Vidět celý program festivalu nelze a tak jsem absolvoval jeden víkendový balíček složený z čerstvého brněnského Fausta a Markétky, tři roky staré rovněž brněnské Její pastorkyně a koncertu dolnorakouského symfonického orchestru.
Snad nebude znakem do sebe zahleděného národoveckého staromilství, když na první místo dám úžasnou Glaserovu inscenaci Jenůfy, jež shodou okolností měla před 100 lety vídeňskou premiéru, která jí vystavila lístek na cestu do světa. Janáček po ní jásal nad kostýmy, resp. kroji. I tato inscenace má nejvýraznější výtvarnou složku v nádherně barevných stylizovaných kostýmech ve 3. jednání. A v prvním jednání je to kouzelný podzim se 250 kg červených jablek.
Ale co je zvláště pozoruhodné je libreto, což tedy nesouvisí s režií, ale s Janáčkem, který si ho upravil podle Gabriely Preissové. Tam nejsou zbytečná slova ani nejapné scény. Obrovské lidské drama spolu s neopakovatelnou hudbou dávají inscenátorům materiál, ze kterého lze vybudovat působivé představení. A tohle takové je. Jen jeden problém, který nemohl vnímat ten, kdo nezná provedení na domácí scéně v Brně. Tam se na pozadí promítají obrazy dodávající představení ještě více autenticity, což v Litomyšli z technických důvodů nejde. A ještě jeden zážitek, tentokrát z hudby. Díky omezenému prostoru nesedí dechy za smyčci, ale vpravo od dirigenta. A protože já jsem seděl těsně nad nimi, dostalo se mi úplně nového a pozoruhodného Janáčka, kde klarinety, hoboje a flétny si předávají melodii se zpěvákem, aniž by byly tlumeny masou houslí, viol a violoncell.
I obsazení bylo perfektní, ať už šlo o externí zpěváky jako Rálik, Březina či Kusnjer nebo členy brněnského souboru jako Pavla Vykopalová nebo Jana Hrochová. Zvláště Vykopalová je naprosto spolehlivou interpretkou a právě Janáčkovy hrdinky jsou v jejím podání mimořádné nejen po pěvecké stránce, ale i hlubokým prožitím těchto tragických postav.
30. června 2018
Zámecké nádvoří Litomyšl
Národní divadlo Brno
Leoš Janáček: Její Pastorkyňa
Opera o třech dějstvích dle dramatu Gabriely Preissové
Premiéra 2. října 2015 v Janáčkově divadle
Režie - Martin Glaser
Dirigent Marko Ivanović
Stařenka Buryjovka - Jitka Zerhauová
Laca Klemeň - Jaroslav Březina
Števa Buryja - Tomáš Juhás
Kostelnička - Szilvia Rálik
Jenůfa - Pavla Vykopalová
Stárek - Ivan Kusnjer
Rychtář - Ladislav Mlejnek
Rychtářka - Jana Iskrová
Karolka - Eva Štěrbová
Rychtářka - Jana Iskrová
Pastuchyňa - Jitka Klečanská
Barena - Jana Hrochová
Jana - Martina Králíková
Tetka - Ivona Špičková
Sólisté, sbor a orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno
-------------------------
Druhé představení je téměř novinka a nastudoval ho šéf brněnské opery a jeden z nejlepších (ne-li nejlepší) český operní režisér Jiří Heřman. Jeho poněkud nezvyklá koncepce je dána skutečností, že byla nastudována pro představení v pavilonu Výstaviště Brno s vysoce nestandardními prostorovými. parametry. Na scéně se tak může odehrávat několik příběhů současně a fantazie režiséra se může rozvinout doslova do šíře. Její koncepce je minimalistická, přesto srozumitelná. Ačkoli soubor neměl slabin, k vynikajícímu výkonu se rozezpívala Jana Šrejma Kačírková, výborní byli i Jan Šťáva a Jana Hrochová, která má bezpochyby na větší role (což ostatně pravidelně předvádí), ale je současně poctivým dělníkem souboru.
29. června 2018
Zámecké nádvoří Litomyšl
Národní divadlo Brno
Charles Gounod: Faust a Markétka
Hudební nastudování: Marko Ivanović
Dirigent: Marko Ivanović
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Pavel Svoboda
Kostýmy: Lenka Polášková
Světelný design: Daniel Tesař
Sbormistr: Pavel Koňárek
Choreograf: Jan Kodet
Dramaturg: Patricie Částková
Orchestr a sbor Janáčkovy opery Národního divadla Brno
Balet Národního divadla Brno
Premiéra 16. prosince 2017 pavilon P Výstaviště Brno
Faust – Luciano Mastro
Mefistofeles – Jan Šťáva
Markéta – Jana Šrejma Kačírková
Valentin – Jiří Brückler
Siebel – Jana Hrochová
Wagner – Petr Karas
Marta – Veronika Hajnová Fialová
Holič – Robert Kellner
-------------------------
Brno se střídá s Ostravou (a zčásti i Prahou) při naplnění operní složky litomyšlského festivalu. Zatímco první z nich je vysoce nadprůměrnou oblastní scénou, druhé má "velkoměstštější" ambice. Ostrava systematicky pracuje na inscenaci všech Smetanových oper, aby to stihla do roku 2024, tedy 200. výročí skladatelova narození, Brno je garantem festivalu Janáček Brno, letos spojeného se 100. výročím skladatelova úmrtí. A je skvělé, že Litomyšl jim nabízí příležitost předvést se i jinde než na domácích scénách. A úplně na okraj bych rád konstatoval, že nemalou zásluhu na úspěších obou scén mají jejich dramaturgyně - brněnská Patricie Částková a ostravská Eva Mikulášková. Jejich role obvykle zůstávají divákovi skryty, ale při preludiích litomyšlských představení, skvěle moderovaných uměleckým ředitelem festivalu Vojtěchem Stříteským, je vidět, že jsou jedním z hnacích motorů nastudování.
Žádné komentáře:
Okomentovat