Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

středa 9. prosince 2015

Česká filharmonie jako Punkva

Česká filharmonie rozjela sezónu a pak se poněkud ztratila z očí. Po záříjovém angažmá na festivalu Dvořákova Praha, zahajovacím koncertu sezóny a jednom abonentním koncertu v každé ze dvou koncertních řad jakoby zmizela.

Ovšem ne tak docela, protože v sobotu 24. října odletěla, aby se vynořila v Tokiu, a ve čtvrtek 5. listopadu 2015 vrátila do Česka.

Co tam dělali? Nejspíš neprohlíželi jen pozoruhodnosti šesti měst, která navštívili, a nehráli fotbal na pláži, i když to také.

Koncertní mistr houslí nastupuje o volném dnu ve Fukujamě tísněn violoncelly
Po příletu do Tokia se přesunuli do čtyřsettisícového města 300 km severozápadně od Tokia se subtropickým klimatem, kde také v úterý proběhl první koncert, při němž Mendelssohnův koncert hrála japonská houslistka Sajaka Shokaji. Ale už v pondělí dávali Josef Špaček, Irena Herajnová, Jaroslav Pondělíček, Václav Petr, Ondřej Roskovec s generálním ředitelem filharmonie Davide, Marečkem u klavíru komorní koncert v tokijském Kawai Concert Salonu. Kawai je výrobce akustických i digitálních pian.

Ve středu 28. října  se orchestr přesunul do Tokia. Už v poledne hrála harfenistka Jan Boušková Vltavu na slavnostní recepci ke státnímu svátku na českém velvyslanectví. Večer nastoupil celý orchestr ve vyprodané Suntory Hall, který se opět vydařil. A hned ve čtvrtek pokračovali v 900 km vzdálené Fukuoce s 1,4 miliony obyvatel na ostrově Kjúšú.

Po volném pátku ve Fukuoce a přesunu zpět do Tokia hráli sobotu 31. října znovu v tokijské Suntory Hall spolu s mimořádným klavíristou Daniilem Trifonovem v Rachmaninově klavírním koncertu. Ten hrál i v neděli v "jen" 350 km vzdálené Nagoji se 2,2 mil. obyvatel a v pondělí 2. listopadu v nedalekém Hamamacu (800 obyvatel, 150 km).

Odtud další skok směrem k Tokiu do 3,8 mil. Jokohamy, kde hráli v úterý 3. listopadu opět se Sayakou Shoji a autobusem do Tokia, které je od Jokohamy coby kamenem dohodil. Večer se orchestr zúčastnil party uspořádané agenturou Japan Arts a v předposlední den - středu 4. listopadu -hráli poslední japonský koncert před téměř vyprodaným největším tokijským sálem NHK Hall pro 3600 diváků. Na programu byla kompletní Má vlast a jako přídavek Slovanský tanec č. 9, aby to Dvořákovi nebylo líto. Koncert vysílala ze záznamu NHK.

Ve čtvrtek 5. listopadu, třináctý den zájezdu, filharmonie z Tokia odletěla, a protože letěli na západ, tak ještě týž den přistáli v Praze. Když to člověk uváží, tak filharmonici musí nejen skvěle hrát, ale neobejdou se také bez dobré kondice. Ony dva mnohahodinové přesuny přes 8 časových pásem, do toho další přesuny mezi 6 místy v samotném Japonsku, zkoušky a 8 koncertů, to by s na těle sešlými umělci asi nešlo.




26.10.2015
27. 10. 2015 / TOJAMA / Kenmin Kaikan
B. SMETANA: Vltava, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Koncert pro housle a orchestr e moll op. 64
P. I. ČAJKOVSKIJ: Symfonie č. 5 e moll op. 64

28. 10. 2015 / TOKIO / Suntory Hall
B. SMETANA: Šárka, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Koncert pro housle a orchestr e moll op. 64
L. van BEETHOVEN: Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“

Tokio - Suntory Hall pro 2000 diváků
 "a jewel box of sound" (Herbert von Karajan)
29. 10. 2015 / FUKUOKA / Symphony Hall
B. SMETANA: Šárka, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Koncert pro housle a orchestr e moll op. 64
A. DVOŘÁK: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“

Acros Fukuoka Building ss Symphony Hall pro 1867 diváků uvnitř
31. 10. 2015 / TOKIO / Suntory Hall
B. SMETANA: Vltava, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
S. RACHMANINOV: Klavírní koncert č. 2 c moll op. 18
P. I. ČAJKOVSKIJ: Symfonie č. 5 e moll op. 64

1. 11. 2015 / NAGOJA / Aichi Prefectural Arts Center
B. SMETANA: Šárka, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
S. RACHMANINOV: Klavírní koncert č. 2 c moll op. 18
A. DVOŘÁK: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“

Nagoja - Aichi Arts Center, Concert Hall pro 1800 diváků
2. 11. 2015 / HAMAMACU / Act City Hall
B. SMETANA: Z českých luhů a hájů, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
S. RACHMANINOV: Klavírní koncert č. 2 c moll op. 18
L. van BEETHOVEN: Symfonie č. 5 c moll op. 67 „Osudová“

Hamatsu Concert Hall (japonské Rudolfinum, něco málo přes 1000 míst)
3. 11. 2015 / JOKOHAMA / Minato Mirai Hall
B. SMETANA: Šárka, symfonická báseň z cyklu "Má vlast"
F. MENDELSSOHN-BARTHOLDY: Koncert pro housle a orchestr e moll op. 64
A. DVOŘÁK: Symfonie č. 9 e moll op. 95 „Z Nového světa“

Jokohama - Minato Mihai Hall pro 2020 diváků
4. 11. 2015 / TOKIO / NHK Hall
B. SMETANA: Má vlast
Tokio - NHK Hall pro 3600 diváků
Sajaka SHOJI – housle
Daniil TRIFONOV – klavír
Jiří BĚLOHLÁVEK – dirigent

Vidím to tak, že to bylo další skvělé turné prvního českého orchestru, což potěší, kdyby pro nic jiného, tak proto, že můj podíl daní by mohl být použit daleko horším způsobem, než je podpora jeho činnosti.

---------------------------------

A zatímco muzikanti odjeli 5. listopadu do Prahy, Jiří Bělohlávek dirigoval již v pátek 13. listopadu večer a v neděli 15. listopadu odpoledne Pittsburgh Symphony Orchestra v Heinz Hall v Pittsburgu. Hudebním ředitelem je tam Manfred Honeck, jinak hlavní hostující dirigent České filharmonie. Na programu byla v obou případech kompletní Smetanova Má vlast, ovšem sál pro téměř 2700 návštěvníků nebyl ani zdaleka naplněn. V nedělním koncertu zazněla ještě Ravelova Pavana za mrtvou infantku jako projev sounáležitosti s Francií po pátečních teroristických útocích v Paříži.

--------------------------------

Orchestr České filharmonie pak hrál ve dnech 18. až 20. listopadu druhý abonentní koncert řady A. Ze spolupráce s vynikajícím dirigentem Robinem Ticciatim se zrodila i celá koncepce rezidence Magdaleny Kožené v letošní sezoně. Návrhem mladého dirigenta, který však má za sebou angažmá u světových orchestrů, byla Mahlerova Čtvrtá symfonie, pěvkyně si přála představit Praze Debussyho cyklus Ariettes oubliées. Ve francouzském duchu k tomu logicky vyplynulo i úvodní číslo koncertu, Faurého suita Pelleas a Melisanda.

Gabriel FAURÉ: Pelleas a Melisanda, suita pro orchestr op. 80
Claude DEBUSSY: Zapomenuté popěvky (Ariettes oubliées)
Gustav MAHLER: Symfonie č. 4 G dur
Magdalena KOŽENÁ – mezzosoprán
Robin TICCIATI – dirigent

Robina Ticciati české publikum nezná, ale přesto jistá vazba na Česko u něj je. Když totiž Jakub Hrůša působil v letech 2010-2012 jako hudební ředitel Glyndebourne on Tour, nahradil právě Ticiattiho, který povýšil na post hudebního ředitele festivalu. A v letech 2010-2013 byl Ticiatti hlavním hostujícím dirigentem Bamberg Symphony, kde je Hrůša od letošního roku hudebním ředitelem. A současně je Hrůša od letošního roku stálým hostujícím dirigentem České filharmonie, kde Ticiatti právě debutoval.


Ale k samotnému koncertu. jehož hlavním bodem pro mne byl Mahler. A byl podán s neobvyklou lehkostí, až mne v jednu chvíli napadlo, že je to takové Z českých luhů a hájů po 25 letech. A Magdalena Kožená zpívala krásně, uvěřitelně a naléhavě. Určitě to byla úplně jiná 4. symfonie než jakou mám naposlouchanou, a mám dojem, že nejlepší. Debussyho zpívala také dobře, ale místy byl orchestr zbytečně nad ní. A ještě jedno důvěrnost si neodpustím. Magdalena Kožená měla opět lehce extravagantní róby, ale tentokrát velmi slušivé.

Praha, Rudolfinum, Dvořákova síň, 18. listopadu 2015

Česká filharmonie
Magdalena KOŽENÁ – mezzosoprán
Robin TICCIATI – dirigent

Gabriel FAURÉ: Pelleas a Melisanda, suita pro orchestr op. 80
Claude DEBUSSY: Zapomenuté popěvky (Ariettes oubliées)
Gustav MAHLER: Symfonie č. 4 G dur


----------------------------------

Je jasné, že Česká filharmonie se díky soustředěné práci menežmentu pomalu šplhá po žebříčku světových orchestrů nahoru. Co mi u ní ale vadí, je dojem, že dost nedoceňuje své koncertní mistry. Ne snad jako osobnosti, třeba Josef Špaček má jistě dostatek prostoru, ale jako instituci. U většiny velkých orchestrů je koncertní mistr houslí vnímán jako skutečně první hráč tělesa, což se třeba projevuje tím, že přichází na jeviště samostatně poté, co se orchestr usadí. Když byl Jiří Bělohlávek v Pittsburghu, bylo v programu dokonce explicitně uvedeno, že hrát bud hostující koncertní mistr... A ČF se v minulé sezóně a letos vlastně znovu vůbec neobtěžovala vysvětlit, proč se na postu koncertního mistra střídají mnohdy zcela neznámí hráči.

PS: Ve dnech 5. až 12. prosince absolvuje Česká filharmonie zájezd do Maďarska a Rakouska

Žádné komentáře:

Okomentovat