Zlatá Praha, spojené týdeníky Světozor a Zlatá Praha, ročník XIX, číslo 48, 26. září 1902
Neobyčejně rychlý vzrůst i hospodářský vývoj, jaký učinil z historicky památné Plzně moderní město, honosící se veřejnými zařízeními důstojnými každé veleobce, uložil také správě města, aby pečlivě dbala nejen potřeb zdravotnických, blahodějných a jiných, jichž náležité opatření umožňuje obyvatelstvu zdatný rozvoj v každém směru, nýbrž také uložil jí, aby stejně pečlivě a soustavně dbala o kulturní potřeby veškeré obce svých obyvatelů. Nebyl to úkol snadný. Obyvatelstvo plzeňské se za posledních 30 roků ztrojnásobilo, průmysl v městě tom nabyl rozměrů velikých a namnoze také významu světového; prameny obecních příjmů však u stejného poměru ke vzrůstu populace i plošného rozšiřování města nevzrůstaly. K tomu pak ještě přidružila se veliká finanční kalamita, která byla důsledkem pověstného vídeňského “krachu” v r. 1873, a která celou řadu nových velkých průmyslových podniků buď zahubila, buď citelně poškodila. To vš mělo také neblahý vliv na vývoj obecní správy a následek toho byl, že za purkmistrování konservativního Pecháčka nastala v podnikání obecní správy citelná stagnace. Po úmrtí Pecháčkově přišel moderní a prozíravý dr. Krofta, který slibně počal městu vládnouti, byl však již na počátku svého úřadování nelítostnou smrtí odvolán. Rovněž i rozšafný, avšak poněkud úzkostlivější dr. K. Houška. Nástupcem jeho stal se JUDr. Václ. Peták, který právě dovršuje desátý rok svého vzorného primátorského působení, a jemu i jeho pilným spolupracovníkům v obecní správě přináleží zásluha, že dnes honosí se Plzeň výborně zařízeným vodovodem. Moderně zařízenými ústředními jatkami, vlastní plynárnou a elektrárnou, nemocnicemi, ústředním hřbitovem atd. Že školství plzeňské dosáhlo vysokého stupně a je vzorně i všemi potřebami a podmínkami prospěšného působení opatřeno, zejména pak velkou řadou palácových budov.
Avšak nejen v tomto směru obecní správa se svým neúnavným starostou v čele starala se o blaho svých občanů. Ona postavila n o v é m ě s t s k é d i v a d l o jehož cenou poctěný projekt vypracoval architekt A. Balšánek z Prahy a jehož stavbu provedl plzeňský stavitel p. Němec. Umělecká výzdoba budovy té pochází od malíře Mandla a sochařů Amorta, od něhož v dnešním čísle “Zlaté Prahy” přinášíme dekorační medaillony, Hergesella, Suchardy a j. Oponu maloval Aug. Němejc. Zařízení nábytkové dodal Navrátil z Karlína. V těchto dnech bude tato nová monumentální budova plzeňská odevzdána svému účelu a tím bohdá nastane českému dramatickému umění v Plzni nová éra, která také jistě nezůstane bez účinku na všeobecný rozmach českého divadelnictví.
Obec plzeňská postavila jakožto památník jubilea panovníkova velkou nádhernou b u d o v u p r o s v á m ě s t s k á m u s e a historické i umělecko-průmyslové. Velkou a krásnou tuto stavbu projektoval ředitel plzeňského umělecko-průmyslového musea, architekt Jos. Škorpil, její stavbu provedl plzeňský stavitel Ed. Kroh a umělecká její výzdoba, která je ve svém celku jedním z nejpozoruhodnějších českých činů uměleckých poslední doby, pochází od prof. C. Kloučka a jeho žáků. Schodiště budovy té zdobí monumentální plastické dílo české, 18 metrů dlouhý a 1 1/2 metrů vysoký vlis “Dívčí boj” od sochaře Šaffa, sál pro keramické exposice pak budou zdobiti tři krásné lunety od Němejce, z nichž jednu náš list byl již reprodukoval.
Vedle těchto obou monumentálních staveb veřejných, kteréž dopodrobna pozná širší veřejnost ze zvláštních monografií, jež budou o nich vydány, umožnila příkladná munificence obecní správy plzeňské zbudování veliké S o k o l o v n y, jejíž podrobný popis list náš byl již přinesl, a nejnověji zbudování nádherného paláce pro první národní spolek plzeňský, M ě š ť a n s k o u B e s e d u, v němž soustředěno je vše, co společensky, intelektuálně i hmotně representuje dnešní Plzeň. Novou budovu Měšťanské Besedy postavil dle cenou poctěných plánů architekta Čenského plzeňský stavitel p. F. Kotek, na umělecké její výzdobě súčastnili se krásnými pracemi malíři V. Oliva, Láďa Novák, a Krajíček, dále Sucharda a Pekárek; dekorativní malby provedl vzorně malíř Fröhlich z Prahy a elegantní i solidní zařízení nábytkové dodala továrna Navrátilova z Karlína. Bez nadsázky možno říci, že budova Měšťanské Besedy plzeňské jest na ten čas nejnádhernějším a nejúčelnějším národním domem v zemích koruny České a poskytuje příchozím do Plzně správný názor o representační váze města i jeho občanstva.
Nová budova Měšťanské Besedy jest postavena na místě západní polovice obecní budovy “Kamerale”, v sadech Kopeckého, tedy na nejlepším místě v Plzni. Fronta budovy obnáší 30,56 m, hloubka 63 m. V přízemí nalézá se kavárna s největším komfortem a vybraným vkusem vyzdobená a zařízená. Na jejích stěnách zříme freska od Olívy. Kulečníková síň v sousedství kavárny té jest jednou z atrakcí budovy. Má skleněnou střechu, bohatou plastickou dekoraci od Pekárka a dvě lunety, malované od J. D. Krajíčka. Dále je zde ještě veliká a útulná restaurační místnost a sál pro veřejné účely (24 m délky a 12 m šířky). Imposantním schodištěm jdeme k sálovému schodišti hlavnímu. První patro obsahuje v hlavní frontě místnosti spolkové pro Měšťanskou Besedu, náležité šatny atd. K místnostem těmto vede zvláštní schodiště, umístěné v předu budovy. Z hlavního schodiště vcházíme do nádherného foyeru, uprostřed něhož na bohatém milieu stojí alegorická figura “Hudby” od J. Pekárka, dílo, jež svědčí o velkém nadání a vzletu jeho tvůrce. Z foyeru vejdeme do hlavní dvorany, 24,4 m dlouhé a 16 m široké. Tato dvorana co do rafinovanosti vkusné její ozdoby a co do noblesy celku, pouze v největších městech nalezne sobě rovné. Její bohatě vyzdobený plafond chová obrovské malby Viktora Olívy, rovněž i na stěnách sálu i ve výklenku nad orchestrem spatřujeme krásné lunety od téhož mistra. Široká galerie s elegantně zařízenými lóžemi táhne se kolem celého sálu. Po levé straně foyeru táhnou se prostranné a neméně vkusné místnosti restaurační pro případ plesů a p. V druhém patře budovy umístěny jsou spolky, a to Pěvecký spolek “Hlahol”, “Spolek techniků”, “Literární spolek”, Pěvecký spolek “Smetana” a j. v. Veliká zahrada s nádhernými verandami doplňuje celkovou úpravu.
Přinášíme dnes řadu vyobrazení o zmíněných zde veřejných stavbách a přejeme si jen, aby také jiná města česká v tomto směru šla za Plzní a také tak správně chápala i konala své povinnosti k českému umění.
J. S.
Žádné komentáře:
Okomentovat