Juliette jako zlý sen

Tak jsem opravdu napjatě čekal na celkově čtvrté [1] nastudování opery Juliette Bohuslava Martinů z roku 1938 na scéně pražského Národního divadla a věřil, že toto potvrdí stoupající trend své produkce. Bohužel není každý den posvícení, tudíž jsem se dočkal opaku. Nemohu říct, že zpěváci by nebyli kvalitní, i když si dovedu představit typově podstatně vhodnější Juliette, než je Alžběta Poláčková. I hudební nastudování mi připadalo velmi dobré. Ale očekával jsem režijní pojetí zdůrazňující lyrickou lehkost a nadhled odpovídající surrealistickému duchu libreta a to jsem nenašel. Bezpochyby je to těžké, není to hra, kde přišel, viděl, zvítězil, ale jiné inscenace oper Bohuslava Martinů z poslední doby jako třeba plzeňský Voják a tanečnice nebo ostravská Tři přání, o brněnských Mariích ani nemluvě, atmosféru odpovídající autorovi a době nepostrádaly. Někomu se to může líbit, někomu to stačí, já jsem zklamán, protože navíc jsem v inscenaci neviděl ani jiné nosné pojetí jednoho z nejlepších děl Martinů, které se nastuduje tak jednou za generaci. Tím pádem toto nemastné neslané představení bude pro celou jednu generaci symbolizovat skladatele jako nemastného neslaného operního skladatele. A tím Martinů rozhodně nebyl. Nezažil jsem, aby o přestávce druhého vystoupení premiérové sestavy odešlo z divadla tolik návštěvníků. A nebyli to nějací cizinci, co do divadla zabloudili, ale lidé, kteří na tuto operu šli zcela cíleně a udělali si čas i na dramaturgické povídání před představením. Je to promarněná příležitost, škoda té velké práce všech kolem inscenace.

Takhle se 28. března 2016 děkovali Peter Berger (uprostřed) vpravo od něj Michaela Kapustová
a Alžběta Vomáčková, vlevo Alžběta Poláčková a Jaroslav Kyzlink

Musím tak počkat na červen ve Staatsoper im Schiller Theater. Věřím, že Magdaléna Kožená a Rolando Villazón v režii Clause Gutha ukážou víc. I proto stále vnímám jako skvělou skutečnost, že mi k tomu stačí totéž jako k cestě na představení do Brna. Prostě koupit si lístek na vlak a do divadla, jet, zhlédnout představení a nikdo mě nemůže oblbnout sebemoudřejšími řečmi o umění.

Bohuslav Martinů: Juliette
Národní divadlo Praha

Autor libreta: Bohuslav Martinů
Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink
Dirigent: Jaroslav Kyzlink
Režie: Zuzana Gilhuus
Scéna: Zuzana Gilhuus
Kostýmy: Tomáš Kypta
Choreografie: Radim Vizváry
Dramaturgie: Beno Blachut

28. března 16:00, 3. představení
Juliette: Alžběta Poláčková
Michel: Peter Berger
Komisař / Listonoš / Lesní hlídač / Strojvedoucí: Ondřej Koplík
Úředník: Petr Levíček
Starý Arab / Trestanec: Luděk Vele
Malý Arab / Poslíček: Michaela Kapustová
Hadač: Alžběta Vomáčková
Muž v okně / Obchodník se vzpomínkami: Vladimír Chmelo
Dále zpívali a hráli: Marek Gurbal, Lucie Hájková, Yvona Škvárová, Jam Šťáva, Ivan Kusnjer, Michal Bragagnola a Milan Stehlík
Sbor a Orchestr Národního divadla

-------------------------------------------
[1] Je mi známo, že v roce 2000 zde 3x vystoupil Poutneyho soubor Opery Nord v Leedsu