Jan Martiník rozjel letos bohatý program v Čechách. S Českou filharmonií zpíval koncem ledna 3x v Gilgamešovi, pětkrát zpíval Zimní cestu s Davidem Marečkem u klavíru a tentokrát vystoupil opět třikrát s Collegiem 1704, Collegiem vocale 1704 a dirigentem Václavem Luksem v předposledním koncertu jejich cyklu Praha-Drážďany. Luks v tomto večeru nazvaném Miserere představil čistě barokní a převážně církevní skladby, jejichž autory byli Jan Dismas Zelenka (1679-1745), Johann Sebastian Bach (1685-1750) a jeho syn Wilhelm Friedemann Bach (1710-1784).
Koncert neměl slavnostní a monumentální program, byl do značné míry jakýmsi postním zamyšlením. V první části to byly texty ze Starého zákona. Lamentace proroka Jeremiáše jsou postaveny na textu knihy Pláč[1] a jako součást velikonoční liturgie jsou určeny pro obřady ve středu až pátek Svatého týdne. V Lamentaci č. 1 (z celkem 9 Zelenka zhudebnil pouze 3) zpíval sólo Jan Martiník.
V následující skladbě De profundis, zhudebňující 130. žalm, zpíval Martiník spolu s Tomášem Králem, Lukášem Zemanem, Václavem Čížkem a Anetou Petrasovou. Silným dojmem působí zahájení se třemi basy. Skladbu Zelenka napsal v únoru 1724 na památku zemřelého otce a byla hrána při zádušní mši v Drážďanech, později i v Čechách.
Ve druhé části večera zazněla kantáta JS Bacha "Ich habe genug" v původní podobě pro bas a hoboj, teprve po třech letech ji autor upravil pro soprán a flétnu, aby ji mohla zpívat i jeho žena Anna Magdalena. Tato skladba byla poprvé provedena v Lipsku v roce 1727 na Hromnice (svátek Uvedení Páně do chrámu 40 dní po narození), které se tradičně slaví 2. února. Text se vztahuje k evangeliu sv. Lukáše, kde stařec Simeon opakuje "mám dost", neboť se setkal se Spasitelem, což mu podle předpovědi umožní, aby zemřel a v klidu a míru spočinul v náručí Hospodinově. Při tom se hudba rozezpívá. Martiník se svým neokázalým zpěvem, který působí dojmem vnitřního prožitku, se zdá být ideálním interpretem. Před necelými pěti lety nahráli Václav Luks a Collegium skladbu v sopránové verzi s Martinou Jankovou.
Koncert neměl slavnostní a monumentální program, byl do značné míry jakýmsi postním zamyšlením. V první části to byly texty ze Starého zákona. Lamentace proroka Jeremiáše jsou postaveny na textu knihy Pláč[1] a jako součást velikonoční liturgie jsou určeny pro obřady ve středu až pátek Svatého týdne. V Lamentaci č. 1 (z celkem 9 Zelenka zhudebnil pouze 3) zpíval sólo Jan Martiník.
V následující skladbě De profundis, zhudebňující 130. žalm, zpíval Martiník spolu s Tomášem Králem, Lukášem Zemanem, Václavem Čížkem a Anetou Petrasovou. Silným dojmem působí zahájení se třemi basy. Skladbu Zelenka napsal v únoru 1724 na památku zemřelého otce a byla hrána při zádušní mši v Drážďanech, později i v Čechách.
Ve druhé části večera zazněla kantáta JS Bacha "Ich habe genug" v původní podobě pro bas a hoboj, teprve po třech letech ji autor upravil pro soprán a flétnu, aby ji mohla zpívat i jeho žena Anna Magdalena. Tato skladba byla poprvé provedena v Lipsku v roce 1727 na Hromnice (svátek Uvedení Páně do chrámu 40 dní po narození), které se tradičně slaví 2. února. Text se vztahuje k evangeliu sv. Lukáše, kde stařec Simeon opakuje "mám dost", neboť se setkal se Spasitelem, což mu podle předpovědi umožní, aby zemřel a v klidu a míru spočinul v náručí Hospodinově. Při tom se hudba rozezpívá. Martiník se svým neokázalým zpěvem, který působí dojmem vnitřního prožitku, se zdá být ideálním interpretem. Před necelými pěti lety nahráli Václav Luks a Collegium skladbu v sopránové verzi s Martinou Jankovou.
 |
| Jan Martiník a Katharina Andres - Ich habe genug (foto Petra Hajská) |
Působivá a hudebně bohatá však byla především poslední skladba, Zelenkovo Miserere. Tento typ hudby bývá součástí katolických modliteb a centrální částí textu tohoto Miserere je 51. žalm, ve kterém král David prosí o smilování, neboť svedl a oplodnil Batšebu a jejího manžela poslal na smrt. Většinu jejích vět zpívá sbor, ať už celý nebo některé z jeho hlasových skupin, arii "Gloria Patri, et Filio, et Spiritus Sancto" zpívá soprán, zde Alena Hellerová a šlo jí to.
 |
| Alena Hellerová - Miserere (foto Petra Hajská) |
Rudolfinum 17. března 2017
Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Jan Martiník – bass
J. D. Zelenka — Sinfonia "I penitenti al sepolcro del redentore" ZWV 63
J. D. Zelenka — Lamentationes Jeremiae prophetae I ZWV 53
J. D. Zelenka — De Profundis
W. Fr. Bach — Adagio a fuga d moll F.65
J. S. Bach — Ich habe genug BWV 82
J. D. Zelenka — Miserere in c moll ZWV 57
------------------------------
[1] Nářek nad babylonskými vojsky zničeným Jeruzalémem a nad katastrofou, která dolehla na Judsko v létě 587/586 př. n. l., kdy bylo město dobyto, chrám zničen a obyvatelstvo odvedeno do vyhnanství. Autorství je připisováno proroku Jeremiášovi.
Žádné komentáře:
Okomentovat