GB 5. Londýnští exhibicionisté

Je to už 138 let, co britský parlament zákonem potvrdil právo každého zájemce na veřejné zjevení jeho vizí. A to každou neděli po ránu na okraji Hyde Parku v místě označovaném Speaker´s Corner, pár kroků od stanice autobusu, třeba no. 10 z centra. Řeč ovšem nesmí porušovat jiné zákony, na což dohlíží policista. Proč tam pak mohli hlásat své názory zakladatelé zločineckých spolčení Marx a Lenin už dnes nevyřešíme. Hezky o tom vypráví pan Karel Čapek, který v Anglii strávil 2 měsíce roku 1924 a posílal do Lidových novin fejetony, které pak vyšly jako Anglické listy. Mimochodem on tam byl pozván anglickým PEN klubem, který byl založen roku 1921 a po návratu spoluzaložil českou pobočku, jejímž se také stal prvním předsedou. Což se událo 15. února 1925 v salonku pražské kavárny Louvre. A nebyl jedinou významnou osobou české krve s PEN klubem spojenou. V letech 2003 až 2009 byl předsedou mezinárodního PEN klubu český spisovatel, ministr a velvyslanec Jiří Gruša.

Ale v onom řečnickém koutku jsem nemluvil, ba ani v neděli ráno nebyl. Zato jsem procházel známými ulicemi a náměstími v centru Londýna. A když procházíte těmito věhlasnými místy, narazíte každou chvíli na nějakého pouličního performera. Třeba na ploše mezi kostelem sv. Pavla a tržnicí Covent Garden šířil jeden takový ve slipech a ponožkách a v 5 stupních Celsia slávu Anglie, možná i celého Britského imperia.

Na druhé straně náměstí před Královskou operou zase vytáhlý a vyzáblý herec předváděl komickou scénu prokládanou pantomimou s tenisovou raketou a podobný, tentokrát hledající víru, okupoval i kus Trafalgar Square před Národní galerií.

A o kus dál muž klečící na dláždění maluje nové obrazy na ty včerejší a ještě jiný tam píše své básnické kredo:

DO YOU HEAR IT? THAT SO SOFTLY SPOKEN LITTLE VOICE,

THAT VOICE INSIDE THAT TRIES TO HELP WHEN YOU ARE FACED WITH CHOICE

SOMETIMES YOU WILL LISTEN, SOMETIMES YOU MAY IGNORE

SOMETIMES YOU CHOSE WELL, SOMETIMES YOUR CHOICE WAS POOR,

THAT LITTLE VOICE REACHING TO YOU FROM THE HEART OF YOUR HEART

IT IS THE ANGEL IN US ALL, THAT GOT PUT THERE AT THE VERY START

FROM THE MOMENT YOU VERE CREATED BY THOSE VOVERS MAKING LOVE

FOR YOU TO HAVE PERSONAL AD DIRECT LINE TO THE GOOD LORD UP ABOVE!

atd.

A na chodníku Oxford Street vytváří mladý sochař z písku kojící vlčici...  

U Oxford Circus rapující parta černých mladíků předvádí své akrobatické kousky...

A na každém druhém rohu předvádí mladé zpěvačky své pěvecké umění...

A na hlavních tazích jsou muži a ženy celí zlatí, stříbrní, černí, princezny i vrahouni a vůbec podivíní, kteří bez hlesu a pohybu připomínají sochy a ochotně se s vámi vyfotí, zvlášť když přidáte třebas uspořenou libru...

A nejedna žena či muž sedí někde ve výklenku nebo u zdi a hraje na harmoniku, housle nebo třeba klarinet.

A tak si říkám, proč vlastně se smí takovéhle věci dělat v nějakém Londýně, nejspíš bez zvláštního omezení, a proč musí mít Praha přitroublou omezující vyhlášku ve stylu: "Komu Bůh dal úřad, tomu dal i rozum."