Tak dneska, tedy 4. května 2017, Babiš se Zemanem, kteří se přechodně dostali do defenzívy, protože byly spuštěny události, které nerežírují, ukázali v plné nahotě na několika frontách svůj myšlenkový aparát a nemá vůbec smysl jejich jednání rozebírat. Bylo chaotické, plné nepravd, nechutně agresivní a nedůstojné jejich funkcí. Zeman nakonec otočil ústavu tak, že se ve sporu o obsah pojmu demise prohlásil za vítěze nad Sobotkou, na kterém mu vadí nejen to, že před lety nepodpořil jeho kandidaturu na prezidenta, ale současně i to, že je přesvědčený demokrat, možná poslední v sociální demokracii, zatímco on je oportunní sběratel pochybné slávy. Babiš se současně přesouval z televize do televize i do rozhlasu zaběhl, aby hlásal, že Sobotka je lump a proti němu, který nikdy nechtěl být politikem, se kují už léta pikle, přičemž on jediný je pravda sama, čistý jak lilium a organizuje dobro pro všechny, prostě spasitel.
Pokud v sobě demokratické strany nenajdou dostatek síly spojit se a zabránit shora uvedené dvojici v dalším tažení k propojené osobní moci, kopou si hrob. To jediné, co jim po volbách zbyde, bude tancovat podle Babišovy píšťaly. Pravděpodobnost, že se nějaká dohoda podaří, je však nevelká, protože babylon nejrůznějších partiček, které do socdem kdysi natáhl kvůli hlasům Zeman, se dokáže sjednotit maximálně na nejmenším společném jmenovateli typu "přidáme 10 Kč důchodcům", "americký radar nikdy" nebo "předseda je neschopný, pryč s ním".
Sobotkovi muselo být jasné, že "teď a nebo nikdy", protože Babiš permanentní lží a demagogií sbíral body a socdem je odsouzena k říjnové volební porážce, která jeho smete a stranu rozpoltí. To byl bezpochyby hlavní důvod, proč podstoupil řízené harakiri - demisi vlády, která by vyhodila Babiše z ministerského křesla. Když to Sobotkovi nevyjde, což je pravděpodobnější, propadne se jako všichni jeho předchůdci, jen o pár měsíců dřív než kdyby seděl a čekal. Jestli z něj noví vládci udělají jen nesvéprávného blbečka nebo ho budou vláčet soudy teď nelze odhadnout. To celé by byla vnitřní věc socdem, kdyby nehrozil "nový únor 1948", tedy Zemanem tažená změna orientace státu a v důsledku toho vražení klínu do EU, po kterém tak touží Rusko.
Optimistická, leč ne příliš pravděpodobná verze by nastala, kdyby v důsledku Sobotkova řízeného harakiri Babiš získal méně než 30 % hlasů a musel vstoupit do koalice, kde by neměl výraznou většinu, a zdiskreditovaný Zeman současně nevyhrál prezidentské volby.
Jde tedy o mnohem víc než o Sobotku a měsíce, které nás čekají, budou evidentně všechno jiné jen ne nuda.
Dodatek 1.
Sobotka překvapivě i když logicky hned následující den, tedy 5. května ukázal, že se jen tak nevzdá. Oznámil, že demisi nepodá, protože by při Zemanově pokroucení ústavy nesplnila účel, a že podá návrh na odvolání ministra financí Babiše. Z reakcí politiků se zdá, že má podporu ODS a TOP 09, předseda senátu Štech dokonce mluví o ústavní žalobě na prezidenta. Prezidentův mluvčí oznámil, že návrh není platný, protože obsahuje datum, od kdy má platit. A prezident ho bude číst až v pondělí a zabývat se jím bude až po svém návratu z cesty do Číny ve dnech 11.-18. května, reálně to znamená po 22. květnu. Pokud jde o kandidáta na nového ministra financí, potom Babiš tvrdí, že ho má, Sobotka trvá na tom, že nesmí být spojen s Agrofertem. Pokud jde o kompromitující nahrávky, novinář, s nímž na nich rozmlouvá, potvrdil jejich autenticitu, což následně učinil i Babiš, který doposud tvrdil, že o nich nic neví.
bude pokračováno
Žádné komentáře:
Okomentovat