Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

pátek 18. prosince 2015

Zubov a Putin se doplňují

V uplynulém týdnu bylo možné slyšet ne bezvýznamné projevy dvou 63letých Rusů.

Ten první, profesor Andrej Zubov, mimo jiné editor rozsáhlých dvousvazkových dějin Ruska 20. století,  pronesl ve čtvrtek 10. prosince na pražské filosofické fakultě přednášku "Počátky imperiálního vědomí v Rusku a jeho perspektivy". Profesor Zubov byl vloni v podstatě vyhozen z Moskevské státní univerzity mezinárodních vtahů, čehož hlavní příčinou byl kritický postoj k anexi Krymu.

Zubov ve své přednášce charakterizoval imperium jako útvar, kde centrální země k sobě násilím poutá periferii a to na rozdíl od společenství, které funguje na principu dobrovolnosti. Dále konstatoval, že imperiální cítění obyvatel je univerzální a není ruskou specialitou, a politici ho využívají ke svým cílům, protože dokáže kompenzovat nedostatky vnitřní politiky. Příklad Německa však ukazuje, že ho lze úspěšně potlačit. V Rusku vzniklo imperiální myšlení v době izolovaného Moskevského knížectví a během staletí byla občasná snaha se z něj vymanit vždy následována návratem k imperiu. Jeho svědky jsme i dnes. Cesta z tohoto stavu existuje, ale je složitá.

Druhý projev, resp. tisková konference proběhla ve čtvrtek  17. prosince v moskevském Centru mezinárodního obchodu a jejím aktérem byl Vladimír Putin, ruský prezident a podle vlastních slov duchovní otec a organizátor pohlcení Krymu Ruskem. Proti němu okolo 1400 novinářů, na jejichž 44 dotazů odpověděl. Je zajímavé, že po velmi energických a sebevědomých projevech v minulosti tentokrát působil unaveným dojmem, občas těžko hledal slova, pokašlával a zadrhával. Ta vyčerpanost byla zřejmá už při projevu 3. prosince v parlamentu.

Řekl bych, že jeho názory jsou s přednáškou prof. Zubova komplementární, o čemž se lze snadno přesvědčit z některých odpovědí:
  • Sestřelení našeho letadla Tureckem je projevem nepřátelství. Zkušenost ukazuje, že se současným tureckým vedením je složité nebo prakticky nemožné se domluvit. Dokonce i tam a tehdy, když říkáme ano, my souhlasíme, nás napadnou z boku nebo do zad a přitom z naprosto nepochopitelných důvodů. Proto nevidím perspektivu vytvořit s Tureckem vztahy na mezistátní úrovni.

    Ptali jste se, jestli je tam nějaká třetí strana. Já vaši poznámku chápu, ale my o tom nevíme. A jestli se někdo v tureckém vedení rozhodl lízat jedno místo Američanům (potlesk), nevím jestli jednali  správné nebo ne. A vůbec nevím jestli to Američané potřebují nebo ne.
  • Ukrajina, naše bratrská republika... Aha, na to nestihnu odpovědět, prosím.

    Pokud jde o výměnu. My jsme nikdy neříkali, že tam nejsou lidé, kteří se tam zabývají řešením určitých otázek včetně vojenských cílů. Ale to neznamená, že tam je normální ruská armáda. Všimněte si rozdílu, to zaprvé. A zadruhé jste mluvili o dvou třech nebo dvou lidech, kterých se výměna týká. A potom začaly dlouhé seznam . Za prvé výměna musí být rovnocenná. Zadruhé my musíme spolu s našimi kolegy všechno klidně probrat, a pokračovat v tom, na čem jsme my vždycky trvali, to co navrhuje prezident Ukrajiny. Je třeba osvobodit lidi, kteří jsou zadržováni jak na jedné, tak i na druhé straně.

    My se nechystáme zavádět ve vztahu k Ukrajině jakékoli sankce. To chci, abyste slyšeli. My prostě přecházíme na režim uspokojující nejvhodnější národu v trhu. To znamená, že Ukrajina nemůže mít v obchodu s Ruskem podmínky horší než jakýkoli náš partner okolo, ale žádné výhody a preference v obchodu s Ruskem od 1. ledna 2016 mít také nebude.
  • V Syrii jsme nezačali válčit. Provádíme jen jednotlivé operace za použití letectva, kosmických sil, protivzdušné obrany, rozvědky. Nijak to nezatěžuje státní rozpočet.
  • Pokud jde o událostech roku 2008 a navazující degradací našich vztahů. Nejsme to my, kdo je příčinou zostření situace. Nejvyšší vedení Gruzie a tehdejší prezident nemuseli přijímat taková dobrodružná rozhodnutí, která vedla k rozpadu Gruzie. Je to jejich vina. Historická vina v plném rozsahu.

Pokud se jedná o vnitřní problémy, odpovědi by se daly shrnout následovně: ty jsou, ale to není problém, a já nic, já muzikant:
  • Vloni jsme konstruovali rozpočet s předpokladem ceny nafty 100 $/barel a museli jsme provést korekce. Letos jsme vycházeli z ceny 50 $ a dnes je na 38 a bude třeba ho znovu korigovat. Ale vrchol krize už je za námi.
  • Za projeté kilometry se platí v mnoha zemích na světě. V Bělorusku 7x víc, než se navrhuje v Rusku. Ale stejně při přechodu na tento systém, může být zrušena daň z transportu. Nebyl zrušen. V podstatě na základě požadavků vedení oblastí, protože tato daň jde do regionálních rozpočtů. Ale třeba pro velké kamiony je nutné to udělat. A já počítám s tím, že vláda to počátkem roku zajistí.

  • Jsem zásadně proti zvyšováni hranice pro odchod do důchodu, ale nemohu s tím nic dělat.
A tak dále. Odpovědi jsou důkazem imperiálního vnímání světa, podle kterého má Rusko právo se vměšovat do záležitostí okolních zemí, včetně vojenských intervencí. Je možné, že vnější okolnosti budou takového charakteru, že vedení země donutí v některých otázkách ustoupit. Bylo by však naivní a z úrovně politiky nezodpovědné domnívat se, že tento základní postoj se může změnit. Vyškoleni imperiální politikou SSSR a KGB nemohou dnešní vůdci vidět svět zásadně jinak.

A současně z odpovědí vyplývá názor, že za krizový stav, ve kterém se nachází ekonomika země, nepociťuje současná vládní garnitura odpovědnost přesto, že vládne již 15 let a rozsah její moci se neustále zvětšuje. Je otázka, zda při takovémto stavu věcí je vedení schopnu zemi někam efektivně vést, nebo se bude orientovat jen na kamuflování skutečnosti způsobem, který kopíruje léta stagnujících komunistických režimu včetně konstatování, že v brzku bude lépe.

Žádné komentáře:

Okomentovat