Za pár dní to bude 10 let, co se na jevišti Stavovského divadla sešli čerstvý absolvent konzervatoře 21letý Adam Plachetka a o něco starší konzervatoristka Kateřina Kněžíková jako Masetta a Zerlina v Mozartově pražské opeře Don Giovanni. Ve stejném divadle se před 229 léty uskutečnila její světová premiéra.
Včera jsem ve smíchovském kině CineStar navštívil přímý přenos Dona Giovanniho z Metropolitní opery v New Yorku. Když kamera před začátkem švenkovala po divácích v hledišti, zastavila se na chvíli na tváři mladé ženy. Byla to Kateřina Kněžíková, matka dvouleté dcery, která před týdnem zpívala v Ostravě Vitellii v další Mozartově pražské opeře La Clemenza di Tito. A když se zvedla opona, seděl na jevišti její manžel Adam Plachetka v kostýmu Leporella.
A v něm také zpívá Leporellův majstrštyk "Madamina, il catalogo è questo...", kde donu Elviru přesvědčuje, aby zapomněla na beznadějného proutníka, co jen ve Španělsku měl 1003 milenky.
A tady si Don Giovanni připravuje svou další oběť - Zerlinu.
V závěru prvního jednání, kdy na mejdan v Giovanniho domě uspořádaný za účelem zmocnění se Zerliny přichází jeho šlechtičtí mstitelé v maskách, je Giovanni vítá slovy "Je otevřeno pro každého,
ať žije svoboda!" a to "Ať žije svoboda!" pak opakují všichni dokonce dvakrát. Spory o to, zda jde o svobodu ve smyslu politickém či citově-sexuálním se tu a tam vedou už skoro 230 let. Přitom jasné stanovisko k tomu zaujala už dvorní cenzůra a tak ve vídeňské premiéře zaznělo ne "Viva la libertà", ale "Viva la società". Simon Keenlyside o tom a o demokracii mluvil v přestávkovém rozhovoru s Joyce DiDonato (která si zřejmě nechala poradit, jak má vypadat krásná ženská) tak zaníceně, že ona chytrá hvězda MET jen dojatě zírala.
Jinak mluvit o představení nemá příliš smysl, jde o inscenaci z roku 2011, která byla ve stejném roce přenášena v rámci Live in HD. V současném přenosu byli všichni vystupující pěvecky výborní, jen donu Ottaviovi v závěru docházely síly. Také by možná mohli být o pár let mladší. Simon Keenlyside je zralý padesátník, i když v pozoruhodné kondicí fyzické i pěvecké, dámy Germzava a Bystrom zase čtyřicátnice, ale po pravdě vypadají stále skvěle, hlas první se poslouchal lépe. Mládež představovali Serena Malfi a Adam Plachetka. Jeho kariéra je skutečně oslnivá, po Metropolitní se přesouvá do Chicaga a od února do Vídně. Snad jen bych připomněl jeho předloňské tvrzení, že kila navíc z vás dobrého zpěváka neudělají. Tak mu přejme, aby mu to zpívalo pořád tak skvěle i přes nerezonující tuk.
Ovšem kritizovat pěvecké výkony v MET je všeobecně problém, protože co by pak člověk musel říkat o představeních v operních domech, které mají na sezónu méně (a obvykle mnohem méně) než 300 mil. $. Vidět takové přenosy je prostě svátek, i když sedět v divadle osobně ještě větší.
 |
| Kateřina Kněžíková a Adam Plachetka |
- Střih -
Včera jsem ve smíchovském kině CineStar navštívil přímý přenos Dona Giovanniho z Metropolitní opery v New Yorku. Když kamera před začátkem švenkovala po divácích v hledišti, zastavila se na chvíli na tváři mladé ženy. Byla to Kateřina Kněžíková, matka dvouleté dcery, která před týdnem zpívala v Ostravě Vitellii v další Mozartově pražské opeře La Clemenza di Tito. A když se zvedla opona, seděl na jevišti její manžel Adam Plachetka v kostýmu Leporella.
A v něm také zpívá Leporellův majstrštyk "Madamina, il catalogo è questo...", kde donu Elviru přesvědčuje, aby zapomněla na beznadějného proutníka, co jen ve Španělsku měl 1003 milenky.
A tady si Don Giovanni připravuje svou další oběť - Zerlinu.
V závěru prvního jednání, kdy na mejdan v Giovanniho domě uspořádaný za účelem zmocnění se Zerliny přichází jeho šlechtičtí mstitelé v maskách, je Giovanni vítá slovy "Je otevřeno pro každého,
ať žije svoboda!" a to "Ať žije svoboda!" pak opakují všichni dokonce dvakrát. Spory o to, zda jde o svobodu ve smyslu politickém či citově-sexuálním se tu a tam vedou už skoro 230 let. Přitom jasné stanovisko k tomu zaujala už dvorní cenzůra a tak ve vídeňské premiéře zaznělo ne "Viva la libertà", ale "Viva la società". Simon Keenlyside o tom a o demokracii mluvil v přestávkovém rozhovoru s Joyce DiDonato (která si zřejmě nechala poradit, jak má vypadat krásná ženská) tak zaníceně, že ona chytrá hvězda MET jen dojatě zírala.
Takový je konec toho, který činí zlo.
Smrt ničemů je vždy
podobná jejich životu
Jinak mluvit o představení nemá příliš smysl, jde o inscenaci z roku 2011, která byla ve stejném roce přenášena v rámci Live in HD. V současném přenosu byli všichni vystupující pěvecky výborní, jen donu Ottaviovi v závěru docházely síly. Také by možná mohli být o pár let mladší. Simon Keenlyside je zralý padesátník, i když v pozoruhodné kondicí fyzické i pěvecké, dámy Germzava a Bystrom zase čtyřicátnice, ale po pravdě vypadají stále skvěle, hlas první se poslouchal lépe. Mládež představovali Serena Malfi a Adam Plachetka. Jeho kariéra je skutečně oslnivá, po Metropolitní se přesouvá do Chicaga a od února do Vídně. Snad jen bych připomněl jeho předloňské tvrzení, že kila navíc z vás dobrého zpěváka neudělají. Tak mu přejme, aby mu to zpívalo pořád tak skvěle i přes nerezonující tuk.
Ovšem kritizovat pěvecké výkony v MET je všeobecně problém, protože co by pak člověk musel říkat o představeních v operních domech, které mají na sezónu méně (a obvykle mnohem méně) než 300 mil. $. Vidět takové přenosy je prostě svátek, i když sedět v divadle osobně ještě větší.
Metropolitan Opera New York
22. října 2016
Wolfgang Amadeus Mozart: Don Giovanni
Libreto: Lorenzo da Ponte (de, en, it)
Dirigent: Fabio Luisi
Režie: Michael Grandage
Scéna a kostýmy: Christopher Oram
Světla: Paule Constable
Choreograf: Ben Wright
Obsazení:
Don Giovanni Simon Keenlyside
The Commentatore Kwangchul Youn
Donna Anna Hibla Gerzmava
Don Ottavio Paul Appleby
Donna Elvira Malin Byström
Leporello Adam Plachetka
Zerlina Serena Malfi
Masetto Matthew Rose
--------------------------------------------
Nahrávky dostupné na youtube:
Zurich 2001Conductor - Nikolaus Harnoncount
Director - Brian Large
Don Giovanni - Rodney Gilfry
Leporello - László Polgár
Donna Anna - Isabel Rey
Don Octtavio - Roberto Saccà
Donna Elvira - Cecilia Bartoli
Zerlina - Liliana Nikiteanu
Masetto - Oliver Widmer
Commendatore - Matti Salminen
La Scala 2011
Teatro alla Scala Milano 7. December 2011
Conductor: Daniel Barenboim
Staging: Robert Carsen
Sets: Michael Levine
Costumes: Brigitte Reiffenstuel
Lights: Robert Carsen and Peter Van Praet
Choreography: Philippe Giraudeau
Don Giovanni: Peter Mattei
Il Commendatore: Kwangchul Youn
Donna Anna: Anna Netrebko
Don Ottavio: Giuseppe Filianoti
Donna Elvira: Barbara Frittoli
Leporello: Bryn Terfel
Zerlina: Anna Prohaska
Masetto: Štefan Kocán
Teatro Comunale de Ferrara (1997)
Conductor: Claudio Abbado
Director: Lorenzo Mariani
Sets and costumes: Maurizio Balö
Choreography: Giovanni Di Cicco
Don Giovanni: Simon Keenlyside
Leporello: Bryn Terfel
Donna Anna: Carmela Remigio
Donna Elvira: Anna Caterina Antonacci
Don Ottavio: Bruno Lazzaretti
Il Commendatore: Matti Salminen
Zerlina: Patrizia Pace
Masetto: Ildebrando D’Arcangelo
Chamber Orchestra of Europe
Coro Ferrara Musica (Choirmaster Giordano Tunioli)
Žádné komentáře:
Okomentovat