Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

neděle 23. dubna 2017

Velikonoce, pašíjová oratoria a oratorní pašije

Doba kolem Velikonoc přináší různé podněty. Věřící křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše, jiní si věc zjednodušili a zmaterializovali do pojídání velikonočních bochánků, pletení pomlázky či malování vajíček a pak jsou tací, kdo sice moc nevěří, ale spojují toto roční období spíše s požitky nehmotnými, z nichž na prvním místě je hudba, která velikonoční slavnosti doprovází po staletí.

A tak se hrají oratorní pašije a pašíjová oratoria nebo třeba Te Deum. Český primát v tom má asi Brno, kde právě končí 26. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby,  jehož osm koncertů otevíraly Matoušovy pašije Johanna Sebatiana Bacha a 23. dubna ukončí oratorium Paulus Felixe Mendelssohna Bartholdy. Ale ani Praha nezůstala bez velikonoční hudby.

Johann Sebastian Bach: Janovy pašíje
Již 6. a 7. dubna dávalo Collegium 1704 Janovy pašije Johanna Sebastiana Bacha v Rudolfinu.

Pašijemi se v hudbě označují ty skladby kombinující hlasy sólistů, sboru a orchestru, které zpracovávají doslovné či parafrázované části evangelií týkající se utrpení Ježíše Krista. Johan Sebastian Bach napsal pašije podle všech čtyř evangelií, tedy Jana, Matouše, Marka a Lukáše, zachovala se však jen první dvě a ta patří k základnímu repertoáru Collegií 1704. Tentokrát byly vybrány Janovy pašije jejichž premiéra se uskutečnila v Lipsku na Velký pátek 7. dubna 1724. Letošní provedení v Praze nedirigoval jako tradičně Václav Luks, ale hostující dánský dirigent Lars Ulrik Mortensenem, který skladbu nastudoval podle svých představ.


Přístup dirigenta byl snad ještě emocionálnější než bývá zvykem u Václava Lukse a Mortensen k tomu ještě hrál varhanní část basso continuo. Dvě hodiny této skvělé hudby dostávají ještě další rozměr, pokud máte v ruce text, a ten byl v programu v německém originále i v českém překladu.

Ze sólistů byl nejlepší mohutný tenor Sebastiana Kohlheppa a soprán Sophie Junker.


Johann Sebastian Bach: Janovy pašíje

Rudolfinum, Praha, Česká republika
7. března 2017 v 19.30 h 

Sebastian Kohlhepp — Evangelista – tenor
Sophie Junker – soprán
Ulrike Malotta – alt
Tomáš Král – baryton
Thomas E. Bauer – bas

Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Lars Ulrik Mortensen – dirigent

J. S. Bach — Johannes-Passion BWV 245

Koncert byl představen dvakrát v Praze a 8. dubna v drážďanském kostele sv. Anny.


----------------------------------

Antonín Dvořák: Stabat mater
Skladba na text ze 13. století líčí utrpení matky Kristovy, stojící pod křížem, na němž umírá její syn. V roce 1727 byla katolickou církví báseň zařazena do mše na svátek Sv. Marie sedmibolestné 15. září, ale stejně dobře se vztahuje i k tématice velikonoční. Hudebně zpracován byl text mnohasetkrát, ale možná nejkrásnější je oratorium Dvořákovo, které vedle skladatelského mistrovství dokládá i hlubokou zbožnost. Skladba vznikla v roce 1877, poprvé byla provedena v Praze o 3 roky později, avšak až uvedení v londýnské Royal Albert Hall se stalo základem obrovské popularity skladby i jejího autora v Anglii, zemi s mimořádnou tradicí sborového zpěvu. A tato popularity se přenesla i do Spojených států.


K letošnímu provedení přizval FOK přední operní zpěváky účinkující na scéně pražského Národního divadla, nejlepší český sbor a v Bavorsku žijícího českého dirigenta. Výsledek nemohl byl jiný než skvělý, ze sólistů bych snad vyzdvihl tenor Tomáše Juháse a soprán Jany Šrejma Kačírkové.

DVOŘÁK – STABAT MATER
Smetanova síň, Obecní dům 

čtvrtek 13. dubna 2017 19:30 
ANTONÍN DVOŘÁK Stabat mater op. 58
Jana ŠREJMA KAČÍRKOVÁ | soprán
Václava KREJČÍ HOUSKOVÁ | alt
Tomáš JUHÁS | tenor
Jiří SULŽENKO | bas
PRAŽSKÝ FILHARMONICKÝ SBOR 
Lukáš VASILEK | sbormistr
SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK
Jiří MALÁT | dirigent

----------------------------------

Johann Sebastian Bach: Velikonoční oratorium 
A nakonec v úterý 18. dubna hrálo Collegium Marianum Jany Semerádové v kostele Šimona a Judy Bachovo Velikonoční oratorium. Zatímco Janovy pašije končí Ježíšovým pohřbením, oratorium vypráví o Mariích, které objevily prázdný Kristův hrob. Skladba poprvé zazněla v Lipsku v Neděli velikonoční dne 1. dubna 1725.

Collegium Marianum vzniklo v roce 1997 a o dva roky později se stala jeho vedoucí tehdy 24letá Jana Semerádová. Dnes tento vynikající soubor patří vedle Luksova Collegia 1704 mezi to nejlepší, co Praha nabízí v oblasti poučené interpretace barokní a klasicistní hudby, a přestože jsou oba soubory na první pohled konkurenty, současně se i doplňují, což je vidět také na jejich personálním složení. A jsou uznávané nejen doma, ale i dál v Evropě. Tak třeba Collegium Marianum hrálo začátkem dubna dvakrát Matoušovy pašije v Pasově a Collegium 1704 zase Janovy pašije v Drážďanech.

A co se zmíněného koncertu týče, už samotný kostel sv. Šimona a Judy vytváří nádhernou atmosféru a pro produkce tohoto typu je jako stvořený a koncert představoval skvělou tečku za pražským velikonočním muzicírováním.

J. S. Bach – Velikonoční oratorium
18. 4. 2017, 19:30, kostel sv. Šimona a Judy, Praha 1
COLLEGIUM MARIANUM
Jana SEMERÁDOVÁ – flauto traverso, umělecká vedoucí
Kristen WITMER | soprán
Markéta CUKROVÁ | alt
Václav ČÍŽEK | tenor
Tomáš KRÁL | bas 

Krásné. Ale uvážíme-li, že všechno dohromady vidělo sotva 5000 návštěvníků, nezdá se, že tato elitní zábava může ovlivnit obzory většiny. Tak mne napadá, jaký vlastně smysl mají některé státní svátky, o nichž většina občanů netuší, jaký je jejich obsah. Politici se starají o kdejakou blbost, ale aby se školní mládež dozvěděla, co stát považuje za důležité a proč, a co je svým způsobem jeho obsahem, to je každému jedno.

Žádné komentáře:

Okomentovat