Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

středa 8. března 2017

Dva optimistické koncerty v Rudolfinu

Bylo to koncem února v Rudolfinu a byly dva. Ten první hrála Česká filharmonie, která jako sólistu pozvala Radka Baboráka, který se před léty, než odešel do světa, stal jako osmnáctiletý mladíček na dva roky jejím hlavním hornistou. A druhý sólista byl kolektivní - 13 dechařů z Hudby Hradní stráže a Policie České republiky.

Všechny skladby spojuje optimismus související s dobou a účelem. k němuž byly napsány. Lyrická 4. symfonie Bohuslava Martinů byla dokončena 14. června 1945. Odráží slavnostní náladu doby, energii a mladistvý optimismus a jsou v ní slyšet ozvěny dvořákovské melodiky. Skladba byla objednaná bohatým mecenášem Williamem Zieglerem a podle místa, kde se tak stalo, nese podtitul Noroton, v Česku bychom řekli třeba Jevany.


Další skladba byl druhý koncert pro lesní roh Richarda Strausse premiérovaný na festivalu v Salzburgu roku 1943. Strauss byl synem prvního hornisty mnichovské opery a profesora na hudební akademii tamtéž a pro lesní roh měl slabost. První hornový koncert napsal v 19 letech a o 2 roky později ho uvedl Hans von Bullow v Meiningenu s dvorským orchestrem, jehož se stal Strauss vzápětí šéfem. Druhý hornový koncert napsal o 60 let později a bývá označován za vrcholnou skladbu pro tento nástroj. Premiéru s hornistou Gottfriedem von Freibergem a Salzburg Festival Orchestra dirigoval v Mozarteu Karl Böhm. V porovnání s předcházejícími autorovými skladbami je mimořádně lyrický.


A konečně třetí skladba byla Janáčkem napsána pro pražský všesokolský slet v roce 1926. Osm let po zrodu republiky, krize teprve přijde. Janáček sám k tomu napsal, že vyjadřuje "dnešního svobodného člověka, jeho duševní krásu a radost i jeho sílu a odvahu jíti bojem k vítězství.“ Původní název byl Vojenská sinfonietta, pak Sinfonietta a dodatečně Janáček přidal každé z pěti vět hudebně místopisný brněnský podtitul. Nic z toho není podstatné, hudba není literatura.

Z toho, co je o skladbách napsáno, je zřejmé, že pocit z koncertu musel být jasný a radostný. Zvlášť, když hornový part hrál muzikant tak mimořádných kvalit, jako je Radek Baborák.

Rudolfinum 22. února 2017
Program
Bohuslav Martinů - Symfonie č. 4 H 305
Richard Strauss - Koncert pro lesní roh č. 2 Es dur
Leoš Janáček - Sinfonietta

Interpreti
Radek Baborák - lesní roh
Hudba Hradní stráže a Policie České republiky
Jiří Bělohlávek - dirigent
Česká filharmonie

A ten druhý koncert o pár dní později byl věnován převážně hudbě francouzské. ale jako kdyby pokračoval v duchu toho předcházejícího. Mne osobně nejvíc zaujala Poulenkova lehká a radostná Sinfonietta plná tanečních rytmů, a protože romantický Bruchův koncert byl mistrně podán oběma sóĺisty, skladby Gabriela Fauré zůstaly jaksi upozaděny. Paul Meyer je pravděpodobně nejlepší a rozhodně vynikající francouzský klarinetista, Pavel Svoboda je výborný violista PKF a celý večer měl pozitivní atmosféru vracející mi vzpomínky na mé nejlepší zážitky s tímto orchestrem.


Rudolfinum, 26. února 2017
Mezi Rýnem a Seinou
Gabriel Fauré - Pelléas et Mélisande, suita op. 80
Max Bruch - Koncert pro violu, klarinet a orchestr e moll, op. 88
Gabriel Fauré - Masques et bergamasques, suita op. 112
Francis Poulenc - Sinfonietta, FP 141

Interpreti
Stanislav Svoboda - viola
Paul Meyer - klarinet, dirigent
PKF

Žádné komentáře:

Okomentovat