Jediný životaschopný potomek vévody de Morny
DEAUVILLE
V roce 1860 založili vévoda de Morny, pozoruhodná postava francouzské politiky a finančnictví, spolu s lékařem sirem Josephem Olliffe, bankéřem Armandem Donon a architektem Desle Francoise Breneyem lázeňské místo Deauville. Leží 15 km vzdušnou čarou pod Le Havrem a má dlouhou a širokou píščitou pláž. Cena 100 000 m2 pozemků, které tam Morny při té příležitosti koupil, stoupla během 3 let víc než 10x.
Socha vévody Morny na náměstí Morny s hotelem
Morny po pravici a tržištěm za zády.
Než stačil v roce 1865 zemřít, vedla tam železnice (1863), která přiblížila Paříž na 6 hodin, fungovalo kasino, stál kostel, lázně, plážová promenáda, škola, 40 vil a hotel Grand. Nejen věhlasu, ale hlavně velkým investicím (železnice, vnitřní přístav) rozhodně prospěla i návštěva císaře Napoleona III., který byl, světe div se, Mornyho nevlastním starším bratrem. A to tak, že císařovu matku vyženil jako nevlastní dceru sňatkem s Josefinou Napoleon I. Josefina, držíc se hesla "co je doma, to se počítá" ji posléze předhodila jako manželku jeho bratrovi a svému švagrovi, holandskému králi. Ti 2 pak spolu zplodili Napoleona III., a Morny se této dámě přihodil jaksi nemanželsky. To se Mornymu stalo nejspíš osudným, protože v jeho 27 letech mu porodila potomka manželka belgického velvyslance v Paříži, a když byl vyslán do Petrohradu na korunovaci, přivezl si manželku - nemanželskou dceru ruského cara.
V roce 1931 zkrátilo vybudování letiště dopravu z Paříže na 2 hodiny. Je na kopci nad Trouville, nedaleko malebné vesnice Saint-Gatien des Bois. Dnes jsou to z Paříže 2 hodiny vlakem a autem po Normandské dálnici taktéž. De Morny byl rovněž průkopníkem šlechtění koní a jeho zásluhou vznikla v Deauville dostihová dráha (1862) a jeho jméno nese závod s druhou nejvyšší dotací. De Mornyho socha je umístěna na centrálním náměstí města.
Město se stalo shromaždištěm celebrit všech oborů. V roce 1913 tady zahájila svou kariéru Coco Chanel a od 50. let se zde natáčely slavné filmy jako třeba Muž a žena Clauda Lelouche. Od roku 1975 zde probíhají podzimní festivaly amerických filmů, které do města přivádějí velké filmové hvězdy, a v květnu 2011 se zde konal summit G8. Od roku 2000 zde probíhá i jarní festival asijského filmu.
Jinak je to však malé městečko s asi 5000 obyvatel, luxusními obchody, hotely, restauracemi, vilami a také spoustou aut a méně majetných návštěvníků, kteří nocují ve velikých kampech a nakupují v supermarketu Carrefour. Za mostem je pak menší Trouville, podstatě klidnější, starosvětštější a nejspíš i poněkud lacinější. Ti bohatí prý tady ubytovávají manželky, zatímco milenky jsou v Deauville.
nádraží Trouville - Deauville
"vnitřní" přístav
Deauville - radnice
centrum
Trouville se spřáteleným Vrchlabím
Ovšem největší atrakcí Deauville je dvoukilometrová pláž, místy až 300 m široká, s kabinami nesoucími jména herců, kteří Deauville navštívili, a lemovaná 643 m dlouhou dřevěnou promenádou. Mezi tím plážová restaurace Bar du Soleil.
Eugene Boudin: Bathing Time at Deauville (1865)
pláž s dřevěným chodníkem (Promenade des Planches) dlouhá 1,8 km
Deauville - pláž, v pozadí Trouville
plážové kabiny
olympijský bazén vedle pláže
A kdo nechce plavat, může si zajezdit v Poney Club
a kdo neví co s penězi, může sázet na dostizích, v srpnu se na závodišti hraje i polo, nebo navštívit kasino přes ulici.
V deauvillském kasinu, které patří k nejvyhlášenějším ve Francii, se nejen masově hazarduje, ale koná se tam i filmový festival a předávají ceny vítězům dostihů. Za zády kasina je Place de Casino s luxusními obchody. A vedle stejně luxusní hotely Royal a Normandy.
Grandhotel Normandy
Na střechách plážových kabin je zrovna teď instalována výstava připomínající Deauville před 60 lety. Fotograf a trochu... no dost dobrodruh Robert Capa, po otci Maďar a po matce Slovák, který prošel s fotoaparátem všemi válkami 30. a 40. let, byl v roce 1951 pověřen redakcí amerického Holiday Magazine, aby vytvořil fotografickou reportáž z Deauville a Biaritz. Za necelé 3 roky dofotografoval, když šlápl ve Vietnamu na minu.
(Kessel byl známý novinář a spisovatel ruského původu a Brummel je restaurace
v objektu kasina, kde hráči trávili čas do jeho otevření)
Dámy na dostizích. Kožich je kožich, i když je srpen.
Žádné komentáře:
Okomentovat