Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

neděle 30. července 2017

Francie 2017, den 1. Provence

Jsou místa, která jsem jaksi přijal za svá, přičemž jsem současně vzal na vědomí, že je nestihnu poznat osobně. Mnohá z nich se mi přesto v posledních 10 letech podařilo navštívit a letos k nim přibyla francouzská Provence. Na seznam se dostala z mnoha důvodů. Jednak ji opakovaně, ještě jako gymnazistka, navštívila má matka a já pořád vidím ty fotografie, jednak jsem jako dychtivý čtenář četl o politické smetánce na Azurovém pobřeží v  Lanny Buddovi, mnohasvazkové kronice světa první poloviny 20. století od Uptona Sinclaira. A potom je tato oblast spojena se jmény mnoha malířů jako Cézanne, Matisse, Picasso, Chagall, kteří se na pobřeží i ve vnitrozemí usídlili. A na začátku 2. světové války tudy prchaly do Ameriky mnohé ohrožené osobnosti včetně Bohuslava Martinů a po ní se tam natáčela řada populárních filmů, namátkou Veselé Velikonoce či serie o policajtovi ze Saint-Tropéz. A samozřejmě, kdo by neviděl obrázky celebrit na červeném koberci filmového festivalu v Cannes.
JP Belmondo a Sophie Marceau - Veselé velikonoce (1984) v Nice
červený koberec v Cannes o 20 let později
po 25 filmech, dvou svatbách a dvou dětech
A tak vyzbrojen těmito chatrnými informacemi nasedám 1. července v 6 ráno v Praze do taxíku směr Ruzyně, kde jakási nedůvěřivá frontová koordinátorka pochybovala o mé schopnosti se zaregistrovat po IT, jako obvykle vyčnívali Rusové, a neobvykle i lidi s psíkem, a pak 90 minut letu zakončených parádní otočkou nad mořem a v 9:30 přistání na třetím nejfrekventovanějším letišti Francie v Nice.


Letadlo pojíždějící k příletové hale míjí jako na čestné přehlídce flotilu velkých i menších soukromých letadel. Neklamný důkaz a připomenutí toho, že tohle není místo pro úplnou chudinu.

Něco víc o Provence
Pro jednoduchost ji ztotožněme s jednou z 18 francouzských správních oblastí - Provence-Alpes-Côte d'Azur. Ta zahrnuje departementy Var, Bouches-du-Rhône, Alpes-de-Haute-Provence, Alpes-Maritimes a Vaucluse. Největším městem je Marseille. Po řecké kolonizaci sem přišli Keltové a od 2. století před Kristem ji na zhruba 700 let ovládli Římané jako svou první zaalpskou provincii. Odtud i název Provence. Později, až do závěru 15. století zde vládla provensálská hrabata, jejichž sídlem bylo Aix-en-Provence. 




Část pobřeží sahající od italských hranic až někam k Toulone se nazývá Cote d´Azur tedy Azurové pobřeží nebo francouzská riviéra.

Côte d'Azur 
Teď ještě převzít auto, na což jen u Europecar čeká dlouhá fronta zájemců obsluhovaná 10 úředníky, a může se vyrazit směr Cannes. Z dálnice toho obvykle moc vidět není, s vyjímkou těch rakouských, a na parkovišti Laubeuf zbývá posledních pár volných míst za přátelských 10 €/3 hod.. V první prázdninovou sobotu se do města valila auta, pláže se pomalu plnily a filmový festival připomínala jen stěna nad autobusovým nádražím a lepé filmové hvězdy nahradila Jean Moreau přes celou radnici  a na promenádě anorektické udržovatelky věčného mládí a la madame Macron. A před radnicí skupina Japonců obhlížela dva bonbónky sladké Francie.




Přístav byl plný až kam oko dohlédne jachet spíš větších než menších a pod promenádou na městské pláži se slunilo a obědvalo.




A pak cesta dál po pravé cotedazurské silnici kopírující pobřeží, kde tím jediným správným autem je velký kabriolet a každý kilometr otevírá jiný pohled na moře, ostrovy, kopce nad silnicí, vily a tisíce zaparkovaných aut... Z departementu Alpes-Maritime do departementu Var, dál do Saint-Raphael, Frejus a pak na sever do Le Muy a Haute Var, což je vzdušnou čarou nějakých 25 km od moře.


Tato oblast je na úpatí hor, končí tam vinice a terén se začíná o stovky metrů zvedat. Zhruba 5 km nad Fayence je ve výšce přes 800 m n.m. vojenská základna a největší střelnice v západní části Evropy. A ještě dál, nějakých 15 km severně, jsou hory a mezi nimi lyžařské středisko ve výši okolo 1500 m n.m.  Zůstaňme však na úpatí, kde dole se ještě pěstuje vinná réva a olivy a silnice klikatící se po strmých úbočích spojuje 4 rázovité obce - Callas, Bargemon, Seillans a Fayence. Tyhle zavěšené vesnice, francouzsky villages perchés, byly budovány ve středověku kvůli ochraně před nájezdníky a v každé z nich proto najdeme saracénskou věž, neboť Saracéni, což je souhrnný název pro Turky a Araby, respektive muslimy, byli ze všech nejnebezpečnější.

Callas

Z vinorodé roviny vystoupá silnice do svahu s náměstíčkem, na kterém je hotýlek, trafika, pekařství a malá samoobsluha plus nezbytná kašna a nad tím o jednu zatáčku výš "Alej veteránů z bojů v severní Africe" s památníkem dětem Callasu padlým ve všech možných válkách až po Indočínu, na což shora dohlíží kamenný kostel, kde se mše koná v neděli v 9:40.


náměstíčko v Callasu
kostel Notre-Dame-de-l'Assomption
Bargemon

Z Callas se po náročné silnici s velkoryse nechráněnými krajnicemi a občasnými značkami upozorňujícími, že vozovka není rovná, dostanete do dalšího městečka - Bargemonu - visícího na svahu.


Place Philippe Chauvier je náměstíčko, kterému se nevyhnete ať jedete kamkoli, a přestože je jako dlaň, najdete na něm mnohasetletý kruhový objezd kolem kašny, ústí dalších dvou ulic chodníček mezi nimiž je vyplněn stolky kavárničky a pizzerie a naproti nim pod dvěma platany dvě restaurace a za nimi zvonici, jíž náměstíčko končí a ulice zahýbá prudce dolů kolem kostela.

V něm prodávaly skautky to co upekly a nikdo kupce z chrámu nevyháněl. Naopak, Ježíš jim zezadu žehnal. Neodradila je proto ani skutečnost, že v roce 1642 se při mši zřítila zvonice a zabila 5 dětských sboristů.

farní kostel Saint Ettiene (Štěpán)
 

Seillans

Vyhlášená michelinská restaurace na náměstí se jmenuje La gloire de mon père a ten název mi stále něco připomínal. No ano, Marcel Pagnol, kniha a film, česky Tatínkova sláva, to je ten název. Laskavá a trochu sentimentální autobiografická fikce, dokonalé prázdninové čtení.

restaurace La gloire de mon pere zní přece jen vznešeněji než Tatínkova sláva
po stehýnkách z českých žab se jen zaprášilo
A na stejném náměstí je i turistická informační kancelář, což je obvyklé, méně obvyklé však je, že v ní jsou vystaveny obrazy jednoho z vyhlášených průkopníků surrealismu Maxe Ernsta (1891-1976).

Ale v obci je ještě jeden půvabný hotýlek, který se jmenuje Hôtel des deux rocks.


Od radnice k němu můžete projít Saracénskou bránou (ale nemusíte, vedle ní je široká ulice)

seillanská radnice, saracénská brána je o 100 m dál
a v restauraci na náměstíčku před ním vám vychladí víno rovnou v kašně.


Obrazy zmíněného Maxe Ernsta se do obecního muzea nedostaly náhodou. Jejich autor se zde v roce 1964 i se svou americkou ženou na 12 let, která mu zbývala, usídlil. V domě, který si tam pořídil a žil v něm, natočil v roce 1973 kratičký dokument:


Vdova později darovala městu asi 40 cm vysokou sošku nazvanou Genius Bastilly, která byla nainstalována na asi 3 m vysoký sloupek umístěný uprostřed malého půlkruhového bastionu vedle parkoviště u Promenády Maxe Ernsta. Řekl bych, že při jejím tvoření projevil sochař dostatek dadaisticko-surrealistického humoru, který radní doplnili tím, že onu plošinku nazvali Place de la Republique, jež samozřejmě na žádné mapě nenajdete. Ale dar to byl štědrý, v roce 2005 byl jiný odlitek vydražen za skoro 300 000 $.

Fayence

Poslední ze zavěšených vesnic je Fayence. A také největších, s více než 5000 obyvatel je to skoro městečko. Přes provensálské pláně je z něj vidět až na masiv Esterel zvedající se nad pobřežím mezi Cannes a Saint-Raphaël. Jeho součástí je přírodní rezervace Forêt domaniale de l'Estérel neboli "národní les", což je jeden ze 27 francouzských lesů, podle zvláštního zákona historicky vlastněných a spravovaných státem.

na obzoru Národní les Esterel
Při návštěvě jsme měli štěstí. Právě se totiž konal La fete du paine neboli Svátek chleba. Ten se v celé Francii slaví ve 2. pol. května, ale zde od roku 1900 každé dva roky o prvním červencovém víkendu. Organizuje ho Společnost přátel Mitan (místní název), která se před časem zasadila o rekonstrukci pekařské pece nalezené v tamní kapli. Centrem slavnosti jsou náměstí sv. Jana Křtitele před stejnojmenným kostelem a náměstí Republiky před radnicí a tam všude jsou stánky s kde čím a hraje tam muzika a je tam výstava starých aut a ještě starších kočárů. Ale hlavně Společnost provozuje modní salon, kde členové vždy ve středu odpoledne šijí a navrhují krásně barevné kroje, do kterých se pak v onu první červencovou neděli obléknou. Zatím jich vyrobili 250, takže Fayence je jich plná.



vlevo figurína, vpravo majitelka
  



A na ulicích se hrálo a zpívalo.



Nálada v obci byla slavnostní a úsměvná, hospody plné a vyjedené. Asi takhle nějak by mohla vypadat občanská společnost, která pak nedovolí různým Le Penům urvat moc. 

A ještě se možná sluší říct, že ve Fayence je největší letiště pro kluzáky v Evropě. Prý. Největší střelnice, největší letiště, Národní les... Film La Guerre des boutons neboli Knoflíková válka, kde kluci soutěžili, kdo výš dočůrá, byl také francouzský.

Poslední dvě obce - Seillans a Fayence - jsou součástí Pays de Fayence, sdružení obcí, které vzniklo v 60. letech v souvislosti s elektrifikací oblasti. A na území této země fayenské se nachází Lac de Saint-Cassien, přehradní jezero na řece Biançon. To kvůli němu se zřejmě obce sdružily. Je na něm zábavný aquapark s dobře vymyšleným systémem. Každý, kdo si zaplatí, dostane vestu. Kdo ji nemá, toho provozovatelé vyženou. Zato na břehu je mizerné parkování a složit tělo lze jen na prašný terén s trochou uschlé trávy. Ale je to zadarmo.


Tak a to je o této části Provence, resp. departementu Var a jeho východní části arrondissementu Draguignan vše. Až na víno a Saint-Tropéz, ale to zas jindy.











čtvrtek 27. července 2017

Hudební střípky - červenec 2017

Co by vám v srpnu nemělo uniknout:
2.    Salzburg, Grosses Festspielhaus. Nina Stemme zpívá hlavní roli v nové inscenaci Lady Macbeth z mcenského újezdu. Režie Andreas Kriegenburg, dirigent Mariss Jansons

5.    Edinburgh, Festival Theatre. Festival zahajuje novou produkcí dvouaktové opery  Turnage's Greek, s Alex Otterburn, Andrew Shore, Susan Bullock a Allison Cook. Dirigent: Stuart Stratford,
režie Joe Hill-Gibbins

5.    Stockholm, Drottningholm Court Theatre. Marc Minkowski diriguje novou inscenaci Così fan tutte v režii Ivana Alexandra se zpěváky: Ana Maria Labin, Serena Malfi, Robert Gleadow a Anicio Zorzi Giustiniani

6.    Salzburg, Grosses Festspielhaus. Riccardo Muti diriguje novou Aidu s Annou Netrebko, Jekaterinou Semenčuk, Francesco Meli a Luca Salsi, režie Shirin Neshat

8.    Salzburg, Haus für Mozart. William Kentridge režíruje novou inscenaci Wozzecka Matthiasem Goerne v hlavní roli, dirigent Vladimir Jurowski

10.  Pesaro, Adriatic Arena. Rossini Festival zahajuje s novou inscenací Rossiniho Obléhání Korintu, s Alexem Esposito a Nino Machaidze, dirigent Roberto Abbado, režie La Fura dels Baus

17.  Cape Town, Artscape. Nové nastudování Létajícího Holanďana s Elisabet Strid a Jaco Venter, dirigent Tim Murray, režie Matthew Wild

17.  Helsinki, Music Centre. Helsinki Festival provede dosud nehranou operu Princess Cecilia (1933) finského skladatele Väinö Raitio. V hlavní roli Johanna Rusanen, dirigent Hannu Lintu

18.  Edinburgh, Festival Theatre. Turinské Teatro Regio zahajuje návštěvu Edinburgh Festival představením Macbetha s Annou Pirozzi a Daliborem Jenisem, dirigent Gianandrea Noseda, režie Emma Dante

20.  Warsaw, Teatr Wielki. Festival Chopin a jeho Evropa představí koncertní provedení Macbeth (verze 1847) se Stefano Antoniucci a Nadjou Michael, dirigent Fabio Biondi

----------------------------------

V Londýně probíhá od 14. července festival BBC Proms, jehož koncerty denně přenáší BBC Radio 3. Již dnes lze ze záznamu vyslechnout např. 1. a 2. Elgarovu symfonii a Sibeliův houslový koncert (Staatskapelle Berlin, Daniel Barenboim, Lisa Batiashvili), Mozartův houslový koncert č. 3 (Chamber Orchestra of Europe, Bernard Haitink, Isabelle Faust ) , Šostakovičův houslový koncert č. 1 (BBC NOW, Nicola Benedetti, Thomas Søndergård), Berliozovu Fantastickou symfonii (BBC Symphony Orchestra, Joshua Weilerstein). Festival končí 9. září koncertem Last Night of the Proms 2017.

Nicola Benedetti
----------------------------------

Jednou z nejočekávanějších premiér začátku sezóny 2017/18 je Verdiho Don Carlos v pařížské Opéra national de Paris Bastille. Mezi 10. říjnem a 11. listopadem zde proběhne 13 představení.

režie - Krzysztof Warlikowski
hudební nastudování - Philippe Jordan
Elisabetta di Valois - Sonya Yoncheva / Hibla Gerzmava
Rodrigo - Ludovic Tézier
Filippo II - Ildar Abdrazakov
Don Carlo - Jonas Kaufmann / Pavel Cernoch
Il Grande Inquisitore - Dmitry Belosselskiy
Un monaco - Paul Gay
Tebaldo - Eve-Maud Hubeaux
Il Conte di Lerma - Julien Dran
La Principessa Eboli - Elina Garanca / Ekaterina Gubanova


Na prvních 7 představení s Kaufmannem, Yonchevou a Garančou již nejsou vstupenky k dispozici. Ledaže byste si jako registrovaný přítel divadla připlatili.

----------------------------------

Pražské Národní divadlo si protáhlo sezónu až do začátku července a na scéně divadla v Karlíně uvedlo Offenbachovu operetu Orfeus v podsvětí v režii bratří Cabanů. Ti děj situovali do Evropského parlamentu a prošpikovali aktualitami z české politické scény. Představení jsem neviděl, ale se zájmem jsem si pročetl kritiky. Nezklamala paní Drápelová, která konstatovala, že opera Národního divadla má za sebou další fádní operní sezonu a čím dál víc se propadá do uměleckého podsvětí. Naopak Frank Kuznik v bachtrack.com je místy víc než spokojen, třeba Jana Sibera podle něj oživila svou Eurydiku okouzlující lstivostí a brilantní koloraturou.


Zdá se, že to může být zajímavé představení pro karlínské publikum, na Národní je možná trochu moc "karlínské". Mám pocit, že ověřovat to nebudu. Ledaže by se mi pro srovnání podařilo současně naštívit Lehárovu Veselou vdovu v Opera Bastille, kterou se zpěváky jako Valentina Naforniţa, Thomas Hampson, Véronique Gens či Stephen Costello pro záříjovou premiéru hudebně nastuduje Jakub Hrůša.
----------------------------------

Skvělá mezzosopranistka Magdalena Kožená je skutečně široce rozkročená. Po červnovém Faustovo prokletí v Staatsoper Berlin ji na podzim čekají koncerty tak rozdílného charakteru jako jsou Handelova barokní hudba, španělské flamenco a Cole Porterovy swingové melodie s Melody Makers Ondřeje Havelky. Je skvělé, že tentokrát je uslyšíme hlavně v Česku: 29. 11. v Bratislavě, 30. 11. v Prostějově, 3. 12. v Českých Budějovicích, 4. 12. ve Zlíně, 7. 12 v Brně a 10. 12. v pražské Lucerně!

středa 26. července 2017

Francouzská jizva stará 75 let

Moc, jak známo, je něco jako silné afrodiziakum. A jsou lidé posedlí mocenskou pýchou, kteří jsou kvůli jejímu získání a udržení schopni čehokoli. Vyvolání strachu na jedné straně a naděje na záchranu jsou k tomu od nepaměti vhodným prostředkem. A čeho se lidi bojí víc než neznáma a tajemna? I když násilí a pogromy na těch, kdo se liší, se vlečou jak červená nit historií lidstva, až 20. století díky technickému pokroku nabídlo zcela nové možnosti. Pro jednu stranu byli nepřítelem lidu majetní spoluobčané, pro druhou židé. V obou případech bylo výsledkem vražedné násilí, které se nakonec dotýkalo daleko většího počtu lidí než představovaly ony dvě "cílové skupiny". A navíc jsou jejich důsledky dlouhodobé a přenáší se i na další generace.

Také v historii válečné Francie, která byla obsazena nacisty, je nejedna rána, a nedávno uplynulo 75 let od té, která se zaceluje jen hodně pomalu a pořád do ní události šťourají.

Je to deportace na Zimní velodrom nedaleko Eifellovy věže na levém břehu Seiny v Paříži (Rafle du Vélodrome d'Hiver neboli Razie Zimního velodromu), která proběhla ve dnech 16.–17. července 1942 v Paříži. Bylo to nejrozsáhlejší hromadné zatýkání židovského obyvatelstva ve Francii během 2. světové války. Za dva dny bylo zatčeno 13 152 osoby z Paříže a jejích předměstí, které byly nejprve shromážděny na Zimní velodrom, odkud byly dále deportovány do vyhlazovacích táborů. Na zátahu se podílelo 9 000 pařížských policistů a četníků. Ze zadržených se po válce vrátilo 25 dospělých a několik dětí.


Nejvyšší představitelé Francie se léta vyhýbali otevřenému vyjádření k této tragedii. Doposud to byl pouze Jacques Chirac, který v roce 1995 prohlásil, že Francouzi, francouzský stát pomáhali při tomto pošetilém zločinu okupanta, což mělo za následek neschopnost udržet hodnoty národa a nenapravitelný zločin. Před 5 lety mluvil prezident Francois Holland o "zločinu spáchaném ve Francii a Francouzi."


K letošnímu 75. výročí této děsivé události byla uspořádána vzpomínková slavnost u pomníku židovským obětem instalovaného nedaleko místa, kde velodrom stál. Promluvili na ní francouzský prezident Emmanuel Macron a izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu, kterého pozvala Federace francouzských židovských obcí.

Benjamin Netanjahu vyzýval k boji s rakovinou militantního islámu a proti nenávisti, která sice začíná u židů, ale nikdy jimi nekončí.

Macron konstatoval, že Francie organizovala zatýkání. Neúčastnil se ho ani jeden Němec. A tak Francie v téměř každém ohledu organizovala smrt těchto obětí. A pojmenoval konkrétní viníky. Navíc mluvil i o tom, že po válce se nepodařilo zbavit se úředníků a politiků vichistického režimu. takže se země nedokázala účinně vyrovnat s otázkou kolaborace a Vichy označil za monstrum, které se zrodilo z ničeho a v nic se rozplynulo. A to je špatné, protože hrdost nelze založit na lži. Připuštění viny otevírá cestu nápravě chyb a neoslabí francouzský národ, jak tvrdí politici Národní fronty. "My budeme pokračovat v našem boji proti terorismu a nejhorším formám fanatismu,” řekl a dodal: “Takže ano, nikdy nekapitulujeme před projevy nenávisti; nikdy se nevzdáme antisionismu, protože to je jen nová forma antisemitismu.”

Tato událost jen ukazuje, jak těžké je vyrovnat se s minulostí. Takhle dlouho pálí neléčené rány. A brání dokonce diagnostice a léčbě ran nových.

pondělí 24. července 2017

Francie 2017 den 11. Opera Garnier

Když už je člověk v Paříži, bylo by neodpustitelnou chybou nezajít na operu do slavného Palais Garnier. Vždyť Académie Royale de musique neboli Opéra national de Paris, prostě Opera, založil uměnímilovný král Ludvík XIV. a také tanečník zvaný Král Slunce už v roce 1669, tedy nějakých 70 let po předvedení první opery ve Florencii. A ještě o 8 let dříve založil Académie royale de Danse. A jak to vypadá v Paříži dnes, po skoro 350 letech? Pařížská národní opera, byť podle režimů a vládců tu a tam měnila svůj název a podle okolností i sídla, je stále hlavním operním domem v zemi a spolu s baletem má k dispozici 2 velká divadla. To první - palác Garnier je z roku 1875, druhé, Opera Bastille, stojí od roku 1989 na stejnojmenném náměstí vzdáleném 4 km.


Opera Garnier
Stavba opery Garnier začala v době, kdy vrcholila moc císaře Napoleona III. Bonaparte (1808-1973), synovce a současně nevlastního vnuka Napoleona I. Impulzem byl atentát při jeho návštěvě operního divadla Le Peletier v roce 1858, kdy sice on i jeho žena nezraněni unikli, ale 8 lidí zemřelo a 500 bylo zraněno. (Příznačné je, že toto divadlo bylo postaveno poté, co v předcházejícím byl roku 1820 zavražděn králův synovec.) Než však byla nová budova dostavěna, vstoupil císař roku 1870 do nesmyslné války s Pruskem, v níž ostudně prohrál co se dalo a u Sedanu byl zajat. Reparace a ztráta Alsaska, následující povstání v Paříži a vznik republiky, to vše odsunulo operu do pozadí a dostavěna tak byla až v roce 1875 a to ještě díky tomu, že vyhořela budova opery Rue Le Peletier. Architektem byl Charles Garnier a je moudré, že stavba nese jeho jméno, protože jeho zásluha je bez ohledu na politickou situaci v zemi nezpochybnitelná. Proti původním plánům došlo ke změnám, například místo císařského křídla s bezpečným vchodem pro vladaře stojí dnes knihovna a muzeum. Pařížská opera bezpochyby patří k největším operním domům na světě a to nejen díky svým téměř 2000 míst v hledišti. Je také jednou z největších turistických atrakcí města. Je ovšem třeba říci, že impozantní nemusí vždy znamenat krásný či vkusný.  Zatímco průčelí do Place de l´Opéra je zajímavé, schodiště velkolepé, velké foyer v prvém patře oslňující a Chagallův strop hlediště ohromující, v ostatním bych se přikláněl spíš k architektu Le Corbusiérovi, který mluvil o "výzdobě hrobu". Náměstí Opery je jednou z křižovatek v centru Paříže, kde se lidé scházejí, posedávají na schodech divadla (prudérní starosta Florencie nechává polévat schody katedrály vodou), kříží se tam bulváry, je tam stanice metra, za zády jsou Galeries Lafayette atd., prostě centrum. V muzeu pařížské opery v Palais Garnier je vystavena maketa scény Dona Giovanniho ve Stavovském divadle.

majestátní schodiště
oslnivé foyer
240 m2 Chagallova stropu hlediště bylo v roce 1964 zavěšeno pod strop původní
a symbolizuje 14 slavných oper. O 2 roky později byly v newyorské Metropolitní opeře
odhaleny dvě velké nástěnné malby od stejného malíře.
podle Le Corbusiera je tohle výzdoba dobrá tak pro rakve
Od otevření divadelní budovy Opera Bastille je Palais Garnier vyhražen baletu a klasickým operám. Ale i když divadlo patří ke špičkovým světovým operním domům, na úplně první místa kandidují přece jen jiní. Generálním ředitelem divadla je od roku 2015 Stéphane Lissner, který předtím vedl řadu velikých hudebních podniků jako festival v Aix-en-Provence a především divadlo La Scala, kde ovšem neustál italský způsob boje o financování. Co také čekal, Francouz v italské operní Mekce. 

V posledních letech provedou obě scény přes 200 operních představení ročně. V porovnání s pražským Národním divadlem je to málo, ale není třeba se divit, Česko patří mezi operní velmoci.

Rossini
Ale zpět k dnešku. Návštěva divadla vyšla, až do 13. července dávali operu (dramma giocoso) o dvou dějstvích italského skladatele  G. Rossiniho (1792 – 1868) La Cenerentola. Česky to je Popelka, plným názvem „La Cenerentola, ossia La bontà in trionfo” („Popelka aneb vítězství dobroty“). Libreto k Popelce, vycházející ze stejnojmenné pohádky (fr. „Cendrillon“, 1697) francouzského spisovatele  Charlese Perraulta (1628 – 1703), vytvořil italský básník a libretista Jacopo Ferretti (1784 – 1852); Rossini operu zkomponoval v r. 1816. Premiéra se uskutečnila 25. ledna 1817 v římském Teatro della Valle. Autor ji napsal ve 25 letech, rok po své nejúspěšnější opeře Lazebník sevillský, a je také jeho druhým nejúspěšnějším kusem. V Paříži skladatel působil od roku 1823, stal se generálním inspektorem zpěvu s doživotní penzí a jako dvorní skladatel napsal pro Académie Royale de musique opery Obléhání Korintu, Mojžíš a faraon, Hrabě Ory a v roce 1828 svou vůbec poslední operu Vilém Tell. Jak se střídaly režimy, tak Rossini odjížděl a znovu se vracel, co to udělalo s královskou penzí není známo, poslední léta však žil ve Francii a také tam zemřel.

Popelka
Vzhledem k tomu, že Popelka je, podobně jako Dvořákova Rusalka, někde na začátku třetí desítky nejhranějších oper, nové inscenace jsou poměrně časté. Mně samotnému se v posledních letech podařilo vidět 2x přenos z Metropolitní opery, jednou s Elinou Garanča, podruhé s Joyce DiDonato, poněkud uvolněnější inscenaci opery ve Frankfurtu a poslední českou verzi z loňského roku, kde Don Ramiro bydlí s dcerami v kontejneru a hraje s nimi na smetišti hokej. Na youtube je navíc možné si pustit kompletní záznamy sedmi dalších inscenací.

Nové pařížské nastudování režíroval herec a autor úspěšného autobiografického filmu Guillaume Gallienne jako svůj operní debut, který připomínal italské neorealistické filmy. Poněkud ponurá scéna tento pocit podtrhovala. Don Magnifico pak je prezentován jako starý chlípník. Je ovšem třeba říci, že zpěváci své party zvládali, zvláště pak představitelé Dona Ramiro a Alidora a Rossini nepřišel zkrátka, i když místo dramma giocoso se režisér pokusil o drama. Když jsem si před časem přečetl, že inscenace je spojena s velkým očekáváním, čekal jsem něco trochu jiného, nicméně Rossini to byl a to je podstatné. I když trochu nudný.

A ještě dva praktické postřehy. U vstupu do divadla projde každý návštěvník bezpečnostní kontrolou včetně rámu a platí to, co se traduje, že přístup k dress code je ve Francii velmi liberální. Od trička a kraťasů až po smoking, vše je akceptováno.



Opéra national de Paris, Palais Garnier
11. července 2017 19:30

Gioacchino Rossini: La Cenerentola
Komická opera o dvou jednáních (1817)

Libreto   Jacopo Ferretti
podle pohádky Charles Perraulta Cendrillon (1697) 
v italštině 

Hudební nastudování   Ottavio Dantone
Režie   Guillaume Gallienne
Umělecká spolupráce   Marie Lambert
Scéna   Éric Ruf
Kostýmy   Olivier Bériot
Světla   Bertrand Couderc
Choreografie   Glyslein Lefever
Sbormistr   José Luis Basso
Orchestr a sbory Opéra national de Paris

Don Ramiro   Juan José De León
Dandini   Alessio Arduini
Don Magnifico   Maurizio Muraro
Clorinda   Chiara Skerath
Tisbe   Isabelle Druet
Angelina   Teresa Iervolino
Alidoro   Roberto Tagliavini

Titulky ve francouzštině a angličtině

Z představení byl proveden audiovizuální záznam v koprodukce Paris Opera a Cinétévé s podporou CNC a účastí France 3 v režii Louise Narboni.

A ještě pár slov k divadlu. Zdá se mi, že v porovnání s jinými velkými scénami je pařížská opera poněkud upozaděna. Neprosazuje se ani mediálně, což ovšem může být ovlivněno pro českého diváka snazší dostupností Vídně, Mnichova či Berlína. Při nahlédnutí do programu příští sezóny je však zřejmé, že se chystá řada skvělých produkcí s výbornými aktéry. Na prvním místě to je Verdiho Don Carlos s Abdrazakovem, Kaufmannem (ve druhém obsazení Pavel Černoch), Jončevou a Garančou, ale i Falstaff (Luisi, Terfel), Z mrtvého domu (Esa-Pekka Salonen, Peter Mattei a celá plejáda českých a slovenských zpěváků) a v neposlední řadě i Veselá vdova (Valentina Naforniţa, Thomas Hampson, Véronique Gens, Stephen Costello) v nastudování Jakuba Hrůši, který však hned po premiéře bude dirigovat v Praze Dvořákovo Requiem.

Takže to upozadění je spíš záležitost subjektivní a rozhodně stojí za to se do pařížské Národní opery zajet podívat. Jestliže mu však jde o hudebního ředitele a dirigenta Philippe Jordana, může si 3 roky počkat a pak ho zastihnout ve Vídni jako šéfa tamější Staatsoper.

A pokud máte doma potenciální malou baletku, můžete jí tam koupit i takovéto šatečky.


sobota 22. července 2017

Hudební hody Verbier 2017 zahájeny

Včera večer byl zahájen 24. ročník festivalu ve švýcarském horském středisku Verbier, jehož se jako obvykle účastní řada špičkových dirigentů, sólistů a komorních těles, mezi kterými nechybí ani české kvarteto Pavla Haase.


A jako obvykle bude řadu, konkrétně 27 koncertů, což je prakticky polovina všech hudebních produkcí, v přímém přenosu vysílat medici.tv.  Jsou to:

pátek 21. července 2017
Strauss' Salome (koncertní provedení opery)
2017 Verbier Festival Opening Concert – Charles Dutoit (conductor), Gun-Brit Barkmin (Salome), Jane Henschel (Herodias)... – Verbier Festival Orchestra

Záznam bude k dispozici na medici.tv do 6. listopadu 2017

----------------------------

sobota 22. července 2017 19:00
Gábor Takács-Nagy conducts Haydn, Schumann, and Brahms – With Sir András Schiff
Verbier Festival Chamber Orchestra

PROGRAM
Joseph Haydn, Sinfonia Concertante in B-flat Major, Hob I:105
Robert Schumann, Symphony No. 1 in B-flat Major, Op. 38, "Spring"
Johannes Brahms, Piano Concerto No. 1 in D Minor, Op. 15

----------------------------

neděle 23. července 2017 19:00
Yuri Bashmet diriguje a hraje Mozarta, Čajkovského, Duna, Šostakoviče, Brucha a Schuberta Moscow Soloists (25. výročí Moscow Soloists Chamber Orchestra)

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Serenade No. 13 for Strings in G Major, "Eine kleine Nachtmusik", K. 525
Pyotr Ilyich Tchaikovsky, Elegy for String Orchestra in G ("In Memory of Ivan Samarin")
Tan Dun, Eternal Vow for Alto, Pipa and String Orchestra
Dmitri Shostakovich, Two Pieces for String Octet, Op. 11
Max Bruch / Achim Fiedler, Kol Nidrei, Op. 47
Franz Schubert / Gustav Mahler, String Quartet No. 14 in D Minor, D. 810, "Death and the Maiden" (version for orchestra)

----------------------------

pondělí 24. července 2017 19:00, Salle des Combins (Verbier, Switzerland)
Joshua Weilerstein diriguje Mozarta
Sergej Babajan - klavír
Verbier Festival Orchestra

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Piano Concerto No. 25 in C Major, K. 503

The virtuoso pianist Sergei Babayan performs Mozart's magnificent Piano Concerto No. 25 de Mozart accompanied by the Verbier Festival Orchestra under the direction of the young and talented American conductor Joshua Weilerstein—Music Director of the Orchestre de chambre de Lausanne since the 2015-2016 season.

Mozart's Piano Concerto No. 25 in C major is a mature and powerful work, and the last in a series of twelve concertos written in Vienna between 1784 and 1786—a dazzlingly creative moment in his career in which he also composed Le Nozze de Figaro!

----------------------------

úterý 25. července 2017 19:00
Lahav Shani diriguje Mozarta, Brucha a Schuberta
Daniel Lozakovich - housle
Verbier Festival Chamber Orchestra

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Le nozze di Figaro, K. 492 Overture
Max Bruch, Violin Concerto No. 1 in G Minor, Op. 26
Franz Schubert, Symphony No. 9 in C Major, D. 944, "The Great"

The young Swedish prodigy Daniel Lozakovich and the Israeli conductor Lahav Shani—a protégé of Barenboim and the Rotterdam Philharmonic Orchestra's new Music Director—meet at the Verbier Festival Orchestra for a stellar concert.

The overture from Mozart's unforgettable opera Le Nozze de Figaro marks the beginning of this special musical evening. Then the young violinist Daniel Lozakovich—who, at the age of 16, performs for his third time as soloist at the Verbier Festival—presents Bruch's Violin Concerto in G Minor. The concert comes to end with Schubert's Symphony No. 9, "The Great", a work nicknamed for its impressive length and noble character (it lasts more than an hour with all the repeats!). It was premiered by Mendelssohn in 1839, more than 11 years after the composer's death.

----------------------------

středa 26. července 2017 11:00
Francesco Piemontesi hraje Mozarta, Liszta, Debussyho, a Schuberta
klavírní recitál

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Piano Sonata No. 10 in C Major, K. 330
Franz Liszt, Années de pèlerinage, Première année : Suisse, S. 160
Les cloches de Genève : Nocturne (The Bells of Geneva: Nocturne)
Franz Liszt, Deux Légendes, S. 175
Saint François de Paule marchant sur les flots
Claude Debussy, Préludes
Book II, No. 1: Brouillards (Mists)
Book I, No. 3: Le vent dans la plaine (The Wind in the Plain)
Book II, No. 4: Les fées sont d'exquises danseuses (Fairies Are Exquisite Dancers)
Book I, No. 7: Ce qu'a vu le vent d'ouest (What the West Wind Saw)
Franz Schubert, Piano Sonata No. 20 in A Major, D. 959

Noted for his great talent and artistic insight, Swiss pianist Francesco Piemontesi performs at the Verbier Festival for the the first time, presenting a recital of works by Mozart, Liszt, Debussy, and Schubert.

Piemontesi opens the concert with Mozart's Piano Sonata in A Minor, followed by extracts from Liszt's Années de pèlerinage, a collection in which the composer "tried to put a few of his strongest sensations, of his most vivid perceptions into music …" Four of Debussy's most striking Préludes and Schubert's harmonious Piano Sonata No. 20 in A Major bring the powerful recital to a close.

----------------------------

čtvrtek 27. července 2017 16:00
Joshua Weilerstein diriguje Fauré, Brucha a Dvořáka
Edgar Moreau
Verbier Festival Junior Orchestra

PROGRAM
Gabriel Fauré, Élégie in C Minor, Op. 24
Max Bruch, Kol Nidrei, Op. 47
Antonín Dvořák, Symphony No. 6 in D Major, Op. 60

In its first concert of the year, the Verbier Festival Junior Orchestra is under the direction of one of the most promising conductors of his generation, Joshua Weilerstein, joined by the young cello prodigy Edgar Moreau!

The new Music Director of the Orchestre de Chambre de Lausanne leads the Verbier Festival Junior Orchestra musicians—aged 15 to 18—in a program of Fauré, Bruch, and Dvořák. For Fauré's majestic Élégie, they are joined by the young and talented Edgar Moreau. A rarely-performed work, Bruch's Kol Nidrei, follows. Finally, the evening closes with Dvořák's magnificent Symphony No. 6 in D Major.

----------------------------

čtvrtek 27. července 2017 19:00
Straussova Elektra (koncertní provedení opery)
Esa-Pekka Salonen (dirigent) – Lise Lindstrom (Elektra), Ingela Brimberg (Chrysothemis), Anna Larsson (Klytaemnestra), Eric Owens (Orest)...
Verbier Festival Orchestra 
PROGRAM
Richard Strauss, Elektra, Op. 58

After the opening concert performance of Salomé, the Verbier Festival presents a second Richard Strauss masterpiece in concert: Elektra. A festival highlight featuring Maestro Esa-Pekka Salonen—a seasoned conductor of this work—at the baton, the formidable trio of Lise Lindstrom, Ingela Brimberg, and Anna Larsson in the leading female roles, and Eric Owens in the role of Orest.

----------------------------

pátek 28. července 2017 17:00
Ji Liu hraje Schuberta, Rzewskiho, Liszta, Skrjabina, Debussyho a Saint-Saënse
klavírní recitál

PROGRAM
Franz Schubert, Piano Sonata No. 8, D 571
Frederic Rzewski, North American Ballads
Winnsboro Cotton Mill Blues
Franz Liszt, Douze Études d'exécution transcendante, S. 139
Alexander Scriabin, Piano Sonata No. 10, Op. 70
Claude Debussy, Préludes
Book I, No. 10: La cathédrale engloutie (The Submerged Cathedral)
Book II, No. 12: Feux d'artifice (Fireworks)
Camille Saint-Saëns / Franz Liszt / Vladimir Horowitz, Danse macabre, Op. 40

Described as a "wunderkind pianist" by The Guardian, Ji Liu presents a remarkable recital on the stage of the Verbier Church featuring works by Schubert, Rzewksi, Liszt, Scriabin, Debussy, and Saint-Saëns.

The sensational young pianist Ju Liu begins with two of Liszt's Transcendental Etudes (Appassionata and Harmonie du soir) –a series of twelve compositions for solo piano dedicated to his teacher Czerny whose technical challenges easily assert Liszt's moniker "Paganini of the Piano." Other highlights of the recital include Schubert's unfinished Piano Sonata No. 8, two Debussy's Préludes and Saint-Saëns' spell-binding Danse macabre.

----------------------------

pátek 28. července 2017, 20:00
Joshua Bell, Philippe Quint, Alexander Sitkovetsky, Dan Zhu, Maxim Rysanov, Lars Anders Tomter, Pablo Ferrández-Castro, Kyril Zlotnikov a Julien Quentin hrají Leclair, Moszkowski, a Enescu

PROGRAM
Jean-Marie Leclair, Sonata for Violin and Piano No.3 in D Major, Op. 9
Moritz Moszkowski, Suite in G Minor for Two Violins and Piano, Op. 71
Georges Enescu, Octet for Strings in C Major, Op. 7

Every year, Verbier Festival artists take part in an Exclusive Encounter, sharing a special moment focused on a few intimate chamber pieces. In the second concert of the series, Joshua Bell, Philippe Quint, Alexander Sitkovetsky, Dan Zhu, Maxim Rysanov, Lars-Anders Tomter, Pablo Ferrández-Castro, Kyril Zlotnikov, and Julien Quentin present an original program featuring works by Leclair, Moszkowski, and Enescu.

----------------------------

Evgeny Kissin hraje Beethovena a Rachmaninova
klavírní recitál (zřejmě nepůjde o přímý přenos, termín uvolnění zatím není znám)

PROGRAM
Ludwig van Beethoven, Piano Sonata No. 29 in B-flat Major, Op. 106, "Hammerklavier"
Sergei Rachmaninov, Prelude Op. 3, No. 2
Sergei Rachmaninov, Preludes, Op. 23
Sergei Rachmaninov, Preludes, Op. 32

A veritable living legend of the piano, Evgeny Kissin is a regular of the Verbier Festival. In this year's recital, he performs Beethoven's legendary Piano Sonata No. 29 and a personal selection of Rachmaninov's Preludes.

The monumental "Hammerklavier" Sonata, written for a then-new and as-yet undervalued instrument—was composed after Beethoven had already lost his hearing. The composer declared: "Here is a sonata that will give pianists quite a challenge"—a challenge Evgeny Kissin joyfully undertakes. He finishes his recital with his performance of several of Rachmaninov's 24 Preludes, a Romantic work loosely inspired by Chopin's Preludes.

----------------------------

sobota 29. července 2017 11:00
Richard Goode hraje Mozarta, Janáčka, Beethovena, a Debussyho
klavírní recitál

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Piano Sonata No. 8 in A minor, K. 310
Leoš Janáček, On an Overgrown Path (Selections)
Ludwig van Beethoven, Piano Sonata No. 30 in E Major, Op. 109
Claude Debussy, Preludes, Book II
Ludwig van Beethoven, Piano Sonata No. 31 in A-flat Major, Op. 110

For the first time, the Verbier Festival welcomes celebrated American pianist Richard Goode, who presents a colorful program of works by Mozart, Debussy, Janáček, and Beethoven.

Highlights of Richard Goode's highly anticipated recital include Mozart's Sonata No. 8, Beethoven's brilliant Sonata No. 30—the first of the group of the so-called "last three sonatas"—as well as a selection of Debussy's Preludes. As put by The New York Times, “It’s virtually impossible to walk away from one of Richard Goode’s recitals without the sense of having gained some new insight, subtle or otherwise, into the works he played or about the pianism itself.”

----------------------------

sobota 29. července 2017 19:00
Roberto González-Monjas hraje a diriguje Bacha
Sergei Babayan, Kirill Gerstein a Frederic Sánchez
Verbier Festival Chamber Orchestra

PROGRAM
Johann Sebastian Bach, Brandenburg Concerto No. 1 in F Major, BWV 1046
Johann Sebastian Bach, Concerto for Flute, Violin and Harpsichord in A Minor, BWV 1044
Johann Sebastian Bach, Harpsichord Concerto No.1 in D Minor, BWV 1052
Johann Sebastian Bach, Harpsichord Concerto No. 7 in G Minor, BWV 1058
Johann Sebastian Bach, Orchestral Suite No. 4 in D Major, BWV 1069

An evening dedicated to Bach concertos! On stage, the excellent Sergei Babayan and Kirill Gerstein at the piano, Frederic Sánchez on flute, and the Verbier Festival Chamber Orchestra led by its remarkable Spanish concert master, Roberto González-Monjas.

----------------------------

sobota 29. července 17:00
Lucas Debargue hraje Schuberta a Liszta
klavírní recitál

PROGRAM
Franz Schubert, Piano Sonata No. 14 in A Minor, D. 784
Franz Liszt, Sonata in B Minor, S. 178

For the first time, rising star of the French piano world Lucas Debargue presents a recital at the Verbier Festival. He performs piano sonatas by Schubert and Liszt. A not-to-be-missed evening!

“There hasn’t been a foreign pianist who has caused such a stir since Glenn Gould’s arrival in Moscow in the midst of the Cold War, or Van Cliburn’s victory at the Tchaikovsky Competition.” – Olivier Bellamy, The Huffington Post. Lucas Debargue finished fourth at the 2015 International Tchaikovsky Competition and walked away with the prestigious Moscow Music Critics Association Prize, lauded as a, “pianist whose incredible talent, artistic vision, and creative freedom have impressed the audience as much as the critics.” His new-found fame has propelled him onto the world's most prestigious stages, with concert engagements following one after the other. Since the 2015 webcasts of his success at the Tchaikovsky International Competition, this year he returns to medici.tv in live webcasts from the Verbier Festival!

----------------------------

neděle 30. července 2017 20:00
Joshua Bell, Pamela Frank, Tomoko Akasaka, Blythe Teh Engstroem, Pablo Ferrández-Castro a Ébène Quartet hrají Mendelssohna
komorní hudba

Joshua Bell, Pamela Frank, Tomoko Akasaka, Blythe Teh Engstroem, Pablo Ferrández-Castro, and the Ébène Quartet play Mendelssohn Chamber Music 

PROGRAM
Felix Mendelssohn-Bartholdy, String Quartet No. 6 in F Minor, Op. 80
Felix Mendelssohn-Bartholdy, String Quintet No. 2 in B-flat Major, Op. 87
Felix Mendelssohn-Bartholdy, String Octet in E-flat Major, Op. 20

An evening of chamber music by Mendelssohn, featuring Joshua Bell, the Ébène Quartet, Pamela Frank, Tomoko Akasaka, Blythe Teh Engstroem, and Pablo Ferrández-Castro.

The concert begins with Mendelssohn's String Quartet No. 6, the last work that he wrote. Composed just months after the death of his sister Fanny, the piece is often referred to as the "Requiem for Fanny." His String Quintet No. 2 follows, after which the musicians close the program with a performance of one of Mendelssohn's best known compositions, his String Octet in E-flat Major, Op. 20. Mendelssohn was only 16 years old when he composed this masterpiece, one of the first of its genre and a testimony to his young genius. As Schumann put it, "No master of the past or present can boast such consummate perfection at such an early age."

----------------------------

pondělí 31. července 2017 11:00
George Li hraje Beethoven a Liszt
klavírní recitál

PROGRAM
Ludwig van Beethoven, Piano Sonata No. 6 in F Major, Op. 10 No. 2
Ludwig van Beethoven, Piano Sonata No. 23 in F Minor, Op. 57, "Appassionata"
Franz Liszt, Années de pèlerinage, Deuxième année : Italie, S. 161, 5. Sonetto 104 del Petrarca
Franz Liszt, Années de pèlerinage, Troisième année: S. 163, The Fountains of the Villa d'Este
Franz Liszt, Réminiscences de Don Juan de Mozart, S. 418

Among the young star pianists performing at this year's Verbier Festival is the talented George Li. In his first recital from the heart of the Swiss Alps, he plays selected works by Beethoven and Liszt.

The 21 year old American pianist performs Beethoven's Piano Sonatas No. 6 and 23—the famous "Appassionata" that the writer Romain Rolland described as a "torrent of fire in a bed of granite." Next come two excerpts from Liszt's celebrated Années de pèlerinage and his Réminiscences de Don Juan, a paraphrase on Mozart's opera Don Giovanni.

----------------------------

pondělí 31. července 19:00
Santtu-Matias Rouvali diriguje Coplanda, Lutosławski, Shawa, a Prokofjeva
Martin Fröst - klarinet
Verbier Festival Orchestra

PROGRAM
Aaron Copland, El Salón México
Witold Lutosławski, Dance Preludes
Artie Shaw, Concerto for Clarinet
Sergei Prokofiev, Romeo and Juliet, excerpts from the orchestral suites

Hailed by The Guardian as "the latest sit-up-and-listen talent to emerge from the great Finnish conducting tradition", Santtu-Matias Rouvali takes the helm of the Verbier Festival Orchestra for an evening, side by side with the irresistible clarinetist Martin Fröst.

----------------------------

úterý 1. srpna 11:00
Leonidas Kavakos a Yuja Wang hrají Schuberta, Debussyho a Bartóka
komorní hudba

PROGRAM
Franz Schubert, Fantasy for Violin and Piano in C Major, D. 934
Claude Debussy, Violin and Piano Sonata No. 3 in G Minor
Béla Bartók, Sonata for Violin and Piano No. 1, Sz. 75

Follow two celebrated soloists, violinist Leonidas Kavakos and pianist Yuja Wang, on their journey through three virtuosic and fantasy-filled works for violin and piano by Schubert, Debussy, and Bartók.

Many might consider it an artist's prerogative to go on flights of fancy, following one's impulses into unexplored and even esoteric territory. The composers programmed on this concert bring us along with them on that journey. The first two works—Schubert's aptly-named Fantasy for Violin and Piano in C Major, and Debussy's Sonata No. 3 for Violin and Piano in G Minor—both date to the last year of their composers' lives, and bear the marks of their creators' dizzying searches for new and virtuosic modes of expression. The third and final work, Béla Bartók's Sonata No. 1 for Violin and Piano, dates to the middle of the composer's career and the height of his modernist period, but nonetheless features the fascinating blend of folk music-inspired melodies and and rhythms that flavor the entirety of his œuvre.

----------------------------

úterý 1. srpna 2017 19:00
Gábor Takács-Nagy diriguje Mozarta, Schumanna a Mendelssohna
Michail Pletnev - klavír

PROGRAM
Wolfgang Amadeus Mozart, Symphony No. 35 in D Major, K. 385, "Haffner"
Robert Schumann, Piano Concerto in A Minor, Op. 54
Felix Mendelssohn-Bartholdy, Symphony No. 3 in A Minor, Op. 56, "Scottish"

Music Director of the Verbier Festival Chamber Orchestra (VFCO) since 2007, Gábor Takács-Nagy conducts three masterpieces of contrasting inspirations: Mozart's Symphony No. 35, Mendelssohn's Symphony No. 3, and Schumann's Piano Concerto in A Minor, with Mikhaïl Pletnev as soloist.

----------------------------

středa 2. srpna 2017 19:00
Janine Jansen, Vadim Repin, Alexander Sitkovetsky, Maxim Rysanov, Mischa Maisky, Pablo Ferrández-Castro, Vladimir Feltsman, a Lukas Geniušas hrají Šostakoviče a Taneyeva
Exclusive Encounters IV

PROGRAM
Dmitri Shostakovich, Quintet for Piano and Strings in G Minor, Op. 57
Sergey Taneyev, Piano Quartet in E Major, Op. 20

The fourth concert in this year's Verbier Festival series Exclusive Encounters: an evening of Russian music with some of the greatest soloists of the international music scene.

The concert's opening piece, Shostakovich's Piano Quintet in G Minor, Op. 57, was commissioned by his frequent collaborators, the Beethoven Quartet, a young ensemble that wanted a quintet it could perform with the composer as pianist. Taneyev's Piano Quartet in E Major, Op. 20, premiered in Moscow by Tanayev and the Bohemian Quartet, closes the concert.

----------------------------

čtvrtek 3. srpna 10:00
Verbierští umělci při zkoušce (II/II)
Sir Antonio Pappano a Verbier Festival Orchestra pracují na Straussově Ein Heldenleben

PROGRAM
Richard Strauss, Ein Heldenleben, Op. 40

----------------------------

čtvrtek 3. srpna 19:00
Sir Antonio Pappano diriguje Brahmse a Strausse
Yefim Bronfman - klavír
Verbier Festival Orchestra

PROGRAM
Johannes Brahms, Piano Concerto No. 2 in B-flat Major, Op. 83
Richard Strauss, Ein Heldenleben, Op. 40

Returning to the Verbier Festival after a 19 year hiatus, Sir Antonio Pappano leads the Verbier Festival Orchestra for one evening only in a concert of works by Brahms and Strauss. He is joined by the great pianist Yefim Bronfman for the former's majestic Piano Concerto No. 2.

----------------------------

pátek 4. srpna 2017 11:00
Vadim Repin a Nikolaj Lugansky hrají Prokofjeva, Ravela a Beethovena
komorní hudba

PROGRAM
Sergej Prokofjev, Five Melodies for Violin and Piano, Op. 35 bis
Maurice Ravel, Violin Sonata No. 2 in G Major
Ludwig van Beethoven, Violin Sonata No. 9 in A Major, Op. 47, "Kreutzer Sonata"

Violinist Vadim Repin and pianist Nikolaï Lugansky, two legendary Russian soloists, meet on the Verbier Festival stage in a chamber music concert. On the program are beloved works for violin and piano by Prokofiev, Ravel, and Beethoven.

----------------------------

pátek 4. srpna 2017 20:00
Janine Jansen, Mischa Maisky, Torleif Thedéen, Martin Fröst a Lucas Debargue hrají Šostakoviče a Messiaena
komorní hudba

PROGRAM
Dmitri Shostakovich, Piano Trio No. 1 in C Minor, Op. 8
Dmitri Shostakovich, Piano Trio No. 2 in E Minor, Op. 67
Olivier Messiaen, Quartet for the End of Time
DETAILS

Janine Jansen, Lucas Debargue, Mischa Maisky, Martin Fröst, and Torleif Thedéen—some of the greatest soloists of their generation—meet in the Verbier Church for an evening of music marked by difficult times.

The concert opens with two Piano Trios by Shostakovich. The composer was barely 17 when he composed the first trio, a work that is rarely performed nowadays. Some 20 years later, he dedicated his second Trio, composed in 1944 during World War II, in memory of his friend who had suddenly disappeared: the musicologist, art historian, literary and music critic Ivan I. Sollertinski. The trios are followed by Messiaen's Quatuor pour la fin du temps (Quartet for the End of Time), written during the composer's captivity in a German prisoner-of-war camp in 1940-1941. Inspired by the story of the Apocalypse of Saint John, the score contains the following quotation: “In homage to the Angel of the Apocalypse, who lifts his hand toward heaven, saying, ‘There shall be time no longer.’ ”

----------------------------

sobota 5. srpna 2017 19:00
Carte Blanche pro Leonidase Kavakose: 50. narozeniny ve Verbier
Překvapení s vynikajícími umělci

Leonidas Kavakos turns 50 on the Verbier Festival stage in a "carte blanche" concert of entirely his own design! The celebrated violinist invites friends and colleagues for a musical celebration in Salle des Combins, including James Ehnes, Pamela Frank, Roman Simović, Antoine Tamestit, Pablo Ferrández-Castro, Mischa Maisky, Martin Fröst, Nikolaï Lugansky, Yuja Wang, and even Sir Antonio Pappano. An evening sure to be full of surprises!

----------------------------

neděle 6.  srpna 2017 14:00
Čajkovského Evžen Oněgin (koncertní provedení opery)
Stanislav Kochanovsky (dirigent)
Verbier Festival Academy Singers
Verbier Festival Junior Orchestra

PROGRAM
Pyotr Ilyich Tchaikovsky, Eugene Onegin, Op. 24

The third and final operatic event of this year's festival is Tchaikovsky's Eugene Onegin. Stanislav Kochanovsky leads the young musicians and singers of the Verbier Festival Junior Orchestra and the Verbier Festival Academy in Timothy Carroll's semi-staged version of this landmark opera

----------------------------

neděle 6. srpna 2017 19:00
Michail Pletnev diriguje Glazunova a Čajkovského
Janine Jansen - housle
Verbier Festival Orchestra

PROGRAM
Alexander Konstantinovich Glazunov, From the Middle Ages, Op. 79
Pyotr Ilyich Tchaikovsky, Violin Concerto in D Major, Op. 35
Pyotr Ilyich Tchaikovsky, Symphony No. 4 in F Minor, Op. 36

Mikhaïl Pletnev and the Verbier Festival Orchestra close the 2017 Verbier Festival with a concert dedicated to Russian composers. Janine Jansen joins them for Tchaikovsky's magnificent Violin Concerto.

The evening begins with a rare treat: the Prelude from Glazounov's 1902 orchestral suite From the Middle Ages. Evoking medieval Europe through opera without words, the suite portrays a passionate young couple blissfully ignorant of the furious storm that surrounds them. The brilliant violinist Janine Jansen then performs Tchaikovsky's beloved Violin Concerto in D Major, one of the most beautiful and technically-challenging of its genre. Despite the work's success, the composer never wrote another violin concerto.

----------------------------

Pozornému čtenáři jistě neunikl velký počet ruských interpretů a skladatelů. Bezpochyby to souvisí s tím, že významným, možná největším sponzorem festivalu je Neva Fondation Timchenko, nezisková organizace se sídlem v Ženevě. Jejím zakladatelem je Genadij Timchenko, jeden z miliardářů náležejících k nejbližšímu okruhu důvěrníků VV Putina, takže v podstatě realizuje ruskou státní politiku. Švýcarské aktivity nadace jsou však mnohem širší a pokud jde o festival ve Verbier, lze konstatovat, že si ho Rusko do značné míry koupilo. Podobné zahraniční aktivity na území Ruska jsou nežádoucí a osoby s nimi spojené jsou považovány za zahraniční agenty.

pátek 21. července 2017

Lístky z Francie


2. července
Jonas Kaufmann zpíval ve středu Otella v Covent Garden jako o život, ale kam se hrabal na tyhle dva, co dneska oslavovali chléb v provensálském Fayence.




3. července
V horském městečku Seillance je Hotel Des Deux Rocks, kde vám vychladí víno ekologicky



4. července
Tady, v kopcích nad Draguignan, otevřeli bratranci Ottové před necelým měsícem nový vinařský domek za 10 mil €. Jejich praděd, který sem přišel před 120 lety z Alsaska, se z vinařského nebe lehce pod párou blaženě usmívá.





6.  července
Nemyslete na zítřek, nechte tady všechny prachy, bereme i hodinky. Hlásá nápis za DJ plážové restaurace. Ach, ten proradný kapitálizmus. Nemyslete, od toho jsme tady my, radí sociálizmus. Až se naplní mé noční halucinace, bude líp, slibuje bureš. Polibte si, říkám já, je tady 37 Celsia, jdu do bazénu.




8. července - dopoledne
Tak tenhle Don Giovanni se v Aix-en-Provence opravdu stihnout nedal.



8. července - poledne
Café de France v provensálském Lacoste dýchá pohodou. Kolem vinice, třešňové sady a levandulová pole. Kdo by řekl, že v komnatách hradu nacházejícího se o pár desítek metrů výše před +200 lety traumatizoval paní a dívky z širokého okolí světoznámý markýz de Sade svými chlípnými kousky. Dneska je tam ovšem klid, jen 95letý Pierre Cardin tam vymýšlí elegantní francouzskou módu s krokodýlem.



8. července - noc
Není to sice antické divadlo v Orange, kde zpívali v sobotu, ale jen La Scala, nicméně byli stejně skvělí. Ani nobelista Dylan s polooblečenou Madonnou by to nedali lépe.



9. července - poledne
Být šťastný jako Nadine Sierra, když včera odzpívala Gildu a oranžský amfiteátr bouřil, to bych dokázal i já, umět zpívat. Ale když tahle slečinka dneska roztančila chodník v Avignonu a zářila štěstím, tak to jsem krapet zbledl závistí.



9. července - odpoledne
Zatim se mi nepodařilo zjistit, z jakého izotopu železa dělají koleje pro TGV, že vlak se při 300 km/hod. třese méně než metro v Nuselském mostě.



10. července - časně ráno
Sacré-Coeur na dohled, ale jinak jak na samotě u lesa podle dědy Potůčka (pro nezasvěcené: chčije a chčije a chčije). Zlatých sobotních cotedazurových 38 Celsiů se slunečními paprsky tetujícími pleš. Vztahuje se Burešovo "bude líp" i na počasí v cizích zemích, když umí francouzsky?



10. července - dopoledne
Jak říkají u Picardů, není malých radostí. V Paříži se parkuje pod značkou zákaz zastavení, přechází na červenou a v metru podlézá i přeskakuje turniket. Proč, k čertu, jsou ti Němci tak bohatí?



10. července - večer
Šlehačkový dort Sacré-Coeur (copyright Hercule Poirot) je jako magnet. Už dole přitahuje šmejdem za babku, nahoru pohání vlasteneckého kadeta s druhým kloboukem na peníze pod paži a před kostelem kdekdo přijímá digitální fotorozhřešení.





11. července - ráno
Po ránu odmítla hotelová karta přepsaná platební kartou otevřít pokoj. Drobná lapálie, řekněte si. Jenže v podvečer sedíte u stolku kavárny na náměstí a před vámi muslimský pár na skútru nezaznamená auto a octne se na zemi. Stane se, připustíte. Ale co s tím, když vás další ráno probudí tupý úder a strašlivý křik mladé černošky, která vypadla z okna. To pak ten vzkaz na chodníku dvakrát potěší, i když adresátem asi nejste vy.





11. července - večer
Opera Garnier - navrch húj...? Nedbalá elegance na francouzský způsob.





12. července
Nejžádanější žena světa, kterou měl v ložnici i Napoleon, slaví letos 500. narozeniny. Jmenuje se Mona Lisa a přes několik skandálů její popularita trvale roste. Zdá se však, že nejvíc si ji užijí noční hlídači.



13. července
Měl jsem to štěstí, že jsem navštívil velikou výstavu v Grand Palais ke 100. výročí úmrtí Augusta Rodina, možná největšího sochaře vůbec (no dobře, Michelangelo taky). A mezi významnými událostmi je tam explicitně zmiňována jeho pražská výstava v roce 1902 a exponáty dokládají souvislost mezi ním a řadou českých malířů a sochařů. To jen aby si nějaký ožralý barbar nemyslel, že naše meta je východ. Tam naopak museli minulé úterý zrušit premiéru baletu Nurejev v moskevském Velkém divadle, protože pravoslavná elita po generálce mručela, že to byl homosexuál.