Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

středa 26. července 2017

Francouzská jizva stará 75 let

Moc, jak známo, je něco jako silné afrodiziakum. A jsou lidé posedlí mocenskou pýchou, kteří jsou kvůli jejímu získání a udržení schopni čehokoli. Vyvolání strachu na jedné straně a naděje na záchranu jsou k tomu od nepaměti vhodným prostředkem. A čeho se lidi bojí víc než neznáma a tajemna? I když násilí a pogromy na těch, kdo se liší, se vlečou jak červená nit historií lidstva, až 20. století díky technickému pokroku nabídlo zcela nové možnosti. Pro jednu stranu byli nepřítelem lidu majetní spoluobčané, pro druhou židé. V obou případech bylo výsledkem vražedné násilí, které se nakonec dotýkalo daleko většího počtu lidí než představovaly ony dvě "cílové skupiny". A navíc jsou jejich důsledky dlouhodobé a přenáší se i na další generace.

Také v historii válečné Francie, která byla obsazena nacisty, je nejedna rána, a nedávno uplynulo 75 let od té, která se zaceluje jen hodně pomalu a pořád do ní události šťourají.

Je to deportace na Zimní velodrom nedaleko Eifellovy věže na levém břehu Seiny v Paříži (Rafle du Vélodrome d'Hiver neboli Razie Zimního velodromu), která proběhla ve dnech 16.–17. července 1942 v Paříži. Bylo to nejrozsáhlejší hromadné zatýkání židovského obyvatelstva ve Francii během 2. světové války. Za dva dny bylo zatčeno 13 152 osoby z Paříže a jejích předměstí, které byly nejprve shromážděny na Zimní velodrom, odkud byly dále deportovány do vyhlazovacích táborů. Na zátahu se podílelo 9 000 pařížských policistů a četníků. Ze zadržených se po válce vrátilo 25 dospělých a několik dětí.


Nejvyšší představitelé Francie se léta vyhýbali otevřenému vyjádření k této tragedii. Doposud to byl pouze Jacques Chirac, který v roce 1995 prohlásil, že Francouzi, francouzský stát pomáhali při tomto pošetilém zločinu okupanta, což mělo za následek neschopnost udržet hodnoty národa a nenapravitelný zločin. Před 5 lety mluvil prezident Francois Holland o "zločinu spáchaném ve Francii a Francouzi."


K letošnímu 75. výročí této děsivé události byla uspořádána vzpomínková slavnost u pomníku židovským obětem instalovaného nedaleko místa, kde velodrom stál. Promluvili na ní francouzský prezident Emmanuel Macron a izraelský předseda vlády Benjamin Netanjahu, kterého pozvala Federace francouzských židovských obcí.

Benjamin Netanjahu vyzýval k boji s rakovinou militantního islámu a proti nenávisti, která sice začíná u židů, ale nikdy jimi nekončí.

Macron konstatoval, že Francie organizovala zatýkání. Neúčastnil se ho ani jeden Němec. A tak Francie v téměř každém ohledu organizovala smrt těchto obětí. A pojmenoval konkrétní viníky. Navíc mluvil i o tom, že po válce se nepodařilo zbavit se úředníků a politiků vichistického režimu. takže se země nedokázala účinně vyrovnat s otázkou kolaborace a Vichy označil za monstrum, které se zrodilo z ničeho a v nic se rozplynulo. A to je špatné, protože hrdost nelze založit na lži. Připuštění viny otevírá cestu nápravě chyb a neoslabí francouzský národ, jak tvrdí politici Národní fronty. "My budeme pokračovat v našem boji proti terorismu a nejhorším formám fanatismu,” řekl a dodal: “Takže ano, nikdy nekapitulujeme před projevy nenávisti; nikdy se nevzdáme antisionismu, protože to je jen nová forma antisemitismu.”

Tato událost jen ukazuje, jak těžké je vyrovnat se s minulostí. Takhle dlouho pálí neléčené rány. A brání dokonce diagnostice a léčbě ran nových.

Žádné komentáře:

Okomentovat