Rockefellerové a kulturní Amerika

Dnešní zpravodajství hlásí, že pár měsíců před 102. narozeninami zemřel v noci na 20. března David Rockefeller, nejstarší člen významné americké rodiny Rockefellerů a poslední z její třetí generace.

David Rockefeller (1915-2017)

Na Rockefellery byly a jsou názory různé. Sotva jim však lze upřít, že svou charitativní činností významně zasáhli nejen do vzdělávání a zdravotnictví, ale i do oblasti umění. Začal s tím už syn šarlatána a bigamisty Johna D. Rockefellera (1839-1937), který vybaven desetitýdenním kurzem pro účetní se stal nejbohatším mužem všech dob a m.j. založil University of Chicago a Rockefeller University. Tím jediným synem a následovníkem byl John D. Rockefeller Jr. (1874-1960), který ovšem měl již řádné univerzitní vzdělání, věnoval se spíš finančnictví, v roce 1933 postavil Rockefellerovo centrum, dnes známé především jako sídlo televize NBC a také vyhlídkovou plošinou v 67. poschodí.

 ROCKEFELLEROVO CENTRUM

Takhle vypadá prostor před Rockefellerovým centrem o Dni nezávislosti:

A do kamene jsou tam vytesána slova, která John D. Rockefeller, Jr. přečetl v rozhlasovém prohlášení 8. července 1941:

•    Věřím v svrchovanou hodnotu jednotlivce a v jeho právo na život, svobodu a možnost usilovat o štěstí.
•    Věřím, že každé právo zahrnuje povinnost; každá příležitost závazek; každý majetek zodpovědnost. 
•    Věřím, že zákon je tu kvůli lidem a ne lidé kvůli zákonu a že vláda je sluhou lidí, ne jejich pánem.  
•    Věřím v důstojnost práce, ať je vykonávána rukama nebo hlavou; že svět nedluží nikomu obživu, ale že dluží každému člověku možnost si na živobytí vydělat.
•    Věřím, že šetrnost je podstatná pro dobře uspořádaný život a že hospodárnost je prvořadou náležitostí každé zdravé finanční struktury, ať už jde o stát, podnikání nebo osobní záležitosti.
•    Věřím, že pravda a spravedlnost jsou základem pro trvalý společenský řád.
•    Věřím v posvátnost slibu a že slovo muže by mělo být stejně spolehlivé jako jeho písemná záruka; že charakter a ne bohatství, moc nebo postavení má nejvyšší hodnotu.
•    Věřím, že vzájemné prokazování užitečných služeb je společnou povinností lidstva a že jen v očistném ohni obětí jsou pohlceny nánosy sobectví a osvobozena velikost lidské duše.
•    Věřím ve vševědoucího a všechny milujícího Boha, ať je vzýván pod jakýmkoli jménem, a že nejvyšší naplnění jednotlivce, největší štěstí a nejširší užitečnost lze nalézt v žití života v souladu s jeho vůli.
•    Věřím, že láska je největší věcí na světě; že ona samotná může překonat nenávist; že právo může a bude triumfovat nad silou.    

John D. Jr. se však neomezil jen na Centrum a pokračoval v rozsáhlých charitativních aktivitách od koupě sbírek pro Metropolitní muzeum a darování pozemků pro výstavbu jeho pobočky, přes darování pozemků pro OSN a financování a také poskytnutí pozemků pro vybudování Muzea moderních umění nedaleko Rockefellerova centra.

MUSEUM OF MODERN ART

Duší projektu MoMA však nebyl John D. Jr., nýbrž jeho žena Abigail Greene "Abby" Aldrich Rockefeller (1874 - 1948), která začala kolem roku 1925 sbírat moderní umění a svou sbírku měla vystavenou doma, to je v 7. patře desetipodlažního paláce na adrese 10 West 54th Street, tehdy největším rodinném sídle na Manhattanu. V roce 1929 se spojila s dalšími dvěma dámami z nejlepších newyorských kruhů a založily Muzeum moderního umění. Muzeum získalo perfektní spolupracovníky a managery, ovšem John D. Jr. této formě uměleckého projevu příliš nedůvěřoval a nelze se divit, když Diego Rivera, na radu Abby najatý při výstavbě Rockefellerova centra pro výzdobu centrálního paláce 30 Rockefeller Plaza, tam vyvedl Lenina v barvách. Ostatně počátkem 30. let měl s realizací tohoto mamutího projektu starostí víc než dost. Pár let proto trvalo, než se John D. Jr. nechal zlomit a dodal 3 bloky od Rockefeller Center prostory pro vlastní sídlo muzea. Mezi ně patřila i parcela, na níž stávalo sídlo rodiny, neboť ta se přesunula o 2 km dál do 740 Park Avenue a staré sídlo bylo zbouráno.

Do nových prostor se muzeum nastěhovalo v roce 1939 a sídlí tam dosud. Abby Rockefeller se podílela na vedení muzea do roku 1945, ale už v roce 1939 se stal prezidentem její syn Nelson Rockefeller. Když byl v roce 1958 zvolen gůvernérem státu New York, jeho místo zaujal jeho mladší bratr David Rockefeller (nar. 1915), který byl do konce života čestným prezidentem. Ten nedávno věnoval muzeu 100 mil. $ a další prostředky mu připsal v závěti. Ve správních orgánech muzea jsou i další Rockefellerové. Celkový majetek muzea (bez exponátů) dosahuje zhruba 1,5 mld. $ a roční náklady 180 mil. $.

LINCOLN CENTER

Když JD Rockefeller Jr. připravoval koncem 20. let minulého století vybudování Rockefeller Center v manhattanském Midtownu, měla být jeho součástí i nová Metropolitní opera. Krize a další okolnosti přípravu zdržely, a tak nová opera postavena nebyla, "jen" Radio City Music Hall pro 6000 diváků. Když však jeho nejstarší syn JD Rockefeller III. (1906-1978) připravoval počátkem 50. let projekt Lincoln Center v Upper West Side, opera se stala jeho jádrem. Ovšem MET není ani zdaleka jediná stavba centra.

Metropolitní opera z roku 1966

Na půdě centra je dnes celkem 26 míst, kde se dají provozovat a poslouchat či zhlédnout umělecké produkce. Středem Centra je Lincoln Square s centrální fontánou, kterou obklopují Avery Fisher Hall (sídlo New York Philharmonic), Metropolitan Opera House a ‎David H. Koch Theater (sídlo New York City Ballet) pro 2700 + 3900 + 2700 diváků. A ten trojúhelník vpravo od Lincolnova náměstí je Dante Square, trojúhelník nad ním Tucker Square[1] a o kousek dál je i Verdi Square.

Zatím posledním přírůstkem k sálům, které využívají organizace Lincolnova centra je Frederick P. Rose Hall pro 1200 diváků v Time Warner Building na Columbus Square, domovská scéna Jazz at Lincoln Center.

 Lincoln Center představuje 12 organizací, z nichž jedna je Lincoln Center for the Performing Arts, a další pak:

• The Chamber Music Society of Lincoln Center 
• The Film Society of Lincoln Center
• Jazz at Lincoln Center
• The Juilliard School4
• Lincoln Center Theater
• The Metropolitan Opera
• New York City Ballet
• New York City Opera
• New York Philharmonic
• The New York Public Library for the Performing Arts
• The School of American Ballet

Leč tohle všechno uvádím hlavně proto, abych se nakonec vrátil k Metropolitní opeře, která je dnes celosvětově známá především díky tomu, že z iniciativy generálního ředitele Gelba vysílá od roku 2006 do celého světa až 10 přímých přenosů operních představení obsazených nejlepšími zpěváky ročně v rámci projektu "The Met: Live in HD",

schodiště Metropolitní opery

Divadlo uvedené do provozu v roce 1966 je však charakteristické i tím, že se jedná o největší operní scénu na světě. Hlavní schodiště je vyzdobeno plastikami Léto a "Klečící žena: Památník Debussyho" od francouzského sochaře Maillola a na stěnách za prosklenou čelní fasádou jsou umístěna plátna Marca Chagalla veliká 9x11 m a nazvaná Triumf hudby, resp. Zdroje hudby. V přízemním bufetu je také skryta busta slavného tenoristy Enrica Carusa, po jehož boku zde slavila před 1. světovou válkou své největší úspěchy Ema Destinová. Úspěchy byly až takové, že nemít kabelku s monogramem ED znamenalo být out.

Chagallův obraz Triumf hudby

Přestože je MET takovýmto operním obrem, nebo možná právě proto, potýká se již několik let s nemalými finančními problémy, které řeší úvěry a pomalým rozpouštěním majetku nadace. Letos na př. dala jako zástavu za úvěr obě sochy Mailollovy, již dříve Chagallovy obrazy.

DODATEK

Save the National Endowment for the Arts

The 11 arts organizations of Lincoln Center stand firmly in favor of continued federal funding for the National Endowment for the Arts, the Corporation for Public Broadcasting, the Institute of Museum and Library Services, and the National Endowment for the Humanities, and we ask that support for these agencies not be eliminated or diminished in any form.

From our stages and screens at Lincoln Center in New York City to theaters, concert halls, and galleries across the country, the arts inspire and delight all Americans and bring our diverse communities together. And it has been clearly demonstrated that exposure to the arts shapes achievement, with profound and practical effects.

For example, a recent comprehensive study conducted by the School of Social Policy and Practice at the University of Pennsylvania found that cultural assets in New York City’s neighborhoods improve citizens’ health and safety and increase the effectiveness of local schools. The same is true in cities and towns across the country.

Since 2012, Lincoln Center’s 11 arts organizations have received a combined total of nearly $5 million in grants from the NEA. These grants have helped make dozens of initiatives possible: music education programs in New York City public schools; public television series; high-definition webcasts; tuition-free education and community activities; free outdoor programming; world premiere productions; commissions of new works; and so much more.

Beyond these benefits, art institutions and districts provide an economic boost for American cities and towns, breathing life into neighborhoods by attracting investment, spurring development, fueling innovation, and creating jobs. Arts and culture help power the U.S. economy at the astounding level of $704.2 billion each year.

American arts institutions are also a source of national pride on the world stage. In a unique model, private sources provide the vast majority of funding for our artists and arts organizations, with government funding used conservatively and in targeted ways: by providing early funding to get projects off the ground, for example, or helping to create or expand promising initiatives to achieve greater reach and impact.

The total cost of the NEA, for instance, amounts to less than a dollar a year for every American. But the prestige of an NEA grant leads to donations of nine additional dollars from other sources for every one dollar from the federal budget. The other programs offer similar returns on investment.

As leaders in the performing arts field, we firmly believe that it is our responsibility to stand up for and with all who will be most affected by these proposed cuts, from small-town theaters and orchestras to children and veterans enrolled in educational and therapeutic programs, not to mention the artists themselves and the country as a whole. The arts feed the soul; jobs in the arts feed families and nourish communities. We urge that funding be continued.

The Chamber Music Society of Lincoln Center
Suzanne Davidson, Executive Director

Film Society of Lincoln Center 
Lesli Klainberg, Executive Director

Jazz at Lincoln Center 
Greg Scholl, Executive Director

The Juilliard School
Joseph W. Polisi, President

Lincoln Center Theater
André Bishop, Producing Artistic Director

The Metropolitan Opera
Peter Gelb, General Manager

New York City Ballet
Katherine Brown, Executive Director

New York Philharmonic
Matthew VanBesien, President

The New York Public Library for the Performing Arts
Jacqueline Z. Davis, Barbara G. & Lawrence A. Fleischman Executive Director

School of American Ballet
Marjorie Van Dercook, Executive Director

Lincoln Center for the Performing Arts
Debora L. Spar, President