Tak co s tím plutoniem?

Rusko dalo 3. října 2016 USA ultimatum. Požadovalo od nich zrušení sankcí, zákona Magnitského a zákona na podporu Ukrajiny a také snížení vojenského kontingentu a infrastruktury na území těch členů NATO, kteří do organizace vstoupili po 1. září roku 2000. Navíc pak chce, aby mu byly kompenzovány škody způsobené sankcemi a také tím, že bylo nuceno zavést kontrasankce.

Taková ultimata se obvykle kladou protivníkovi, který je na kolenou. Ovšem Kreml pouze pohrozil, že nebudou-li požadavky splněny, Rusko odstoupí od smlouvy o likvidaci zásob plutonia z roku 2010. Jak Kreml vysvětluje své chování?

V souladu se smlouvou o plutoniu měly obě strany přepracovat po 34 tun zbraňového plutonia, což je množství dostatečné pro výrobu 17 000 bojových hlavic. Američané měli přepracovávat plutonium v jaderném komplexu Savannah River v Jižní Karolině, kde se stavěl velký podnik na přeměnu plutonia na MOX palivo (mixed oxide fuel), což je směs plutonia s přírodním nebo ochuzeným uranem. Taková směs se chová jako palivo z nízko obohaceného uranu používané v lehkovodních reaktorech. V dubnu 2016 však Obamova administrativa projekt zastavila. Nesouviselo to však bezprostředně s Ruskem, ale s tím, že stavba pohlcovala prostředky jako černá díra. Závod se začal stavět v roce 2007 při předpokládaných nákladech 5 mld. $. Ty byly vyčerpány a další náklady by dosáhly minimálně 12 mld. $. Při nynějším tempu by však výstavba skončila v roce 2048 a celý projekt včetně přepracování by vyšel na 40-50 mld. $. Alternativní způsob likvidace spočívající ve smísení plutonia se speciálním práškem, zatavení směsi v kontejnerech a jejich uložení v podzemních solných jeskyních v New Mexico by přitom přišel na 400 mil. $ ročně. Další argument pro zastavení výstavby v Savannah River byl, že se nenašli potenciální zájemci o MOX palivo. Takže se Spojené státy ocitly před otázkou, zda vynaložit 50 mld. $ na přeměnu jednoho nebezpečného produktu v jiný a to v době, kdy po havárii ve Fukušimě se otázka bezpečnosti jaderných provozů znovu vyostřila.

A v Rusku? Plutonium se používá jako palivo v množivých reaktorech. Zatímco provoz posledního amerického reaktoru tohoto typu byl ukončen v roce 1992, v Rusku je používá loďstvo a Bělojarská jaderná elektrárna. Navíc jsou tyto reaktory množivé, to znamená, že generují další štěpný materiál, včetně vojenského.

Díky těmto technickým rozdílům představuje přepracování plutonia v Rusku a USA výrazně rozdílné nároky na rozpočtové prostředky. Současně je ovšem těžké si představit, že v době, kdy se rozhořela studená válka s SSSR, by Spojené státy váhaly, zda takové peníze na likvidaci plutonia vynaložit. Takže Obama tím, že ukončil stavbu provozu, se jistě dotkl Kremlu, i když to nebyl jeho cíl. Toto rozhodnutí demonstrovalo, že Američané ruský "radioaktivní prach" neberou v úvahu a nevidí v něm žádnou hrozbu. (16. března 2014 prohlásil generální ředitel agentury Russia Today Kiseljev, že Obama v polední době často telefonuje Putinovi něboť si je vědom toho, že Rusko může změnit Spojené státy v radioaktivní prach.)

16. března 2014

Je proto docela reálné, že ruské ultimatum je reakcí na tuto urážku, což však Moskva nechce přiznat a celou věc zabalila do tak fantastické formy. Pokud jde o vojenský aspekt, pak podle smlouvy o strategických útočných zbraních mohou mít obě strany ve výzbroji maximálně 1550 bojových hlavic, přičemž plutonium, které má být zničeno by umožnilo jich vyrobit o řád víc. Dokud nedojde k roztržení této smlouvy, otázka plutonia je druhořadá.

Takže z hlediska USA jde o nesmyslné divadlo, které má ve spojení s ultimátem věřícím Rusům i vyděšeným ne-Rusům ukázat, jak strašné škody může Rusko napáchat Spojeným státům. Poněkud matoucí však je, že občas tvrdí, že západní sankce Rusku nejen že neuškodily, ale dokonce pomohly.

Říká se, že všechno, co Rusko dělá, má donutit USA k tomu, aby ho braly vážně, prostě donutit ho k lásce. Ovšem který šílenec by chtěl takovouhle prolhanou hysterickou nevěstu, navíc s obnošeným prádlem.