Většina lidských genů je přenášena DNA obsaženou v buněčném jádře, kde se po oplodnění vajíčka spermií "smíchají" dispozice obou rodičů. Malá část DNA je však obsažena v mitochondriích a ta je děděna pouze v mateřské linii. Je proto nasnadě, že se vědci pokouší o kombinaci vajíčka z jedné matky s mitochondriemi z druhé matky. Je k tomu i etický důvod, protože asi jeden z 5000 lidí je ohrožen některou z nemocí podmíněných poruchou mitochondriální DNA. Patří mezi ně na př. svalová dystrofie.
Výzkumný tým z Institute for Reproductive Medicine and Science of St Barnabas, New Jersey (USA) publikoval již v roce 2001 úspěšný postup, kde do oplodněného vajíčka matky s defektními mitochondriemi byly přeneseny miochondrie zdravé ženy. Celkem se po tomto zásahu narodilo 15 zdravých dětí.
Jiný postup ověřili na myších pracovníci Newcastle University a Newcastle Fertility Centre, kteří jádro z oplodněného vajíčka matky s defektními mitochondriemi přenesli do oplodněného vajíčka matky s mitochondriemi zdravými. Nyní tento tým získal od Human Fertilisation and Embryology Authority (HFEA) souhlas k tomu, aby tentýž postup ověřil i s lidskými vajíčky. Projekt financuje Muscular Dystrophy Campaign. Udělení souhlasu nebylo jednoduché. Na základě Human Fertilisation and Embryology Act 1990 byl původně odmítnut a jeho získání je podmíněno tím, že postup nepovede k vývoji normálního plodu a lidského jedince.
Je pochopitelné, že ohlas je kladný i záporný. Odpůrci tvrdí, že celý postup je nežádoucí, protože jde o zahrávání si s rannými fázemi lidského života, že svět bude šokován a že HFEA vůbec nebere ohled na názor veřejnosti. Zastánci naopak tvrdí, že jednak nejde o ranné fáze života, protože k přenos dojde ještě před dělením jádra, jednak jde o možnost jak dramaticky zlepšit kvalitu života mnoha jedinců.