio. A nakonec v roce 1808 zde poprvé zazněly 5. a 6. symfonie a fantazie pro klavír.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJJgbfCcWahcqUp10g0yVboM91r1kDmT3sbhp_tNyUQb9X8K9nMHMeWDuAD_IdbRbuTN2VvQXrPWtdsXXI1LnbYRr20i-52ORGLNo90HSVW8H0tdsjMWuHBuRfFU5oYDXHo7pgiHME_fk/s1600/tadw+z+boku.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="592" data-original-width="1258" height="187" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjJJgbfCcWahcqUp10g0yVboM91r1kDmT3sbhp_tNyUQb9X8K9nMHMeWDuAD_IdbRbuTN2VvQXrPWtdsXXI1LnbYRr20i-52ORGLNo90HSVW8H0tdsjMWuHBuRfFU5oYDXHo7pgiHME_fk/s400/tadw+z+boku.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">boční pohled na Theater an der Wien na počátku 19. století</td></tr>
</tbody></table>
Divadlo je dodnes v provozu, budova s bytem však již nestojí.<br />
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">5 Mölker Bastei</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Další Beethovenův kdysi byt, dnes muzeum lze najít nedaleko bývalé Skotské brány, dnes stejnojmenné stanice metra, a proti vídeňské univerzitě. Je ve čtvrtém patře nájemního domu postaveného koncem 18. století na zrušeném bastionu městského opevnění (proto adresa Mölker Bastei 8) a z oken je krásný výhled na střechy Vídně a Wienerwaldu.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXl2a1PAWz9zFM74a9s0r1PUjrefF5DLEkUvgzFuBdIFE4RO3IwjBr4laKzUQN64_7hR23oYPR1P8V_rmlCRAZ7OzyoFmKw0jtN1cjCqwheVDiE1SqJYZ01tL2W9VkbmuoJnwX1kS2H1w/s1600/molker+bastei.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="817" data-original-width="800" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXl2a1PAWz9zFM74a9s0r1PUjrefF5DLEkUvgzFuBdIFE4RO3IwjBr4laKzUQN64_7hR23oYPR1P8V_rmlCRAZ7OzyoFmKw0jtN1cjCqwheVDiE1SqJYZ01tL2W9VkbmuoJnwX1kS2H1w/s320/molker+bastei.jpg" width="313" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ve 4. patře je Beethovenův byt s expozicí.<br />
A pozor, bez výtahu!!!</td></tr>
</tbody></table>
Beethoven zde žil v letech 1804-1808 a 1810-1814 a těšil se přízni majitele domu Johanna Baptisty Freiherr von Pasqualati. Během této doby zde vznikly 5., 7. a 8. symfonie a také byla dokončena opera Leonora/Fidelio. V muzeu, které je v bytě umístěno, je řada exponátů spojených s Beethovenem, včetně piana, u kterého skládal 5. symfonii.<br />
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyZ_bKN7kylmKbWeorx49GrW_Hihjn10BESLW_F8NRYUK1FjJFzxbn1objtyBWLpJxPmhyphenhyphenxGsVlSPYiHU7pSQbutBoiePHtzYGbicd8C-SqVat0YzS27AmlnKv0VbByp1dZnHiFM4uZxk/s1600/bastei+-+piano.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyZ_bKN7kylmKbWeorx49GrW_Hihjn10BESLW_F8NRYUK1FjJFzxbn1objtyBWLpJxPmhyphenhyphenxGsVlSPYiHU7pSQbutBoiePHtzYGbicd8C-SqVat0YzS27AmlnKv0VbByp1dZnHiFM4uZxk/s320/bastei+-+piano.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">
6 Lobkovický palác ve Vídni</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
V době svého republikánského nadšení připsal Beethoven 3. symfonii Eroica Napoleonu Bonaparte. Když ten se nechal prohlásit císařem, Bonapart zmizel a skladatel symfonii připsal, možná za 400 dukátů, knížeti Lobkovicovi s právem na výlučné provozování po dobu šesti měsíců. Ve Vídni poprvé zazněla v prosinci 1804 právě v tomto sále (Ale vůbec poprvé v srpnu 1804 na lobkovickém zámku Jezeří v severních Čechách, poté na dalším lobkovickém zámku v Roudnici a teprve pak ve Vídni). Protože však šlo o soukromé akce, za den skutečné premiéry se počítá 7. duben 1805, kdy byla poprvé hrána pro veřejnost - viz Theater an der Wien.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCiPeKdkC8K9cl3dB-e9gZSgztimd4dPy9G6iYP6nLsxzNs-tnNjO8qLc-2dLXFDyO5WAGaVHUUjx9vmHDfc2MWP2iOsrLYpS8lF659pSsceif0RCDQvc9sF0uRTyr6404ItxTp4htoWQ/s1600/lobkowitz+wien.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCiPeKdkC8K9cl3dB-e9gZSgztimd4dPy9G6iYP6nLsxzNs-tnNjO8qLc-2dLXFDyO5WAGaVHUUjx9vmHDfc2MWP2iOsrLYpS8lF659pSsceif0RCDQvc9sF0uRTyr6404ItxTp4htoWQ/s400/lobkowitz+wien.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Slovo "eroica" se však objevilo až v roce 1806, kdy symfonie vyšla tiskem. Název zněl "Sinfonia eroica composta per festeggiare il sovveniere di un grand uomo", v překladu „Hrdinská symfonie zkomponovaná na počest velkého člověka“. Odtud se vžil název Eroica a dále sál Eroica. A cestou z centra do Heiligenstadtu můžete na Döblinger Hauptstrasse narazit na Eroica House, kde Beethoven trávil léto 1803 a pracoval ne Eroice.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguzVGyGv7XY_x5WCSqig-rVcX8M_Bt0ke7JdFf4CuQrIUZdAzyLaygjgAWaAynNJ8LYDhTLRMbN3enJRlBm2IFIjjd1vjDWJCQYKfhdIKYBloEqxrsbiRr5DdY6DZCpin_lBDpj9t32aY/s1600/eroica+saal.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguzVGyGv7XY_x5WCSqig-rVcX8M_Bt0ke7JdFf4CuQrIUZdAzyLaygjgAWaAynNJ8LYDhTLRMbN3enJRlBm2IFIjjd1vjDWJCQYKfhdIKYBloEqxrsbiRr5DdY6DZCpin_lBDpj9t32aY/s320/eroica+saal.jpg" width="244" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Eroica Saal</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: center;">
</div>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">7 Hradec nad Moravicí</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Jedním z hlavních Beethovenových mecenášů po definitivním přesídlení do Vídně byl kníže Karel Lichnovský. Beethoven v jeho vídeňském domě několik let bydlel a navíc dlouhodobě pobíral apanáž. Rodině patřil rovněž zámek v Hradci nad Moravicí nedaleko slezské Opavy, kam byl Beethoven v roce 1806 pozván.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsb8VEUAA_3VDLSDzWfjTBAE_L768SpDSHqE1rD7j1auzg2_uQ6ZJlu9OzTk0sUTL7aLZp392g56C4AOtQtvk0fv1AZALvX_FzZFoq_bwSTA4Q6wmDXEanAKZEONwz6iosmYs3nBOLQX4/s1600/hradec+zamek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="525" data-original-width="1004" height="208" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjsb8VEUAA_3VDLSDzWfjTBAE_L768SpDSHqE1rD7j1auzg2_uQ6ZJlu9OzTk0sUTL7aLZp392g56C4AOtQtvk0fv1AZALvX_FzZFoq_bwSTA4Q6wmDXEanAKZEONwz6iosmYs3nBOLQX4/s400/hradec+zamek.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zámek v Hradci nad Moravicí</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAgBNfTHEcsElG-Gv4vLT0guDo7H2r1nh_TtNIm8g0Ib2odD3jce1MZsdcNM3lUN0AqWHw4PRQSKKCY8XmNqJ0P1Vy8DPNryeNcKORXBCxqFkyvjheWN21xONNRQGH2R41TEj-YFfP9nA/s1600/hradec+klav%25C3%25ADr.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAgBNfTHEcsElG-Gv4vLT0guDo7H2r1nh_TtNIm8g0Ib2odD3jce1MZsdcNM3lUN0AqWHw4PRQSKKCY8XmNqJ0P1Vy8DPNryeNcKORXBCxqFkyvjheWN21xONNRQGH2R41TEj-YFfP9nA/s320/hradec+klav%25C3%25ADr.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">"Beethovenův" pokoj</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1yrKgDpyqII_e514tYVezXyUaNij1I3IB3dcl362oqzCVcDtmMiHY6zk1xY_tv_7Ye5kuY2rMFr4VcOYOhRn4btQ-i0MqD2tXTf9GjnEloTShxihD3-19Y6NUKsoyg11vI8ZzALDANF0/s1600/hradec+busta+2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1331" data-original-width="1600" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh1yrKgDpyqII_e514tYVezXyUaNij1I3IB3dcl362oqzCVcDtmMiHY6zk1xY_tv_7Ye5kuY2rMFr4VcOYOhRn4btQ-i0MqD2tXTf9GjnEloTShxihD3-19Y6NUKsoyg11vI8ZzALDANF0/s320/hradec+busta+2.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">busta v zámeckém parku</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: justify;">Pobýval tam od července a někdy v říjnu se vrátil domů. Došlo k tomu po roztržce s pánem domu, který pozval francouzské důstojníky, kterých byl kraj plný, snad v naději, že tím zabrání rabování na svém panství. Při té příležitosti požádal skladatele o to, aby zahrál Appassionatu, a protože ten odmítl, došlo k potyčce, po které Beethoven v noci a za deště odešel. Tím přišel o přítele a mecenáše, který ho 13 let podporoval. Zůstaly mu jen nástroje, které kníže zakoupil pro chlapecký kvartet.</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Podruhé přijel Beethoven do Hradce pravděpodobně 24. září 1811, aby se účastnil premiéry své Mše C dur dne 28. září v Opavě. Na zámku se zdržel pouze 5 dnů a odejel do Vídně, aby se zúčastnil oslav svého žáka arcivévody Rudolfa. Podstatné však je, že kníže onen starý konflikt odsunul a byl ochoten Beethovena znovu podporovat. Což pomohlo jen zčásti, neboť za 3 roky zemřel. </div>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">8 Rakouská akademie věd</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Historická budova Rakouská akademie věd se nachází nedaleko Stephansplatz v budově postavené v letech 1753-1755 pro potřeby vídeňské univerzity, která v této oblasti působila od středověku. Uvnitř této instituce lze najít další důležité beethovenovské místo. Koncertní sál, který v jeho době náležel k nejprestižnějším vídeňským scénám, byl 8. prosince 1813 svědkem premiéry 7. symfonie a skladby Wellingtonovo vítězství oslavující úspěchy spojenců v boji s Napoleonovou armádou. Koncert byl součástí charity ve prospěch vojáků zraněných v říjnové bitvě u Hanau.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBzIaCMzhL2iuuIwopjkM6WAML-aCQeDiho8aE4ryV9DUErouTvnFT5ZGX3zpCVxyjcI1D3pJAyp4s4JjZ_uS711sxb_klaOf-rVgm7Bx3as7IfSuzJ3SmwmrDOs5MGVi6IVEAdTUOPus/s1600/festsaal+WAW.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBzIaCMzhL2iuuIwopjkM6WAML-aCQeDiho8aE4ryV9DUErouTvnFT5ZGX3zpCVxyjcI1D3pJAyp4s4JjZ_uS711sxb_klaOf-rVgm7Bx3as7IfSuzJ3SmwmrDOs5MGVi6IVEAdTUOPus/s400/festsaal+WAW.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slavnostní sál Rakouské akademie věd</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">9 Baden</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Nijak zvlášť pevné Beethovenovo zdraví přivádělo skladatele do různých lázní. Vedle zmíněného Heiligenstadtu nebo lázní v západních Čechách to byl především Baden, který leží asi 30 km jihozápadně od Vídně. V letech 1807-1825 tam strávil mnoho prázdninových měsíců a dodnes zůstala zachována řada domů, kde tehdy žil. Jedním z nejznámějších je dům Rathausgasse 10, kde pracoval na 9. symfonii a kde je dnes malé muzeum. </div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHz6ud0MdQylQ4vQF9iLycY3N2aRG-P-S8ZECpE4evuE5SRo4qjfJAM1jSatoMRLqrCsx9bk7rghlAZz62hxCoWDddX5UUy_Pv2qm0qFZnOF-fXD6IUe0zaYWwEjelAsfJ302i-s7ctP8/s1600/baden.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="230" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgHz6ud0MdQylQ4vQF9iLycY3N2aRG-P-S8ZECpE4evuE5SRo4qjfJAM1jSatoMRLqrCsx9bk7rghlAZz62hxCoWDddX5UUy_Pv2qm0qFZnOF-fXD6IUe0zaYWwEjelAsfJ302i-s7ctP8/s400/baden.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Beethovenhaus Baden</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">10 Mödling</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Modling leží pár kilometrů jižně od Vídně, ale je dnes okresním městem s asi 20 000 obyvatel a Beethoven v něm bydlel v letních měsících 1818 a 1819 ("Hafnerhaus") jakož i 1920 ("Christhof"). V té době pracoval na skladbách Missa Solemnis, 9. symfonie, klavírní sonáta č. 29 a Diabelliho variace. V roce 1819 údajně složil 11 tzv. Mödlingských tanců pro šraml, který hrál v hostinci U dvou havranů, kam docházel. Do Hafnerhaus jsou dnes turisté lákáni na pamětní pokoje.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRhEkxakuiCX2b-6NoTbBsiXHvF61ovjREAHVynRv86oN7mi9MedR4WRLTt6GtImoytO-ChGndCFOLuYSM5tKwIrvIAKikPP4oq9D50jVlI5jAGl3bW54KZAasouMFC1lSpaYzotJmkq8/s1600/modling.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="287" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRhEkxakuiCX2b-6NoTbBsiXHvF61ovjREAHVynRv86oN7mi9MedR4WRLTt6GtImoytO-ChGndCFOLuYSM5tKwIrvIAKikPP4oq9D50jVlI5jAGl3bW54KZAasouMFC1lSpaYzotJmkq8/s400/modling.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hafnerhaus Modling</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">
11 Helenental</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Seznam Beethovenských poutních míst zakončíme něčím méně radostným. Jak lze očekávat u romanticky orientovaného skladatele, jenž do „pastorální“ symfonie přenesl své city k přírodě, Beethoven měl rád procházky po venkovských oblastech v okolí Vídeň. Jedním z těchto míst bylo Helenentalské údolí poblíž Baden, kde „Beethovenova cesta“ připomíná jeho dobu. Ostatně podobná cesta je i v Heiligenstadtu.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBt041yN1RhYKGJ5wdOdyOwI2vNF2aApQGi0tvcQvNqaD21Yloh_eQr7c8pe0_V4ayDRiX6TyD4E8-tdhH96pNOlSEjmtohXOKoo6bPcJ-WpgbGG4faw6dCjT6rny3x4CzuzeVQzKxikM/s1600/beethoven+helenental+2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBt041yN1RhYKGJ5wdOdyOwI2vNF2aApQGi0tvcQvNqaD21Yloh_eQr7c8pe0_V4ayDRiX6TyD4E8-tdhH96pNOlSEjmtohXOKoo6bPcJ-WpgbGG4faw6dCjT6rny3x4CzuzeVQzKxikM/s320/beethoven+helenental+2.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiagy_zbgQbtMO2JePc1DStcYiWhUc6p8s6GfgefuWAw4dfVDqUIS0hKAB8j-1_d8p0EM-TQjq9ituTmHMfTVSPyCjweoYp58YhadfKxTkoWbhQ_IOVSh8sxW8OZ_E0d90pOZNWqgilSw/s1600/beethoven+helenental.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1281" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiagy_zbgQbtMO2JePc1DStcYiWhUc6p8s6GfgefuWAw4dfVDqUIS0hKAB8j-1_d8p0EM-TQjq9ituTmHMfTVSPyCjweoYp58YhadfKxTkoWbhQ_IOVSh8sxW8OZ_E0d90pOZNWqgilSw/s320/beethoven+helenental.jpg" width="256" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nesmrtelný mistr tónů pobýval v letech 1826 a 1826<br />
často u této skály</td></tr>
</tbody></table>
Bohužel tato oblast byla údajně také místem, kde se Beethovenův 20letý synovec Karl pokusil v červenci roku 1826 o demonstrativní sebevraždu. Přestože měl dvě pistole, jednou minul a střela z druhé ho pouze zranila. Nicméně dosáhl svého a zoufalý strýc - poručník souhlasil s tím, aby tento neschopný střelec opustil studia a stal se vojákem.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJl9hT3OBbCm_4WPOamC0Z1ai8ExpJPR-_rwmZhmi4dC6B_AECX_dequTObfEPJqW74WHlQIXLF_jPmZzg-0jxq3VEY14ftayvPtNZF9_rJIWKIppsihjlWwueQ9yiV5M6XKsCFKDHy9A/s1600/Burg_Rauhenstein.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="371" data-original-width="550" height="268" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJl9hT3OBbCm_4WPOamC0Z1ai8ExpJPR-_rwmZhmi4dC6B_AECX_dequTObfEPJqW74WHlQIXLF_jPmZzg-0jxq3VEY14ftayvPtNZF9_rJIWKIppsihjlWwueQ9yiV5M6XKsCFKDHy9A/s400/Burg_Rauhenstein.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Helenental s troskami hradu Rauhenstein ve 20. letech 19. století</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
To romantické místo je snad prokleté. O pár kilometrů dál a 63 roků později zastřelil v Mayerlingu ženatý korunní princ Rudolf svou mladičkou a již těhotnou milenku a posléze i sebe (Říká jedna z verzí tragédie císařské rodiny)</div>
<br />
<br />
<h2>
<span style="font-size: large;">12 Zámek Wasserhof</span></h2>
<div style="text-align: justify;">
Schloss Wasserhof v Gneixendorfu leží asi 80 km východně od Vídně a v roce 1819 ho koupil Beethovenův nejmladší bratr Johann.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkG2j5OVjkcqazq4Fp59TKeKKvXrdbcxxznyDrd6PUcyLbS6nVlRc8jyn49_-VxvhFDvee5-UiCAuzZott6FSQk2UsQYzHIkSEZ6dhWWPKHx4J8lnGdSsO9DxPelEEEtbGL1KC0EsauTc/s1600/gneixendorg.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="399" data-original-width="551" height="289" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkG2j5OVjkcqazq4Fp59TKeKKvXrdbcxxznyDrd6PUcyLbS6nVlRc8jyn49_-VxvhFDvee5-UiCAuzZott6FSQk2UsQYzHIkSEZ6dhWWPKHx4J8lnGdSsO9DxPelEEEtbGL1KC0EsauTc/s400/gneixendorg.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Wasserhof koupil v roce 2007 vídeňský architekt Ernst Linsberger<br />
a v letech 2011-2015 ho rozsáhle restauroval.</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Ten přišel za Ludwigem do Vídně v roce 1895 a působil zde jako lékárenský asistent do roku 1808, kdy si pořídil vlastní lékárnu v Linci. Snad za finanční podpory od Ludwiga. I když badatelé hledají signály jejich vzájemné nevraživosti, zdá se, že skutečnost nebyla tak dramatická. Bratři byli v kontaktu i přesto, že se Ludwig snažil zabránit Johannovu "nerovnému" sňatku, ten mu pomáhal v problémech se synovcem Karlem. Když po zmíněném pokusu o sebevraždu dal Ludwig souhlas s tím, aby se Karl přihlásil do armády, byli oba od konce září do počátku prosince hosty na Wasserhofu (za 4 zlaté/den). Akorát není vědcům úplně jasné, zda přímo na zámku nebo v přilehlém domě č. 19. Jeho majitelé to však neřeší a zřídili si Beethovenovo muzeum. Ludwig, zde dokončil kvartet op. 135 a upravoval kvartet op. 130.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgh9upcVkoBdQdG9U1Qoo6SqOMmCraRuCoEDlM2a8UM7fragjORECnSisVFGjuuFJBc6-VrmiIH31G6u0g66ouNunEUqcOvMQolPnxX4cMxbT6hLrKgxptko3wqqldLSwJwtjP8APHTEek/s1600/Gneixendorf+4.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1305" data-original-width="1600" height="261" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgh9upcVkoBdQdG9U1Qoo6SqOMmCraRuCoEDlM2a8UM7fragjORECnSisVFGjuuFJBc6-VrmiIH31G6u0g66ouNunEUqcOvMQolPnxX4cMxbT6hLrKgxptko3wqqldLSwJwtjP8APHTEek/s320/Gneixendorf+4.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pamětní deska na zámecké zdi</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Karl poté narukoval jako kadet k pěšímu pluku v Jihlavě, zatímco Ludwig se vrátil do Vídně a Wasserhof tak byla jeho poslední štace. Zemřel 26. března 1827.</div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-53928436716124431542020-02-19T12:56:00.000+01:002020-02-19T22:39:46.656+01:00Kate 40<div style="text-align: justify;">
Existuje asi tak deset světově známých mezzosopránistek, mezi které patří například Američanky Joyce DiDonato a Isabel Leonard, Lotyška Elina Garanča či Italka Cecilia Bartoli. Podle mne k nim náleží i další Američanka Kate Lindsay.</div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5qwgr69_RtN25A3qNAUX33A-Ys9f6yZafcTuNDaTgR6OBa4Mwk12vvmp_6phwMJuCU2wYCiXhyphenhyphenOfgwzlvaitFZr2P70Do2PKe5u0sHheTBNGlS90fsSM9yyC8Ib5BSh0t07GlVSvaqzE/s1600/lindsey+portret.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="430" data-original-width="640" height="215" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5qwgr69_RtN25A3qNAUX33A-Ys9f6yZafcTuNDaTgR6OBa4Mwk12vvmp_6phwMJuCU2wYCiXhyphenhyphenOfgwzlvaitFZr2P70Do2PKe5u0sHheTBNGlS90fsSM9yyC8Ib5BSh0t07GlVSvaqzE/s320/lindsey+portret.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Ta se narodila v roce 1980 v Richmondu, Virginia. Otec byl presbyteriánský duchovní a rodina jednak neměla příliš zbytečných peněz, jednak nijak zvlášť neholdovala muzice, i když Kate zpívala v místním sboru. A přitahoval ji spíš sport a to až tak, že trénovala a hrála v místním fotbalovém oddíle vedle svého staršího bratra. Naštěstí měla zájem i o hudbu a tou se zabývala víc, když utrpěla sportovní zranění ve 13 a znovu v 15 letech a nedostatek pohybu ji přiblížil k hudbě. V těch patnácti ji spolužačka přivedla ke své učitelce hudby a ta ji začala učit zpívat, i když zpočátku bylo Kate trochu trapné, že na hodiny chodí upocená a páchnoucí z tréninku. Nakonec hudbu zvítězila a Kate ji s vyznamenáním vystudovala na místní Indiana University. V roce 2001 také strávila podzimní semestr studiem ve Vídni, zprostředkovaným IES Abroad, plným jménem The Institute for the International Education of Students. S Vídní spojená vzpomínka na ohromující vlnu rakouské solidarity po teroristických útocích 11. září je u ní dodnes velice silná.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
S titulem bakalář hudby z Indiana University byla v roce 2004 přijata do Lindemann Young Artist Development Program v rámci Metropolitní opery, kde strávila tři roky. Během prvních dvou let studia ,,, zpívala malé role v Massenetově Manon, ve Verdiho Don Carlo a v Kouzelné flétně.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V posledním roce studia, tedy 2007, zpívá v Metropolitní opeře role <u>Cherubín</u>a ve Figarově svatbě a Stéphana v Roméo et Juliette.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2fX47tNLR5GSiaZIcZE13t8gMjUyrsERSg4g8VWOrefaSyMK9jXk6_Ys4gTEd6fwz0hB1-4BBqudiofk3USG_C2209i-X028NKIUyfeL8OSnIPot6j3w8Z0INqjXpyakoiJLh2n12o0A/s1600/Lindsey+a+Anna+Harteros+-+Figarova+svatba+MET+2007.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="572" data-original-width="612" height="299" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg2fX47tNLR5GSiaZIcZE13t8gMjUyrsERSg4g8VWOrefaSyMK9jXk6_Ys4gTEd6fwz0hB1-4BBqudiofk3USG_C2209i-X028NKIUyfeL8OSnIPot6j3w8Z0INqjXpyakoiJLh2n12o0A/s320/Lindsey+a+Anna+Harteros+-+Figarova+svatba+MET+2007.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kate Lindsay a Anna Harthenos - Figarova svatba, MET 2007</td></tr>
</tbody></table>
Zajímavé je, že v Romeovi a Julii alternovala v malé roli s velkou árií Stephana s téměř stejně starou Isabel Leonard, která dnes patří mezi nejzářivější hvězdy newyorského divadla. A v témže roce rovněž posbírala několik významných ocenění a grantů.<br />
<br />
V roce 2008 vystupuje poprvé v Evropě a to jako Cherubín v<b> Opera de Lille</b></div>
<b><br /></b>
V roce 2009 zpívá v Metropolitní <u>kuchtíka</u> v Rusalce, menší role ve Zlatu Rýna a Soumraku bohů a v Hoffmannových povídkách <u>Můzu a Niclauss</u>e. V <b>Santa Fe Opera</b> pak <u>Zerlinu</u> v Don Giovanni.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMZ9dfVhf05ImEL03fd-VVgQepJWWd0CnUKiNo74WNz3Gg74N_phojGn5DBNUKWTHtPL3sN9bP67LnvXs4jTzfxUSCyjUwN0tGm2-ovXzF22LAxnPeLSgKpbtZQDSJE7jE065VGV8P2S0/s1600/lindsey+calleja.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="344" data-original-width="297" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMZ9dfVhf05ImEL03fd-VVgQepJWWd0CnUKiNo74WNz3Gg74N_phojGn5DBNUKWTHtPL3sN9bP67LnvXs4jTzfxUSCyjUwN0tGm2-ovXzF22LAxnPeLSgKpbtZQDSJE7jE065VGV8P2S0/s320/lindsey+calleja.jpg" width="276" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kate Lindsey (Můza) a Joseph Calleja (Hoffmann)</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Následující rok 2010 zpívá opět v Santa Fé a poprvé také v <b style="text-align: justify;">Seattle Opera </b><span style="text-align: justify;">(Daron Hagen: Amelia, světová premiéra). V Německu debutuje v</span><b style="text-align: justify;"> Bavorské státní opeře</b><span style="text-align: justify;"> Cherubínem ve Figarově svatbě</span></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V roce 2011 zpívala v Metropolitní opeře Můzu a Niclausse ve Straussově Hoffmanových povídkách a v pařížském <b>Théatre des Champs Elysées</b><u> Idamanta (Mozart: Idomeneo)</u> a v srpnu se vdala a odstěhovala se do Seatllu. Manžela optika nedotčeného operou potkala kdesi při běháni krajinou. Hned v září se pak vrací do Lille zpívat Cherubína. Na podzim ještě v Metropolitní zpívá v Hänsel und Gretel a na západním pobřeží <u>Rosinu</u> (Lazebník sevillský) v Seattlu a Zerlinu (Don Giovanni) v <b>Los Angeles</b>.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V londýnské <b>Royal Opera House</b> debutovala v roce 2012 jako Zerlina a zdá se, že se jí to stalo osudným. Hned v následujícím roce 2013 se do Londýna stěhuje, později se vdává za britského filmaře Olly Lamberta.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Během roku 2012 zpívá též Annia v La clemenza di Tito v Metropolitní opeře a tamtéž Siebela ve Faustovi.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 2013 sice zpívala v rodném městě s Richmondskými symfoniky v koncertu „Večer s Kate Lindsey,“ především však poprvé vystoupila jako <u>Angelina</u> v La Cenerentola a to v Los Angeles Opera a jako <u>Skladatel</u> ve Straussově Ariadně na Naxu na operním festivalu v <b>Glyndebourne</b>.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Rok 2014 se vyznačuje plnou orientací na evropské scény. V Bavorské státní opeře zpívá Niclausse, Rosinu a Cherubina, ve <b>Vídeňské státní opeře</b> Skladatele a <u>Sexta</u> (La Clemenza di Tito) v <span style="background-color: white; font-family: minion-pro; font-size: 16px; letter-spacing: 0.57px;">Théâtre des Champs Elysées. N</span>a skok se vrací do Seattlu k Niclaussovi.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Do Metropolitní opery se vrací ještě v roce 2015, kde tvoří jako Zerlina pár s Masettou debutujícího Adama Plachetky a zpívá tam opět v Hoffmannových povídkách. V srpnu následuje Dido v koncertním provedení Purcellovy opery Dido and Aeneas v rámci <b>Salzburger Festspiele</b>, dále Cherubín v Royal Opera House, Hänsel v Hänsel und Gretel (<b>Dutch National Opera</b>). Ve Spojených státech vystupuje již počtvrté a naposled v Seattlu, tentokrát jako Skladatel v Ariadně na Naxu. Dvakrát zde byla vyhlášena umělcem roku.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvlo3y0zSM50zOje7gdZfeH464KdzL6ms1gwgaDzhH2opcY1ZoaTK1ZdyNu-K-5iaaV6gL27wcUt3ww_eTcc1wiE5KDjWAFNAX4LX3D1W2ZQ5lYnfUfuJKLW2hUEDNmCbooBubL7tVI-I/s1600/lindsay+muza+Seattle+2014.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="410" data-original-width="480" height="341" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvlo3y0zSM50zOje7gdZfeH464KdzL6ms1gwgaDzhH2opcY1ZoaTK1ZdyNu-K-5iaaV6gL27wcUt3ww_eTcc1wiE5KDjWAFNAX4LX3D1W2ZQ5lYnfUfuJKLW2hUEDNmCbooBubL7tVI-I/s400/lindsay+muza+Seattle+2014.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Můza, Seattle 2015</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
2016: Nicklauss/The Muse a Lazuli (<u>Emmanuel Chabrier: L'étoile</u>) v Royal Opera House, Sextus v La clemenza di Tito na scéně Théâtre des Champs-Élysées a především poprvé <b style="text-align: justify;">Festival v Aix-en-Provence.</b><span style="text-align: justify;"> Role Dorabelly ve svérázné inscenaci Mozartovy opery Cosi van tutte, odehrávající se v sídle posádky italských vojáků v Mussolinim okupované Eritrei koncem 30. let minulého století, znamenala veliký úspěch nejen pro nadstandardně erotické ladění inscenace.</span></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/AYQriV6BM-k" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Rok 2017 byl zvláště plodný. V několika evropských městech včetně Prahy zpívala výběr z písní Chants d'Auvergne Josepha Cantelouba. V Praze byla již podruhé, ale publikum bylo zřejmě naladěno na něco efektnějšího.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V květnu vyšlo CD s písněmi Bertolda Brechta a několika dalších emigrantů (Zemlinsky, Alma Mahler, Korngold) nazvané <b>Thousand Miles</b>, kde na klavír hrál francouzský jazzový pianista Baptiste Trotignan.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/WfAa7jwaDqk" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V září hrála a zpívala v pařížské <b>Opera Comique</b> <a href="https://www.operaonvideo.com/miranda-purcell-paris-2017-kate-lindsey/">Mirandu</a> (podle Williama Shakespeara a Henri Purcella) a uprostřed intenzivní práce se jí v listopadu narodil syn.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Po několikaměsíční pauze zpívá v březnu 2018 koncertně provedeného Händelova Ariodanta spolu s Les Arts Florissants a pod taktovkou Williama Christie. Pokračuje v květnu v Glyndebourne Octaviánem (<u>Růžový kavalír</u>) a v letním Salcburku se vrací do samotných počátků opery Neronem v Claudio Monteverdi: <u>L’incoronazione di Poppea</u>, kde Poppeu zpívala Sonya Yoncheva a dirigoval William Christie.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/HOPKZDWXSlk" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Na podzim přijela i s ani ne ročním synem do Spojených států, kde v říjnu a listopadu absolvovala menší turné s Thousand Miles a na závěr zpívá ve <b>Washington Concert Opera</b> zpívá <u>Sapho Charlese Gounoda.</u></div>
<br />
V roce 2019 zpívá v koncertním provedení některých rolí jako Berliozova Faustova prokletí v Paříži a Ariadny na Naxu v Clevelandu.<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
V březnu 2019 Ariadne Auf Naxos jako skladatel v kompletním provedení v Théâtre Des Champs-Elysées, Paris a v dubnu Mirandu v Caen a Bordeaux. V létě 2019 v Glyndebourne v Massenetově <a href="https://www.youtube.com/watch?v=UA8U3Ig2edg">Cendrillon</a> jako Princ vedle Danielle de Niese jako Angeliny. A takhle to viděla <a href="https://youtu.be/yqep59iI88s">kamera</a> jejího manžela.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V říjnu 2019 zpívala ve Vídeňské státní opeře Skladatele v Ariadně na Naxu a v prosinci tamtéž hlavní roli ve světové premiéře opery <u><a href="https://youtu.be/uwfv0V1sOug">Orlando Olgy Neuwirth</a></u> podle románu Virginie Woolfové z roku 1928.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Koncem ledna 2020 přichází do prodeje<b> album Arianna</b>. Jsou to tři tváře zklamané lásky v hudbě skladatelů 18. století. Ve spolupráci s Jonathanem Cohenem a jeho vynikajícím souborem Arcangelo natočila tři kantáty o Ariadně, opuštěné na ostrově Naxos poté, co pomohla Theseovi zabít Mínotaura tím, že mu dala vlákno, pomocí kterého našel cestu labyrintem. Ebra d'amor fuggia (1707) Alessandra Scarlattiho pojednává o Ariadnině „láskou opilém“ letu vedle Thesea a svou něhu vyjadřuje v árii „Pur ti stringo“. Ve stejném roce složil mladý Händel svou kantátu Ah crudel, nel pianto mio, tentokrát s anonymním opuštěným milencem. Konečně v roce 1789 se k Ariadně obrátil kantátou Arianna a Naxos také Joseph Haydn.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/qBspC_sdeSE" width="450"></iframe>
</div>
<br />
A konečně 17. února se po pěti letech vrací do Metropolitní opery jako Neron v Händelově Agrippině po boku Joyce DiDonato a Brendy Rae.<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
A to jsem představil jen možná neúplný výčet operních inscenací, ve kterých Kate Lindsay za 14 let své kariéry zpívala. Následovat by mohly koncerty, recitály, mše, kantáty atd. Na Lindsey je vidět soustředěné úsilí a neokázalost, rysy jakoby příznačné pro člověka vyrůstajícího v protestantském prostředí. Prostý smrtelník si sotva dovede představit na jedné straně míru talentu takových lidí a na druhé straně množství práce a pravděpodobně i odříkání, které musí k onomu talentu připojit, aby dosáhli takového spektakulárního výsledku. Ale k tomu se samozřejmě mohou propracovat i lidé, kteří nejsou zcela stejného zrna. Právě při porovnání zmíněné Isabel Leonard a Kate Lindsay jsou vidět rozdílné podmínky, ze kterých vyšly i cesty, kterými se ubíraly a přesto obě dospěly ve svém oboru na vrchol. Je to obdivuhodné a radostné stejně jako jejich zpěv.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /></div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-60290944166721216642020-02-18T15:06:00.000+01:002020-02-19T15:32:07.641+01:00Zní to jako sen<div style="text-align: justify;">
Narazil jsem na poznámku ze 17. listopadu 2002, tedy z doby, kdy prezidentem byl Václav Havel a předsedou ODS Václav Klaus:</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<i>V Praze dnes slavnostně zasedala sněmovna, kde promlouvali prezident a předsedové partají, včetně komunisty Grebeníčka. Nad jeho zvrácenostmi se pozastavili pouze Havel a ODS, kteří sál opustili, když spustil. Aspoň, že mu ostatní netleskali. A zatímco předseda ten svůj jed balil do kulatých vět, mladá krev bez skrupulí povykovala z balkonu pražské bolševické rezidence: "Kapitalismus - bída a hnus." Nakonec si navlékli na hlavu masky a pod ochranou demokratické policie odtáhli.</i></div>
<i><br /></i>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<i>No a ten deviant vykládal, že po roce 1989 se nejen propadá ekonomika země, ale naše tradičně mírumilovná země se dala na militaristickou dráhu v NATO. Ovšem je to právě ta jeho partaj, která řve jak protržená a volá po demokracii, když se "ubližuje" zločincům a la Miloševič, Saddám, Kim či Lukašenko. A která miluje Castra. A tyhle všechny nechává klidnými 60 mrtvol zohavených Saddámovými následovníky nebo rozčtvrcená Evropanka, ale kvůli jednomu zastřelenému - údajně civilistovi - podávají žalobu do rukou Kofi Annana osobně. Fuj.</i></div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
A dnes, 18. února 2020 měl jiný předseda této partaje z titulu funkce místopředsedy sněmovny předávat panu Křečkovi pověření k výkonu funkce ombudsmana. Když mu v tom zabránil jeho vlastní organismus, přešel tento akt na další exotický exemplář Okamuru.<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zní to jako sen, kam se od té doby vypracovali přesto, že ve volbách 2002 získali 18,5 % hlasů, zatímco po 15 letech v roce 2017 pouhých 7,8 % hlasů.</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-80870593325526491432020-02-18T14:32:00.002+01:002020-02-18T14:37:33.548+01:00Čas spravedlivě prcháToto je dnes<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivW1BOvCQXbMFjClGEaEq7rY2tvBO2d8E52QlhmVgFeXKvlyQyKqZlpQuTr1OBIYllv2-qIqaViGChX3BaSbfQafz-jJymCsJ8jAn1cuEeG16lC4v2FMW8uGdFYGCAMIstWt2z09Tj5ms/s1600/%25C5%25A1%25C3%25ADma+-+klavirni_koncert+11.2.20bsm.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivW1BOvCQXbMFjClGEaEq7rY2tvBO2d8E52QlhmVgFeXKvlyQyKqZlpQuTr1OBIYllv2-qIqaViGChX3BaSbfQafz-jJymCsJ8jAn1cuEeG16lC4v2FMW8uGdFYGCAMIstWt2z09Tj5ms/s400/%25C5%25A1%25C3%25ADma+-+klavirni_koncert+11.2.20bsm.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
a toto bylo před 14 lety na chalupě<br />
<div style="text-align: center;">
<br />
<a href="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/640/DSC03729.jpg"><img alt="" border="0" src="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/320/DSC03729.jpg" height="300" style="margin: 0px 10px 10px 0px;" width="400" /></a>
<br />
<a href="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/640/DSC03730.jpg"><img alt="" border="0" src="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/320/DSC03730.jpg" height="300" style="margin: 0px 10px 10px 0px; text-align: center;" width="400" /></a> <br />
<a href="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/640/DSC03731.jpg"><img alt="" border="0" src="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/320/DSC03731.jpg" height="300" style="margin: 0px 10px 10px 0px; text-align: center;" width="400" /></a> <br />
<a href="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/640/DSC03732.jpg"><img alt="" border="0" src="http://photos1.blogger.com/blogger/4719/659/320/DSC03732.jpg" height="300" style="margin: 0px 10px 10px 0px; text-align: center;" width="400" /></a>
</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-71843909499885912792020-02-18T10:02:00.000+01:002020-02-18T17:22:32.353+01:00Liberecká Liška<div style="text-align: justify;">
V posledních letech jsem viděl podobu, kterou Janáčkově opeře Liška Bystrouška dali Ondřej Havelka v Národním divadle pražském a Jiří Heřman v brněnském. Obě pojetí byla zajímavá, poetičtější rozhodně ta Havelkova, zatímco Heřmanova byla sofistikovanější a programově "brněnská." Nyní liberecká opera zapojila svou dvorní dramaturgyni a režisérku Lindu Keprtovou, aby přivedla na jeviště svou představu o této opeře.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
A lze říci, že překypuje nápady, což by bylo a vlastně je skvělé, kdyby občas ony nápady nešly na úkor srozumitelnosti. Bezpochyby po kratším či delším přemýšlení, třeba až doma, tam ony spojnice lze nalézt, je však otázka, zda by neměly být zřejmé automaticky, hned a spíš návštěvníkovi pomoci než ho znejisťovat. Uniká mi třeba, proč do sebe pánové lili neustále pivo a Rechtor musel být dokonce notorický alkoholik. A také se na scéně neustále hulilo. Je zřejmé, že režie akcentuje lidskou paralelu zvířecího chování a dokonce přímo Janáčkovu (busty), republiky (prapory) i světa (když liška čte Orwellovu Farmu zvířat).</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/3Adpauog1u4" width="450"></iframe><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Pro intelektuály byla bonbónkem elegantní výměna bust Janáčka za Nejedlého. Ty vlastnili Jezevec, resp. Bystrouška a ta si tu svou nastěhovala do nory, ze které jezevce vystrnadila. Reaguje tak zřejmě na pohled Nejedlého na skladatele koncentrovaný ve slovech "primitiv může vytvořit manýru, ale ne styl."</div>
<div style="text-align: start;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Na druhou stranu většina druhé části byla naprosto skvělá díky výkonu představitelek Bystroušky a Zlatohřívka. Vénosová kromě zpěvu i svou nezkrotnou liščí vitalitou a Vomáčková opět kromě zpěvu chlapáckými gesty, aniž by jedno či druhé působilo trapně. Ale výborná byla i celá režijní koncepce těchto silně působivých lidsko-zvířecích scén.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pro libereckou operu je štěstím existence dětského souboru, který dodává nejen mladé zpěváčky, ale vyšli z něj i někteří sólisté. A zakladatel souboru Milan Uherek působil jako sbormistr a dirigent divadla. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pokud jde o orchestr, hudba byla dobrá, i když lze slyšet bezpochyby lepšího Janáčka. Fakt, že muzikanti cítili potřebu cvičit v orchestřišti naplno minimálně čtvrt hodiny před začátkem a zaplňovali tak divadlo nesourodými zvuky, také o něčem svědčí.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgllu0VLBkLip9gUwLv6b-t0wd81-7EYW6dX6MTUrNEbEuUSqfOVUSkmXEMHdGlctjTFK6UIAJqNM3inR19uSUS3aXpc0XPB7dsQHah-9tWi2oFoTpeExPG31rr3zTLl8A0OF6rmfK79O4/s1600/li%25C5%25A1ka.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="337" data-original-width="500" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgllu0VLBkLip9gUwLv6b-t0wd81-7EYW6dX6MTUrNEbEuUSqfOVUSkmXEMHdGlctjTFK6UIAJqNM3inR19uSUS3aXpc0XPB7dsQHah-9tWi2oFoTpeExPG31rr3zTLl8A0OF6rmfK79O4/s1600/li%25C5%25A1ka.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="font-size: 12.8px;">zleva: Harašta, Rechtor, Bystrouška, Revírník, Lišák, </span></td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Přes jisté výhrady doporučuji do Liberce zajet, inscenace v oblastních divadlech mají svůj půvab, mimo jiné proto, že nepůsobí faktor povinné úcty ke "zlaté kapličce" a jsou tam skvělí zpěváci a spousta dalších lidí, kteří divadlo dělají. A i když liberecká Bystrouška v mnohém třeba není dotažená, nabízí další stranu onoho hudebního i narativního drahokamu, jakým tato opera je.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
Divadlo F.X. Šaldy Liberec</div>
<div style="text-align: left;">
neděle, 16. února 2020</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
<b>Leoš Janáček</b></div>
<div style="text-align: left;">
<b>Příhody lišky Bystroušky</b></div>
<div style="text-align: left;">
Libreto: Leoš Janáček podle předlohy Rudolfa Těsnohlídka</div>
<div style="text-align: left;">
.</div>
<div style="text-align: left;">
INSCENAČNÍ TÝM</div>
<div style="text-align: left;">
Hudební nastudování, dirigent: Martin Doubravský</div>
<div style="text-align: left;">
Režie: Linda Keprtová</div>
<div style="text-align: left;">
Scéna: Michal Syrový</div>
<div style="text-align: left;">
Kostýmy: Tomáš Kypta</div>
<div style="text-align: left;">
Choreografie: Ladislava Košíková</div>
<div style="text-align: left;">
Dramaturgie: Vojtěch Babka</div>
<div style="text-align: left;">
Sbormistr: Anna Novotná-Pešková</div>
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: left;">
OSOBY A OBSAZENÍ</div>
<div style="text-align: left;">
Liška Bystrouška:<span style="white-space: pre;"> </span>LÍVIA OBRUČNÍK VÉNOSOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Lišák Zlatohřbítek:<span style="white-space: pre;"> </span>ALŽBĚTA VOMÁČKOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Revírník:<span style="white-space: pre;"> </span>PAVEL VANČURA</div>
<div style="text-align: left;">
Rechtor/Komár:<span style="white-space: pre;"> </span>DUŠAN RŮŽIČKA</div>
<div style="text-align: left;">
Farář/Jezevec:<span style="white-space: pre;"> </span>JOSEF KOVAČIČ</div>
<div style="text-align: left;">
Revírníková:<span style="white-space: pre;"> </span>BARBORA RAJNIŠOVÁ KMENTOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Pásek:<span style="white-space: pre;"> </span>SERGEY KOSTOV</div>
<div style="text-align: left;">
Pásková/Datel:<span style="white-space: pre;"> </span>BLANKA ČERNÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Lapák:<span style="white-space: pre;"> </span>PETRA VONDROVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Harašta:<span style="white-space: pre;"> </span>CSABA KOTLÁR</div>
<div style="text-align: left;">
Kohout/Sova:<span style="white-space: pre;"> </span>VĚRA POLÁCHOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Chocholka:<span style="white-space: pre;"> </span>RADKA ČERNÍKOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Sojka:<span style="white-space: pre;"> </span>RADKA ČERNÍKOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Snacha:<span style="white-space: pre;"> </span>ANNA NOVOTNÁ - PEŠKOVÁ</div>
<div style="text-align: left;">
Syn:<span style="white-space: pre;"> </span>MARIAN MIČJAR</div>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br /></div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-53678199349512011652020-02-14T22:57:00.000+01:002020-02-14T22:59:18.021+01:00Opery měsíce března<div style="text-align: justify;">
Měsíčník Opera představuje výběr nejzajímavějších operních premiér ve světě v březnu 2020. Ze 14 inscenací jsou to dvakrát Salome a Fidelio a čtyřikrát opery českých skladatelů, z nichž Řecké pašije v Hanoveru režíruje Barbora Horáková, nositelka prestižního britského ocenění International Opera Award 2018 v kategorii Objev roku. (Letos je v kategorii "Mladá zpěvačka" nominována Zuzana Marková.) Do Metropolitní se po několikaleté přestávce vrací Valery Gergiev. Kdybych však mohl vybrat pouze jedno představení, volil bych Jenůfu v Lodýně.<br />
<br /></div>
1. března <b>Frankfurt, Opernhaus</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Barrie Kosky je režisérem nové inscenace <b>Salome</b> s Ambur Braid a Christopherem Maltmanem, diriguje Joana Mallwitz</div>
<br />
1. března <b> Londýn, Royal Opera House </b><br />
<div style="text-align: justify;">
Lise Davidsen a Jonas Kaufmann zpívají hlavní postavy a Antonio Pappano diriguje v nové inscenaci <b>Fidelia</b> ražiséra Tobiase Kratzera. Norská sopránistka Lise Davidsen, která se představila v galavečeru Státní opery 5. ledna mimo jiné ve finále Fidelia, byla nominována jako zpěvačka roku na cenu Opera 2020.</div>
<br />
1. března <b> Curych, Opernhaus</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Robert Carsen režíruje a Fabio Luisi diriguje novou <b>Arabellu </b>s Julií Kleiter a Josefem Wagnerem</div>
<br />
2. března <b>New York, Metropolitan Opera</b><br />
<div style="text-align: justify;">
François Girard diriguje novo inscenaci<b> Létající Holanďan</b> s Evgeny Nikitinem, Anjou Kampe a Franz-JosefemSeligem, diriguje Valery Gergiev. Původně ohlášený Bryn Terfel svou účast pro zranění zrušil. Dne 14. března se uskuteční přímý přenos v rámci Live in HD.</div>
<br />
8. března <b>Milan, La Scala</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Riccardo Chailly diriguje novou inscenaci <b>Salome</b>, jejímž režisérem je Damiano Michieletto a v hlavních rolích vystoupí Malin Byström a Michael Volle</div>
<br />
8. března <b>Mnichov, Staatsoper</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Diana Damrau, Charles Castronovo, Igor Golovatenko a Mika Kares budou zpívat v nové inscenaci Verdiho<b> I masnadieri (Bandité);</b> diriguje Michele Mariotti, režie Johannes Erath</div>
<br />
13. března <b>Liège, Opéra</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Nino Machaidze a René Barbera se představí v nové inscenaci<b> La sonnambula</b>, diriguje Speranza Scappucci a režie Jaco van Dormael</div>
<br />
14. března <b>Lyon, Opéra</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Nové nastudování Schrekerovy opery <b>Irrelohe</b> se Stephanem Rügamerem, Deirdre Angenent a Julian Orlishausenem v režii Davida Bösche diriguje Bernhard Kontarsky</div>
režii<br />
16. března <b>Vídeň, Theater an der Wien</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Manfred Honeck diriguje novou inscenaci <b>Fidelia</b> v režii Christopha Waltze s Nicole Chevalier a Erikem Cutlerem</div>
<br />
21. března <b>Hanover, Staatstheater</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Barbora Horáková režíruje <b>Řecké pašije</b> s Magnus Vigilius a Barno Ismatullaeva, diriguje Valtteri Rauhalammi</div>
<br />
24. března <b>London, Royal Opera House</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Nová inscenace Clause Gutha představí <b>Jenůfu</b> s Asmik Grigorian, Karitou Mattila, Pavlem Černochem a Allanem Claytoemn, diriguje Vladimir Jurowski</div>
<br />
25. března <b> Rome, Teatro Costanzi</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Ai Weiwei režíruje nové nastudování <b>Turandot</b> s Annou Pirozzi, Gregory Kunde a Franceskou Dotto, diriguje Alejo Pérez</div>
<br />
28. března <b> London, Coliseum</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Tatjana Gürbaca ve svém britském debutu režíruje <b>Rusalku</b> s Corinne Winters a Davidem Butt Philipem, diriguje Antony Hermus</div>
<br />
29. března <b>Berlin, Komische Oper</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Divadlo představí novou inscenaci Weinbergerova <b>Švandy dudáka</b> s Danielem Schmutzhardem a Sarou Jakubiak; dirigent Ainārs Rubiķis, režie Andreas Homoki.</div>
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-85422865960931675382020-02-09T20:49:00.000+01:002020-02-09T20:49:17.868+01:00Mezi Metropolitní a Rudolfinem<div style="text-align: justify;">
Program abonentních řad České filharmonie pokračoval ve čtvrtek 7. února 2020 koncertem, který dirigoval americký dirigent David Robertson. Tento zkušený a respektovaný muzikant (nar. 1958) se narodil v Kalifornii, v Londýně studoval na Royal Academy of Music, krátce dirigoval Jerusalem Symphony Orchestra, později působil ve Francii jako hudební ředitel Ensemble Intercontemporain a Orchestre National de Lyon. V letech 2015-2018 vedl St. Louis Symphony Orchestra. Navíc byl hlavním hostujícím dirigentem BBC Symphony Orchestra (2005-2012) a hlavním hostujícím dirigentem (2003-2014) a posléze šéfdirigentem Sydney Symphony Orchestra (2014-2019). Od roku 2018 vyučuje také pokročilé dirigování na Julliard School. K tomu se druží ještě práce v Metropolitan Opera. Nastudoval zde mimo jiné Věc Makropulos (1996), Two Boys (2013), Death of Klinghoffer (2014) a vloni Porgy a Bess, kterou bylo možno vidět i s ním v sobotu 1. února v přímém přenosu. A ve čtvrtek dirigoval podruhé v Rudolfinu, debutoval zde před třemi roky symfonií Turangalîla od Oliviera Messiaena. Další dva koncerty se konaly v pátek a v sobotu, příští středu se vrací k dirigentskému pultu v Metropolitní.
<br />
<br />
Zdánlivě nesrozumitelná stavba programu měla svou logiku. Pan Robertson je známý jako dirigent současné hudby a v roce 2019 byla na ARIA Award nominována jeho nahrávka "The Desert Music" Steve Reicha (nar. 1936). Odtud "Music for Ensamble and Orchestra" od téhož skladatele jako starter. Mezi Robertsonovy oblíbené skladatele patří Béla Bartók, což vysvětluje zařazení jeho Koncertu pro violu a orchestr. A konečně máme Beethovenův rok, takže jeho 1. symfonie.<br />
<br />
Orchestr nehrál v úplně nejsilnější sestavě, u prvního pultu primů seděla Olga Šroubková a violoncella vedl Ivan Vokáč, čímž nechci říct, že nehráli dobře. Spíš šlo o to, že minimalistická hudba Steva Reicha je nezvyklá a sotva nadchne, i když není zcela atonální a bez půvabu. V programu se píše, že "<i>tato kompoziční technika ve své vzorové podobě z hlediska melodického, rytmického i harmonického využívá minima výrazových prostředků, má takřka neměnný pulzující rytmus a dlouho opakuje jeden jediný motiv.</i>" Je to přesná charakteristika, ale čtvrthodina se dá vydržet. Navíc má skladba zajímavou formu concerta grosso s mnoha sólovými nástroji včetně dvojice klavírů a vibrafonu.<br />
<br />
Bartókův koncert je jedna z jeho posledních skladeb, na které pracoval ještě krátce před smrtí ve Spojených státech. Do konce dotáhl jen torzo, z několika pokusů o dokončení je nejhranější verze, kterou vytvořil jeho syn Pétera Bartók. Mohu říct, že třetí klavírní koncert, který pocházel z téhož období, ale skladatel na něm pracoval ještě těsně před smrtí a dokončil ho téměř celý, a zazněl v provedení České filharmonie (Hrůša, Anderszewski) o týden dříve, byla šťastnější volba. Uznávaný francouzský violista Antoine Tamestit však hrál nadšeně a částečné standing ovation bezpochyby patřily jemu, protože podání třetí věty, které bylo spíš animato než allegretto a možná ještě rychlejší, bylo mistrné.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjum80UBRs0uxCKTx0Mtz8lsbaypOm7QMEQmudd31URsUlqVm7qKVTTp3E6zTSkoTFFqsQ27xUrk3jC1ZqAOWemQ2PGHU0rJGC-I6bsQgwP9AfdOcxX0NX45a78Jb8CcLSqXEyg1LKNDeg/s1600/robertson+tamestit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjum80UBRs0uxCKTx0Mtz8lsbaypOm7QMEQmudd31URsUlqVm7qKVTTp3E6zTSkoTFFqsQ27xUrk3jC1ZqAOWemQ2PGHU0rJGC-I6bsQgwP9AfdOcxX0NX45a78Jb8CcLSqXEyg1LKNDeg/s400/robertson+tamestit.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Antoine Temestit a David Robertson</td></tr>
</tbody></table>
Poslední skladba večera byla, alespoň pro mne, vrcholným čísle programu. První symfonie třicetiletého Beethovena byla silně ovlivněna Mozartovým klasicismem, avšak ve třetí větě již zazněl budoucí velmistr symfonií a jeho naléhavá hudba. Takže ten, kdo čekal velkolepého, burcujícího nebo i rozezpívaného Beethovena si na své nepřišel, ale přesto slyšel nádhernou a na úrovni podanou muziku.<br />
<br />
Dirigent Robertson je zběhlý a sympatický, s orchestrem dokáže naladit vztah a dostat z něj to nejlepší, ale trochu mi chyběla charismatická aureola. Když byl po Beethovenovi potleskem vyvolán potřetí, naznačil, že už toho má po krk a jde se pít a koncert skončil.</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-38735248770646777882020-02-08T23:20:00.000+01:002020-02-22T01:40:40.257+01:00Mnoho psů, zajícova smrt<div style="text-align: justify;">
Stává se, že politický zánik státní moci je způsoben příliš velkým počtem nepřátel.<br />
<br />
Když Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor, byl Hitler rozradostněn. Zdůvodnil si to nadějí, že Japonsko jako jeho spojenec zaútočí na Sovětský svaz z východu, čímž Sověti přijdou o divize nezbytné k obraně Moskvy před Wehrmachtem. Šeredně se mýlil. Vtažením USA do 2. světové války Japonci nastoupili cestu, která vedla k Hitlerovu zániku. Jednalo se o příliš mnoho nepřátel.<br />
<br />
Když Islámský stát (ISIS) vyhrožoval, že poté co obsadí Mosul, dobude Bagdád, odborníci se zabývali úvahami o tom, zda by mohlo dojít k opakování vzestupu arabské říše v sedmém století. Možná by k tomu došlo, kdyby ISIS nezačal zabíjet Američany a státní příslušníky dalších spojenců v Iráku a přitahovat čečenské islámské bojovníky. Američané a jejich spojenci začali útočit na základny ISIS a jeho bojovníky a později je následovalo Putinovo letectvo. Chalifát nežil ani tak dlouho, aby stačil litovat své pošetilosti.<br />
<br />
Prezident Izraele David Ben-Gurion naopak nebezpečí mnoha nepřátel pochopil. V roce 1949, ke konci války za nezávislost, přemohly Izraelské obranné síly (IDF) v operaci Chorev egyptské síly na Sinaji. Ale Egypt měl obranný pakt s Británií, která by byla pro IDF příliš velkým soustem. Ben-Gurion proto ke zděšení a vzteku velitele Yigala Allona nařídil stažení izraelských sil.<br />
<br />
Umění výběru nepřátel, a co je ještě důležitější, minimalizace jejich počtu pomohly v historii rozhodnout o tom, kteří vůdci byli úspěšní a kteří nikoli.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizPKmwXOdgQKqDkLjxdanCib6fToSXcioCxAuMchFLhgpMK91vGl3SWT5ZXuR9O-3zuMGysN9J_TIFflBuhqT9DfEDRvL3wJGzrhrhLKkO4oPaoWThnG3E-ADFZbXwY_gY_dfV4FgZ_yA/s1600/hajizadeh.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEizPKmwXOdgQKqDkLjxdanCib6fToSXcioCxAuMchFLhgpMK91vGl3SWT5ZXuR9O-3zuMGysN9J_TIFflBuhqT9DfEDRvL3wJGzrhrhLKkO4oPaoWThnG3E-ADFZbXwY_gY_dfV4FgZ_yA/s400/hajizadeh.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Fotografie Amira Ali Hajizadeh, velitele letectva Revolučních gard, obklopeného ze všech stran vlajkami Íránu a íránských proxy milicí ukazuje na to, že Iránská islámská republika sleduje spíše cestu Hitlera a Islámského státu než tu Ben-Gurionovu.<br />
<br />
Poselství které chce fotografie sdělit, je dostatečně jasné. Stejně jako je americký generál mluvící v sídle NATO obklopen nejen americkou vlajkou, ale i vlajkami všech členských států aliance, má Irán také spojence: své zástupce. Hajizadeh byl obklopen vlajkami Hizballáhu, proíránských milic v Iráku, Hútiů v Jemenu, palestinských teroristických skupin Hamas a islámský džihád. Ale pohled Íránu je špatný. Místo aby fotografie vyvolala dojem podobnosti se Spojenými státy a jejich spojenci, ukázala na zásadní rozdíl mezi nimi.<br />
<br />
USA jsou podporovány spojeneckými státy, které odstrašují nepřátele k vzájemnému prospěchu všech členů NATO. Írán má naopak proxy, kteří prohlubují nepřátelství mezi Íránem a státy, v nichž tyto působí. Fotografie íránského generála nevysílá zprávu o solidaritě islámské republiky se suverénními státy, ale o jeho postavení klíčového aktéra, který tyto státy poškozuje. Zatímco americký generál obklopený vlajkami NATO evokuje přátelství, íránský generál obklopený proxy vlajkami posiluje nepřátelství.<br />
<br />
Naštěstí pro režim se nabízí možnost uzavřít dohodu, která by Íránu umožnila přeměnit se ve stát, který si vybere své přátele a nepřátele místo toho, aby vytvořil koalici proti všem. Zda se k tom odhodlá, je však ve hvězdách.</div>
<br />
<br />
Za pomoci besacenter.orgglosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-49185917190979355752020-02-07T12:31:00.000+01:002020-02-08T03:00:21.837+01:00Nadaný dobrodruh a Salome<div style="text-align: justify;">
Před dvěma lety byla na festivalu ve velkém festivalovém sále v Salzburgu uvedena mimořádně úspěšná Salome Richarda Strausse. Jako jakýsi protipól bylo na druhém břehu Salzachu, v Mozarteu, představeno oratorium Antonia Stradelly nazvané San Giovanni Battista, což je opět příběh Salome a Heroda, pouze napsaný o 230 let dříve, tedy v roce 1675, kdy opeře bylo teprve necelých sto let. V Římě byla vůbec oratoria velmi oblíbená a opera byla navíc kvůli jakýmsi kraválům o masopustním karnevalu v roce 1667 zakázána. Příběh Salome, Heroda a Jana Křtitele je celkem znám, mnohem méně se toho ví o skladateli.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/FOjmycKNkWg" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Antonio Stradella byl nejspíš stejně pozoruhodný pro svůj životní styl jako pro svou hudbu. Jeho život sice nebyl příliš dlouhý, ale byl protkán aférami, zvláště milostnými, jejichž důsledkem bylo jeho putování po Itálii. Řím, kam přišel v roce 1667, musel opustit, neboť byl obviněn ze zpronevěry. Později se vrátil, ovšem jeho nezkrotné sukničkářství způsobilo, že ne na dlouho. V roce 1677 se usadil v Benátkách, kde se stal učitelem hudby. Milenka benátského patricije, jíž měl též vyučovat, se stala jeho další obětí a utekli do Turína, což vedlo k pokusu o jeho zavraždění. Uchýlil se do Janova, kde svedl šlechtickou dcerku a 25. února 1882 byl ubodán k smrti, údajně jejími bratry. Tyto příběhy byly tak poutavé, že mu v 19. století zajistily místo v několika operách a také románu. Někdy není zcela jisté, zda zdrojem informací o něm byl jeho život nebo tato díla. Ostatně ani rok jeho narození není úplně jistý, lze si vybrat mezi 1638, 1643 a 1644.</div>
<br />
Nehledě na tyto časově jistě náročné aktivity byl Stradella neobyčejně plodným skladatelem. Navíc byl první, kdo použil formát concerto grosso, i když pod tímto označením ho proslavil až jeho o něco mladší přítel, italský skladatel a houslista Arcangelo Corelli (1653-1713).<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Stradella napsal nejméně šest barokních oper. Napsal i více než 170 kantát a šest oratorií. Složil také 27 samostatných instrumentálních skladeb, nejvíce pro smyčce a basso continuo. Napsal rovněž dvě kantáty - Se del pianeta ardente a Sciogliete i dolci nodi - pro Marii Johannu, regentku Savojskou. Jedním z oratorií, bezpochyby nejvýznamnějším, bylo právě San Giovanni Battista.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Vedle již zmíněného vlivu na Corelliho, působil i na další skladatele, za jiné třeba Georga Fridricha Händela, v jehož knihovně byly rukopisy několika Stradellových skladeb včetně kopie "našeho" oratoria San Giovanni Battista. To vzniklo na objednávku duchovního bratrstva Florenťanů v Římě jako jedno ze 14 oratorií, která mezi Třemi králi a Velikonocemi zazněla na oslavu Svatého roku 1675. Svatý Jan Křtitel přišel na řadu na Květnou neděli 31. března a v podání předních souborů specializujících se na barokní hudbu zní občas dodnes. </div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Podle očitých svědků bylo salcburské provedení Collegia 1704 velkým úspěchem a tak spolupráce Josefa Lukse a Collegia 1704 s festivalem pokračovala i v loňském roce.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Oratorium bylo po necelých dvou letech oprášeno a v úterý 4. února provedeno v pražském Rudolfinu. Hudba byla svižná, někdy taneční až radostná. Kdo zná způsob vedení praktikovaný Václavem Luksem, asi ví o čem mluvím. Ze zpěváků byli samozřejmě nejlepší představitelé hlavních postav - Salome a Heroda. Krešimir Stražanac díky svému až sametovému basu a Arianna Venditelli pro pohyblivý soprán a zřetelnou potřebu doplnit zpěv dramatickým gestem. Výborný byl i francouzský kontratenor Christophe Dumaux, který podobně jako Stražanac zpíval i v Salzburgu (a po loňském úspěchu se zanedlouho bude vracet do La Scaly)</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioCK_6TbaqC6sSrPD0FMUCpa8aixvgmRsrzK7217W7L31JozVmP12k1NDDElHb90nNzL1eWw9TfqIYF-rw2Pi4_yDz6qA_7TfvRjRm9hK7zRmkTCssDf3qO-pnjSGTNvmfxvi_1SwDRM4/s1600/luks+stradella.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="271" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioCK_6TbaqC6sSrPD0FMUCpa8aixvgmRsrzK7217W7L31JozVmP12k1NDDElHb90nNzL1eWw9TfqIYF-rw2Pi4_yDz6qA_7TfvRjRm9hK7zRmkTCssDf3qO-pnjSGTNvmfxvi_1SwDRM4/s400/luks+stradella.jpg" width="480" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zleva: Gaia Petrone, Arianna Vendittelli, Václav Luks, Christophe Dumaux,<br />
Krešimir Stražanac a Luca Cervoni</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div style="text-align: center;">
<div style="text-align: left;">
Po Praze budou ve čtvrtek následovat Drážďany a v sobotu Amsterdam (Concertgebouwe)</div>
</div>
<br />
Sluší se dodat, že Collegium 1704 není jediný soubor, který toto oratorium nastudoval. Z těch, které jsou dostupné na youtube, mi nejlépe vyhovuje podání orchestrem Les Musiciens du Louvre Grenoble s dirigentem Markem Minkowskim.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/4MVpiSn1ZcU" width="427"></iframe>
</div>
<br />
<br />
Rudolfinum, Praha, Česká republika<br />
04. 02. 2020 – 19.30 h<br />
<br />
<b>A. Stradella — San Giovanni Battista</b><br />
<br />
Christophe Dumaux | San Giovanni Battista<br />
Arianna Vendittelli | Salome<br />
Krešimir Stražanac | Herode<br />
Luca Cervoni | Consigliere<br />
Gaia Petrone | Madre Herodiade<br />
<br />
Collegium 1704<br />
Václav Luks | dirigent<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-28583187001451161272020-02-04T15:21:00.000+01:002020-02-04T15:21:34.709+01:00Lednové drobení<div style="text-align: center;">
<div style="text-align: center;">
<span style="font-size: x-large;">LEDNOVÉ MIKROGLOSY</span></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>1. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Všude jsou lidé různé. Třeba v Rusku je na jedné straně Putin a na druhé jistý Andrej Zubov, který v pondělí napsal: "... Jako ruský občan a historik děkuji polskému premiérovi za jeho krásná slova historické pravdy a odsuzuji pana premiéra Putina za slova zřejmých historických lží, které vyslovuje z pozice hlavy státu jako by jménem ruského lidu a touto lží špiní nás všechny." Záleží jen na jednom každém, kterým slovům přisuzuje větší váhu. Motýle, čau lidi, budelíp?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak si říkám, že lidský věk by se měl od určitého okamžiku ne každoročně přidávat, ale naopak odečítat. Jen nevím, kdo rozhodne o bodu zvratu. Ale Franta, co od dětství chlastá první ligu, by ho měl kolem třicítky. Sebe šacuju tak na osmdesát, už mi nechutná.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Glosa o Broumově</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Ale vem čert politiky. Co by byli bez lidí, kteří mají reálné vize, "makají" a dokáží třeba to, co se v posledních 15 letech, mnohdy navzdory politikům, podařilo v Broumově. Možná dokonce v posledních 700 letech.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>3. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Letos máme díky Babišovi rok 2020, to nedokázal ani Kalousek</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Další nezvratný důkaz toho, že za všechno může Kalousek, který se jen vezl za vozem a brzdil, když Andy táhl v prosinci tu naši českou káru do Švýcar. Že jsme na správné cestě ale bylo jasné už v březnu, kdy Móňa měla dražší kabát než Trumpovka.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>4. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Jsem zvědav, kdy šiřitelé víry Andrejovy rozepíší jeho know-how do Babišových pětiletek a jeho mladé úderky vedené Frederikem a Vivien vyhlásí stavby budování rozvinutého babišismu pod heslem "My jsme mládež nová, mládež Babišova."</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>6. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>socha gorily v Pařížské ulici</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Byl tady dotaz, co to je za obludu na náměstí Miloše Formana. Stačí se pozorně podívat. Ta hlava myslitelsky nakloněná na stranu, brada s hrudí splývající a noha přes nohu ležérně přehozená... nic? No přece náš Mилош, otec vlasti II.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Slavnostní oběd v Lánech</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Pomlouvači tvrdí, že česko slovenská *elita má do srdcí a mozků obtisknutou zástavu budovatelů socialismu, je zahleděna do sebe a do minulosti a o mládí a budoucnost nedbá. '' Zde jasný důkaz, že to je kampaň, zbylo i na mládež. Musíme jen doufat, že si starci nepořídí třetí rodiny.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Vladaři měli vždycky svoje libůstky. Tohle je třeba Vladislav II. v podání české operní hvězdy světového formátu. Maně se mi vybavují verše dekadentního pisatele Jiřího Karáska (ze Lvovic): "Kdybych se ještě jednou měl narodit, chtěl bych se narodit jako hermafrodit. Mohl bych sám sobě prsů ovál hladit, mohl bych sám sobě děti rodit."</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Agrese proaktivní je útočná, reaktivní je obranná. Podle některých vědců se během evoluce člověka snížila ta druhá ve prospěch sociálního chování, jinak by se lidé vytloukli navzájem. Fajn, ale existuje hranice, za kterou útočníka nelze pustit. Je likvidace státního teroristy Solejmáního před ní nebo za ní? Jaký použít metr? Proti zásahu v Bagdádu se kategoricky staví Filipové a Okamurové, většina českých politiků prázdně plká, Evropa kolísá. Fakt je, že kdyby Francouzi nenechali Hitlera obsadit v roce 1936 Porýní, nemuselo dojít k Mnichovu a 2. světové válce. Kdyby se Evropa dokázala kategoricky postavit proti ruské agresi vůči Gruzii, nemuselo dojít k válce na východě Ukrajiny. Dokud byli komunisté u moci, oslavovali i oni větu: "Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem."</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>7. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Lávka z Prahy do Troje utěšeně roste. Zbývá jen pár metrů, aby se obě předmostí spojila a přehradila Vltavu, díky čemuž může v dubnu proběhnout slavnostní akt "Setkání na Vltavě" podle vzoru "Setkání na Labi" dne 25. dubna 1945. Bratrské obejmutí provedou delegace KSČM a SPD vedené poslanci Vojtěchem Falmerem a Tomio Okamurou, oba za Ruskou federaci, Američané nebyli pozváni, demarkační linie je u Rokycan.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Foto demonstrace na Letné</u></div>
<div style="text-align: justify;">
A těm čtyřem ignorantům, co pocítili koncem roku přetlak myšlenek, který je donutil ke kázání k lidu, nestála tahle masa lidí za víc, než ušklíbnutí. Jsem občan bez ústavních činitelů..</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>reakce na článek v Přítomnosti</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Drsné, dlouhé, pravdivé. Jedno je však přesto jisté – kompromisy se zlem se nevyplácí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Blbost jako přednost?</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Je nemálo osob, u nichž moc je spojena s výstupem na horu Blbec.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>9. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
MZ se cynicky vysmívá dolním 10 milionům, když navrhl na post veřejné ochránkyně práv bývalou ministryni spravedlnosti JUDr. Válkovou. Náhodou jsem dnes četl text pojednávající o první polistopadové ministryni spravedlnosti JUDr. Dagmar Burešové. Zatímco Válková publikovala společně s komunistickým prokurátorem Urválkem zodpovědným za desítky justičních vražd, druhá obhajovala matku Jana Palacha a řadu disidentů. Jak může někdo jako Válková, která absolutně postrádá schopnost sebereflexe a elementární lidskou slušnost, chránit lidská práva? Místo aby takovou funkci sama odmítla, tak tvrdí, že netušila, kdo ten Urválek je, ale tím hůř, protože buď je úplně blbá nebo lže jako když tiskne!!!</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>10. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ovšem poodstoupíme-li, potom se zdá, že medaile od prezidenta je něco jako smrtící polibek. JUDr. Smutný, prof. Höschl, teď JUDr. Válková... Ti adepti by snad měli něco okamžitě ukrást v Bille a oznámit to na policii, případně to dát do novin, aby dožili jako slušní lidé. Dojde i na Babiše?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Miloši, máš to marný. A bacha, ať neskončíš jako Gottwald.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>12. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Teherán se musí „poučit“ z katastrofy na Ukrajině, říká předseda výboru pro zahraniční věci ruského parlamentu</div>
<div style="text-align: justify;">
- Premiér Babiš se domnívá, že vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková by se neměla ucházet o post ombudsmanky</div>
<div style="text-align: justify;">
- jen Babiš by měl zůstat premiérem, protože do partaje ho přihlásila maminka a spolupráci StB nepodepsal, a pokud jo, tak jen proto, aby jako hodný estébák zabránil rozkradení socialistické vlasti.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co se to děje? Válkovou Zeman na ombudsmana nenavrhne nikdy, ani na zmocněnce pro lidská práva nemá nárok, on do Číny nepojede, protože ta neplní sliby a do Ruska ano, ale bude na ně zlej. Nechce on kandidovat na prezidenta? Nebo soutěží s Babišem v míře rozporu mezi tím co říká a co si myslí?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Včera jsem zhlédl Bergovu fantastickou operní fresku šílenství války přetlumočenou Williamem Kentridgem a ztvárněnou Metropolitní operou. Vlastním jménem Wozzeck, česky Vojcek. Jakpak asi bude vypadat umělecký obraz našeho dnešního světa s balistickými střelami, špionážními satelity a státními hackery za 100 let? A kdo budou jeho symboly - Gréta, Elon Musk, Boris Johnson, Džegr, dvorní šašek Putin nebo přicrmndálek Babiš?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sjezd většiny členů strany Piráti (cca 750 z 1000) odsouhlasil účast partaje v příští vládě. Zřejmě se rozhodli nahradit v roli Babišova fackovacího panáka sociální demokraty. Stejně si nedovedu představit, jak budou na internetu hlasovat o tajných mezistátních smlouvách. V každém případě je třeba se o trafiku přihlásit co nejdříve.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Co se hudby týče, byl výživný nejen prosinec, ale i celý rok.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>13. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Přesouvám se městem a co nevidím: obrovské psí lejno na podstavci mobilní značky, zapomenutou pravou botu na zastávce tramvaje, ze které vystupuje sjetý chlápek v domácích sandálech a na její podlaze 2 ks volně ležících zánovních Always s křidélky. Dál jdu kolem desky oslavující sjezd KSČ v roce 1929, za rohem se stěhuje starosta do "svého," ke kterému musel pronajmout "cizí" pro úředníky inkasující pokuty ze systému, který se bude rušit a v okolních ulicích se válí hutný smrad jako z hořící popelnice. A pak čtu, že primátor "ušetřil" 2/3 investičních výdajů a že "dar" vlády penzistům spolkne inflace. A také že nebožtík Jiří Stránský, když ho před 60 lety pustili z kriminálu, tak nechápal, proč si lidi říkají vole. Kdo říká, že na světě je nuda, volové?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Sakra, a zas rok v háji. VZP by měla rozdávat k postupujícímu věku prášky na zintenzivnění vnímavosti, aby ten čas tak nestydatě neutíkal. Ještě že máme politiky, i když jsou to asi nejdražší baviči na světě.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>14. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak ekonomovi socialistické armády Luftjardovi, českému Rockefellerovi, se hroutí byznys. Nebo spíš těm, kdo naletěli na jeho socialistické pohádky o zbohatnutí pod kryšou čínské komunistické strany a Zemanovým parapletem. Jak všichni mohli uvěřit snu o nevysychajícím zdroji příjmů na věčné časy a Jardově nekonečné mazanosti vzešlé ze studia marxleninismu? Zemička jako Česko Maocetungy zajímá pouze tehdy, pokud tancuje, jak oni pískají, a standard nastavil Zeman ponižujícím tajtrdlíkováním s krtečkem v čínské TV. Hlavně aby náš stařec, který se z ješitnosti vzepřel plnění úkolů, nezačal zase hubnout.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>16. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Některé shluky zvuků, podle autorů hudba, připomínají divokou jízdu vymletou lesní cestou s kameny a polomy přes cestu. Taková Beethovenova 7. symfonie v podání ČF a Semjona Byčkova je proti tomu jízda krajinou zalitou sluncem. Nic pro masochisty.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
2/3 pražské radnice mají hezký cíl, na kterém se shodnou. Vypudit z města auta. A tak v tichosti zvedli parkovné na ulicích a pustili ceny taxi skoro o polovinu výš v naději, že lidi nebudou ani draze parkovat, ani jezdit drahými taxíky. A primátor už se těší, až uzavře Prahu vůbec. Prý budou mít lidi radost. No, jak kteří, když v zemi je na každé dva lidi jedno auto.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>17. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Po nudném Novákovi V Tatrách následoval Chopinův 2. koncert s Lukášem Vondráčkem u klavíru. Některé kritičky znovu neodolaly a mezi slova chvály sypaly jed (jako třeba, že šlape svévolně na pedál), aby si nemyslel, že na ně má. On na to řekl, že dle Ludvíka Beethovena "chybovat je nepodstatné, ale hrát bez vášně je neodpustitelné." A jak moc bude hrát v budoucnosti v Česku si ještě rozmyslí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>18. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Dobrá zpráva je, že po bruselském starousedlíkovi Zahradilovi, jenž vypadl z vedení ODS minule, konečně došlo i na Udženiju, která občas hloupne v přímém přenosu. Jinak to znělo zajímavě, teď ještě nějaké ty činy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Pan Hamáček se probral z dvouletého kómatu. Za jeho bezvědomí předseda vlády, jejímž je místopředsedou, rozhazuje peníze plnými hrstmi a on neví!!! A vrací se ke starému vyčpělému hitu poplatky u lékaře. Tu partaj snad drží pohromadě jen ty dluhy.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>20. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Teplota lidského těla prý už 160 let trvale klesá</u></div>
<div style="text-align: justify;">
A je to tady. Člověk díky očkování vymře v důsledků podchlazení. Lze však očekávat, že než se tak stane zcela, prodlouží se kvůli zpomalení biologických procesů život včetně těhotenství. Výjimkou nebudou ani desetiletí kojenci. Záchranu může přinést jen globální oteplování. V příštím volebním období však nic takového nejspíš nehrozí. 😁</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zemřel předseda senátu Kubera. Pro nejbližší absolutní ztráta. RIP. Jeho postoje jako předsedy senátu v otázkách zahraničních vztahů byly hodné respektu. Při příští volbě takto vysokého funkcionáře státu by však přesto neměl být hledán notorický a bezohledný tabakista, chvástající se v 72 letech tím, že lékařům se vyhýbá a když mu předepíší lék, užívá ho podle svého uvážení. Pokud by podobné výroky pronášel rozjívený puberťák, reakce vychovatelova by mohlo dosáhnout až úrovně fyzického usměrnění. Ostatně další podobný expert na moudrý život nám dočasně zůstává trčet v osobě prezidenta.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>21. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak další ministr dopravy pohořel. A nemohl jinak. Tam, kde jde o zakázky, se stát tváří, že s betlovými kartami uhraje durcha, což je blbost. Firmy snadno přeplatí odborníky, kteří pak úředníky utáhnou na vařené nudli. Zvlášť, když šéfúřada hraje sám falešnými kartami, takže morálka se stává komickou zátěží úspěšného života. To pak může policie dostat třeba 100 poršáků a stejně budou příbývat na silnicích mrtvoly. Jsem zvědav, co bude dělat o Vánocích superministr Havlíček.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>22. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak jsem dočetl Stránského posmrtně vydané Štěstí napodruhé. Mistrné psaní na odchodnou, ale ani ty až nepravděpodobné příběhy věrnosti a odvahy nedokáží smazat stíny z toho, že i lidský ksindl je nesmrtelný. Třeba je to jen počasím.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Šéf sněmovny zase předvedl svůj vytříbený smysl pro humor. Škoda že předseda senátu odešel. Kdyby se toho ujal schopný producent, mohla čtveřice exotů na postech nejvyšších ústavních činitelů Česka překonat slávu Monty Python či Big Bang Theory, případně se stát kolektivním Járou Cimrmanem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Petra Procházková straší ruskou vojenskou expanzí západním směrem, což je krajně nepravděpodobné. Putin za 4 roky skončí jako prezident a potřebuje si vybudovat sokl pro obří pomník mírotvorce a roli duchovního vůdce, pokud možno do konce svých dnů. Proto to aktuální cvrlikání mezi ním a Macronem, Merkelovou a brzy se přidá i Trump. Putin je potřebuje dostat v květnu do Moskvy na parádu jako symbol pokračování spojenectví, a co nejrychleji domluvit uvolnění a minimalizovat sankce. V této souvislosti je Zemanova šance na roli prostředníka nulová, ostatně k ruce bude Putinovi nezaměstnaný Medveděv. Další výbuch světového prognostika, proto si tak dovoluje.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>24. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Tak pan Havlíček v úterý prohlásil, že dopravu zvládne, stačí si jen vybrat loajálního náměstka, na kterého se může spolehnout. Už ho má, je to odvolaný ministr Kremlík. Bože, to jsou klauni.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Skladba, která vyvolává dojem hluků vydávaných jedoucí noční tramvají, kde ušlechtilé nástroje jsou využívány k rytmickému mlácení do nich, orchestr synchronizovaně dupe na podlahu a perkusista o sebe tříská šutry, může sotva nadchnout ty, kteří přicházejí za krásou hudby. Znásilnit estetiku utvářející se tisíciletí mi připadá stejně absurdní, jako poroučet větru dešti nebo budovat socialismus. (Takhle zaostalý jsem byl už před 10 lety a nelepší se to.) 😁</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>25. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Prezident označil prostřednictvím svého Ovčáčka poflakování se po Lánech v pracovní době a v pyžamu za novou etiku výkonu funkce. Předseda vlády odvolal, dosadil a znovu odvolal ministra a spojoval-nespojoval ministerstva, předseda parlamentu vystrkoval v jednací síni prostředník směrem k poslancům, ale prý se ještě neschůzovalo, předseda komunistů s titulem JUDr. se domnívá, že lhát a pomlouvat cizí mezi svými je OK. Docela krásnej tejden.až na to, že předseda senátu z toho poodešel. Zdá se, že zubatá to vzala za nesprávný konec.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>26. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Navštívil jsem rekonstruovanou Státní operu Praha. Dost se to povedlo, jen ze stropních alegorií byla špína odstraněna pouze částečně, asi je do malby moc zažraná. Na zpívání se moc nezměnilo, někomu to docela šlo. Jen pokašlávající paní vedle dojal osud tuberkulózní Violetty tak, že nevydržela do konce. (Na zahajovací koncert jsem pozván nebyl, tak aspoň foto zasloužilých celebrit pro přiblížení atmosféry.)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Uf, to jsem si oddechl. Premiér Babiš mne zuby nehty brání před čínským coronavirem.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Prezident Putin v Izraeli tvrdil, že 40 % židů zavražděných za WW2 pocházelo ze SSSR. Poradci asi částečně zahrnuli do SSSR jeho sny o říši od Lamanšského průlivu po Aljašku. Princ Charles naopak diplomaticky navštívil v Jeruzalémě hrob své babičky v pravoslavném chrámu, památník holokaustu a v Betlémě potřásl rukou Mahmoudovi Abbasovi, vůdci části tzv. Palestinců vycvičenému KGB. Zástupce českého prezidenta Babiš si v zájmu všech občanů Česka potřásal rukama s kde kým.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>27. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Prezident Putin v Izraeli tvrdil, že 40 % židů zavražděných za WW2 pocházelo ze SSSR. Poradci asi částečně zahrnuli do SSSR jeho sny o říši od Lamanšského průlivu po Aljašku. Princ Charles naopak diplomaticky navštívil v Jeruzalémě hrob své babičky v pravoslavném chrámu, památník holokaustu a v Betlémě potřásl rukou Mahmoudovi Abbasovi, vůdci části tzv. Palestinců vycvičenému KGB. Zástupce českého prezidenta Babiš si v zájmu všech občanů Česka potřásal rukama s kde kým.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>28. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Marie Bastlová má platit za to, že si dovolila podat trestní oznámení na prezidenta</u></div>
<div style="text-align: justify;">
On ten výrok je vlastně jen malou rozbuškou proti kupě hnoje, do které se pánové z Hradu po jejím odpálení zahrabali, a ted stoji ve své ohavné nahotě na morálním pranýři a ten odporný puch se stane jejich věčným dědictvím. Místo vytouženého svatořečení si zaslouží jen hluboké pohrdání.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>30. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
V USA bylo vloni zaregistrováno 45 nových elektrických modelů osobních automobilů. Přesto tam jejich odbyt meziročně klesl o 6,8 procenta z 349 na 325 tisíc aut. Což představuje 1,9 % z celkově prodaných 17 047 725 vozů. Obávám se, že evropský důraz na ekologii je poháněn německou potřebou investovat zisky a přebytky do nových oborů, aby se neprožraly a udržel se růst ekonomiky.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Zemřel Luboš Dobrovský (1932–2020), novinář, disident a politik, překladatel z ruštiny a polštiny, v letech 1990–1992 československý ministr obrany, později kancléř prezidenta Václava Havla.</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Hm, vloni Stránský... poslední mohykán. Bojím se těch planých slov politických oportunistů a korupčníků.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Někdo se dožaduje cyklostezek po celé Praze</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Kompetenci pana Scheinherra neznám, ale že po výhradách garáží pod Palachovo náměstím, že nemají klienty, protože na nábřeží je parkování levnější, úslužně zvedli ceny na nábřeží na úroveň garáží a výsledek je, že volno je jak v garážích, tak i na nábřeží. Ledaže by to bylo tím, že o kousek dál, na Náměstí Republiky, jsou hned čtvery podzemní garáže, kde parkovné je až poloviční proti Palachovu náměstí a místo je tam vždy. Teď chystá další regulační zákazy s tím, že se na ně občané těší. Možná že je radní dobrý fyzik a jen ho ty atomy nebaví, ale doprava ve městě mu nějak nejde a o Libeňském mostě, který ho vynesl na pražskou radnici, je ticho po pěšině.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Fotografie Klause seniora v kostkovaných kalhotách</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Kdyby jen Prague Pride, tohle už se nebezpečně blíží k Weinsteinovi a Edwardovi.😀</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V ruských politologických kruzích se šíří dvě krajní představy o roce 2020. Jedna mluví o snaze Putina usmířit se se Západem (např Stanislav Belkovskij), druhá o snaze o obnovu imperia připojením Běloruska, Ukrajiny a Pobaltí, k čemuž musí dojít před letními volbami běloruského prezidenta. Dá se také říct, že oba názory se nemusí vylučovat. Známý prof. Valerij Solovej, hlavní šiřitel druhé verze, tvrdí, že na pozdější termín nemá Putin čas, protože je těžce nemocný. V každém případě však podle něj v zemi do dvou let dojde k radikálním změnám, které budou znamenat konec Putina a jeho lidí. A občanům doporučuje, aby se na kritické období zásobili dolary.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>31. ledna</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Reakce na básničku dámy z SPD</u></div>
<div style="text-align: justify;">
To je ale roztomilé. A já si dodnes myslel, že lidi pracují proto, aby se uživili, případně žili v blahobytu. Tahle osoba pracuje-li, potom proto, abych se měl dobře já. V tom případě maká málo a měla by se víc snažit.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<u>Geneticky upravení sameči škodlivých motýlů prý umí zničit svůj druh</u></div>
<div style="text-align: justify;">
Někdy se mi zdá, že pár samečků Homo sapiens to dokáže bez genového inženýrství. Prostě člověk je nejvíc.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-88915879059816559352020-02-03T23:21:00.003+01:002020-02-05T14:33:44.102+01:00Šlechetný žebrák aneb Porgy a Bess<div style="text-align: justify;">
Pouhých 85 let uplynulo od premiéry opery "Porgy a Bess" a svět je naprosto jiný. Autor hry "Porgy," potomek jižanských aristoktarů DuBuse Heyward, a skladatel George Gershwin, potomek ruských židovských imigrantů, dostali v roce 1932 objednávku na operu, která měla testovací premiéru 30. září 1935 v Bostonu, odkud se celý soubor přesunul na Broadway a tam se po určitých úpravách hrálo 10. října první "ostré" představení. V něm zpívala Bess čerstvá absolventka Julliard Academy, úplně bílá Anne Brown, kterou několik škol z rasových důvodů odmítlo přijmout. Její praděd byl černý otrok a její matka poloviční Indiánka. Kritiky nebyly příliš příznivé.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZHNwcH4DnuYXo-AWJBZTKcKcZ5QT80-lQuO61GvELC39YfqRI-AUR-B_B4O7Sa0oro7ulq-pCXxzEedJrHHHqw092c8dEMRhzzMufW981VW9pN6Ko03DsZvHLZMbucDE-tHuopdjNuyg/s1600/ABrown+a+Duncan.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="343" data-original-width="200" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZHNwcH4DnuYXo-AWJBZTKcKcZ5QT80-lQuO61GvELC39YfqRI-AUR-B_B4O7Sa0oro7ulq-pCXxzEedJrHHHqw092c8dEMRhzzMufW981VW9pN6Ko03DsZvHLZMbucDE-tHuopdjNuyg/s320/ABrown+a+Duncan.jpg" width="186" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"> Todd Duncan and Anne Brown<br />
první představitelé Porgy a Bess</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
Když se převážně černý soubor po 124 představeních, což na Broadway rozhodně neznamená velký úspěch, vydal na turné po Spojených státech a dorazil do Washingtonu, vedeni Washingtonské státní opery zrušilo až na jeho tvrdý nátlak rasovu segregaci pro hlediště. Když skončila série představení, vše se vrátilo do starých kolejí.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O co v představení jde? Velmi stručně: žebrající mrzák Porgy ze slumu u moře na jihu Spojených států se ujme dívky nevalné pověsti Bess, jejíž partner Crown utekl kvůli vraždě jednoho z místních mužů. Vztah mezi oběma vyděděnci dojde až do sňatku, ale Bess se na výletě setká se svým bývalým a stráví s ním několik dní než uteče a vrátí se k Porgovi. Ten se rozhodne, že se Bess nevzdá a když si pro ni Crown přijde, Porgy ho uškrtí. Zatímco policie ho drží ve vězení jako svědka, drogový dealer Sportin´ Life omámí Bess kokainem a přesvědčí ji, aby s ním odešla do New Yorku, protože Porgy se stejně z vězení nedostane. Ten se však za pár dní vrátí, a když zjistí, že Bess je pryč, ale žije, raduje se a odjede na kozou taženém dřevěném vozíku do New Yorku, aby ji nešel. Jediní běloši v obsáhlém souboru jsou policisté.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Přes rasový hendikep se opera začala hrát na dalších amerických scénách a také v Evropě s americkými zpěváky. I tak Anne Brown ještě za války v Evropě zůstala a později získala norské občanství. Inscenace byly různě upravovány jak co do pojetí, tak i do délky, protože původní téměř 4 hodiny byly zvláště pro muzikál příliš dlouhé. Několik árií, především ty muzikálově upravené, se staly evergreeny a z nich černošskožidovská ukolébavka Summertime je dodnes trhák se 30 miliony přehrání na youtube.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="285" src="https://www.youtube.com/embed/lnXLVTi_m_M" width="380"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Na Broadwayi se uskutečnily také dva revivaly, a to v roce 1942 a další o 10 let později. V něm od roku 1952 zpívala Bess začínající zpěvačka Leontyne Price, která právě prošla Julliard Academy a stála na začátku kariéry světové hvězdy. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3sM8DO0PX_mw0DSEKThppUbyF__8a0rsJcSl59TalLFcYSb50Fj2LFUGqBE5znM3d6muscsw4IQJRM9M0Q245q6TUItxbGAawOOem5fQxBTZwqnyb-zjmtNoqQJ5FdpX-fXr40UHmqLE/s1600/Bessy+Leontyne+Price.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="769" data-original-width="630" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh3sM8DO0PX_mw0DSEKThppUbyF__8a0rsJcSl59TalLFcYSb50Fj2LFUGqBE5znM3d6muscsw4IQJRM9M0Q245q6TUItxbGAawOOem5fQxBTZwqnyb-zjmtNoqQJ5FdpX-fXr40UHmqLE/s320/Bessy+Leontyne+Price.jpg" width="262" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Leontyne Price jako Bess v roce 1952</td></tr>
</tbody></table>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<div style="text-align: justify;">
Ta Bess zpívala i na turné po Evropě podporovaném coby výkladní skříň americké demokracie a pokroku State Departmentem a posléze na Broadway. Od roku 1961 se pak stala trvalou součástí elitní pěvecké sestavy Metropolitní opery. Ale zpátky k Porgy a Bess. Ani evidentně rostoucí úspěch nepřinesl finanční průlom. Skupina bez původních hvězd však pokračovala v turné po světě, v rámci kterého odehrála v roce 1956 dvanáct představení i v dnešním Hudebním divadle Karlín. Zájem publika "budujícího socialismus" o Američany mnohonásobně převýšil nabídku.<br />
<br />
Úvahy o filmové podobě opery přivedl k realizaci tehdy již osmdesátiletý producent Samuel Goldwyn. Film od počátku provázely problémy s obsazením rolí, posléze vyhořel sklad kostýmů a kulis a když byl film dokončen, dostalo se mu sice pocty v podobě tří nominací na Oskara, z nichž jedna byla úspěšná, ale kritika přesto nebyla příliš příznivá, stejně jako zájem diváků a film skočil ztrátou a ukončil aktivní činnost producenta. </div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/2Ijhn3FlDQs" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jedním z důvodů kritických výhrad bylo příliš velké odchýlení se od původní verze, možná až někam k operetě. S jinými výhradami přicházeli černí aktivisté, kteří měli obavy z vytváření falešného obrazu černošské populace, ostatně právě jim byla přikládána vina za založení požáru Goldwynova skladu. Z ukázky scény z pikniku na ostrově Kittiwah, kde postavu Sportin´Life hraje a zpívá Sammy Davis jr., si lze udělat vlastní představu.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Zlom nastal až v roce 1976, když jak ve světě, tak i ve Spojených státech došlo v 60. a počátkem 70. let ke spoustě revolučních událostí a politická i společenská atmosféra se dramaticky změnily. Houston Grand Opera se rozhodla pro inscenaci, která se vrátí k bostonské verzi opery, včetně zpívaných recitativů. Ale především to bylo vůbec poprvé, co představení nastudovalo velké operní divadlo a díky tomu bylo kritikou a publikem přijato ne jako muzikál z broadwayské produkce, ale jako plnohodnotná opera.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Velmi <a href="https://youtu.be/HdRTfqGy9TE">blízkou inscenaci</a> této houstonské bylo možné vidět v roce 2002 v Lincoln Center. Ostatně hudebně ji nastudoval týž dirigent.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
V roce 1989 byla Porgy a Bess uvedena na festivalu v Glyndebourne, kde hudební doprovod zajišťoval London Symphony Orchestra s dirigentem Simonem Rattlem. Na základě této inscenace a s využitím jejího zvukového záznamu vznikl v roce 1993 <a href="https://youtu.be/jzQW7ywjFNU">televizní film</a>, který mimo jiné zařadila do svého seriálu American Playhouse nezávislá americká organizace Public Broadcasting Service (PBS).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Odtud již nebylo daleko do Metropolitní opery, kde se premiéra konala 6. února 1985. Hudebně operu nastudoval a dirigoval James Levine a během čtyř sezón bylo odehráno 54 představení.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Další nastudování v Metropolitní přišlo po 34 letech, ale protože vzniklo v koprodukci tří operních domů, hrálo ho nejprve na podzim 2018 English National Opera v londýnském Coliseu, kde Bess zpívala Nicole Cabell (v Praze dávala v roce 2009 recitál). V lednu se inscenace přesunula do Amsterdamu, kde dirigoval David Robertson a hlavní role zpívali Eric Owens, známý z několika přenosů Live in HD, a Adina Aaron, která v aktuální sezóně zpívá Aidu se souborem Státní opery Praha a před 6 lety se představila v Jaroměřicích. Oba již role zpívali, dokonce spolu, takže šlo o sázku na jistotu.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A na závěr 17 představení od 23. září 2019 do 15. února 2020 v <b>Metropolitní opeře</b>. To první otevíralo sezónu, poslední tři byla pro velký zájem dodatečně přidána.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Hlavní role zpívaly velké operní hvězdy. Již zmíněný Eric Owens jako Porgy a Angel Blue jako Bess, oba vítězové Operalie - Eric 2. cena 1996 a Angel totéž 2009 plus cena za zarzuelu. Ale i další hlavní postavy představovali špičkoví zpěváci, mnozí z nich trvale spolupracující s Metropolitní operou, a bylo jich celkem 21. Snad jen Eric Owens nebyl zcela ve formě, ale jak vysvětlil ředitel Peter Gelb, rozhodl se zpívat přesto, že byl nachlazen.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Gershwinova hudba je směsí několika stylů, což ji puristé občas vytýkali. Je tam slyšet klasická technika, kterou by ocenil (nebo záviděl) Puccini, černošský spirituál, jazz, židovská ukolébavka. Ale díky důrazu na jeho seriózní provedení a téměř akademický vokální projev, zněl zpěv někdy trochu těžkopádně. Na druhé straně pohyb 90 osob na scéně byl perfektně zchoreografovaný a zrežírovaný a po celé představení jsem byl vtažen do děje a neměl pocit, že tomu příběhu nemusím věřit, což není u oper zcela běžné. Celkovou atmosféru dokresluje i to, že celý soubor se před zahájením shromáždil za scénou a stylem vídaným u sportovních týmů vydal hromový bojový pokřik. Orchestr pod vedením Davida Robertsona zněl dokonale, já sice nemám s čím srovnávat, ale někteří kritici tvrdí, že to bylo nejlepší provedení Porgy a Bess, které slyšeli. (Pozítří však Robertson diriguje v Praze Českou filharmonii, tak uvidíme, jak se vyrovná s Beethovenem a Bartókem)<br />
<br />
A ještě dvě ukázky z Metropolitní opery - v horní zpívají Eric Owens (Porgy) a Angel Blue (Bess), dole Latonia Moore jako Serena, jíž Crown zavraždil manžela:</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="269" src="https://www.youtube.com/embed/dQb3FxyKw-c" width="450"></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/c9xbkTFdonQ" width="450"></iframe>
</div>
<br />
Diváky přenosu provázela představením skvělá zpěvačka a herečka Audra McDonald, která sama má ještě živé vzpomínky na několik inscenací Porgy a Bess, kde ztvárnila Bess.<br />
<br />
<br />
Metropolitan Opera House<br />
1. února 2020, matiné<br />
<br />
PORGY AND BESS<br />
George Gershwin, DuBose Heyward, Dorothy Heyward, Ira Gershwin.<br />
<br />
Porgy.........................Eric Owens<br />
Bess...........................Angel Blue<br />
Sporting Life.............Frederick Ballentine<br />
Crown.......................Alfred Walker<br />
Clara.........................Golda Schultz<br />
Jake...........................Donovan Singletary<br />
Serena........................Latonia Moore<br />
Robbins......................Chauncey Packer<br />
Mingo........................Errin Duane Brooks<br />
Jim.............................Norman Garrett<br />
Peter...........................Jamez McCorkle<br />
Lily............................Tichina Vaughn<br />
Maria.........................Denyce Graves<br />
Pohřební agent...........Damien Geter<br />
Annie.........................Chanáe Curtis<br />
Frazier.......................Arthur Woodley<br />
Žena s jahodami........Aundi Marie Moore<br />
Prodavač krabů.........Chauncey Packer<br />
Detectiv............... ....Grant Neale<br />
Policista...................Bobby Mittelstadt<br />
Koroner.....................Michael Lewis<br />
Scipio.......................Neo Randall<br />
Nelson......................Jonathan Tuzo<br />
<br />
Dirigent...................David Robertson<br />
Režie.......................James Robinson<br />
Scéna......................Michael Yeargan<br />
Kostýmy.................Catherine Zuber<br />
Světla.....................Donald Holder<br />
Videoprojekce........Luke Halls<br />
Choreografie..........Camille A. Brown<br />
.<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-32751412432901539552020-01-31T22:19:00.002+01:002020-02-01T10:55:36.734+01:00Lednová muzika<div style="text-align: justify;">
<b>Vídeň </b>tradičně odstartovala novoroční koncerty v 11 hodin dopoledne ve slavnostně vyzdobeném Zlatém sále Musivereinu, tentokrát pod taktovkou šéfa Boston Symphony Orchestra Andrise Nelsonse, jehož nahrávka Beethovenových symfonií s <b>Vídeňskými filharmoniky</b> vyšla vloni u DG. Překvapení se nekonala.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="257" src="https://www.youtube.com/embed/PWAIZIm0j08" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<b>Rudolfinum na Nový rok</b> večer také tradičně hostilo Českou filharmonii s dirigentem Jakubem Hrůšou. Ryze český program přenášený Českou televizí je v kombinaci s nimi zárukou kvality a úspěchu:<br />
<div style="margin: 6px 0 0 15px;">
Antonín Dvořák - Karneval, koncertní předehra op. 92<br />
Josef Suk - Praga op. 26<br />
Bedřich Smetana - Pražský karneval<br />
Leoš Janáček - Sinfonietta</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Hned po Novém roce také v Praze odstartoval <b>festival Opera 2010</b> a druhé představení, které s uskutečnilo v neděli 5. ledna byly dvě <b>jednoaktovky Sergeje Rachmaninova </b>v nastudování liberecké opery na scéně Národního divadla. Ještě mám v očích jejich vystoupení na minulém ročníku, kdy zpívala a hrála jako o život v pokročilém těhotenství Livia Obručník-Vézosová.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Scéna byla jednoduchá, šedivá jak v kriminále a značnou část zabrala expozice s minimálním zpíváním a poněkud jednotvárnou hudbou. Režijně ovšem dobře vymyšlené. Teprve pak se začalo skutečně hrát a zpívat a bylo to skvělé.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Slavnostní koncert ve Státní opeře</b> jsem tak nestihl, ale bez ohledu na výkon vystupujících zpěváků je třeba říct, že dramaturgie byla výborná. Ostatně koncert bylo možné si pustit na archivu České televize. Akcentování Státní opery jako svébytného divadla s vlastní historií je zcela namístě a naopak ukazuje bohatství pražské operní tradice v podobě tří historických a jedné moderní scény, každé se svým charakterem. Škoda jen, že divadlo nedokáže tuto filosofii hlasitěji komunikovat. Nicméně boj o samostatné divadlo nezávislé na "zlaté kapličce," které vzniklo v roce 1945 a za tři roky bylo zrušeno, probíhá přes 70 let.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V sobotu 11. ledna pokračoval 14. ročník Live in HD celkově 140 přímým přenosem představení <b>Wozzeck z Metropolitní opery.</b> Mám-li to shrnout co nejstručněji, bylo to po všech stránkách strhující představení, kde nade všechny přesto vynikal famózním hereckým i pěveckým výkonem Peter Mattei. Osobně mám pocit, že to byla jedna z nejúžasnějších inscenací, které jsem viděl.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Inscenace ovšem není původní, její premiéra proběhla v Salcburku v roce 2017 a jedná se o koprodukci Salcburk - Metropolitní opera - Canadian Opera Company Toronto a Opera Australia</div>
<div style="margin: 6px 0 0 15px;">
Režie: William Kentridge<br />
Dirigent: Yannick Nézet-Séguin<br />
Peter Mattei - Wozzeck<br />
Andrew Staples - Andres<br />
Christian Van Horn - Le Docteur<br />
Elza van den Heever - Marie<br />
Christopher Ventris - Le Tambour-Major<br />
Gerhard Siegel - Le Capitaine<br />
Tamara Mumford - Margaret</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------<br />
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
15. ledna hrála v Rudolfinu pod taktovkou Semjona Byčkova <b>Česká filharmonie</b> Schubertovu Nedokončenou symfonii, skladbu Rendering Luciana Berio postavenou na Schubertových skicách k 10. symfonii a na závěr to hlavní, <b>Beethovenovu rozjásanou 7. symfonii. </b>Ta také zcela zastínila první polovinu programu a byla to úžasná, strhující, absolutní muzika. Sluší se podotknout, že k prvnímu pultu primů zasedla nová koncertní mistryně Olga Šroubková a její hra neměla chybu. Abych nezapomněl, Schuberta Byčkov jaksi zcivilnil, asi bych si na to musel zvyknout.</div>
<br />
-------------------<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Hned následující večer, ve čtvrtek 16. ledna, jsem si šel poslechnout <b>Lukáše Vondráčka</b>, který s FOKem a polským dirigentem Antoni Witem zahrál ve Smetanově síni <b>2. klavírní koncert Frederyka Chopina</b>.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjphzVKbeUfo1WVwNeu1byPwE6Rhdl_gtQtlli4Qq1Q9RXpux2FfxfyDrhsdPbDfjQH6gyoqQNGsPOJDJKHqRF5pxzhHOkTUr6yTPsGgZI0MoJj8q9bmirSrBvFtv5N8ZWs1oR8z5hfob8/s1600/vondracek+luk.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjphzVKbeUfo1WVwNeu1byPwE6Rhdl_gtQtlli4Qq1Q9RXpux2FfxfyDrhsdPbDfjQH6gyoqQNGsPOJDJKHqRF5pxzhHOkTUr6yTPsGgZI0MoJj8q9bmirSrBvFtv5N8ZWs1oR8z5hfob8/s400/vondracek+luk.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lukáš Vondráček</td></tr>
</tbody></table>
Kromě toho, že jeho hluboce niterný styl hry mne oslovuje, zajímalo mne, jak po menším skandálu s neurvalou kritikou Dity Hradecké po Vondráčkově prosincovém recitálu zareagují "odborníci", jmenovitě operaplus.cz. Osvědčili se. Nová kritička, sama klavíristka, ho utřela jaksi odborně, druhý recenzent ho vysoce ocenil, ale současně vyjádřil nejistotu, zda dokáže dojít až na klavíristický Olymp a vedoucí firmy klavíristu posléze rozebral a smlsnul si na něm. Není mi jasné, proč si potřebuje dělat ostudu. Zvlášť, když publikum svým zájmem a nadšenou reakcí dává najevo, že takhle to chce. Je ovšem možné, že Vondráčkův neortodoxní projev část lidí s hudebním vzděláním znervózňuje, protože to je Vondráček a ne Chopin, jak se o něm učili, ale možná jde jen o návštěvnost stránek.</div>
<br />
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>Státní opera</b> v sobotu 25. ledna ještě voněla novotou, hráli <b>Verdiho La traviatu</b> ale o tom mluvím jinde.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Operavision zařadila na program přenos <b>operety Jaromíra Weinbergera Frühlingsstürme / Jarní bouře </b>z Komické opery Berlín. Zajímavá je snad jen tím, že ji napsal český židovský skladatel, jehož jediným významnějším dílem je lidová opera Švanda dudák, premiérovaná roku 1927 pražským Národním divadlem (Letos zde bude mít obnovenou premiéru), která se dostala až na prkna Metropolitní opery.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE4OmFv-vo8oNnKX_Mobm-ZNfuozA8qUw8ww1EiGpEFT2JTvYs788SRyfHGSf6XN3XHpNAkjSlGurNOLjD5Se0oUxViUVW54zcJ7iUoRBrt_eKVjxfv3v3huuHTUIcnOJRdiQAHiWcVws/s1600/jarn%25C3%25AD+proudy.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhE4OmFv-vo8oNnKX_Mobm-ZNfuozA8qUw8ww1EiGpEFT2JTvYs788SRyfHGSf6XN3XHpNAkjSlGurNOLjD5Se0oUxViUVW54zcJ7iUoRBrt_eKVjxfv3v3huuHTUIcnOJRdiQAHiWcVws/s400/jarn%25C3%25AD+proudy.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">scéna z Frühlingsstürme</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: center;">
</div>
Děj operety odehrávající se v Mandžusku, kde se ruský vojenský štáb setká se špiony, však není ani příliš zábavné, ani vzrušující téma.<br />
<br />
Opereta byla premiérována v lednu 1933 v Berlíně, a protože vzápětí se dostali k moci nacisté, byla za dva měsíce stažena. Skladatel později emigroval do Spojených států, kde v roce 1967 dobrovolně odešel ze světa ve věku 71 let. Pro uvedení v Komické opeře musela být rekonstruována z klavírního výtahu a několika nahrávek na gramofonových deskách.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Česká televize vysílala 27. ledna záznam přenosu <b>Bizetových Lovců perel</b> z Metropolitní oper s hvězdným obsazením Damrau, Kwieczien, Polenzani. V roce 2015 jsem viděl onen přímý přenos v kině a zřejmě členitá scéna, která není na TV obrazovce tak zřetelná, poněkud rušila. Dojem ze zpěvu a hudby byl v televizi výraznější.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/5wNWUWRGM9g?list=RD35viKGmT22Q" width="450"></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
29. ledna provedla <b>Česká filharmonie</b> první ze tří abonentních koncertů s dirigentem Jakubem Hrůšou a Piotrem Anderszewskim u klavíru.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Celý program sestavil Jakub Hrůša se odehrál tak trochu v janáčkovském duchu. Třetí klavírní koncert Bély Bartóka je náladou i lidovými inspiracemi Janáčkovi nejblíže. Scherzo triste napsal Janáčkův žák Pavel Haas a je to slyšet. Sukovo Fantastické scherzo logicky patří do dvořákovské kompoziční tradice. A poslední skladba, Janáčkův Taras Bulba, byla vyvrcholením nádherného koncertu a zněla tak mohutně a přesvědčivě, že by mohla naplnit prostor s ještě jednou dimenzí. Neokázalý Piotr Anderszewski zcela svébytným zjevem na současné klavírní scéně. Introvertní hvězda, virtuos, vystupuje s Jakubem Hrůšou pravidelně a neobyčejně náročnou třetí větu Bartókova koncertu, připomínající některé Bernsteinovy skladby, hrál s až džezovým drivem.</div>
<div style="margin: 6px 0 0 15px;">
Josef Suk - Fantastické scherzo op. 25<br />
Béla Bartók - Koncert pro klavír a orchestr č. 3<br />
Pavel Haas - Scherzo triste op. 5<br />
Leoš Janáček - Taras Bulba, rapsodie pro orchestr</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Byl to pozoruhodný koncert, který neměl slabší a silnější skladbu, horší nebo lepší provedení. Pro mne jeden z nejlepších koncertů sezóny.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEju08hDlUYm83XDTxG9sv7br26YBlxSS9P7VxCwkFsYMRZ55jswrw3-iQyx_nV3suPy5LVMcnxVEHsiUN3y3D7ufDsStzJc-_nmouUyt3IL_4HHV6aYFLYrVFaqbrpX0DsHfDjeOR4G6A0/s1600/hrusa+-+janacek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="258" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEju08hDlUYm83XDTxG9sv7br26YBlxSS9P7VxCwkFsYMRZ55jswrw3-iQyx_nV3suPy5LVMcnxVEHsiUN3y3D7ufDsStzJc-_nmouUyt3IL_4HHV6aYFLYrVFaqbrpX0DsHfDjeOR4G6A0/s640/hrusa+-+janacek.jpg" width="640" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">dirigent odchází, koncertní mistr se klaní, koncert definitivně skončil</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-55078465817564844552020-01-26T23:18:00.000+01:002020-01-27T14:00:31.040+01:00Zasloužilá Traviata<div style="text-align: justify;">
Státní opera Praha je kulturní instituce, v jejímž osudu se odráží dramatický běh událostí ve středu Evropy, jejímž středem je samozřejmě Praha. Postavena byla za necelé dva roky, a to pět let po otevření českého Národního divadla, pro potřeby německojazyčné a židovské menšiny a otevřena byla 5. ledna 1888. Zjevně ji nevybudoval národ sobě, zato je větší. Pak se měnili uživatelé i poslání scény, až v roce 2012 prosadil zubař a majitel berounského hokejového klubu v pozici ministra kultury její spojení s Národním divadlem na věčné časy, přičemž předběhl dobu, takže lhal jako když tiskne. Zahlazování stop stálo státní rozpočet rekonstrukci. Ta první byla spuštěna 80 let po premiéře, tato nová po dalších 45 a divadlo bylo mimo provoz 3,5 roku. Podíleli se na ní 4 ministři kultury a dva předsedové vlády, ti poslední v řadě byli pozvání na slavností otevření, prezident odpočíval v Lánech. Náklady během prací stouply o 30 % na 1300 mil. Kč. Obvykle je zdražení zdůvodňováno nevyzpytatelnými spodními vodami, tady šlo tuším také o lepší technologii scény.</div>
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi26khDScSptL2H06HRANI_5lbKUd0Ul48pZIgirrWuh2t2DYX9hb9LBFOTyYiCJbnCKSfw-lyb42IFC1T0F_sg7APjtN8IFvDz56veHNpbvLgrikC3tu5g9O6tz1fRtt5UT9rhb-6ITQA/s1600/ministr+a+premier.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"> <img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi26khDScSptL2H06HRANI_5lbKUd0Ul48pZIgirrWuh2t2DYX9hb9LBFOTyYiCJbnCKSfw-lyb42IFC1T0F_sg7APjtN8IFvDz56veHNpbvLgrikC3tu5g9O6tz1fRtt5UT9rhb-6ITQA/s320/ministr+a+premier.jpg" width="320" /></a><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgm3iwBSuRj5DGF4bXvdZWD0EUx4o5zvN5GoWT6TiQ09CQKikGQWzmsTvs5dA2tXM3cRjyxEg3EA7SWYwW3ZSKWJhduGtibc8uK4s_jB1kPFodQKU8jdnqKKV22kAJDj09tcY1Uvh0TFVo/s1600/ministr+kult2.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"> <img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgm3iwBSuRj5DGF4bXvdZWD0EUx4o5zvN5GoWT6TiQ09CQKikGQWzmsTvs5dA2tXM3cRjyxEg3EA7SWYwW3ZSKWJhduGtibc8uK4s_jB1kPFodQKU8jdnqKKV22kAJDj09tcY1Uvh0TFVo/s320/ministr+kult2.jpg" width="320" /></a>
<br />
<div style="text-align: center;">
Vlevo nahoře ministerský předseda Babiš a ministr kultury Šmíd komentují, dole ministr kultury Herman naslouchá.<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSOBCZ3oeMeKuj78yxWr3NIw9KfzNbTC4pijJGyfFR0RnArpJcHbDH_5Xzyfd7RCk-ZvlUoFgkZzyTVM-mmHh_gaXBePtUBwtSXXwko9HGpizzAix_OvwsfuooZ8oonaUwu1qOXpUUBzM/s1600/ministr+kult.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSOBCZ3oeMeKuj78yxWr3NIw9KfzNbTC4pijJGyfFR0RnArpJcHbDH_5Xzyfd7RCk-ZvlUoFgkZzyTVM-mmHh_gaXBePtUBwtSXXwko9HGpizzAix_OvwsfuooZ8oonaUwu1qOXpUUBzM/s320/ministr+kult.jpg" width="265" /></a></div>
Vpravo ministr kultury Zaorálek iniciativně kontroluje kvalitu malty.<br />
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Slavnostnímu zahájení předcházela v pátek 13. prosince 2019 exhibice národních zpěváků na Hlavním nádraží v Praze. Moc nadšení z nich nevyzařovalo, ostatně bylo to poměrně časně ráno, ale natočili slušný flashmob.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/P-qV7gHh-rI" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
A pak už se jen čekalo na slavnostní koncert v neděli 5. ledna 2020. I když někteří pozvaní odmítli, třeba paní Angela Merkelová z Němec, vůdce Maďarů Viktor Orbán naopak přijel a paní premiérová měla na krku kožešinové boa. Z domácích dorazili snad všichni, kdo cítí jako povinnost ke svému umění zúčastnit se: Plachetka, Donutil, Hanzlík, Hudeček, Krajčo... Jiní, jako sopránistka Dagmar Burešová sledovali představení Rachmaninovovy Francesky da Rimini v Národním.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGZpZgFWXDjI2Wgs9mldeqkn19wcmC6-wZddLrZjRHNPg2k_zfewP7VhmCH6ZPF6WxQ_WCGJ9GPbXBGA_eEuU6sR1dlUmg1BKvGbC6qTLy2wKq0-HYK1c-DLnKm7Zf1EEQBm2jkQ5t0dA/s1600/schillerova.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="220" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGZpZgFWXDjI2Wgs9mldeqkn19wcmC6-wZddLrZjRHNPg2k_zfewP7VhmCH6ZPF6WxQ_WCGJ9GPbXBGA_eEuU6sR1dlUmg1BKvGbC6qTLy2wKq0-HYK1c-DLnKm7Zf1EEQBm2jkQ5t0dA/s320/schillerova.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguFSBHemStTgUFSvCUu3iV-n8UMWM5YQF3rYEjLW5guCosaXJ7OTZwnbm5JmnnJL1CtRHFI7gvwWXSy4WtQE06ly-XvoZY3svDXm3EF45FvMTqgU83NPhYclotPkYtjXAmedONQ8biRkE/s1600/benesova.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="426" data-original-width="640" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEguFSBHemStTgUFSvCUu3iV-n8UMWM5YQF3rYEjLW5guCosaXJ7OTZwnbm5JmnnJL1CtRHFI7gvwWXSy4WtQE06ly-XvoZY3svDXm3EF45FvMTqgU83NPhYclotPkYtjXAmedONQ8biRkE/s320/benesova.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Skloubit německý původ divadla s oslavou českým státem, který Němce vyhnal, jistě nebyl úkol snadný, ale bývalý vášnivý stalinista, posléze disident a nyní též Rakušan to v roli videoprůvodce zvládl elegantně. Druhou část dodali zahraniční ředitelé divadla, kteří na začátek naordinovali Wagnera a na závěr finále Beethovenova Fidelia se zahraničními zpěváky celkem slušné úrovně. Třetí část pak zajistili čeští pěvci a orchestr s českým i mezinárodním repertoárem (vyjma Dvořáka). České kritičky také nezklamaly a podle morálního napojení buď chválily nebo haněly. Nemám takové podniky v lásce a navíc mne nikdo nepozval, a tak jsem šel radši na Livii Obručníkovou do Národního.<br />
<br />
Nicméně neuplynuly ani tři týdny a v divadle jsem se octl osobně a za své. První dojem je velkolepý. Všechno je čisté, bílé, natřené, sedadla nová, neprosezená, jeviště kryje zbrusu nová opona. Ta původní od malíře Eduarda Veitha se v roce 1945 ztratila (byla ukradena), takže neprošla z protektorátu do republiky. Tu novou vyráběl umělecký ředitel sekce výroby Národního divadla Martin Černý se svým týmem podle fotografie dva roky. Také nefungují všechny jinak výborné informační displeje umístěné na opěradlech sedadel, ovšem to je práce pro dodavatele a ten má na odstranění závad termíny. Jediné, co mne opravdu zklamalo a sotva to někdo opraví, je výmalba stropu hlediště. Ten byl tak zašlý, že ani nebylo vidět, jaké scény jsou tam namalovány. Dnes to sice vidět je, ale barvy jsou i tak zašlé, nejspíš jsou nečistoty zažrané do malby tak, že je lze odstranit pouze s ní. Škoda.</div>
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQKNg151AJ0ukZS4p-8u4W99Lc34beDvshzFT6wsQHRR7HRdBuszjfWTuODbpDVDkiwuKr32lFVK1rL02MFmqE3nZsNjKsM669LiJXfDhZ-I5_gcC0WaZAq_uoMVerklZGNHKLYQkEdYU/s1600/opona.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQKNg151AJ0ukZS4p-8u4W99Lc34beDvshzFT6wsQHRR7HRdBuszjfWTuODbpDVDkiwuKr32lFVK1rL02MFmqE3nZsNjKsM669LiJXfDhZ-I5_gcC0WaZAq_uoMVerklZGNHKLYQkEdYU/s400/opona.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">staronová opona</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4l2OQf91-QFmbAFr50u2FRN3siaRF01PwKT_l2UEWbSW_MpOGmbeYX-vVHtq6QNJdfrNq0As-xe160spVqxYDXX29OsZW6dinbvMPntFy0ovIJ5_Bje1jmqHv5GoQxZRWWWQdIc94tuQ/s1600/strop.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="263" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4l2OQf91-QFmbAFr50u2FRN3siaRF01PwKT_l2UEWbSW_MpOGmbeYX-vVHtq6QNJdfrNq0As-xe160spVqxYDXX29OsZW6dinbvMPntFy0ovIJ5_Bje1jmqHv5GoQxZRWWWQdIc94tuQ/s400/strop.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">strop, bílá je však ve skutečnosti úplně bíla</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIL5CVl-yy8OyCcczZgKjH2mH93mGxkKCz5ET2kvDJFoBdqjaYUIilw9I1pfOThW5jNk1Ow85mj9nqSUEm2BrDAvefsLOhEvmC5KTlqfXYxLXdy8km4miX0F6LxWt5SqPlBw0Dug_sF9Q/s1600/hledi%25C5%25A1t%25C4%259B.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="195" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIL5CVl-yy8OyCcczZgKjH2mH93mGxkKCz5ET2kvDJFoBdqjaYUIilw9I1pfOThW5jNk1Ow85mj9nqSUEm2BrDAvefsLOhEvmC5KTlqfXYxLXdy8km4miX0F6LxWt5SqPlBw0Dug_sF9Q/s400/hledi%25C5%25A1t%25C4%259B.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">i hlediště svítí novotou</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: justify;">
A pak přišlo představení - La Traviata, kterou Giuseppe Verdi napsal v roce 1853 a jež je dodnes nejoblíbenější operou na světě. Inscenace Státní opery vznikla v roce 2006 a v sobotu 25. ledna 2020 se hrálo 189. představení. Viděl jsem řadu inscenací, a tato nepatří mezi nejpovedenější, ale Verdiho oslnivá hudba to i v horších případech utáhne za ně. Ovšem ono záleží také na výkonu zpěváků, o nichž nelze říct, že byly špatné, nicméně ono napětí mezi hledištěm a jevištěm jsem necítil. Ani obligátní scéna nahoře bez nepomohla. Nejlepší rozhodně byl Aleš Briscein jako Alfred, v ostatních rolích bych z těch, kteří alternují, možná viděl i zpěváky schopné lepšího výkonu (<span style="text-align: start;">Kačírková, Šaturová, Fajtová, Sem</span>). Ale počkám na premiéry, které dokáží říct o stavu divadla víc. K té první a do konce této sezóny jediné dojde začátkem dubna a obsazení tvůrčího týmu Szymanovského Krále Rogera včetně koprodukce s Národní operou ve Varšavě a Královskou operou ve Stockholmu je poměrně slibné. Do té doby ovšem divadlo čeká spousta práce s oživením asi 10 starých inscenací. V každém případě platí to, co říkají průvodci přenosy z Metropolitní opery, že totiž i u vás doma se hrají dobrá představeni. I když ne vždy, dovoluji si dodat.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRd3lkGpD7HMiENBbLseIGKBchUQMcMnLVgpNdM_fkXImL4hfEbh_YB_o77PY1S3J7yoqAclNAl5_n_SaBPNjy4QmwSynbRdrgPbqxehtJfTF8riEZci2QzBndAEhY9g4P_nqrN1gxr2M/s1600/dekovacka.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjRd3lkGpD7HMiENBbLseIGKBchUQMcMnLVgpNdM_fkXImL4hfEbh_YB_o77PY1S3J7yoqAclNAl5_n_SaBPNjy4QmwSynbRdrgPbqxehtJfTF8riEZci2QzBndAEhY9g4P_nqrN1gxr2M/s400/dekovacka.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kytky po představení se dostaly na všechny</td></tr>
</tbody></table>
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-34359514645610637402020-01-22T18:16:00.000+01:002020-01-22T18:16:19.330+01:00Sváteční drobky<br />
18. prosince<br />
Skončili muzikanti Národního divadla na nádraží? Naopak, po rekonstrukci se otevírá Státní divadlo. 👏👏👏<br />
<br />
18. prosince<br />
Ty komentáře sice jsou poněkud drsné, ale na hrubý pytel soudruha Filipa je to spíš málo.<br />
<br />
19. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Vypadá to, že bordel v ruském námořnictvu prodlouží světový mír. Jediná Putinova letadlová loď Admirál Kuzněcov začala před časem při generální opravě hořet díky žhavým okujím zapadlým mezi mastné hadry, což se hrubě nevyplatilo. Odhadovaná celková škoda je řádu 1,5 mld. dolarů.👍👍</div>
<br />
20. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Seriál "co nového v azbuce" pokračoval včerejší tradiční tiskovkou, kde se stárnoucí bývalý šéf FSB (dříve KGB) a nyní již 20 let ruský prezident jako obvykle chvástal svými úspěchy. A pak vstoupil do budovy FSB na Lubjance ruský občan - terorista a pár jejích členů postřílel. Nechval dne před večerem, říká jedno hezké české přísloví.</div>
<br />
20. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Leonidas Kavakos, vánoční dar České filharmonie pražskému publiku. Nejen houslovým koncertem, ale i Eroikou strhl muzikanty. A když jejich tváře vyzařují radost, rozbouří i celé Rudolfinum. Snad ani těm, komu kynula doma vánočka, se nechtělo odejít.👏👏👏😃😃</div>
<br />
20. prosince v 22:36 ·<br />
<div style="text-align: justify;">
Než nechat se ohlušovat a oslepovat reklamními triky, je lepší zajít do Anežského klášter na křesťanský marketing z dílny mistra vyšebrodského oltáře před 650 lety.</div>
<br />
20. prosince v 22:48 ·<br />
Jeden by nevěřil, s jakou samozřejmostí se i ty malé slečinky dokážou předvádět. Budoucnost lidstva je garantována.😊<br />
<br />
21. prosince v 16:23 ·<br />
<div style="text-align: justify;">
Strejcové a dědkové jsou tady totiž proto, aby šířili podvratnou radost. K čemu by taky jinak byli?😁😁😁</div>
<br />
21. prosince 16:29<br />
<div style="text-align: justify;">
Masturbatio mentalis senilis. Intenzivně se zabývám myšlenkou na dočasné přerušení diplomatických styků s republikou Babi&Zeman s.r.o.</div>
<br />
<br />
21. prosince v 21:06 ·<br />
<div style="text-align: justify;">
To nemá chybu. Slavná FSB (dříve KGB) zjistila, že manipulace s databázemi na počátku tohoto roku, kvůli nimž bylo Rusko vyloučeno z olympijských her 2020 a 2022, jsou dílem Grigorije Rodčenkova, který pomohl rozkrýt státem organizovaný doping ruských sportovců během zimních olympijských her 2014 v Soči. Rodčenkov je v Rusku obviněn z několika trestných činů a z obav o svůj život pobývá od roku 2015 v rámci programu na ochranu důležitých svědků na utajeném místě v USA. Počítám, že nějaké důkazy proti tomuto vlastizrádci dodá i prezident republiky Babiš&Zeman sro.😂😂😂</div>
<br />
<br />
22. prosince 19:20<br />
Dobrá zpráva je, že před 14 hodinami nastal zimní slunovrat a i když teprve teď začala zima, dny se budou prodlužovat. Až politici zvládnou prodlužování roku, nevylučuji, že je začnu respektovat. Zatím...<br />
<div class="_5pbx userContent _3576" data-ft="{"tn":"K"}" data-testid="post_message" id="js_f5" style="background-color: white; color: #1c1e21; line-height: 1.38; margin-top: 6px;">
<div class="_5pbx userContent _3576" data-ft="{"tn":"K"}" data-testid="post_message" id="js_f5" style="font-family: Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 14px; line-height: 1.38; margin-top: 6px; text-align: center;">
<a ajaxify="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p&size=1600%2C1192&source=13&player_origin=unknown" class="_4-eo _2t9n" data-ploi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=04bff18246562c76dc90df10c6cdd9c4&oe=5EAACB47" data-plsi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/s960x960/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=47adf264027687491b1b2438ef8673d2&oe=5EA06120" data-render-location="timeline" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p" rel="theater" style="box-shadow: rgba(0, 0, 0, 0.05) 0px 1px 1px; color: #385898; cursor: pointer; display: inline !important; font-family: inherit; font-size: 12px; outline: none !important; position: relative; width: 514px;"></a><br />
<div class="uiScaledImageContainer _4-ep" id="u_fetchstream_5_9" style="display: inline !important; font-family: inherit; height: 382px; overflow: hidden; position: relative; width: 514px;">
<a ajaxify="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p&size=1600%2C1192&source=13&player_origin=unknown" class="_4-eo _2t9n" data-ploi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=04bff18246562c76dc90df10c6cdd9c4&oe=5EAACB47" data-plsi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/s960x960/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=47adf264027687491b1b2438ef8673d2&oe=5EA06120" data-render-location="timeline" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p" rel="theater" style="box-shadow: rgba(0, 0, 0, 0.05) 0px 1px 1px; color: #385898; cursor: pointer; display: inline !important; font-family: inherit; font-size: 12px; outline: none !important; position: relative; width: 514px;"><img alt="Není k dispozici žádný popis fotky." class="scaledImageFitWidth img" data-src="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-0/p600x600/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=a53de5787a8bda3f1f529418700032f4&oe=5EA84B75" height="384" src="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-0/p600x600/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=a53de5787a8bda3f1f529418700032f4&oe=5EA84B75" style="border: 0px; height: auto; min-height: initial; position: relative; width: 514px;" width="514" /></a></div>
<a ajaxify="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p&size=1600%2C1192&source=13&player_origin=unknown" class="_4-eo _2t9n" data-ploi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=04bff18246562c76dc90df10c6cdd9c4&oe=5EAACB47" data-plsi="https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/s960x960/81198223_3011957962156573_6513319373262815232_o.jpg?_nc_cat=102&_nc_ohc=xxE_A0u9QucAQnUjFs1ZPioT99bwkny6xUy2LfQvix9LveKwkLB9hYqng&_nc_ht=scontent.fprg2-1.fna&oh=47adf264027687491b1b2438ef8673d2&oe=5EA06120" data-render-location="timeline" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=3011957955489907&set=a.149683608384037&type=3&eid=ARB4jCX7d06CuHxIYjCLk7c0XOXP8sG6IuIm8NIgvUFzBTqxQ-q4BzON9HeFdMG7cMvGLULceukySJ4p" rel="theater" style="box-shadow: rgba(0, 0, 0, 0.05) 0px 1px 1px; color: #385898; cursor: pointer; display: inline !important; font-family: inherit; font-size: 12px; outline: none !important; position: relative; width: 514px;">
</a></div>
</div>
<br />
<br />
22. prosince v 22:29 ·<br />
To byl zase nápad, objednat vánoční zásoby alkoholu přes @rohlikcz. Už čekáme půl dne a do pana prezidenta jsme museli nalít Iron a Okenu, aby se nám neporouchal.<br />
<br />
23. prosince v 17:21 ·<br />
Jinak to nemůže skončit, když se moc udržuje strašením z nepřítele. "ŽIVOT PRO VLAST" "HOLÍ SHORA - BIJ!" Dnes je ve zlatoustské škole č. 35 skutečný svátek, neboť chlapci a dívky jsou přijímáni do kadetních tříd. Anastasia Nikolaeva má předstih, již ví, jak sestavit a rozebrat kulomet. Do výcviku jsou zapojeny děti ze školek, žáci a studenti.<br />
<br />
24. prosince v 12:43 ·<br />
Vydržte, nastanou krásný chvíle. Genetici Yang Luhan z Quihan Bio v Chang-Čou a George Church z Harvard University informovali, že DNA jejich prasat je tak zinženýrovaná, že imunitní odpověď primátů na jejich buňky je řádově slabší než u jejich prasečích prarodičů. Což znamená, že nastupuje etapa transplantace prasečích orgánů primátům. Člověk prý přijde na řadu tak za 5 let. No a zanedlouho si budete moct poručit třeba: "Prosil bych transplantovat alkoholu odolná játra z támhletý krásný svině." O tom se nesnilo ani Marxovi. Přeji všem radostné svátky vánoční a dávejte na sebe pozor, ať se toho dožijete.<br />
<br />
<b>Martha Argerich</b><br />
24. prosince v 23:57 ·<br />
Femme fatale. Tři muži, tři dcery, tři rakoviny a v 77 hraje pořád jako ďábel, kterého neslyšet je kulturni zločin.<br />
<br />
<b>Anežský klášter</b><br />
25. prosince<br />
Tak si říkám, kolika asi lidem tohle nic neříká a soustřeďují se na sváteční husu, knedlík, zelí a pivo. Pokoj lidem dobré vůle.<br />
<br />
<b>Radkin Honzák</b><br />
26. prosince<br />
Zdá se, že čím starší, tím lepší. Bohužel na cestu z toho hnoje to nestačí.<br />
<br />
<b>Prezidentův vánoční projev</b><br />
27. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Prezident se zasnil o tom, jak krásné by bylo vybrat od občanů dalších 320 mld. Tím definitivně dokládá svou impotenci při volbě premiéra, který místo vytváření podmínek pro zvýšení příjmů státního rozpočtu díky růstu přidané hodnoty ekonomické činnosti v zemi chce sáhnout na životní úroveň občanů. Jsem pro, konečně radikální krok, který by smetl vládu neschopných velkohokynářů a gaunerů. Svou nekompetentnost k výkonu prezidentské funkce potvrdil i volbou dne, ve kterém své asociální sny sdělil národu. Nechť odkráčí v dějin p.d.l tmavou.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
29. prosince</div>
<div style="text-align: justify;">
Zima bez sněhu je nudná. Pokud ovšem nevyrazíte na Broumovsko. Kotlinu 20 x 10 km odděluje od Polska jedno pásmo kopců a od Česka druhé. A uprostřed je sedmitisícové městečko Broumov s mohutným benediktinským klášterem, momentálně bez benediktinů. Něco jako zjevení. Vedle madony v kostele mají turinské plátno v refektáři a mumie vamberských měšťanů ve sklepě. Baroko klášteru i kostelům v kraji dodali Dientzenhoferové. Paráda.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
30. prosince</div>
<div style="text-align: justify;">
Putin se rozhodl znectít Polsko, Evropu a poštvat Česko proti nim. Ve dvou vystoupeních 20. a 24. prosince se dezinterpretací archivních dokladů pokusil udělat z Polska spojence nacistického Německa, jehož zájem prý v září 1938 v Mnichově osobně obhajoval Hitler. S ním údajně Polsko splétalo antisemitské pikle, a stalo se (spolu)viníkem vypuknutí 2. světové války. Co na to čeští soudruzi, bijící se právě za lidská práva soudruha Koněva?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
30. prosince</div>
<div style="text-align: justify;">
Putin vyhrožoval již před 15 lety asymetrickou odpovědí na "urážky" Ruska. Kdo ale utne hlavu chobotnice hybridní války, když infekce se šíří od hlavy státu a 2/3 médií jsou postiženy informační slepotou?</div>
<br />
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-45999705011959974112020-01-22T18:07:00.000+01:002020-01-22T18:07:29.093+01:00Přijde uvolnění?<div style="text-align: justify;">
Před pár dny oznámil ruský prezident Putin rozsáhlé změny v organizaci ruského státu postihující i ústavu. Úvahy o důvodech tohoto nečekaného kroku jsou pestré. Petra Procházková mimo jiné straší ruskou vojenskou expanzí západním směrem, což je ovšem krajně nepravděpodobné.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Putin za 4 roky skončí jako prezident a jako každý diktátor bezpochyby touží završit čtvrtstoletí svého kralování historickou rolí velkého mírotvorce a pokračováním v usměrňování ruské politiky jako duchovního vůdce, pokud možno do konce svých dnů. K tomu je nezbytné připravit mohutný piedestál. V nejbližších letech nebude lepší příležitost než objímáním se světovými vůdci při megalomanských oslavách společného vítězství ve 2. světové válce.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Putin tudíž potřebuje co nejrychleji dosáhnout uvolnění a minimalizace sankcí, bez které navíc nelze ani náhodou splnit velkorysé sliby ruskému národu. Proto to aktuální cvrlikání mezi ním a Macronem, který už se vidí jako vůdce Evropy, Merkelovou a brzy se bezpochyby přidá i Trump, jen co bude senátní žaloba smetena se stolu. V této souvislosti je Zemanova šance na óbrdůležitého a celým světem uznávaného prostředníka nulová, ostatně Putinovi bude k ruce Západem akceptovatelný a momentálně nezaměstnaný bývalý prezident a předseda vlády Medveděv. Další výbuch světového prognostika, proto si tak dovoluje.</div>
<br />
Nikde ovšem není záruka, že to vyjde, politika je nevyzpytatelnáglosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-82204564769188304452020-01-11T15:16:00.000+01:002020-01-13T10:23:19.340+01:00Prosincová hudební nadílkaLoňský prosinec byl co do hudebních produkcí dosti úrodný.<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Začalo to 10. prosince v Rudolfinu<b> Händelovým oratoriem Mesiáš v provedení Collegia 1704. </b>Úvod je nejlépe ponechat dirigentovi a znalci barokní literatury Václavovi Luksovi:</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/oZnh0GA1MFI" width="450"></iframe>
</div>
<br />
Jedním z vrcholů oratoria a obvyklým přídavkem koncertu je Hallelujah:<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/lWWtiMDXEO4" width="450"></iframe>
</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Obsazení sólových partů bylo až na soprán stejné jako při nahrávce: Johanna Winkel - soprán, Benno Schachtner - alt, Krystian Adam - tenor, Krešimir Stražanac - bas a k provedení v podstatě není co dodat, orchestr, sbor i dirigent jsou zárukou kvality. O tom svědčí i to, že po Rudolfinu následovalo turné po západní Evropě.</div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Hned následující večer - 11. prosince byl v rámci abonentní řady na programu<b> koncert České filharmonie</b> věnovaný převážně současné hudbě, jmenovitě Miroslava Srnky a Petera Eötvöse, který byl také dirigentem celého koncertu. Jsem schopen tuto hudbu v omezeném rozsahu vyslechnout, ale co je moc je příliš a tak jsem o přestávce odešel. Škoda Stravinského na závěr. Chápu, že pro dirigenta je podobná hudba velikou výzvou. I pro autora, pokud obdrží dotaci. Nicméně abych si zvykl na její "estetiku," - věřím, že to je možné, - musel bych věnovat značnou část svého času jejímu poslechu ne-li studiu, k čemuž mne nic nemotivuje. Jsem na to příliš stár a čas radši věnuji něčemu, co vyvolává v mé duši radost. Tvůrcům a provozovatelům této hudby, kteří tvoří nezřídka pomocí počítačových programů v laboratoři nepřeji nic zlého, ale jsem přesvědčen, že nemalá část posluchačů, kteří hlasitě tleskají, tak činí jaksi ze zvyku a protože to je in. Stejně jako oslavují standing ovation výkony často sotva průměrné. Ludwig Wittgenstein, matematik, filosof a hudební znalec tvrdil, že hudba pro něj končí tuším Haydnem. Ovšem nic neplatí absolutně, takže třeba hudba paní Kaiji Saariaho v opeře L´amour de loin (Láska na dálku) byla naprosto skvělá.</div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
V sobotu 14. prosince večer dával v Rudolfinu <b>recitál Lukáš Vondráček</b> a ten byl dalším pohlazením. Schumann, Smetana, Ravel a Schubert. Obdivuhodné Smetanovy České tance podal brilantně a závěr autorem poněkud nevyvážené Schubertovy sonáty byl bouřlivý. Ale z každé skladby neomylně dýchla doba, ve které žil. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg56gqR5jNzAPd6azT0UDGewx5Lx2k6N7BlSK9hERoo7K20p3yvw4BB2rSoUWihNQN2_wDCviX4IIwDbo3re0oeGlVwMlO6GkHkQ1_nhgwTmVwVOcup1c6iSuP_5RlL_a1lpgRbV0JIzJU/s1600/vondracek+luk.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="265" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg56gqR5jNzAPd6azT0UDGewx5Lx2k6N7BlSK9hERoo7K20p3yvw4BB2rSoUWihNQN2_wDCviX4IIwDbo3re0oeGlVwMlO6GkHkQ1_nhgwTmVwVOcup1c6iSuP_5RlL_a1lpgRbV0JIzJU/s400/vondracek+luk.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
Bouřlivé ovšem bylo i to, co následovalo, resp. co napsala Dita Hradecká pro portál operaplus.cz:<br />
<i> - nebylo jasné, co chce říci a jakou – jestli vůbec jakou – emoci chce vzbudit.</i><br />
<i>- dlouhý zápas umělce s partiturou... ale bez většího emocionálního dopadu na posluchače, bez toho, aby bylo jasné, kam směřuje a jaké chce skladbě vtisknout kontury.</i><br />
<i>- tentokrát zůstal Lukáš Vondráček krůček přede dveřmi, za nimiž je ono Umění s velkým U.</i><br />
<i>- čeká jej dlouhá cesta dozrávání jako (nejen umělecké) osobnosti.</i><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Bolestí řady českých kritiků je malost. A dožadovat se toho, aby klavírista sdělil, co chtěl svým hraním říct, jen odhaluje, že kritik byl v ten večer opravdu z formy. I v tomto případě se zdá, že to co napsal, vypovídá víc o něm než o klavíristovi. (Navíc neúspěšný klavírista by měl být jako kritik zvláště opatrný. To není zcela korektní konstatování, ale ne horší než ona kritika.) Vondráček se ovšem s těmito hloupými tvrzeními nedokázal vyrovnat, na hrubý pytel použil hrubou záplatu a prohlásil, že nadále nehodlá v Česku hrát. Naštěstí to za 3 týdny a v novém roce odvolal.</div>
<br />
Týž den večer jsem pak ještě stihl <b>madridský záznam Händelova Tamerlána z roku 2006</b> s Placido Domingem. Byl neoddiskutovatelná kvalita, zato letos se ho v MET i LA Opera surově zbavili kvůli nějakým desetiletí vzdáleným "MeToo" prohřeškům. Údajným. Evropa v čele s La Scalou ho naopak uvítala s otevřenou náručí. James Levine, kterého takhle likvidovali v MET předloni, z toho možná vyrazil 5 mil. $, ale už si nezadiriguje.<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Nedělní <b>Chorea Bohemica</b> 15. prosince v divadle ABC měla sice vánoční atmosféru a zvláště choreograficky některé zajímavé momenty, ale před 40, 30 i 15 roky mi jejich předchůdci připadali daleko autentičtější a spontánnější. Prostě do jedné řeky dvakrát nevstoupíš. Navíc zvláště Vánoce s Choreou jsou hodně o emocích a osobním prožitku, takže dnešní nadšení novicové budou za 40 let citit možná to samé co já dnes.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6bAk1Qw5CTGHNnR6Jtm5ZWaTqW2fPiIBuHpoAvq9gMJAE9NfV7IjDSdhlsQ6ZuWkVhrNBciqBhN5evayRAh-e8P7AmQqjkeF37Mv1kIwo1DjL1Xjc_-tRehc60RfOol7Sq56QPKdmo24/s1600/chorea.png" imageanchor="1"><img border="0" height="259" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6bAk1Qw5CTGHNnR6Jtm5ZWaTqW2fPiIBuHpoAvq9gMJAE9NfV7IjDSdhlsQ6ZuWkVhrNBciqBhN5evayRAh-e8P7AmQqjkeF37Mv1kIwo1DjL1Xjc_-tRehc60RfOol7Sq56QPKdmo24/s400/chorea.png" width="420" /></a></div>
<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
A ve čtvrtek 19. prosince večer vystoupila v Rudolfinu houslová superstar <b>Leonidas Kavakos s Českou filharmonií</b>. kteří provedli Beethovenův houslový koncert a jeho Eroiku. Super. Kavakose znám z jeho minulého pražského vystoupení i ze záznamů jako absolutního houslistu a majitele kamenné tváře bez emocí, ale tentokrát to byl zcela jiný Kavakos. Nejen že byl jako hráč i dirigent zcela suverénní, ale jeho hudba i celá přítomnost byly radostné, což se odráželo také ve hře a tvářích orchestru, koncertním mistrem počínaje.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnyM-SyQbXKJRH0OAVcb9PaCWS57WNIh3OaZFTEXVXaS_rNAVYFdEr2KYqAe2e7wgf-MBAqTNNBgZQoKxJ-qnXQrsvZ9YxhqICbo4cXcP-XmUyiIjLkx_8RM3xUNCYUXdRp2NAiV39qq8/s1600/kavakos.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnyM-SyQbXKJRH0OAVcb9PaCWS57WNIh3OaZFTEXVXaS_rNAVYFdEr2KYqAe2e7wgf-MBAqTNNBgZQoKxJ-qnXQrsvZ9YxhqICbo4cXcP-XmUyiIjLkx_8RM3xUNCYUXdRp2NAiV39qq8/s400/kavakos.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kavakos, housle a Beethoven</td></tr>
</tbody></table>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXeyWLA4-1aftsmcXdo_LW_WocSwdirxSQK03RkViY76upGrhal1X70QrPbMqMclv0RMpUNPmekypdNw5_vBkK3Ke2It0aF4fDJ6G9cODF3uTHUOozrmSd4keSiYr97Kna0YaIQY7XXVw/s1600/kavakos+2.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="267" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXeyWLA4-1aftsmcXdo_LW_WocSwdirxSQK03RkViY76upGrhal1X70QrPbMqMclv0RMpUNPmekypdNw5_vBkK3Ke2It0aF4fDJ6G9cODF3uTHUOozrmSd4keSiYr97Kna0YaIQY7XXVw/s400/kavakos+2.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koncertní mistr 1. houslí</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Hudební prosinec a rok jsem uzavřel<b> na Silvestra opět s Collegiem 1704 a Václavem Luksem</b> v Rudolfinu. Zatímco v půl osmé večer už měla většina občanů nastartováno k silvestrovské jízdě, ne tak Collegium 1704 a tisícovka jeho příznivců. Muzikanti hráli jako vždy pod panem Luksem srdcem a jejich hudba byla skvělým novoročním a dodatečně i vánočním darem. Sotva si dovedu představit, že by si k tomu z recese střihli ještě Srnku.</div>
<br />
Je málo co dodat k tomu, co před kamerou vyprávěl Václav Luks o hudbě a skladatelích<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="252" src="https://www.youtube.com/embed/Awf4eoZlsdM" width="450"></iframe></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Ovšem návštěvník stejně vnímá především hudbu jako takovou a to, jak působí na samotné hráče, jejichž nálada se na něj přenáší. A tady byla tradičně skvělá. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Když koncert za potlesku na odchodnou definitivně skončil, zbývalo do půlnoci pouhé 2,5 hodiny, takže to byla definitivně poslední produkce roku 2019, tudíž se sluší říct něco na rozloučenou s ním.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Co se hudby týče, byl to výživný rok. Další takový začíná za 13,5 hodiny ve vídeňském Musikvereinu, kde hodinu před polednem vrátí Vídeňští filharmonici na dvě hodiny atmosféru fin de siecle a současně přiblíží o slepičí krok jaro. A tady je malý předkrm, jeden z vrcholů minulých ročníků - 33 let starý záznam Hlasů jara Johanna Strausse mladšího s Kathleen Battle, která vyloudila šťastný úsměv i na tváři osmdesátiletého invalidního tvrďase Herberta von Karajan.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="327" src="https://www.youtube.com/embed/VBrfSzlSPII" width="450"></iframe>
</div>
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-47161729246797354142020-01-09T11:49:00.001+01:002020-01-09T19:57:32.968+01:00Blbost jako přednost?<div style="text-align: justify;">
Včera jsem narazil na jakéhosi opraváře, který mi připadal jako kmenový volič současného mocenského tandemu B&Z. Menší sporý chlápek středního věku, který to dotáhl na seřizovače klik a pantů oken a dveří, byl se vším okamžitě hotov, všemu rozuměl a všichni pro něj byli blbci. Dokáži si představit, jak se po pár pivech stává ve svých očích králem hospody. Čím to, že osoba se schopnostmi sotva průměrnými věří, že vše má jednoduché řešení, které zná a rozumí mu i on?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Zkusme se obrátit k psychologii, což je disciplína s obrovským potenciálem, protože se může týkat kohokoliv z 8 miliard jedinců druhu homo sapiens. A psychologové David Dunning z Cornell University a Justin Kruger z University of Illinois v roce 1999 doložili princip [1], který je sice nasnadě, ale oni ho ověřili experimentálně.<br />
<br />
Inspirací pro jejich výzkum se stal případ z roku 1995, kdy bankovní lupič McArthur Wheeler neozbrojen a bez masky vyloupil dvě pittsburské banky. Když ho dopadla policie, Wheeler byl v šoku, neboť, jak tvrdil, „se přeci polil šťávou".Wheeler totiž trpěl utkvělou představou, že když se pomaže citronovou šťávou, stane se pro kamery neviditelným. Ostatně, svůj názor nezměnil ani tehdy, když viděl záznamy z přepadení, které označil za podvrh. [2]<br />
<br />
<b>Dunning-Krugerův efekt </b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
O co tedy jde? Lidé mají tendenci hodnotit příliš příznivě své schopnosti v řadě sociálních a intelektuálních oblastí. Autoři dokládají, že k tomuto nadhodnocování dochází částečně proto, že jedinci, kteří nejsou v těchto oblastech dostatečně kompetentní, trpí dvojím břemenem: nejenže činí chybné závěry, což vede k nesprávným rozhodnutím, ale jejich nekompetentnost je zbavuje schopnosti si svůj hendikep uvědomit. Experiment proběhl tak, že ve čtyřech studiích autoři zjistili, že účastníci, jejichž odpovědi při testech humoru, gramatiky a logiky se nacházely ve spodním kvartilu [3], hrubě přeceňovali svůj výkon a schopnosti. Přestože je jejich výsledky zařadily do 12. percentilu [4], byli přesvědčeni, že jsou mírně nad průměrem. Několik analýz spojilo tuto nesprávnou kalibraci s nedostatkem schopnosti si svou neschopnost uvědomit, resp. rozlišit přesnost od chyby. S rostoucí kompetencí účastníků se zvyšovala i jejich schopnost rozpoznat vlastní omezení.<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ED7DhEdy6QtE4AJ2TkdmDPTCa1JOnLbW1jJeQUA9_G2P9rQaQlBASRa6g6g0LLSNNJjQuiWKNHRTftEd-TJHEQRi5iOfEKlzyOYd9Z8T2fqkONPCqsfZ4AeQX1uLiejcDoQnVrvcw-Q/s1600/dunning.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1ED7DhEdy6QtE4AJ2TkdmDPTCa1JOnLbW1jJeQUA9_G2P9rQaQlBASRa6g6g0LLSNNJjQuiWKNHRTftEd-TJHEQRi5iOfEKlzyOYd9Z8T2fqkONPCqsfZ4AeQX1uLiejcDoQnVrvcw-Q/s400/dunning.jpg" width="400" /></a></div>
<br />
<b>Platí to i pro politiku</b><br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Iana Ansona, asistenta katedry politických věd University of Maryland zaujaly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. K provedení výzkumu si vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil pak faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina z nich neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon. [5]<br />
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Někteří jedinci začali po amerických prezidentských volbách 2016 spojovat Trumpovo působení na postu prezidenta s Dunning-Kruger efektem, protože Trump působí dojmem neuvěřitelné sebejistoty tam, kde o problému mnoho neví. Podobné asociace občas vyvolává i počínání českých ústavních činitelů.</div>
<br />
<b>Tak svět odplácí</b><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Doložení D-K efektu přineslo autorům v roce 2000 Ig Nobelovu cenu, což je americké ocenění parodizující skutečnou Nobelovu cenu. Ta je každoročně udělována časopisem Annals of Improbable za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu a má poněkud ironizující charakter. V našem případě to jistou logiku má, neboť odpovídající zkušenost s hlupáky je známa již od starověku, nikdo ji však za použití statistických metod experimentálně neověřil.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Stejnou cenu získala o rok dříve skupina českých vědců, kteří dokázali, že psi zaujímají při močení polohu sever-jih.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
----------------------------</div>
.<br />
[1] Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. By Kruger, Justin,Dunning, David; Journal of Personality and Social Psychology, Vol 77(6), Dec 1999, 1121-1134<br />
<br />
<span id="goog_677277319"></span>[2] The Anosognosic’s Dilemma:<span id="goog_677277320"></span> Something’s Wrong but You’ll Never Know What It Is (Part 1)<br />
BY ERROL MORRIS JUNE 20, 2010 9:00 PM<br />
<br />
<span style="text-align: justify;">[3] </span>kvartil - Tři kvartily rozdělují statistický soubor na čtvrtiny. 25 % prvků má hodnoty menší než dolní kvartil a 75 % prvků hodnoty menší než horní kvartil<br />
<br />
<span style="text-align: justify;">[4] </span>percentil - relativní umístění vzhledem k ostatním posuzovaným na stupnici do hodnoty 100, přičemž 100 je nejvyšší umístění<br />
<br />
[5] http://www.iananson.com/wp-content/uploads/2019/01/2018-dunning-kruger.pdfglosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-31973055444424746082020-01-04T22:25:00.001+01:002020-02-12T13:36:15.746+01:00Kubišta a Filla v Plzni<div style="text-align: justify;">
Psal jsem už o jihočeské Putimi. Jiným místem, ke kterému patřím, je Plzeň v Čechách západních. Tam se sice nikdo z mých předků nenarodil, mne to minulo o dva roky, ale vyrůstali tam mí rodiče a žili tam také prarodiče, strýcové, tety a jejich potomci. Byl jsem tam mnohokrát, poprvé nedlouho po válce a nejspíš velký dojem na mě udělala cedule vedle silnice u Rokycan, myslím, že byla žlutá, která oznamovala, že tam 7. května 1945 dorazila americká armáda. Dodnes si na ni živě vzpomínám, i když dalších 40 jsem ji hledal marně. Od roku 1999 tam však stojí památník demarkační linie.</div>
<br />
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxUX77VqYboYUkTsCt4Fw5F6KI-c3Hb6x7xCeIxMT1mvrGjR6tnq47QBXqk_rPUfgJb55qWKX9WDck5mUoMSbEKjCo0mic65RcEC63akzue722O9yfKFqSGE9H1n7GJHaR-DKj1WGYGJ4/s1600/demarkacni+linie.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxUX77VqYboYUkTsCt4Fw5F6KI-c3Hb6x7xCeIxMT1mvrGjR6tnq47QBXqk_rPUfgJb55qWKX9WDck5mUoMSbEKjCo0mic65RcEC63akzue722O9yfKFqSGE9H1n7GJHaR-DKj1WGYGJ4/s320/demarkacni+linie.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Také jsme jako kluci sbírali v řece prázdné „americké“ patrony, koupali se v Senečáku, chodili v bílých punčocháčích do Lochotínského parku. A cítím zvláštní pach zámečnické dílny, také levanduli z peřin, vůni řízků, která se spolu s nedělní hudbou linula z jakéhosi okna v přízemí, a slyším houkání nočních vlaků, které určitě jely někam daleko. A byl jsem tam i na maturitním plese a oslavě promoce, což už je krutě dávno. Ale byly také krušné chvíle, třeba když jednomu strýci sebrali jeho „továrnu“, ve skutečnosti větší zámečnickou dílnu, a v roce 1953 ho bleskové vyhnali z města. A druhý strýc, kterému o velikonocích 1950 nasadili v šatně Sokola pouta, byl oceněn patnácti lety za vlastizradu. Počátkem 90. let jsem tam jezdil s otcem vyřizovat restituční nároky, ale teď už všechny osobní nitky zmizely a já tam již řadu roků jezdím buď na pohřby nebo do divadla a i to první končí, takže zbývá opera.
<br />
<br />
Ale stejně sleduji, co je tam nového, třeba právě v divadle, a mám tam několik věcí, které bych měl vidět, například interiéry navržené klasikem evropské moderní architektury Adolfem Loosem (1870-1933), který se do Plzně přiženil. Jeho asi nejznámější projekt stojí na vídeňském Michaelerplatz přímo proti Hofburgu.
<br />
<br />
Moje poslední návštěva však patřila výtvarnému umění. A protože jsem měl pár hodin čas, <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>loudal jsem se městem a známá místa probouzela v paměti zasuté vzpomínky jako: tamhle měla babička obchod, a tady vyrůstal táta a za rohem měl druhý děda kancelář. Tady se brali mí rodiče a začínal tam kněz a inženýr ekonomie, který později a jinde oddával mne… a tak dále. A abych nezapomněl, sem na náměstí, proti veřejným záchodkům, které tu stojí odjakživa, jsem si umístil vinárnu Jitřenka, kam učitel Lomcovák zavedl na školním výletě své žáky a v roce 1836 prý starosta nechal před radnicí vylít 36 sudů piva, které se nedalo pít, a z této výzvy se zrodil Prazdroj.
<br />
<br />
A také jsem objevoval místa, která jsem možná znal, ale takhle nevnímal. Třeba ten krásně upravený prostor bývalého parkánu pod náměstím s vodárenskou věží, ve které se narodil profesor Josef Škoda, jehož peníze posloužily synovci Emilovi k založení Škodovky. A dole je gotický Pražský most a romantický zbytek mlýnské strouhy a o kus dál za magistrálou stojí dnes poněkud zastrčená sokolovna s pamětní deskou: </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_YW1dQwEJnM1nfb5LCZMm8r3K5TMNa_OyScqNYkKO4O-R9yIlo_7GVydaD2lQ2FrLEY-Ys9wA9molJyET9TggM9UI3_5X43uSlgteD5hwdu43WMEYKmEDVZ1FcXzIYhrPyDgHyjW4AYI/s1600/plzen+sokolovna.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="100" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_YW1dQwEJnM1nfb5LCZMm8r3K5TMNa_OyScqNYkKO4O-R9yIlo_7GVydaD2lQ2FrLEY-Ys9wA9molJyET9TggM9UI3_5X43uSlgteD5hwdu43WMEYKmEDVZ1FcXzIYhrPyDgHyjW4AYI/s320/plzen+sokolovna.jpg" width="320" /></a> </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Kdysi tam děda organizoval sokolské zábavy a půllitrem piva vítal americké Sokoly, kteří v roce 1932 přijeli cvičit na všesokolský slet.
<br />
<br />
Ale řeč má být o umění. To se musíme vrátit zpět na parkán, kde proti oné vodárenské věži stojí gotická budova masných krámů z roku 1392, která již téměř 50 let slouží jako výstavní prostor Západočeské galerie v Plzni.</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfJ74TArtvyOmcItE0IjDLot3eOr7uYEVhXbTSOLDLnS6wI4nTrWqPMZ4xvVBi8CBq6FOoXcMB6pucHLkqu9OqrA09g-YzhIWxDAIrEGV38BqWVclsu_HKV0sX3wc1okU60kNTVCep6ww/s1600/plzen+-+masne+kramy.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfJ74TArtvyOmcItE0IjDLot3eOr7uYEVhXbTSOLDLnS6wI4nTrWqPMZ4xvVBi8CBq6FOoXcMB6pucHLkqu9OqrA09g-YzhIWxDAIrEGV38BqWVclsu_HKV0sX3wc1okU60kNTVCep6ww/s320/plzen+-+masne+kramy.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuWIyYl9hakBelRx1Wx6XTtIDJbEhKehF8k_GCjPklvCQe0VIbGnvZh-rNn131Kv3QfqzXvhvjc9x7F-RNm0OO7X_2wgIybdMOalZ0tRPyjwu8CzUnxX6n6PIt6XUTUuByEOcnj5N90xQ/s1600/kubista+filla.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjuWIyYl9hakBelRx1Wx6XTtIDJbEhKehF8k_GCjPklvCQe0VIbGnvZh-rNn131Kv3QfqzXvhvjc9x7F-RNm0OO7X_2wgIybdMOalZ0tRPyjwu8CzUnxX6n6PIt6XUTUuByEOcnj5N90xQ/s320/kubista+filla.jpg" width="221" /></a>A v ní letos od června do září probíhala doslova fantasticky fundovaná výstava nazvaná „KUBIŠTA - FILLA. Plzeňská disputace.“ Autorem projektu byla docentka Marie Rakušanová z Ústavu pro dějiny umění FF UK. Ta však nevypráví jen o těchto dvou malířích, ale mapuje vývoj českého kubismu, jehož byli oba průkopníky. </div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 12.0pt; text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Jen pro oživení paměti: kubismus byl výtvarný směr, jehož princip velmi zjednodušeně řečeno spočíval v prostorovém pojetí díla, kdy předmět se zobrazuje z mnoha úhlů současně. Zároveň znamenal i obrovskou změnu v práci s realitou. Zobrazovaný předmět byl rozkládán až na nejjednodušší geometrické tvary, jež pak byly pomocí fantazie skládány do obrazu. Jeho protagonisté v době před 1. světovou válkou – Georgues Braque a Pablo Picasso – navázali především na Paula Cézanna a v pozdějších letech dramaticky ovlivnili vývoj nejen malířství.</i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V Praze lze za vůdčí osobnosti mladé umělecké scény okolo roku 1910 považovat Bohumila Kubištu (1884-1918) a Emila Fillu (1882-1953). Oba pocházeli z Moravy, ale každý z jiného sociálního a ekonomického prostředí. Z počátku je mnohé spojovalo, především to, že oba opustili Akademii výtvarných umění, byť oba z poněkud odlišných pohnutek. V letech 1907 a 1908 se s podobně radikálně smýšlejícími mladými umělci spojili ke dvěma výstavám a protože jich bylo osm, jsou označováni jako Osma. Později ovšem vstoupili do spolku Mánes. Kubišta, který po pražské Akademii studoval také ve Florencii a v Paříži, byl Osmou a také Mánesem v roce 1910 vyslán právě do Paříže, aby sjednal výstavu francouzských malířů v Praze. Setkal se tam mimo jiné s Picassem a stal se přívržencem kubismu. Později na základě Kubištových doporučení navštívil
Paříž také Emil Filla. Ten v roce 1911 stál u zrodu Skupiny výtvarných umělců SVU – umělecké sdružení, které za tři roky své existence zorganizovalo šest výstav včetně těch „francouzských.“ SVÚ představovala širokou základnu moderní tvorby, protože se v ní setkali nejen malíři a sochaři, ale také architekti, spisovatelé, hudebníci a výtvarní teoretici. K bývalým členům Osmy E. Filly, A. Procházky a V. Beneše se objevili O. Gutfreund, P. Janák, J. Gočár, J. Chochol, V. Hofman, V. Špála, bratři Čapkové, F. Langer, V. Kramář, V. V. Štech a další. Filla a jeho okruh v ní prosazovali věrnost Picassově kubismu, lidé jako Karel Čapek byli nakloněni méně ortodoxnímu sledování tohoto směru. Kubišta na samém začátku rovněž vstoupil do SVU, ale rychle se vrátil do Mánesu.
<br />
<br />
Kubišta se navíc již někdy kolem
roku 1909 sblížil s okultistickou skupinou Sursus (mimo jiné malíři Konůpek a Váchal) a jeho obrazy začaly dostávat až surrealistický nádech. V roce 1913 však strýc, který Kubištu podporoval, vyčerpal své zdroje a malíři nezbylo než vstoupit do c.k. armády a jako námořní důstojník se přesunout do chorvatského přístavu Pula. Prostor pro malování tam byl omezený a v roce 1918 Kubišta zemřel na španělskou chřipku.
<br />
<br />
Filla, jenž se v roce 1912 oženil s dcerou profesora filosofie Františka Krejčího, krátce před 1. světovou válkou odejel do Paříže a po jejím vypuknutí do Holandska. Tam se stal spojkou pro odbojovou organizaci Maffie, na jejíž činnosti v Praze se podílel jeho tchán. Po válce Filla krátce působil v diplomatických službách, poté se věren kubismu věnoval malování. S tchánem, který se stal poslancem, si také pořídili reprezentativní dvojvilu na právě budované Ořechovce. Po nástupu Hitlera k moci se jeho tvorba stala politicky angažovanou, což mu vyneslo koncentrák od roku 1939 až do konce války. Ten s podlomeným zdravím po sérii infarktů přežil, hned po osvobození byl jmenován profesorem Akademie a s radostí vstoupil do KSČ. Dostal také do užívání polovinu zámku v Peruci nedaleko Loun. Zemřel v roce 1953, rok po sedmdesátinách, které oslavil dvěma soubornými výstavami. Výstava plánovaná v roce 1951 se však neuskutečnila, protože jeho obrazy neodpovídaly jedině správnému socialistickému realismu a byly tak „ohavné“.
<br />
<br />
Tím jsem sice ve zkratce popsal životní rámec obou aktérů, ale neobjasnil to, co bylo hlavním tématem výstavy, totiž vývoj jejich vztahů na pozadí jejich tvorby nebo naopak tvorby na pozadí oněch vztahů. Projekt výstavy vycházel z vědecké studie a autorka jako vědecká pracovnice zvolila pro svou práci s archivními materiály metodu mapování těchto vztahů v rovinách uměleckých, společenských i ekonomických podle
francouzského sociologa Pierra Bourdieu (1930-2002). V souladu s tím, jak se v čase vyvíjely, rozdělila výstavu do pěti částí, nazvaných: Habitus, dispozice, pozice - Součinnost společenství – Vzdalování – Rozchod – Epilog.
<br />
<br />
Ovšem vyprávět výstavu, to je stejné, jako převyprávět muziku. Proto sem přidávám jen pár obrázků z počátku druhé dekády 19. století, kdy se oba malíři seznámili s kubismem u pramene:</div>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8iQaAM8VqFakVERDuBzLO-h-T2WAACBYbaz8JKqWddgnj9w1L_Oo2s4KceYpcY0Ot3jt5Mem-AkGqMpnThhDO-XdHlMHtnwoxjKXigF3FFRPXOPW1DQ3WO_jrlPc7g9BFNMCYEnFAJb0/s1600/kubista+-+pariduv+soud+1911.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="208" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8iQaAM8VqFakVERDuBzLO-h-T2WAACBYbaz8JKqWddgnj9w1L_Oo2s4KceYpcY0Ot3jt5Mem-AkGqMpnThhDO-XdHlMHtnwoxjKXigF3FFRPXOPW1DQ3WO_jrlPc7g9BFNMCYEnFAJb0/s320/kubista+-+pariduv+soud+1911.jpg" width="320" /></a></div>
</div>
<div align="center" class="MsoNormal">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-size: 10.0pt; mso-bidi-font-size: 10.5pt;">Kubišta: Paridův soud (1911)</span></i></div>
<br />
<div align="center" class="MsoNormal" style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpKj1M6ilwzwHQL6G0Ohpv62edXFvCZ7mzW-4KtjBsqK4XRhAKdEc3r9C6CMo94MfAepQusqyxnWfQiWluC5T1iYMZFQivc5_0dpZsW-E6eIIIXDpSWmgu_adwcJJ4rGRDbfJ57lUeceo/s1600/kubista+vzkriseni+lazara+1911-12.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpKj1M6ilwzwHQL6G0Ohpv62edXFvCZ7mzW-4KtjBsqK4XRhAKdEc3r9C6CMo94MfAepQusqyxnWfQiWluC5T1iYMZFQivc5_0dpZsW-E6eIIIXDpSWmgu_adwcJJ4rGRDbfJ57lUeceo/s320/kubista+vzkriseni+lazara+1911-12.jpg" width="248" /></a></div>
<div align="center">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-size: 10.0pt;">Kubišta: Vzkříšení Lazara (1911-12) </span></i></div>
<br />
<div align="center">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy4u1x7FpBhYsZ3-Fe9vLkUQvMFs24ivMhX9EYMtTS9a9D6bivWuykA_4H0mSwxVjO_2l9XSFBLiefuk7zu0OG79v_XGjk-PsKaYHuvY2PFqFdZp1VpLKCWljYAtZLyv5giXLnydENUhw/s1600/kubista+-+zatisi+s+vazami+1913.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy4u1x7FpBhYsZ3-Fe9vLkUQvMFs24ivMhX9EYMtTS9a9D6bivWuykA_4H0mSwxVjO_2l9XSFBLiefuk7zu0OG79v_XGjk-PsKaYHuvY2PFqFdZp1VpLKCWljYAtZLyv5giXLnydENUhw/s320/kubista+-+zatisi+s+vazami+1913.jpg" width="257" /></a>
<br />
<i style="font-size: 10 pt; mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-size: 10pt;">Kubišta: Zátiší s vázami (1913)</span></i><br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUkQmQ8LJshbnVP2iKhUvkchhyzXFWiKLKIoUDKVQ7wHUN8uyD_K-ecwUSKwO8HVpvoVKlUubAmLj7Bhu_lzS_jQdwKtwZXpa6JKqr5210t-u2zPtuF-gZU88H7UF29yqg-zhXqvFDZCA/s1600/filla+myslitel+1911.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUkQmQ8LJshbnVP2iKhUvkchhyzXFWiKLKIoUDKVQ7wHUN8uyD_K-ecwUSKwO8HVpvoVKlUubAmLj7Bhu_lzS_jQdwKtwZXpa6JKqr5210t-u2zPtuF-gZU88H7UF29yqg-zhXqvFDZCA/s320/filla+myslitel+1911.jpg" width="265" /></a>
<br />
<i style="font-size: 14 pt; mso-bidi-font-style: normal;">Filla: Myslitel (1911)</i><br />
<br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="font-size: 10.0pt; mso-bidi-font-size: 10.5pt;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZl3HybgCuIHYJ4-8ytbG947xcq7n0MRNHKTP8AWyKoWKEchWE9f7QEu0SIMd1DsgDEq4e76VOA6FhJ3eC5QYvW52mcLTkGdtWAW1ySS6oavUILr_-z0XLlZgX7aYaQDtuOBDORVRUAms/s1600/filla+cesaci+ovoce+1911.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="269" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZl3HybgCuIHYJ4-8ytbG947xcq7n0MRNHKTP8AWyKoWKEchWE9f7QEu0SIMd1DsgDEq4e76VOA6FhJ3eC5QYvW52mcLTkGdtWAW1ySS6oavUILr_-z0XLlZgX7aYaQDtuOBDORVRUAms/s320/filla+cesaci+ovoce+1911.jpg" width="320" /></a></span></i>
<br />
<i>Filla: Česáči ovoce (1911)</i>
<br />
<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb8zQ60STlnzEITZw6M2YuWZrOzksmBvNYZMjE4W_5ex3lTQ9x_TuNfhqxG4kiouGIHiLT9XhY1XEZQVSto4XlcgTdzaye6OlR1KGMtG6GcluFbHNpHojJBHvyEUUtFSsGgRmYobMdwIk/s1600/filla+-+zatisi+1913.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb8zQ60STlnzEITZw6M2YuWZrOzksmBvNYZMjE4W_5ex3lTQ9x_TuNfhqxG4kiouGIHiLT9XhY1XEZQVSto4XlcgTdzaye6OlR1KGMtG6GcluFbHNpHojJBHvyEUUtFSsGgRmYobMdwIk/s320/filla+-+zatisi+1913.jpg" width="307" /></a> <br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Filla: Zátiší (1913)</i>
<br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br />
Těch exponátů je samozřejmě na výstavě mnohonásobně víc, ale těch několik v podstatě vystihuje rozdíl mezi oběma malíři. Stačí se jen dívat, jak přistupují k podobným tématům. Pokud by chtěl někdo vědět víc, najde to v knize o stejném názvu jako výstava, která vyšla v letošním roce. (Marie Rakušanová: Kubišta – Filla: Zakladatelé moderního českého umění v poli kulturní produkce, Books & Pipes Publishing 2019)
<br />
<br />
Po tom jednom dni v Plzni mi sotva někdo dokáže vyvrátit, že stojí za to ji občas navštívit. Třeba v květnu 2020, kdy budou slavit 75. výročí příchodu 16th Armored Division US Army do města.</div>
<br /></div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-79210114949234150502019-12-31T16:24:00.000+01:002020-01-04T13:29:40.074+01:00Broumovští<div style="text-align: justify;">
Letos o Vánocích jsem se dostal do části Čech, kterou jsem znal pouze jako slovo a nikdy jsem ji nenavštívil. Česko-polská hranice je značně členitá a jedna taková vychlípenina je vyplněna Broumovskem, kotlinou velikou zhruba 20 x 10 km, jejíž hranici s Polskem tvoří Javoří hory, zatímco od českého vnitrozemí je odděleno Broumovskými stěnami.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGaHzJ34LPhhDJDvqIUdjjOD4yeBZ1mRstQBnmT_R89dKIYN5FvzW4nqKDyl3OKTUwz_8J1UzqZLnbSrapCZVL_SydD0muvEwAkK-oJRhheo6IcH1yo7mZT_YUAYHDKMzisb5-q-oA6Tw/s1600/broumov+1700b.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGaHzJ34LPhhDJDvqIUdjjOD4yeBZ1mRstQBnmT_R89dKIYN5FvzW4nqKDyl3OKTUwz_8J1UzqZLnbSrapCZVL_SydD0muvEwAkK-oJRhheo6IcH1yo7mZT_YUAYHDKMzisb5-q-oA6Tw/s400/broumov+1700b.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Broumov okolo roku 1700</td></tr>
</tbody></table>
<b>Broumov - Přemysl Otakar I.</b></div>
<div style="text-align: justify;">
Ještě na počátku 13. století byla krajina dnešního Broumovska pustá a více méně neobydlená. V roce 1213 ji získal od krále Přemysla Otakara I. břevnovský opat Kuno pro řád benediktinů a místo se začalo pomalu zabydlovat prvními mnichy a osadníky. Ve 2. polovině 13. století provedli benediktini řízenou kolonizaci Broumovska, která do nových vesnic přivedla Němce a německé právo.<br />
<br /></div>
<b>Benediktini</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Řád svatého Benedikta je nejstarší existující mnišský řád západního křesťanství. Řídí se Řeholí svatého Benedikta z Nursie z počátku 6. století, která byla sepsána pro mnišské společenství na Monte Cassinu, které leží mezi Římem a Neapolí. Mottem řádu se stalo heslo „Ora et labora“ – česky „Modli se a pracuj“. Benediktinské kláštery také stály u vzniku klášterní medicíny. V 10. století se řád dostal také do Čech a v 11. století na Moravu. Text řehole podstatně ovlivnil historii, kulturu a spiritualitu křesťanského Západu. Reformací benediktinského řádu vznikl mnišský řád cisterciácký , založený roku 1098. Řehole svatého Benedikta se postupně rozšířila po celé Evropě.</div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilQp_zGqOGrEi6XMgPnN2cKeaCS-CYRMrGgSju2a3_Dl6nC0VjKBsf6n2SH7g1_FgmXb5zy9MJzRrBGGIyPnjY9kVlAUtdorwBZg6u25HbuPIxBlfvEkPflbz-Z4nn0CFof6WMlWCp09g/s1600/broumov+-+monte+cassino.JPG" imageanchor="1"><img border="0" height="212" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilQp_zGqOGrEi6XMgPnN2cKeaCS-CYRMrGgSju2a3_Dl6nC0VjKBsf6n2SH7g1_FgmXb5zy9MJzRrBGGIyPnjY9kVlAUtdorwBZg6u25HbuPIxBlfvEkPflbz-Z4nn0CFof6WMlWCp09g/s320/broumov+-+monte+cassino.JPG" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nejstarší český benediktinský klášter byl ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě, jehož první abatyší byla od roku 976 dcera knížete Boleslava I. Mlada. Nejstarším mužským byl břevnovský klášter založený roku 993 nedaleko Prahy Boleslavem II. a pražským biskupem svatým Vojtěchem.<br />
<br />
Dnes jsou v Čechách funkční benediktinské kláštery v Břevnově, Emauzích a Rajhradu. Ty.jsou spojeny s klášterem v chorvatské Ćokovaci do Slovanské benediktinské kongregace sv. Vojtěcha, která vznikla v roce 1945. Souhrnem jednotlivých benediktinských kongregací je benediktinská konfederace v čele s opatem primasem sídlícím v Římě. </div>
<br />
<b>Klášter Broumov</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Klášter měl původně charakter probošství zcela závislého na Břevnově. Jeho sídlem byla převážně dřevěná tvrz a teprve po jejím zničení odbojnými fojty (rychtáři) v roce 1300 byla vybudována kamenná pevnost. Počínaje 20. léty 14. století byl postaven klášter s gotickým kostelem. V roce 1420 vypálili husité benediktinský klášter v Břevnově a jeho obyvatelé se i s cennostmi stěhovali do Broumova. Ten byl sice husity 2x obléhán, ale dobyt nebyl. Roku 1437 Broumov povýšil na samostatné opatství a o rok dříve mu císař Zikmund vrátil část majetku, který m.j. on sám použil jako odměnu svým podporovatelům o 15 let dříve.<br />
<br />
V roce 1559 vyhořelo s městem i probošství.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPbgXu4OqrZMK1inodlMfFRTsCRCq1LN4gFO6YvXGeqowQ1Jo4zJl0entSEnsd2tZ1OiQbwHz5_thoKxAdR2b9_btH8-2Ks_cjCMifiKAX0Z5roe1nskUJLQzP4ywWl6UCFs9jHfGjMas/s1600/Broumov_od_JZ_pred_1660.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="234" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPbgXu4OqrZMK1inodlMfFRTsCRCq1LN4gFO6YvXGeqowQ1Jo4zJl0entSEnsd2tZ1OiQbwHz5_thoKxAdR2b9_btH8-2Ks_cjCMifiKAX0Z5roe1nskUJLQzP4ywWl6UCFs9jHfGjMas/s320/Broumov_od_JZ_pred_1660.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Klášter Broumov před rokem 1660 </td></tr>
</tbody></table>
Dnešní podobu získal klášter po stržení původní stavby v letech 1726-1733 a autorem projektu byl Kilián Ignác Dientzenhofer.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKWQPg4bMcgxD2SrHyDI-LlaAUC5BV4mSamtsPE6UPUKnaiHp4RzzjThs9C7gaCS34cTdasIX3XsS89QnHxLr45T5q_Eq2llYr2cntYygy-siR1E2oHtSjV02cmZpmV27sQ7e5fBKrFds/s1600/Broumov_rytina_Antonina_Birckharta_podle_Jana_Josefa_Dietzlera_kolem_1740+%25281%2529.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="245" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgKWQPg4bMcgxD2SrHyDI-LlaAUC5BV4mSamtsPE6UPUKnaiHp4RzzjThs9C7gaCS34cTdasIX3XsS89QnHxLr45T5q_Eq2llYr2cntYygy-siR1E2oHtSjV02cmZpmV27sQ7e5fBKrFds/s400/Broumov_rytina_Antonina_Birckharta_podle_Jana_Josefa_Dietzlera_kolem_1740+%25281%2529.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">barokní klášter</td></tr>
</tbody></table>
Po létech chátrání proběhla v letech 2009 - 2015 rozsáhlá rekonstrukce kláštera a jeho zahrady včetně objektů v ní (dům kuchaře, galerie, přestavba hospodářských budov na víceúčelový sál). V klášteře vznikl ubytovací prostor, kavárna a restaurace.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUmbx2Dj6CtiThHHE9W_K4lKR-3b2Ch9bPhG6hA1I8gg_tgRI4PHeD7A6FUzxTnA3DBRYhR7LQcytxR98ug2-cYfndoDhGEEufKt6TFtRLdCFPq1VJvJekMmdxcWX_BQoid6GgeIxFmUk/s1600/klaster+2019.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="221" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUmbx2Dj6CtiThHHE9W_K4lKR-3b2Ch9bPhG6hA1I8gg_tgRI4PHeD7A6FUzxTnA3DBRYhR7LQcytxR98ug2-cYfndoDhGEEufKt6TFtRLdCFPq1VJvJekMmdxcWX_BQoid6GgeIxFmUk/s400/klaster+2019.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">klášter 2019</td></tr>
</tbody></table>
<b>Knihovna</b><br />
Součástí kláštera byla velká knihovna, která obsahovala celkem asi 37 000 svazků.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjX6u5YFDdv0UJoPWANabN4EQjF9MnFX2CPKXz3pW7hyphenhyphenyV4fi_ItnjSMyuMbcXm3M-h3j9SSq-eO7nezHnqWV5Heq3UejQcqdU6txn_iCxsma6eukL-RnNpZiXYqmuWTrkTgFBtgcHBGo/s1600/knihovna.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjX6u5YFDdv0UJoPWANabN4EQjF9MnFX2CPKXz3pW7hyphenhyphenyV4fi_ItnjSMyuMbcXm3M-h3j9SSq-eO7nezHnqWV5Heq3UejQcqdU6txn_iCxsma6eukL-RnNpZiXYqmuWTrkTgFBtgcHBGo/s400/knihovna.jpg" width="212" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">knihovna</td></tr>
</tbody></table>
Od roku 1420 zde byl uschován také středověký „osmý div světa“ – největší rukopis na světě, zvaný Codex gigas, známý též jako Ďáblova bible (podle půlmetrového vyobrazení ďábla uvnitř knihy). Rukopis byl sepsán benediktiny z kláštera v Podlažicích u Chrudimi ve 13. století, měří téměř metr a váží úctyhodných 75 kg. Obsahuje vědění tehdejšího světa – Starý a Nový zákon, historické spisy (mezi nimi Kosmovu kroniku českou), různá lékařská pojednání i obranná zaklínadla. Podle pověsti ji sepisoval mnich jako pokání za své hříchy a s dopsáním mu pomohl ďábel. Odborníci se domnívají, že dílo vznikalo nejméně 20 let a autorem byla patrně jedna mimořádně zručná osoba. Ještě ve středověku bylo z bible vyříznuto několik listů.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZZEz5e34DGRgb0c4PhyphenhyphenP_lxETsPmXjQlKa3I1BBZGsCUTA04XOvIf-wrImT-8cB6THFXo112UhtFMX1it9GEPJ2WvmjfyC24zxZi1abVs4h7qKkb-tDkSN_eG0ywtOd4kyyjLunOByJs/s1600/broumov+-+codex+gigas.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZZEz5e34DGRgb0c4PhyphenhyphenP_lxETsPmXjQlKa3I1BBZGsCUTA04XOvIf-wrImT-8cB6THFXo112UhtFMX1it9GEPJ2WvmjfyC24zxZi1abVs4h7qKkb-tDkSN_eG0ywtOd4kyyjLunOByJs/s320/broumov+-+codex+gigas.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
V roce 1594 nechal císař Rudolf II. knihu převézt do svých pražských sbírek, odkud v samotném závěru třicetileté války v roce 1648 putovala do Švédska jako válečná kořist z třicetileté války. O její návrat do Čech se pokoušel prezident Václav Havel, pochopitelně bez úspěchu. Nicméně od září 2007 do března 2008 byl Codex zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.<br />
<br />
Po roce 1948 byla část knih převezena do Památníku národního písemnictví, část rozkradena, velká část fyzicky zničena v zájmu dělnické třídy, takže knihovna obsahuje úctyhodných, ale přece "jen" 17 000 svazků.<br />
<br />
<b>Turínské plátno</b><br />
Turínské plátno je relikvie, o níž se v katolické církvi traduje, že do něj bylo po ukřižování a sejmutí z kříže zahaleno tělo Ježíše Krista. Podle jiné verze bylo do plátna roku 1307 zahaleno tělo velmistra templářského řádu Jakuba z Molay, kterého inkviziční soud mučil, aby se doznal ke kacířství. Zchudlý francouzský král totiž potřeboval řád zrušit, aby se dostal k jeho bohatství. Dokonce si k tomu pořídil i vlastního papeže v Avignonu.<br />
<br />
V roce 1999 byla v klášterním kostele sv. Vojtěcha nad kaplí sv. Kříže v dřevěné schránce za zlaceným štukovým věncem s nápisem SANCTA SINDON nalezena unikátní kopie Turínského plátna z roku 1651.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmZYOogOERRoUNGO7ltg0TSPhzMzuDrhAyJGc-D-QcypaZuAC8PR1-8NrvtCaPpQxJodwvWfJ6eNqCn68li0R99EN6EL-lEOdQl4IytAGNaDRh9snl-524_02luwLcuiGbBE0ls_bAb-Y/s1600/broumov+-+extractum.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmZYOogOERRoUNGO7ltg0TSPhzMzuDrhAyJGc-D-QcypaZuAC8PR1-8NrvtCaPpQxJodwvWfJ6eNqCn68li0R99EN6EL-lEOdQl4IytAGNaDRh9snl-524_02luwLcuiGbBE0ls_bAb-Y/s320/broumov+-+extractum.jpg" width="320" /></a></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
U plátna byla přiložena průvodní listina, z které je zřejmé, že plátno daroval v roce 1651 turínský arcibiskup Julius Caesar Bergiria opatu u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, pozdějšímu pražskému arcibiskupovi Matoušovi Ferdinandovi Sobkovi z Bílenberka. Ten ji za svého života daroval broumovskému klášteru, v jehož škole získal první vzdělání. V dokumentu je uvedeno, že kopie byla při slavnostním obřadu dotýkána s originálem a vyjmenovává slavné účastníky ceremonie. Rovněž zaznamenává jména osob, které plátno M. F. Sobkovi z Itálie do Čech doručily.</div>
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTR-lWqJcMFIToCQhed8ITlJ4eDw9bCcU8yZs26dsWN943FwndIIi7DAHm4AuRasjj2k6Hmll9zBRF8WrC8RvCPFe-Q2L-sgtg08rLjaG8pKIxMqk6IRzpEboX7kG4oDuaZU6mNvruPTY/s1600/platno+v+refektari.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTR-lWqJcMFIToCQhed8ITlJ4eDw9bCcU8yZs26dsWN943FwndIIi7DAHm4AuRasjj2k6Hmll9zBRF8WrC8RvCPFe-Q2L-sgtg08rLjaG8pKIxMqk6IRzpEboX7kG4oDuaZU6mNvruPTY/s320/platno+v+refektari.jpg" width="265" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Turinské plátno v klášterním refektáři (neboli jídelně)</td></tr>
</tbody></table>
Broumovská kopie je rozměrově téměř shodná s originálem (4,36 m délka a 1,1 m šířka). Obraz na lněném plátně s klasickou vazbou osnova - útek (na rozdíl od originálu) je namalován čtyřmi odstíny hnědavé barvy (přírodní pigment). Na plátně je zvláštním způsobem vidět postava o výšce 170 až 180 cm z přední a zadní strany. Uprostřed je namalován nápis EXTRACTVM AB ORIGINALI (vytaženo z originálu).<br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
Na světě se nachází kolem čtyřiceti podobných historických kopií, broumovská je však jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k těm nejzdařilejším.</div>
<br />
<b>Gymnázium</b><br />
<div style="text-align: justify;">
Při klášteře byla roku 1306 zřízena klášterní škola, která vychovávala budoucí členy řádu. Její činnost narušily husitské výboje a stavovské povstání, ale v roce 1624 se přeměnila v třetí nejstarší čtyřtřídní gymnázium v Čechách (po Chebu a Žatci). Za panování Josefa II. to bylo právě gymnázium, které klášter uchránilo před zrušením. Mezi jeho žáky později patřili na př. Alois Jirásek nebo Alois Rašín. V roce 1939 byla škola nacisty přeměněna na německou státní střední školu. </div>
<br style="text-align: start;" />
<b>Kostel sv. Vojtěcha</b></div>
<div style="text-align: justify;">
v letech 1663–1669 se začal původně gotický klášterní kostel sv. Vojtěch z roku 1357 přestavovat pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu z gotické baziliky na barokní jednolodí s postranními výklenkovými kaplemi. Nejslavnější období přišlo ale s opatem Otmarem Zinkem (1700–1738). Klášteru se dařilo i hospodářsky, vlastnil rozsáhlé pozemky v okolí. Svou stavební aktivitou chtěl Otmar Zinke vyjádřit výjimečnost břevnovsko-broumovského opatství, nejstaršího v Čechách, a přizval ke spolupráci architekty evropského významu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, kteří práci na kostele dokončili a provedli kompletní přestavbu kláštera.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsqs9YPcDD4A7fwJj9g_e1KcZ0k50zirIsA5xoDcdslSX10cbTi70BCL6YgKwOT_dLcAZjflA1JkfFva6a0bxr4SPBHkc8b4xmzwWiQCq2UHHov_FDSST9G6aN6vM8mCQYGj43O9pWYmk/s1600/kostel+sv+vojtecha.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="250" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsqs9YPcDD4A7fwJj9g_e1KcZ0k50zirIsA5xoDcdslSX10cbTi70BCL6YgKwOT_dLcAZjflA1JkfFva6a0bxr4SPBHkc8b4xmzwWiQCq2UHHov_FDSST9G6aN6vM8mCQYGj43O9pWYmk/s400/kostel+sv+vojtecha.jpg" width="480" /></a></div>
<br />
Při prohlídce kláštera lze spatřit několik madon, které jsou umístěné v klášterním kostele sv. Vojtěcha. Nejvzácnější z nich je "Panna Marie Divotvůrkyně“, která v minulosti údajně dvakrát ochránila klášter před nebezpečím.<br />
<br />
V 70. letech minulého století byla v malé věži (zvonici) nalezena pod bílou výmalbou gotická freska „Klanění tří králů“ (přibližně II. polovina 14. stol.). Malá věž a opatský chrám jsou jedny z mála částí původního gotického kláštera, které nebyly tedy při barokní přestavbě zbořeny a dodnes zůstaly zachovány.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Kromě klášterního kostela se Dientzenhoferové podíleli také na stavbě několika dalších kostelů na Broumovsku.</div>
<br />
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="autoplay" allowfullscreen="" frameborder="0" src="https://www.mall.tv/embed/gebrian-prekvapive-stavby/dokonala-rekonstrukce-unikatniho-klastera" style="height: 308.25px; text-align: center; width: 522.391px;"></iframe></div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Toto jsou útržky zdánlivě celkem poklidně plynoucí historie. Nahlédneme-li však do dějin Broumovska hlouběji, je to příběh mimořádně dramatický, který je utkán z konfliktů mezi králem a benediktiny, Poláky, Němci a Čechy, městem a klášterem, husity a katolíky, protestanty a katolíky, šlechtou a králem. Nechybí ani obrovské tragédie, jako když husité upálili v okolí města faráře a slezské vojsko v květnu 1421 na hoře Ostaš krutě zmasakrovalo stovky příznivců podobojí. Nebo v roce 1300 byl odbojný fojt, který podpálil tvrz, vláčen za koněm Broumovem. Nepočítaje v to četné násilné změny vlastníků obcí i kláštera. </div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Ovšem vzpomeneme-li si na hrůzy světových válek ve 20. století, střílení lidí na československých hranicích a zločiny komunistické justice, nezdá se, že by lidstvo zásadně a hlavně nevratně zmoudřelo. O to víc je třeba vnímat jako požehnání téměř 75 let míru v Evropě, který umožňuje, aby takhle Happy bylo Broumovsko dneška:<br />
<br /></div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen="" frameborder="0" height="253" src="https://www.youtube.com/embed/yK_LhWLvVEA" width="450"></iframe>
</div>
<div style="text-align: center;">
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;"><br /></span>
<br />
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: left;">Přitom by se nemělo zapomenout na to, že znovuzrození kláštera by se sotva podařilo bez konkrétních lidí. V našem případě je to podnikatel a filantrop Jan Školník, který jako mladík přišel zhruba před 25 lety s otcem z Prahy do Broumova, vybudoval prosperující firmu a je duší Agentury pro rozvoj Broumovska, která chce </span><span style="text-align: center;">„vrátit v myslích lidí Broumovsko na mapu ČR". Víc se o něm a jeho snažení můžete dozvědět třeba tady:</span></div>
<span style="text-align: center;"><br /></span></div>
</div>
<div style="text-align: center;">
<iframe allowfullscreen="" height="90" mozallowfullscreen="" msallowfullscreen="" oallowfullscreen="" scrolling="no" src="//html5-player.libsyn.com/embed/episode/id/6733481/height/90/theme/custom/thumbnail/yes/direction/forward/render-playlist/no/custom-color/000000/" style="border: none;" webkitallowfullscreen="" width="80%"></iframe>
</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-88578124591530639072019-12-24T12:47:00.000+01:002019-12-25T12:50:07.228+01:00Nastanou krásné chvíle<span style="background-color: white; color: #1c1e21; font-family: "helvetica" , "arial" , sans-serif; font-size: 14px; white-space: pre-wrap;">Vydržte, nastanou krásné chvíle. Genetici Yang Luhan z Quihan Bio v Chang-Čou, Čína a George Church z Harvard University, USA informovali, že DNA jejich prasat je tak zinženýrovaná, že imunitní odpověď primátů na jejich buňky je řádově slabší než u jejich prasečích prarodičů. Což znamená, že nastupuje etapa transplantace prasečích orgánů primátům. Člověk prý přijde na řadu tak za 5 let. No a zanedlouho si budete moct poručit třeba: "Prosil bych transplantovat alkoholu odolná játra z támhletý krásný svině." O tom se nesnilo ani Marxovi. Přeji všem radostné svátky vánoční a dávejte na sebe pozor, ať se toho dožijete.</span>glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-87582157696989634092019-12-18T14:28:00.001+01:002019-12-26T17:52:23.833+01:00Prosincové drobky<b>2. prosince se starosta Řeporyj nechal s gustem ostouzen v ruské televizi</b><br />
<b><br /></b>
2. prosince<br />
Pěkná partička, jen co je pravda, jednomu je z nich na blití. Vrací mi to vzpomínky na dětství, kdy jsem místo výuky ruštiny, která u mě vyvolávala nauzeu, navštěvoval lékaře.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<img height="208" src="https://external.fprg3-1.fna.fbcdn.net/safe_image.php?d=AQDSSsBcmXIHlmZA&w=540&h=282&url=https%3A%2F%2Fpbs.twimg.com%2Fext_tw_video_thumb%2F1201125846678933506%2Fpu%2Fimg%2FpPcKmRMNoDSv00Gk.jpg&cfs=1&upscale=1&fallback=news_d_placeholder_publisher&_nc_hash=AQDKkJy17v5L3Hif" width="400" /></div>
<b><br /></b>
<b><br /></b>
<b>2. prosince byly zveřejněny dílčí informace o konečných výsledcích auditu EU</b><br />
<br />
3. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Lex Babiš! A nebyl to náhodou už ten zákon, jímž jsou ministři na rozdíl od svých podřízených zbaveni estébáckého břemene? Babiš tenkrát v roce 2014 udělal v parlamentu kravál a socdem s lidovci ho pustili do vlády. Jedna cesta z té hromady hnoje, kterou s věrnými socany zavalili stát, by tady ale byla. Že by jako Babiš nechal zavřít ten svůj věšák na drahý kabáty, co má teď pod palcem Agrofert, aby dokázal svou čistotu, a až se stane prezidentem, tak by jí dal milost. Zbývá už jen jeden problém: jak se zbavit Zemana? Třeba by ho mohl unést do Kremlu a tam Putinovi prásknout, že spolu s Žirinovským připravuje v Moskvě revoluci, aby mohli ukrást ruský zlatý poklad. Babiši, Babiši, ty špatně skončíš, partaje už si porcujou tvý voličstvo.<br />
<br />
3. prosince<br />
Tak 2800 mld. s významným podílem EU chce Babiš investovat v příštích 10 letech do svého zatím tajného programu. Česká republika podle ministrů Havlíčka a Brabce požaduje na přechod k nízkoemisní ekonomice finance od Evropské unie, protože sama to nezvládne. A teď taková lapálie a premiér i jeho věrní ministři hlasitě lžou a mlží. A s EU se chce soudit kvůli pár stům milionů, které z ní podvodně vymámil převážně pro své podnikání. Ten člověk si fakt vede jako hádavý hamižný velkohokynář. Nebo mu snad ty prachy cpou někde jinde? Rusko, které nemá na vlastní investice a vzhlíži k Trumpovi, aby sejmul břímě sankcí za 13 000 mrtvol na Ukrajině a umožnil přísun západních investic? Čína, z jejíchž slibů prezidentovi zbyl z ostudy kabát? Jak dlouho mu může věřit 30 % voličů, když dokonce i v tom běžném provozu je v minusu a musí si půjčovat?<br />
<br />
<br /></div>
<b>4. prosince oznámil nejvyšší státní zástupce závěry přezkoumání kauzy "Čapí hnízdo"</b><br />
<br />
4. prosince<br />
Tak to bychom měli audit, Čapák... co chybí do třetice všeho dobrého?<br />
<br />
4. prosince<br />
Živý paralyzér<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
<img alt="Na obrázku může být: one or more people , dog a outdoor" height="400" src="https://scontent.fprg3-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/78863489_2972529352766101_3498269902182023168_n.jpg?_nc_cat=110&_nc_ohc=tHYYMvV6t34AQktWtA2ZAy-MSiPCiwjic2W0JFJ99v8Tbaw6IZuSUFRDg&_nc_ht=scontent.fprg3-1.fna&oh=5133878ba115298b18bc6e46c17f8315&oe=5E7DD56A" width="337" /></div>
<br />
<b>5. prosince vyzval poslanec Pirátů TOP09, aby odstranila z pozice Miroslava Kalouska a nejlépe se samorozpustila</b><br />
<br />
5. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Dočetl jsem tragickou baladu o hromadě hnoje nazvanou Rudý Zeman. Pokud se někdo neorientuje v chaosu, do kterého uvedli zemi Zeman s Babišem, je to užitečná pomůcka, i když odporné čtení. Je škoda, že nedůsledná demokracie jim nedokázala nasadit pouta dokud byl čas.</div>
<br />
6. prosince<br />
Nejhorší na tom auditu nejsou ony miliony, ale zdokumentovaná skutečnost, že nejvyšší představitelé státu cynicky obchází zákony a ministerští úředníci vymýšlí způsoby, jak někomu namluvit, že to je v souladu s nimi. Něco jako duch zákona je pro ně neznámý pojem. Na tohle ovšem dojel bolševik. Co po mně chceš, pravdu či lež... šaškové počmáraní.<br />
<br />
6. prosince<br />
Cynismus, arogance a ohýbání zákonů ústavou počínaje jsou charakteristické pro B&Z vládnutí. Proč se potom diví, že odrazem toho u podřízeného lidu je rostoucí počet mrtvol na silnicích?<br />
<br />
6. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Zdá se, že Piráti narazili na voličský strop. Chtěli by snad pohltit TOP09, jejíž ideový background pirátí program postrádá a překáží jim v tom Kalouskova osobnost? To je naplnění volebního hesla "pusťte nás na ně," které spojovali m.j. s nápravou příliš vysokých cen bytů, jež však od té doby stouply minimálně o 20 %? Nebo se obávají, že TOP se spojí s ODS? Neměli by spíš lépe prezentovat vlastní výsledky? Ale že s tím Michálek vyrukuje zrovna teď, kdy Bartoš v DVTV možnost širší koalice odmítá, to svědčí spíš o dalších vnitřních problémech strany.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
No, pokud jde o zbytnělá ega, je to dnes v první řadě Zeman a před ním Klaus, kdo je prostřednictvím své formální autority léta vědomě přikrmují za cenu oblbování nepříliš zkušené a informované části potenciálních voličů. A třetí je Babiš, jehož metody a temná místa jsou dostatečně známy a stejně jako předchozí dva objektivně škodí této zemi a zostuzuje ji. Takže doufat, že pokud opozice zavrhne někoho dalšího, kdo jim překáží, budou B&Z nakloněni se s ní rozdělit o moc, může jen jedinec, který hraje z nějakého důvodu velice falešnými kartami, lhostejno zda je blb či padouch. Nebo snad opravdu věří, že když ze scény zmizí jmenovitě Kalousek, Babišovi voliči spolu s voliči TOP se pohrnou k pirátům? Pak jsem nakloněn věřit tomu, že ti Bartošovi hoši si tu a tam šlehnou.<br />
<br />
8. prosince<br />
Tak si říkám, že Minář trochu vzal vítr z plachet Pirátům, kteří se 10 let prezentují jako představitelé těch mladých a progresivních. A najednou přijde parta lidí, kteří staví do popředí hodnoty jako etika a morálka a jdou za ní statisíce, zatímco Piráti ve stejné době řeší osobní problémy místopředsedy a v IT hlasování to zajímá pár stovek lidí. A navíc nová předsedkyně TOP09 se k výzvám z Letné hlasitě hlásí. A co teď, to přece musí být frustrující. A tak 30letý místopředseda, absolvent elitního Keplerova gymnázia, práv a teoretické fyziky na UK zřejmě v jakési osobní krizi nevidí nic lepšího, než nejapně zaútočit na TOP09 a jejího zakladatele. Jaká může být budoucnost takového člověka s kulhající sociální inteligencí v politice? „Winston Churchill řekl: Když otevřeme hádky mezi minulostí a současností, ztratíme budoucnost.“<br />
<br />
13. prosince·<br />
Vypadá to, že po pirátech už i v ods pochopili, že nejlepší cesta k úniku ze spáru Minářových anarchodemogratických samozvanců je dát Kalouskovi přes držku a zaujmout státotvorně středovou pozici.<br />
<br />
13. prosince<br />
No jo, no, po staru se žít nedá. Tedy až na to lhaní, to je oblíbené stále. Ovšem prolhat se k nové naději je taky dost chucpe. Ale skvělí státotvorní odéesáci to teď berou asi tak, že jen ať si lže, hlavně že to vlasti prospěje, vždyť chucpe může mít i pozitivní konotaci. Ostatně: "Co po mně chceš, pravdu či lež zkus ty dvě rozeznat a pak se směj."😀😖<br />
<br />
<br />
<b>6. prosince vyhrála Ester Ledecká závod Světového poháru v alpském lyžování</b><br />
<br />
7. prosince<br />
Je povzbudivé, když nárok na prvenství se dá změřit a podvod potrestat.<br />
<br />
<br />
<b>10. prosince demonstrace na Václavském náměstí</b><br />
11. prosince</div>
<div style="text-align: justify;">
Zatímco Hlavním nádražím včera večer znělo "ať si sedne taky" a "už ti to jede" Rudolfinem se neslo Hallejujah. Ač se Babiš bezpochyby cítí být "King of Kings and Lord of Lords", je spíš opak Mesiáše a z mrtvých také nevstane. Ostatně jaký byl Gottwald vládce Československa, a když v sobotu dopoledne dodýchal, tak parta na hory jedoucích přiožralých lékárníku odpoledne zpívala "Už ho tam vezou, na svatý pole, proč si se uchlastal, ty starej vole."</div>
Řeporyje postaví pomník Vlasovcům<br />
<br />
<br />
<b>12. prosince volby ve Velké Británii</b><br />
<br />
16. prosince<br />
Tak velký tlučhuba Boris se prolhal k impozantnímu vítězství smlouvy, kterou odmakala Theresa May. Ultralevý Corbyn mu k tomu svou extrémní zmateností otevřel vrata dokořán. Angličané časem poznají, co bude Boris schopen splnit. Vlastně je to stejné jako Babišovo Budelíp a Národní investiční plán "jen si řekněte, peníze jsou" za 8000 mld. se stovkami kilometrů dálnic, 50 zimními stadióny atd., celkem 20 000 akcí, ovšem za 30 let. Ministerští úředníci tabulky bezpochyby zvládnou skvěle. Ale kde vzít lidi (pokud by tedy náhodou byly ty peníze) na provedení? Velkohubé plány byly i v RVHP a jak to dopadlo? A Putinovy slavné Národní projekty jabysmet. Místo práce prodávají sny, což je konec konců snazší, a lidem, co slyší na jednoduchá řešení, se to líbí.<br />
<br />
<div style="text-align: center;">
-------------------------</div>
<br />
<b>K HUDBĚ</b><br />
13. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Zatímco úterní Handelova hudební lahůdka byla něco jako pohlazení duše, středeční Rudolfinum se Srnkou a Eötvösem byla těžká sofistikovaně vykalkulovaná nuda dláždící cestu nikam. Naštěstí už zítra hraje Lukáš Vondráček a hlavně v neděli Chorea Bohemica, desetiletími ověřený zdroj adventní pohody. "Však jest adventu již nakrátku a přede dveřmi Štědrý den!“</div>
<br />
18. prosince<br />
Ještě k předvánoční muzice.<br />
<div style="text-align: justify;">
Sobotní recitál Lukáše Vondráčka byl dalším pohlazením. Schumann, Smetana, Ravel a Schubert. Obdivuhodné Smetanovy České tance podal brilantně a závěr poněkud nevyvážené Schubertovy sonáty byl bouřlivý. </div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A večer jsem ještě stihl madridský záznam Tamerlána z roku 2006 s Placido Domingem. Byl neoddiskutovatelná kvalita, zato letos se ho v MET i LA Opera surově zbavili kvůli nějakým desetiletí vzdáleným "MeToo" prohřeškům. Údajným. Evropa v čele s La Scalou ho zřejmě uvítala s otevřenou náručí. James Levin, kterého takhle likvidovali v MET likvidovali vloni, z toho aspoň vyrazil 5 mil. $</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Nedělní Chorea Bohemica měla sice vánoční atmosféru, ale do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Před 35, 30 i 15 roky byli daleko autentičtější a spontánnější. Dnešní novicové budou za 40 let říkat to samé.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
A dneska večer houslová superstar Leonidas Kavakos s Českou filharmonií. Beethovenův houslový koncert a Eroica. Super.</div>
<br />
<br />
<b>RUSKÉ VÁLKY</b><br />
14. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Na okraj týdne. Ve středu uplynulo 25 let od začátku první čečenské války, ve které občané a hrdinové SSSR bojovali proti jiným občanům a hrdinům SSSR. Pak VV Putin pomstil oběti neznámých teroristů ve druhé čečenské válce a začal zvedat Rusko z kolen. Oficiální statistiky sice neexistují, ale ty neoficiální mluví o 30 až 120 tisících mrtvol. Ukrajinu potrestal "jen" 13 000 obětí a to včetně vlastních a Bělorusko si možná koupí. Fakt máme zůstat klidní, když se spekuluje o ruském úvěru na dostavbu jaderných elektráren v Česku?</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>VSTÁVAJÍ NOVÍ BOJOVNÍCI?</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<span style="text-align: start;">18. prosince </span></div>
<div style="text-align: justify;">
Profesor Jan Čižinský, inspirován osobní zkušeností a úspěchem Chvilek, ohlásil vlastní projekt "3000 statečných," kteří mají rozhovory s lidmi získat milion nových voličů pro demokracii. To je 333 voličů na jednoho aktivistu. To je ušlechtilé. Vzhledem k současnému relativnímu blahobytu je ovšem třeba vyburcovat lidi "dělovou ránou" a ne nějakým demokratickým pšoukem. Politických podvodníků typu Okamura nebo VKjr by se jistě našlo mnoho. Bohužel ranař, který by demokraticky přesvědčil lidi, aby ho následovali a nevedl je přitom k propasti, se v klidném proudu, kde se mírově bojuje hlavně o teplotu planety v roce 2050, se hledá těžko. Vlastně jediný excentrik typu Borise Johnsona je řeporyjský starosta Novotný. Jeho heslo "Až vyhraju válku s Ruskem, pověsím Lavrova" mne oslovuje. NOVOTNY FOR PREMIER.😂👍</div>
<br />
<br />
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-8949507516855775922019-12-12T13:12:00.001+01:002019-12-14T09:37:53.532+01:00Putim 2019ČESKÉ ZEMĚ – LÉTO<br />
<h2>
<o:p></o:p></h2>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Původně jsem tady chtěl shrnout
své letošní dojmy z letní návštěvy tří míst v Česku. Ale pak jsem si
uvědomil, že ta místa spojuje ještě něco jiného. Asi totiž není úplně náhodné,
že jsou to některá z míst, kde se narodili, žili nebo žijí lidé mně blízcí. Všichni
mí předci, na které dosáhne můj rodokmen začínající někdy po třicetileté válce,
se narodili v poměrně malé části jižních Čech vymezené Českými
Budějovicemi, Táborem, Blatnou a Vacovem. A trvalo dobře 250 let, než se příbuzní
začali rozbíhat do kraje. Někteří do velkých měst Plzně, Prahy a Brna, jiní do
okolních zemí jako Německo a Rakousko, jeden z prastrýců zabrousil na čas dokonce
do Ruska a další až do Spojených států. Ale to, že jsem letos v létě
některá z těch míst v Česku navštívil, je ovšem náhodná shoda
okolností. Nicméně je to jedno město „historické“ a dvě, kam „rodina“ přišla až
ve století dvacátém.<o:p></o:p><br />
<br /></div>
<h3>
Putim<o:p></o:p></h3>
<div>
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Tak začněme
od té historie. Do Putimi přišel můj prapraděd Vojtěch Roučka v roce 1856,
když prodal mlýn v Žáru u Čkyně a za 12 000 zlatých koupil lepší a na
větší řece Blanici nedaleko okresního města Písku. Tento Vojtěch I. se narodil
roku 1817 ženě Pavla Roučky, mlynáře ze Lčovic. Praděd, rovněž Vojtěch se
narodil ještě v Žáru, děd Vojtěch III. v Putimi.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Ten první
Vojtěch si v Putimi vybudoval za 21 let poměrně prestižní postavení, vdal
dcery Annu i Rozálii do místních statků a vybavil je slušným věnem, takže o
Rozálii, která se stala ženou Jana Pixy, se píše, že <i style="mso-bidi-font-style: normal;">„díky tomuto sňatku došlo k značnému zvelebení statku, včetně nákupu kvalitních
polí</i>.“<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Hlavní
postavou však byl Vojtěch Roučka II., který převzal mlýn v roce 1877, když
jeho otec v květnu, nedlouho po 60. narozeninách, náhle zemřel. Vojtěchovi
II. bylo teprve 23 let a hlavně to byl svobodný mládenec. Odborně byl
bezpochyby připraven, ale jeho prvním úkolem bylo co nejrychleji se oženit a nevěstu
našel poměrně brzo. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Byla to
mladičká a drobná Marie Jiranová, dcera rolníka z nedalekých Skal, které
v lednu 1878, kdy se odehrála svatba, bylo 17 let a 3 měsíce. A
novomanželé nelenili, protože již v listopadu se narodil první potomek a
v průběhu dalších 18 let jich bylo devět. Vojtěch si počínal svižně nejen
jako ploditel, ale i jako hospodář. Už v roce 1885, to mu bylo 31 roků,
kupuje protější statek i s polnostmi, loukami a kusem lesa.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A roku 1882
se do mlýna narodil prvorozený syn Vojtěch III., což byl můj děd.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Tehdejší
učitel na putimské škole Josef Koch sepsal v roce 1929 „Dějiny osady
Putimě,“ kde mimo jiné říká: „<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Milou
vzpomínkou jest mi doba, kdy v Putimi jsem jako podučitel (jak nám tehdáž
říkali) a r. 1882-1890 působil a kdy i mezi jinými milými mně osobnostmi často
stýkal jsem se se všeobecně váženým panem Vojtěchem Roučkou a jeho rodinou.
Bylo tehdáž ještě obyčejem, že v kostele provozovala se slavná církevní
hudba a zpěv, při čemž rád nám pan mlynář svým zpěvem vypomáhal.“<o:p></o:p></i><br />
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i>
<span style="mso-bidi-font-style: normal;">Později tvrdě bojoval s konkurencí a zcela inovoval technologii mletí a také s berním úřadem, kterému pravidelně dokazoval, že jen náhodou neumírá hlady.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Když v roce 1922 Vojtěch II. zemřel, převzal mlýn jeho syn Jaroslav I. (nar. 1888), který s rozhledem správného hospodáře instaloval Francisovu turbinu, rozšířil mlýnská složení, pořídil auta, začal budovat pekárnu a navíc byl podporovatelem Sokola, za což ho Sokolové před sletem odměnili děkovným průvodem ke mlýnu. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Další předání však zhatil střet s budováním socialismu. Vlastně ne tak docela, synovec Jaroslav II. (syn Tomáše nar. 1889) ho v souladu s tvrzením o božích mlýnech převzal, ale se 40letým zpožděním a jistým nedostatkem. V rámci restituce totiž nedostal od státu zpátky mlýn, ale jeho vykradenou trosku. Tu se svým synem
Jaroslavem III., dnešním majitelem, a jeho ženou opět zvelebil a tak je radost do Putimi
přijíždět. Zvlášť když víte, že i ty obnovené křížky kolem obce jsou jejich
práce, stejně jako rozkvetlé truhlíky na starém železném mostě a kdo ví co ještě. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A protože o
Putimi mi vyprávěla matka, ledacos jsem slyšel od jejího bratrance Jaroslava
II., a také si o obci přečetl, pochopil při vytváření rodokmenu a nakonec sám
viděl, stala se postupně jedním z míst, se kterými k sobě patříme. Jestli ona to ví si nejsem jist, já určitě.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Takhle
vypadal mlýn v 80. letech:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicPH6_wuh55kVmHcxMTuhg4TPw4bTi2QwEM_FzWu9eurAFX6Md6DAvxOvx6OkX79_12q6qFVtWjSphX1Ba7DaeBsCJEPplTI9Tuo9vKv0qlk_dslAbLSK_DqoKbCdxRnZYhbHmYTwVTIA/s1600/putim+mlyn+90.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="220" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicPH6_wuh55kVmHcxMTuhg4TPw4bTi2QwEM_FzWu9eurAFX6Md6DAvxOvx6OkX79_12q6qFVtWjSphX1Ba7DaeBsCJEPplTI9Tuo9vKv0qlk_dslAbLSK_DqoKbCdxRnZYhbHmYTwVTIA/s320/putim+mlyn+90.jpg" width="320" /></a></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<span style="mso-fareast-language: CS; mso-no-proof: yes;"><v:shapetype coordsize="21600,21600" filled="f" id="_x0000_t75" o:preferrelative="t" o:spt="75" path="m@4@5l@4@11@9@11@9@5xe" stroked="f">
<v:stroke joinstyle="miter">
<v:formulas>
<v:f eqn="if lineDrawn pixelLineWidth 0">
<v:f eqn="sum @0 1 0">
<v:f eqn="sum 0 0 @1">
<v:f eqn="prod @2 1 2">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="prod @3 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @0 0 1">
<v:f eqn="prod @6 1 2">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelWidth">
<v:f eqn="sum @8 21600 0">
<v:f eqn="prod @7 21600 pixelHeight">
<v:f eqn="sum @10 21600 0">
</v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:f></v:formulas>
<v:path gradientshapeok="t" o:connecttype="rect" o:extrusionok="f">
<o:lock aspectratio="t" v:ext="edit">
</o:lock></v:path></v:stroke></v:shapetype><v:shape id="Obrázek_x0020_289" o:spid="_x0000_i1029" style="height: 135pt; mso-wrap-style: square; visibility: visible; width: 196.8pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata o:title="" src="file:///C:\Users\MRA~1\AppData\Local\Temp\msohtmlclip1\01\clip_image001.png">
</v:imagedata></v:shape></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A takhle
dnes:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6eZWBruHBU9hfL1vXhPZ1Y6vwFNspt709MW7zBftnf0VJ7oi3NdTMlG_BRf_4yhbTRPxUCLx9lunLSIEQpiNTLB6_tV828K6Gqby2eKILPheN3DFONNi5bcOBqpxQT5ruq9WVsN7Nd6g/s1600/putim+mlyn+.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="227" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg6eZWBruHBU9hfL1vXhPZ1Y6vwFNspt709MW7zBftnf0VJ7oi3NdTMlG_BRf_4yhbTRPxUCLx9lunLSIEQpiNTLB6_tV828K6Gqby2eKILPheN3DFONNi5bcOBqpxQT5ruq9WVsN7Nd6g/s400/putim+mlyn+.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">... a statek byl za mlýnem</td></tr>
</tbody></table>
</div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<v:shape id="_x0000_i1025" style="height: 157.8pt; width: 277.8pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata o:title="putim mlyn" src="file:///C:\Users\MRA~1\AppData\Local\Temp\msohtmlclip1\01\clip_image002.jpg">
</v:imagedata></v:shape><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
Jenomže když
patříte k domu, patříte i k obci. Támhle je stodola, les, který děd
Vojtěch s tatínkem prořezával, a támhle žil Cimbura, který mu napravoval
nohu, když spadl s pavlače. A setkáváte se s dalšími jmény, která
jste v mládí slýchal, s kostelem sv. Vavřince, na který se také
může vztahovat píseň: „A ty svatý Vavřinečku, stojíš na pěkným kopečku… „ <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcnbdmSKYcx0YjeAbthUwceJj2Q_TK00VpkI6SLqVCXxWCNGlc37A4iUTyIKRcUXvt73IQQRcP91z6pbkNK83RWe2f7PqupG1SQQEc0GO8f7BQqEO7e8eFR5UfO8XnK1ywRVeQicZCroM/s1600/putim+kostel.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="252" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcnbdmSKYcx0YjeAbthUwceJj2Q_TK00VpkI6SLqVCXxWCNGlc37A4iUTyIKRcUXvt73IQQRcP91z6pbkNK83RWe2f7PqupG1SQQEc0GO8f7BQqEO7e8eFR5UfO8XnK1ywRVeQicZCroM/s400/putim+kostel.jpg" width="400" /></a></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<v:shape id="_x0000_i1026" style="height: 174.6pt; width: 275.4pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata o:title="putim kostel" src="file:///C:\Users\MRA~1\AppData\Local\Temp\msohtmlclip1\01\clip_image003.jpg">
</v:imagedata></v:shape><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt;">
a kolem něj hroby
s dalšími jmény jako třeba toto:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQq32UKRYTPEqd-6TPqNQinMUiF3Bin6oeoqvf8lEz76V_RP5wFQrHLUKBQamrurtgqKXTop-HSlzHYuQATRd0Z87pLGPpYnZUYrwrthxYA74hlcjzZ-Py1AzetJu2LyiTi9YY9Qam51Y/s1600/cimbura.jpg" imageanchor="1"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQq32UKRYTPEqd-6TPqNQinMUiF3Bin6oeoqvf8lEz76V_RP5wFQrHLUKBQamrurtgqKXTop-HSlzHYuQATRd0Z87pLGPpYnZUYrwrthxYA74hlcjzZ-Py1AzetJu2LyiTi9YY9Qam51Y/s400/cimbura.jpg" /></a></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<span style="mso-fareast-language: CS; mso-no-proof: yes;"><v:shape id="Obrázek_x0020_291" o:spid="_x0000_i1028" style="height: 124.8pt; mso-wrap-style: square; visibility: visible; width: 196.8pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata o:title="" src="file:///C:\Users\MRA~1\AppData\Local\Temp\msohtmlclip1\01\clip_image004.png">
</v:imagedata></v:shape></span><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A proto
nemůžu vynechat ani literární stopy mých předků. Spisovatel Jindřich Šimon Baar
vypráví <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>ve svém románu Jan Cimbura o
Roučkovi toto: <i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; font-family: "verdana" , sans-serif; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">„</span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Povím ti, Cimburo, něco. Tuhle šel
náš rychtář Pískem — jde kolem krajského úřadu — když v tom někdo zaklepá na
okno. ,Rychtáři` </span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">-- </span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">povídá mu kdosi — ,máme tu něco pro
vás — abych to nemusil balit a psát adresu, vezměte si to s sebou' — a podal mu
oknem svazeček papírů. Rychtář je strčil do kapsy, doma je pročetl, vyřídil,
podepsal, pečeť přirazil na to a o trhu zas je vzal do Písku s sebou. V Písku
potkal se s panem purkmistrem. Podali si ruce a jdou spolu okolo úřadu.
,Počkejte trochu,' — povídá náš rychtář a hůlkou zaklepal na okno. ,Pane kolego
— copak to děláte?' lekl se purkmistr — ,Ouřaduju´ povídá náš </span></i><b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Rouček</span></i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"> a tahá z kapsy papíry. Okno se vtom
otevřelo a z něho se sladce usmíval pan komisař. Myslil, že purkmistr klepá,
aby šel s ním na skleničku vína. ,Kein Wein,' povídá mu náš rychtář — ,ale
spisy tuhle nesu a odevzdávám v pořádku,' a položil je nití svázané na okno.
‚To sist ne Frechheit, Keckheit, Trägheit,' láteřil komisař, jak jen Němci umí
— až se lidé zastavovali pod oknem na chodníku. Křičel, aby šel rychtář do
expeditu, zaklepal na dveře, jak se sluší a patří. ,A co,' </span></i><b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">povídá</span></i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"> </span></i><b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Rouček </span></i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">— </span></i><b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">já jsem putimský rychtář</span></i></b><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"> — tudy jsem spisy dostal a tudy je vracím a s Pánem Bohem — trh nečeká a
já tam mám hnízdo podsvinčat na prodej,' a odešel. Takový je náš rychtář,"
ukončil Černoch.</span></i><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"> </span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Zdá se, že </span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">si spisovatel ledacos přibásnil, ale povídání o svatbě
Cimburova syna Jana a Roučkovic Rozárky, sestry mého praděda, už chybu nemá.</span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">„Pověz nám nejprve, která je tvoje
nevěsta?“ optal se otec přísně. „Znáte ji dobře – není z kraje dálného, ani ze
města, v Putimi s námi zůstává stejně – je to Rozárka v Roučkovic mlejně.“
„Roučkovic Rozárka“ jako by tou novinou překvapeni, zvolali všichni ve světnici
současně. „Toť milá a hodná děvečka,“ řekla matka…</span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Odpoledne přistěhovala se Rozárka.
Jel si pro ni mladý hospodář jako pro kněžnu. Čtyři koně měl zapraženy v
žebřiňáku, namazané postroje se na nich leskly jako nové, mosazné přesky, misky
a kroužky vyleštěné svítily a třpytily se v jarním sluníčku jako z ryzího
zlata. Peřinami vystlaly u Roučků vůz mladé ženy, nasedaly naň, mladý sedlák
postavil se jako jedle ve voze a vzal opratě do ruky.</span></i><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></i></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">Takže takhle nějak to opravdu bylo, když můj praděd vdával sestru mého
děda.</span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">A byla by neodpustitelná chyba zapomenout na další literární postavu, která
Putim proslavila po celém světě a před několika lety byla zvěčněna u kamenného
mostu coby kamenem dohodil od mlýna:</span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiosy_LMsy5EZORG5fF2xrV7FdNszlx9FbpptpaMUpDd2LFxFOtXHdpbIZxoFjDj0maZwdzPjdyuzoG9eiR1eysqQGV469ZUHdY_TxcvF7IWuk9HZFje6TbctCL-hCMM5v0FOnwMIj_uHs/s1600/svejk+v+putimi.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiosy_LMsy5EZORG5fF2xrV7FdNszlx9FbpptpaMUpDd2LFxFOtXHdpbIZxoFjDj0maZwdzPjdyuzoG9eiR1eysqQGV469ZUHdY_TxcvF7IWuk9HZFje6TbctCL-hCMM5v0FOnwMIj_uHs/s320/svejk+v+putimi.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dobrý voják Švejk Josef</td></tr>
</tbody></table>
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 4.0pt; text-align: center;">
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><v:shape id="_x0000_i1027" style="height: 191.4pt; width: 285.6pt;" type="#_x0000_t75">
<v:imagedata o:title="svejk v putimi" src="file:///C:\Users\MRA~1\AppData\Local\Temp\msohtmlclip1\01\clip_image005.jpg">
</v:imagedata></v:shape></span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<div style="text-align: left;">
<span style="text-align: justify;">A to o čem se nikde nepíše jsem zažil letos, když jsem přišel do jednoho
z venku krásného statku a tam v otevřené kůlně stály jako zjevení madony. Byly to
sice jen sádrové repliky určené kamsi na výstavu, ale krásně uzavírají mé dojmy
z Putimi a dávají jí další rozměr.</span></div>
</div>
<div align="center" class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: center;">
<span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;">---------------</span><span style="color: windowtext; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-language: CS; mso-fareast-theme-font: minor-fareast;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A když je
řeč o Putimi, zapomenout nesmím ani na blízký Písek ležící už na řece Otavě.
Děd Vojtěch se tam koncem 90. let 19. století v obchodu nedaleko kostela vyučil
kupcem<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfPwiMXrJ-_GFsWmN4dxvbHz6dHEUU-4RflH1WeY4hOGWdWhPkYZe-FwgId_I9tEjj7i2to5kcwlyBgTFgtf8R-83DWBGKU_OguWy8l4rApPLujzHgkBSSxxLtlXMP7VE1jk07WXuCTFk/s1600/p%25C3%25ADsek+jan%25C3%25A1%25C4%258Dkova.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfPwiMXrJ-_GFsWmN4dxvbHz6dHEUU-4RflH1WeY4hOGWdWhPkYZe-FwgId_I9tEjj7i2to5kcwlyBgTFgtf8R-83DWBGKU_OguWy8l4rApPLujzHgkBSSxxLtlXMP7VE1jk07WXuCTFk/s320/p%25C3%25ADsek+jan%25C3%25A1%25C4%258Dkova.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tady v Janáčkově ulici č. 47 strávil v Donátovic obchodě 4 roky </td></tr>
</tbody></table>
a jiný příbuzný, Petr, tam v Prácheňském muzeu nedávno vystavoval své fotografie a před lety dokonce o městě natočil film.<br />
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A také, když
jsem jako malý kluk začal číst celá slova, mi přišla mi ruky knížka Junáci na Otavě. A ti
strávili dobrodružné léto v prácheňském kraji, lovili perlorodky, rýžovali zlato, zkoumali tajemný hrad Rábí a já to prožíval s nimi. Přitom Písek byl svého času dokonce hlavním městem Prácheňského kraje.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A hlavně
do Písku zasadil Fráňa Šrámek téměř impresionisticky laděný romantický
příběh hry Měsíc nad řekou. Podle kterého natočil Václav Krška v 50.
letech film, který budil v pubertálních duších fantazii téměř odvážnou.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A také je tam Putimská brána, kde panenky volaly študente... a která se tak krásně zpívá po pár sklenicích vína. A když už jsme u těch sklenic, tak jakousi vzdálenou a mladičkou sestřenku kdysi přivezlo z oslavy v Písku auto do Blatné, což způsobilo rodinný poprask. Chápete to?</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
A celkem nedávno tam Matěj lámal osobní rekordy:</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10pt; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4XYbNSPM68sg2bpCsF6PbGEPiepj3EdGTiKDCv7rrypLCr4sXXH4tdWSd8dgvT2mFpCUPlYMmkhXrxbjzOHY1eHR4HRoMt_r3zbFwEnjf5qWaXAf2whKN-5oCsl2L_Gyv0wjor0xIyhw/s1600/p%25C3%25ADsek++matej.jpg" imageanchor="1"><img border="0" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4XYbNSPM68sg2bpCsF6PbGEPiepj3EdGTiKDCv7rrypLCr4sXXH4tdWSd8dgvT2mFpCUPlYMmkhXrxbjzOHY1eHR4HRoMt_r3zbFwEnjf5qWaXAf2whKN-5oCsl2L_Gyv0wjor0xIyhw/s320/p%25C3%25ADsek++matej.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: center;">
---------------</div>
<div class="MsoNormal" style="margin-bottom: 10.0pt; text-align: justify;">
<br />
No tak tohle
mi nakonec vyšlo z toho letního výletu do jižních Čech. Ale který kraj není
krásný, když tam máte hluboko zapuštěné kořeny. Ostatně ty další jsou v necelých 30 km na východ vzdálené Blatné a o něco dál a opačným směrem ležícím Táboře.<o:p></o:p></div>
<br />glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-51309187601124772802019-12-08T16:30:00.000+01:002019-12-08T16:30:05.177+01:00Listopadové drobkyTady jsou moje poznámky k převážně listopadovým událostem:<br />
<br />
<b>Karel Schwarzenberg mluvil o krásné atmosféře v Čimelickém kostele</b><br />
1. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
A proto je žádoucí občanská společnost, protože žádná partaj ten pocit sounáležitosti dát neumí. Aspoň já si nedokážu představit, že nějaký Zeman nebo Babiš by zahnali mé chmůry a nakazili mne radostí ze života.</div>
<br />
<b>Babiš před časem mluvil o tom, jak ho Paříž inspirovala k myšlence postavit v Praze úřednické městečko</b><br />
1. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Až se zas Bureš bude chvástat tím, že je velký Babiš budovatel a pro úřednické městečko se inspiroval v Paříži: Muzeum d´Orsay je první z řady staveb nazývaných "Velké projekty Françoise Mitterranda". Patří mezi ně také Parc de la Villette s Cité des sciences et de l'industrie a Cité de la musique, Grande Arche de La Défense (1989), Grand Louvre (1993), Institut du monde arabe (1987), Opéra Bastille (1989), Ministerstva ekonomiky a financí (1988), Francouzská národní knihovna (1996). </div>
<br />
<b>V ruské TV1 se pustili do starosty Řeporyj, který oznámil přání postavit památník Rusům z Vlasovovy ROA bojujím u Praha v květnu 1945 proti Wehrmachtu</b><br />
2. prosince<br />
<div style="text-align: justify;">
Pěkná partička, jen co je pravda, jednomu je z nich na blití. Vrací mi to vzpomínky na dětství, kdy jsem místo výuky ruštiny, která u mě vyvolávala nauzeu, navštěvoval lékaře.</div>
<b><br /></b>
30. listopadu<br />
To je opravdu povedená taškařice. Konečně jasný důkaz toho, že Rusové mají v evropských Řeporyjích nepřítele a musí zbrojit a zbrojit a zbrojit.<br />
<br />
<b>Vláda chce rozprodat zásoby kovů</b><br />
<span style="text-align: justify;">30. listopadu </span><br />
<span style="text-align: justify;">Mně to pořád nejde na rozum. Co byste asi řekli, kdybych zdědil něco domácích pokladů, na jejichž pořízení si mí předkové utrhli od huby, a rozhodl se, že je prožeru. Asi že jsem vůl. A Babiš, když našel ve skladišti cenné kovy, tak je hodlá jen tak prošustrovat v zájmu své popularity. A co prodá napřesrok, třeba nás do rosatomského otroctví? Šlechtici tvrdí, že rodinný majetek pouze spravují, aby ho předali svým potomkům.</span><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
29. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
Wow, konečně stát dělá něco pro občany. A co takhle prodávat výnosné posty? Ministr za 10 milionů, náměstek 5 atd. S touto inovativní myšlenkou přišel svého času Zeman, ale kauzu bamberský kšeft nedotáhl dokonce. Dnes, kdy už nikdo nelže, protože jen vyslovuje odlišný názor a ústava to výslovně nezakazuje, by se to mohlo povést.</div>
<br />
<b>Čínští křesťané</b><br />
<div style="text-align: justify;">
28. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
Tak před muslimama nás soudruzi B+Z zachránili a teď nám sem cpou soudy křesťany. A my všichni čeští vlastenci přitom věříme na Radegast. Nechte nám naši víru </div>
<br />
<b>Schůzka se spolužáky</b><br />
<div style="text-align: justify;">
28. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
Sešel jsem se s pár přáteli z mládí. Někteří se neuctivě vyjadřovali k prezidentovi a premiérovi, jeden hlasitý příznivec MZ radši nepřišel, další takový utekl, někteří tajemně mlčeli, Alzheimera však popírali. Pár šťastlivců tvrdilo, že podzim života je vlastně jeho jarem, opačný názor se nevyskytl, kdo si to má taky ksakru pamatovat. Pokud jde o VKml, jeho tuplované křiváctví vesměs odpuzuje. Zatímco to myšlenkové snad lze čistě teoreticky vydávat za alternativní pravdu, ono fyzické je coby alternativní krása všeobecně odmítáno, tak hluboko jsme ještě neklesli.</div>
<br />
<b>Ještě k Letné</b><br />
<span style="text-align: justify;">25. listopadu</span><br />
<div style="text-align: justify;">
Přečetl jsem si docela rozsáhlý komentář k "Letné." Tedy celý a ne jen výběr podle nálady a musím konstatovat, že nejen jeho autor, ale i zpravodajové CNN z počátku týdne sice prezentují více méně pravdivý výčet fakt, ale jejich závěry jsou mylné. Navíc je z toho cítit názor, že když se lidi nebáli jít na Letnou, tak máme pohodovou demokracii a Babiš je pevně proevropský a pro NATO, takže se až tak moc neděje, zvlášť, když byl demokraticky zvolen. Zajímavé je, že jedním ze zdrojů autorových názorů byl Petr Brod.</div>
<br />
<b>Ruští komunisté </b><br />
<div style="text-align: justify;">
24. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
To je teda síla: "Před námi jsou nejsvětlejší ideály spravedlnosti a vedou nás geniální myšlenky Marxe a Engelse! Jsme inspirování velikými vítězstvím našeho tisíciletého státu! Půjdeme vpřed pod praporem bolševické strany, Rudým praporem velkého Října, praporem Lenina a Stalina, pod praporem vítězů!" Takhle se před pár týdny vyznal ze své víry předseda ruských komunistů a českomoravští jsou z toho odvázaní. Nic se nenaučili, nijak se nepoučili, stále sní o kroucení krků.</div>
<br />
<b>Mizerové s poškozeným charakterem </b><br />
<div style="text-align: justify;">
22. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
Jeden deník zvaný DeníkN oslavil rok existence a dneska jsem v něm četl o výměně bytů. Tedy jen na chvíli. Vy třeba odjedete na pár dní do Francie, spíte tam v cizím bytě, zatímco jeho majitel přebývá ve vašem. V době postfaktické a v globalizovaném světě plném lží a úskoků najednou taková důvěra? Jo a funguje to. Nejspíš proto, že lidé jsou v zásadě pořád stejní. Někteří si důvěřují a mají se rádi, jiní organizují masakry a pomlouvají. Bylo, jest a bude. Jen mizerové s poškozeným charakterem jako Okamura, Filip či Zeman se snaží profitovat z kalení vody. Ostatně i ve starověkém Římě byly politické vraždy na denním pořádku. Takže nepodléhejte panice a zkuste si v rámci psychohygieny občas vzpomenout aspoň na jedno přikázání. Třeba nepokradeš a nepromluvíš křivého svědectví. (O smilnění zas jindy).</div>
<br />
<b>Výročí čečenské války</b><br />
<div style="text-align: justify;">
22. listopadu</div>
<div style="text-align: justify;">
11. prosince uplyne 25 let od začátku první čečenské války. O tom, co zůstalo v paměti Čečenců různého věku, povolání a občanství, žijících v Čečně i Evropě, vypráví velký film mimořádné novinářky a osobnosti Anny Nemzer. Bude k vidění onoho 11. prosince na tvrain.ru. Její krátký film o Beslanu z letošního srpna je k vidění na youtube. Sotva si lze představit, jakým rizikům jsou tito lidé vystaveni a jakou skvělou práci odevzdávají (a někdy i životy). Tam nás chce dotáhnou inžinýr Zeman?</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3664349817723570337.post-69664164611583331492019-12-08T15:40:00.000+01:002019-12-08T23:59:19.649+01:00Mladí kohouti<div style="text-align: justify;">
Na české politické scéně dnes dosluhují tři nejvyšší ústavní činitelé, kteří v sobě nesou stigma členství v KSČ, dva z nich dokonce již 50 let staré, a ti zanedlouho doslouží tak, jako mnoho dalších, co do politiky vstoupili před 30 lety. Dnes je zhruba třetina obyvatel narozených po roce 1989 a dospělosti dosahuje každoročně zhruba 100 000 mladých lidí a stejný počet starých odchází. A tak není divu, že vznikají seskupení, která se snaží oslovit především mladé lidi. Jako první to byli Piráti, o něco později vznikla platforma Praha sobě vedená Janem Čižinským, v posledních letech pak iniciativa Milion chvilek pro demokracii. A tak lze na té mladší straně politického spektra očekávat jisté napětí.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Zdá se mi proto logické, že 26letý nedostudovaný filosof a teolog Mikuláš Minář a jeho parta Milion Chvilek trochu vzali vítr z plachet Pirátům, kteří se 10 let prezentují jako poněkud elitářští sice, ale autentičtí představitelé těch mladých a progresivních. A najednou přijde parta lidí, kteří staví do popředí hodnoty jako etika a morálka a jdou za ní statisíce, zatímco Piráti ve stejné době řeší osobní problémy místopředsedy Jakuba Michálka a v IT hlasování to zajímá pár stovek lidí. A navíc nová předsedkyně TOP09 se k výzvám z Letné hlasitě hlásí, a už vůbec nemluvím o možnosti, že Chvilky vytvoří vlastní politickou stranu.</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Takže co teď, to přece musí být frustrující? A tak 30letý místopředseda, absolvent elitního Keplerova gymnázia, studijních pobytů v Anglii a USA, práv a teoretické fyziky na UK zřejmě ve stavu jakési osobní krize nevidí nic lepšího, než vcelku nejapně zaútočit na TOP09 a jejího zakladatele. Říká o sobě, že je otevřený a tvrdý. Jaká ale může být budoucnost takového člověka s kulhající sociální inteligencí v politice? „Winston Churchill řekl: Když otevřeme hádky mezi minulostí a současností, ztratíme budoucnost.“</div>
<br />
<div style="text-align: justify;">
Zdá se mi, že tato událost má pro budoucnost české politiky větší význam, než tragikomické Babišovy kauzy.</div>
glosátorhttp://www.blogger.com/profile/04277120265012893336noreply@blogger.com0