Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

středa 31. prosince 2014

KGB – staronový světový hráč

„Máme zbraň. Je to náš mozog, vzdelanie, inteligencia. Intelekt ale samotný nestačí. Skepsa, kritický rozum a pochybovanie sú naše jediné nástroje.“ To říká slovenský vědec, politik a sportovec PhDr. František Šebej CSc.

A jinde tvrdí: "Většina laiků i politiků nechce jednoduše uvěřit, že dnešní Rusko může přinést recidivu kriminálních praktik komunistické politické policie KGB do moderního světa. Ale nic jiného se nedá od současné vládnoucí třídy v Rusku očekávat."  To je v dnešní době bouřlivých vztahů mezi Ruskem a Západem téma mimořádně aktuální, a tak jsem si dovolil přeložit do češtiny i zbytek.

Hudební drby - prosinec (2)

  • PKF absolvuje zájezd do arabského emirátu Omán, kde bude hrát 30. a 31. prosince v Royal Opera House Muscat pod taktovkou budoucího šéfdirigenta Emmanuela Villauma dva gala koncerty na pozvání ománského sultána. V únoru tam orchestr vystoupí znovu, tentokrát s dirigentem Jakubem Hrůšou.
Royal Opera House v Ománu byl postaven roku 2011
  • Těsně před Štědrým dnem, v pondělí 22. prosince zpíval ve Smetanově síni pražského Obecního domu Juan Diego Florez doprovázený PKF. Jeho první vystoupení v Praze přede 2 roky mělo mimořádnou atmosféru a kritiky se shodují na tom, že i tento koncert byl strhující.
  • To se naopak ani trochu nepodařilo při megalomanském galakoncertu na závěr Roku české hudby 17. prosince ve vysočanské aréně, kde sice výborní muzikanti hráli a zpívali Novosvětskou, árie z Rusalky a Libuše, ale slabých 2000 diváků se v obrovské hale ztrácelo. Tak si alespoň vesele zatleskali po každé větě.
  • Jako tradičně zahájí ve čtvrtek 1. ledna v 11:15 hodin v sále vídeňského Musikvereinu orchestr Vídeňských filharmoniků novoroční koncert, tentokrát pod taktovkou 78letého dirigenta Zubina Mehty, Inda, který zná Vídeň jako své boty, protože zde studoval. Autory 11 ze 17 skladeb jsou otec a syn Johannové Straussové a koncert bude přenášet 90 televizních společností do celého světa.
Program

Franz von Suppé
Ouvertüre zum Lustspiel "Ein Morgen, ein Mittag, ein Abend in Wien"
Johann Strauß (syn)
Märchen aus dem Orient. Walzer, op. 444
Josef Strauß
Wiener Leben. Polka francaise, op. 218
Eduard Strauß
Wo man lacht und lebt. Polka schnell, op. 108
Josef Strauß
Dorfschwalben aus Österreich. Walzer, op. 164
Johann Strauß (syn)
Vom Donaustrande. Polka schnell, op. 356

-- Přestávka --

Johann Strauß (syn)
Perpetuum mobile. Musikalischer Scherz, op. 257
Accelerationen. Walzer, op.234
Elektro-magnetische Polka, op. 110
Eduard Strauß
Mit Dampf. Polka schnell, op. 70
Johann Strauß (syn)
An der Elbe. Walzer, op. 477
Hans Christian Lumbye
Champagner-Galopp, op. 14
Johann Strauß (syn)
Studenten-Polka. Polka francaise, op. 263
Johann Strauß (otec)
Freiheits-Marsch, op. 226
Johann Strauß (syn)
Annen-Polka, op. 117
Wein, Weib und Gesang. Walzer, op. 333
Eduard Strauß
Mit Chic. Polka schnell, op. 221

  • Již v pondělí 29. prosince představily svůj novoroční koncert Drážďany, kde se v Semperoper hrály a zpívaly árie převážně z operety Čardášová princezna od Emericha Kalmána. A obsazení bylo skutečně vynikající, protože hlavní postavy Sylvie a Edwina zpívali Anna Netrebko a J.D. Florez, hraběte Boniho pak Pavol Breslik. Nad všemi však vynikala Anna Netrebko, která zpívala jako kdyby celý život nedělala nic jiného než operetu. Přestože v nepěveckém životě nad jejím kroky člověk občas nevěřicně kroutí hlavou, co se zpěvu týče, je superstar. J.D. Florez je na tom pěvecky stejně, ale operetní projev měl lepší Breslik. Jeho rodná Bratislava je vídeňské Mekce operety přece jen blíž než peruánská Lima. Staatskapelle Dresden hrála pod taktovkou Christiana Thielemanna bez zaváhání, a obecenstvo bylo vřelé, zvlášť, když Netrebko poháněla své kolegy k divokému tanci, čímž oni nebyli vždy zcela nadšeni. Kdo si to chce ověřit, jakož i to, jaké měla diva šaty a její začínající druhou bradu, má k tomu příležitost na medici.com.

pondělí 22. prosince 2014

Hudební drby - prosinec

  • Ve Vídni se dne 20. prosince odehrála premiéra Verdiho Rigoletta, při níž Simonu Keenlysidovi, který zpíval hlavní roli, odešel v závěru 2. jednání hlas natolik, že opustil scénu. I když se vrátil, hlas ho opět zradil a do 3. jednání nastoupil cover.
  • V České filharmonii oznámil již dříve koncertní mistr Miroslav Vilímec odchod z této pozice v důsledku neshod s šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem. Poslední koncerty v této pozici odehrál v létě. orchestr hledá vhodného náhradníka, který by doplnil Josefa Špačka, a sahá přitom i mezi velmi mladé houslisty, které bez jakéhokoli upozornění a vysvětlení testuje při abonentních koncertech.
  • Dne 21. prosince zemřel 80letý zpěvák Udo Jurgens ve švýcarském Münsterlingenu. Jurgens, který byl kdysi velmi populární, tam měl zastávku na vánočním turné  a zemřel na infarkt přímo na ulici.
  • Po mateřské přestávce (v květnu se jí narodila dcera) se do Národního divadla ve skvělé formě vrátila sopranistka Kateřina Kněžíková jako Adina v Donizettiho Elixíru lásky. Již v průběhu podzimu však zpívala na několika koncertech (v říjnu s FOK a Sergem Baudo, v listopadu s Akademickými komorními sólisty, v Olomouci s Moravskou filharmonií a v ND Ostrava na Pucciniho gala.) Její další vystoupení na této scéně se nezdají být na obzoru.
  • Slavná španělská sopranistka chatrného zdraví 81letá Montserrat Caballé dosáhla s daňovým úřadem dohody o řešení jejího daňového úniku, když příjmy za rok 2010 skryla ve firmě se sídlem v Andoře. Podle posledních informací má uznat svou vinu a zaplatit pokutu. dlužnou daň ve výši 500 000 € již vyrovnala. Tím se vyhnula žalobě pro daňový únik.
  • Po horkém létě v Metropolitní opeře, kdy vedení snížilo platy orchestru a sboru, požádal generální ředitel Peter Gelb dopisem sólisty, aby i oni akceptovali snížení platu o 7 %. Současně uvedl, že Joyce DiDonato, Plácido Domingo, Renée Fleming a Anna Netrebko tak již učinili. V loňské sezóně opera hospodařila s deficitem 22 mil. $, což představuje 7 % rozpočtu.
  • Cenu Musical America Awards 2015 získali Peter Sellars jako umělec roku, Gianandrea Noseda jako dirigent roku a Christine Goerke jako zpěvák roku.
  • Dne 8. prosince poskytla Anna Netrebko v rámci petrohradského kulturního fóra Národnímu divadlu v separatistickém Doněcku dar ve výši 1 mil. rublů. Předání šeku proběhlo před rozvinutým praorem separatistů. Tento krok není až tak překvapivý, uvědomíme-li si, že zpěvaččin guru Gergijev je bezvýhradným podporovatelem Putina a její otec je uvědomělý donský kozák.
  • Teatro dell´ Opera v Římě upustilo od plánu zrušit stálý orchestr a sbor a hudebníky najímat na jednotlivá představení poté co bylo dosaženo dohody o snížení platů a závazku, že hudebníci nebudou stávkovat. Tím divadlo uspoří 3 miliony € a otevírá se cesta k jednání o návratu Riccarda Muti, který s odvoláním na uvedené problémy v září oznámil ukončení spolupráce s divadlem, kde působil 6 let.
  • 12. prosince zahájila prodejní síť Colosseum internetový prodej vstupenek na Pražské jaro 2015. Jak se stalo dobrým zvykem, přes veškerá ujišťování systém okamžitě zkolaboval a po více než 4 hodiny nebylo možné vstupenky zakoupit.

neděle 7. prosince 2014

Podivní klauni nebo velmoc Raša?

V St. Peterburgu se dnes, tedy 7. prosince 2014, konal internetový most mezi Michailem Chodorkovským kdesi v Evropě a jeho petrohradskými příznivci v jednom ze sálů hotelu Holiday Inn. Téma bylo: Volby - účastnit se nebo ne? Organizátorem akce byl fond "Otevřené Rusko", který Chodorkovský kdysi založil.


Pracovníci Fondu, kteří přenos technicky připravovali, strávili v sále noc a v 6:30 ráno je navštívili dva policisté s tím, že mají informaci, že se tam vaří a konzumují narkotika. Když nic nenašli, celkem přátelsky se zeptali, o jaké že volby to vlastně jde, a odešli.

Přenos měl začít ve 14 hodin, avšak 10 minut před začátkem byla vyhlášena evakuace hotelu kvůli údajné bombě. Účastníci besedy však odmítli sál opustit a přenos začal bez ohledu na to, že dorazily posily OMON, ženisté a psovodi se psy. Polovina zájemců však byla zadržena v recepci hotelu. Když účastnící konference stále neopouštěli sál, dožadovali se policejní těžkooděnci, kterých bylo asi 15, aby byl odpojen přívod el. energie do sálu. Přitom nepostřehli, že toto se již dávno stalo a přenos přesto pokračuje díky náhradním zdrojům, které měli organizátoři připraveny. Sál byl ovšem neosvětlený. Policisté jím dále procházeli a vyzývali účastníky, aby odešli. Telemost pokračoval dál a když nezapůsobil ani zvuku poplašných sirén z reproduktorů, dostali ještě příděl hlasité hudby z chodby hotelu. Prý J.S. Bacha.


Akce skončila v 15:20, kdy se vyčerpal náhradní zdroj energie. Mezinárodní hotel se 600 pokoji byl po více než 2 hodiny zablokován a odpojen od el. energie.

"Je to těžké, fotografovat nádraží?" "Lehčí než něco jinýho," odpověděl Švejk, "poněvadž se to nehejbá a pořád to nádraží stojí na jednom místě a člověk mu nemusí říkat, aby se tvářilo příjemně."
Strážmistr mohl tedy svůj raport doplnit: "Zu dem Bericht No 2172, melde ich..."
A strážmistr se rozepsal: "Mezi jiným při mém křížovém výslechu udal, že umí fotografovat, a to nejraději nádraží. Aparát fotografický sice u něho nalezen nebyl, ale jest domněnka, že ho někde skrývá, a proto s sebou nenosí, aby odvrátil od sebe pozornost, čemuž nasvědčuje i jeho vlastní doznání, že by fotografoval, kdyby měl aparát u sebe."

O čempak si to asi včera šuškali Francois Hollande a VV Putin? Je možné, že takhle se vedou války?


pátek 5. prosince 2014

Podzimní Vídeň - Giacometti

A konečně se dostávám k nejmladšímu ze čtveřice výtvarníků letošního výstavního podzimu ve Vídni. V podzemí Leopoldova muzea je rozsáhlá expozice plastik, ale i obrazů Alberta Giacomettiho (1901-1966) nazvaná "Průkopník moderny".




úterý 2. prosince 2014

Podzimní Vídeň - Joan Miró

Joan Miró (1893 - 1983) je druhý Španěl z letošní vídeňské nabídky výstav. Tentokrát není z jihu jako Velásquez, ale ze severu. Narodil se v roce 1893 v Barceloně. Takže Katalánec, stejně jako slavný architekt Gaudí nebo věhlasný malíř Salvador Dalí. Výstava v Albertině byla zahájena 12. září 2014 a potrvá do 11. ledna 2015. A Miró je vidět na každém rohu.

Všudypřítomným logem výstavy v Albertině je obraz "The Gold of the Azure" z roku 1967
Joan Miró je jednou z hlavních uměleckých osobností 20. století, a jako obvykle je obraz jeho život opředen nepřesnostmi, které mají živého člověka ukázat tak, aby odpovídal obrazu vypravěče jeho příběhu. Není například pravda, že jeho otec byl chudý zlatník. To samo o sobě je nesmysl. Naopak to byl zámožný člověk, který kromě zlatnictví v centru Barcelony byl od roku 1911 i majitelem "farmy", což bylo honosné venkovské sídlo asi 100 km jižně od Barcelony. Druhou nepřesností v jeho životopisech je vztah k občanské válce ve Španělsku a Francovu režimu. Je pravda, že se postavil na stranu Republiky, ale jeho vztah k Francovu Španělsku nebyl zdaleka tak vyhraněný jako u Picassa, který byl komunista a do Španělska se odmítal vrátit. Miró se tam na př. stáhl z Francie, žil v Barceloně a později přesídlil na Mallorcu, strávil téměř 30 let.

Hlavním nositelem malířova odkazu je „Miró Foundation“, kterou lze nalézt na hoře Montjuïc v Barceloně. Tuto stavbu navrhl architekt Josep Lluís Sert, blízký přítel Joana Miró. Oba umělci o muzeu přemýšleli již v šedesátých letech, ale otevření se povedlo až v roce 1976. Roku 1988 proběhlo ještě rozšíření komplexu. Na tomto místě je postupně vystavováno 180 obrazů, 145 plastik, 9 tapisérií, 5000 kreseb a celá grafická díla, která dosahují počtu bezmála dvou tisíc prací.


Druhým místem, kde je soustředěna Miróova tvorba ze 70. a 80. let 20. století je Mallorca, odkud pocházeli jeho prarodiče a jeho žena, a kde od roku 1956 Miró žil a pracoval trvale.

V tomto desetiletí již zorganizovaly galerie Tate Modern, Fundació Joan Miró a National Gallery of Art soubornou výstavu téměř 170 artefaktů "Joan Miró: The Ladder of Escape" (Žebřík úniku), která byla od dubna 2011 do srpna 2012 postupně instalována v Londýně, Barceloně a Washingtonu.

Výstava v Albertině je sice poněkud menší než předcházející, je na ní prezentováno okolo 100 Miróových výtvorů, ale přesto pokrývá všechna jeho tvůrčí období a formy. Mimo jiné je tam klíčový obraz "Farma", který je rovněž doprovázen různorodými historkami. Vypráví o tom, jak Miró hladověl a snažil se tento obraz prodat, jak mu galeristé navrhovali ho rozřezat na několik menších, až nakonec ho zachránil Hemingway, který obraz koupil jako dárek pro svou tehdejší ženu za 5000 franků, které si ovšem půjčil. Jeho čtvrtá žena Mary Welsh Hemingway ho pak v roce 1986 věnovala National Gallery of Art ve Washingtonu.

Joan Miró: The Farm (1921-22)
 O 2 roky později namalovaná Hlava katalánského venkovana na protější stěně výstavního sálu je dokladem toho, jak radikální změnou prošel Miró v Paříži, kde se stal součástí skupiny kolem André Bretona, který v roce 1924 vydal surrealistický manifest.

Joan Miró: Hlava katalánského venkovana (1924)
Je však jedna oblast, kterou výstava postihuje jen okrajově, a to monumentální keramické stěny, mosaiky, tapiserie a plastiky, které Miró tvořil od konce 40. let. První z nich byla keramické stěna hotelu v Cincinnati (USA), která se dnes nachází v místním muzeu.

Jídelna hotelu v Cincinnati (1947); 2,6 x 9,35 m
Keramická "The Wall of the Moon" v pařížském sídle UNESCO (1955-58)
velikost 2,2 x 7,5 m; párová The Wall of the Sun má délku dvojnásobnou.
 
Tapiserie ve WTC New York z roku 1973
měla rozměry 6,1 x 10,7 m a byla zničena 11.9.2001
"Wall for David Fernández Miró" v parku Palma de Mallorca
3 x 11,5 m (1983)
A řada dalších monumentálních artefaktů včetně plastik v pařížské La Defence nebo 22m plastiky Žena a pták v Barceloně.

Miró tvořil dlouho a v široké paletě uměleckých forem. Jeho obrazy se s postupujícím časem stávaly jednoduššími, ale přesto byly plné symbolů, které nemusí být každému srozumitelné. Ale co srozumitelné je, to je krása a poezie, která z obrazů vyzařuje. A to je podstatné, protože obraz není popis reality a k tomu, abychom byli osloveni hudbou také nemusíme znát noty a stupnice.