3 přání - nebylo by méně lépe?

Již potřetí v tomto roce a podruhé v letošním podzimu přivezlo Národní divadlo moravskoslezské svou operní novinku do Prahy. Po Prokofjevově Ohnivém andělu počátkem listopadu to tentokrát byla opera Bohuslava Martinů Tři přání aneb vrtkavosti života. Martinů byl v roce 1928 již 5 let v Paříži a nasál neodolatelnou atmosféru tohoto města včetně hudební produkce Pařížské šestky, Ďagilevova Ruského baletu, jazzu, dadaismu a surrealismu. Jeho muzikálnost ho poháněla k neustále novým cílům a po Vojákovi a tanečnici z roku 1927 napsal o rok později surrealistickou minioperu Slzy nože na libreto Georgese Ribemont-Dessaignes, francouzského dada a surrealistického spisovatele a malíře. A v roce 1929 přidal třetí operu, tentokrát celovečerní, Tři přání se stejným libretistou. Ta však měla premiéru až v roce 1971 v Brně, v pražském Národním divadle se v roce 1990 dočkala 13 repríz a režisér ostravské inscenace Jiří Nekvasil ji uvedl již v roce 2007 v německém Rostocku. Jeho ostravská inscenace je osmá v pořadí, což není za 86 let moc.

Opera má zajímavou konstrukci. Prolog je civilní a odehrává se ve filmovém ateliéru před natáčením. Střih, a začíná natáčení pohádky, kde víla nalezená v lese slibuje splnit nálezci 3 přání, když ji nechá žít. První si pospíší vyslovit jeho žena, která chce být bohatá. Dál si přeje on, aby byla mladá, a když ho díky tomu opustí, vysloví třetí přání opět on, totiž aby byl milován. Všechno se uskuteční, jen výsledek je překvapivý, protože škaredá žebračka, která ho miluje, ho ze žárlivosti zabije. Střih a návrat do reality. V kině probíhá premiéra filmu. Následuje 13minutová skladba doprovázející cestu dvou herců do Ameriky a epilog v newyorském baru, který končí slovy hlavního hrdiny: "Ne, takhle dál se nechce žít! Tak dále už se nechce žít!", což upřesňuje vokální kvartet: "Plula loď, loď krásná ze zlata, všeho dost, jen lásky ne, všeho jenom lásky ne!" Hudba je pestrá, dobře se poslouchá, je inspirovaná jazzem, s klavírními vložkami a jazzovým vokálním kvartetem. Významný je i podíl mluveného slova. Dnešní terminologií by se dalo dílo označit jako jazz-muzikálová opera.

Intelektuální ambicí při realizaci takovéhoto díla může být naplnit autorovu vizi co nejdokonaleji a není pochyb o tom, že se to týmu v čele s ředitelem ostravského divadla Jiřím Nekvasilem povedlo vrchovatě. Výkon zpěváků v hlavních rolích byl výborný, i vokální kvartet zpíval působivě, pestrá paleta hudby byla Jakubem Kleckerem perfektně nastudována, komplikovaná scéna byla na úrovni. Snad jen těch LED řetězů by... ale každý na něčem ujíždíme. Dokonce se odvažuji tvrdit, že jde o jednu z nejlepších českých inscenací poslední doby.

Lucie Kašpárková (Indolenda - Nina Valencia) 

Tím spíš vyniká problém, který je ovšem jinde. Je opravdu jen shodou nešťastných náhod, že těch inscenací je tak málo? Nebo v tom hraje svou roli velká poplatnost opery době vzniku, jistá roztěkanost příběhu se spoustou logických, ale v podstatě nezajímavých detailů a také délka téměř 3 hodiny, přičemž děj nemá dostatečně výraznou dramatickou zápletku.

Nedávno bylo možné znovu spatřit Kouzelnou flétnu z Metropolitní opery ve zkrácené verzi. Vlastně se jednalo o podobný problém. Tam tři zkoušky, tady tři přání. Zkrácení o části oněch zkoušek u Mozartovy opery zřetelně prospělo její divácké atraktivnosti. Řekl bych, že Třem přáním by to také prospělo. Což není nic proti Bohuslavu Martinů ani Jiřímu Nekvasilovi.

-----------------------------

15. prosince 2016
Moravské národní divadlo na scéně Národního divadla Praha 
Bohuslav Martinů: Tři přání aneb vrtkavosti života (1929)

Realizační tým
Hudební nastudování  Jakub Klecker
Režie  Jiří Nekvasil
Scéna  Daniel Dvořák
Kostýmy  Sylva Zimula Hanáková
Videoprojekce     Marika Haklová-Bumbálková, Otakar Mlčoch, Tomáš Picka, Zuzana Studená
Pohybová spolupráce  Lenka Dřímalová, Jana Tomsová
Sbormistr Jurij     Galatenko
Dramaturgie     Eva Mikulášková

Dirigent     Jakub Klecker
Arthur de Sainte Barbe / Juste     Josef Škarka
Nina Valencia / Indolenda Lucie Kašpárková 
Serge Eliacin / Adolf     Peter Račko
Eblouie Barbichette / Žebračka     Eva Dřízgová-Jirušová
Adelaida, služebná     Lucie Hilscherová 
Lilian Nevermore / Víla Nulle     Lenka Čermáková
Majordomus / Barman     Václav Morys 
Kapitán     Roman Vlkovič
Generál     Aleš Burda
Černoška Dinah  Veronika Holbová 
Ministr     Michal Onufer 
Hlídka / Hlas     Jiří Halama 
Argentinský zpěvák  Tomáš Savka
Telefonistka  Miroslava Georgievová
Režisér  Přemysl Bureš
Jazzový vokální kvartet - Lukáš Červenka, Jaroslav Kotyk, Ondřej Sikora, Jan Zieleznik
Dáma     Bohdana Šindlerová
Klavírní sólo  Michal Bárta