Glossary: Chenier po roce

pondělí 29. května 2017

Chenier po roce

Zhruba před rokem jsem tady psal o nové inscenaci veristické opery Andrea Chenier v pražském Národním divadle a rozhodně to nevypadalo na to, že bych stejné představení hodlal navštívit znovu. Leč stalo se, protože shoda náhod přivedla do Prahy Yusifa Ejvazova, který kromě toho, že je manželem Anny Netrebko, má také pověst výborného spinto tenora. Tento hvězdný pár má otevírat příští sezónu milánské La Scaly a jak je u velkých operních domů zvykem, představitelé hlavních postav si roli osahají na nějaké menší scéně, k čemuž se Praha ukázala být vhodnou. A Praze se to také hodilo, protože díky jménu zpěváka a přítomnosti Netrebko a ředitele La Scaly nezelo hlediště prázdnotou, což je zvláště žádoucí, když diriguje umělecký ředitel divadla, který navíc představení hudebně nastudoval.

Ejvazov v Praze vystoupil 3x na přelomu ledna a února a 28. května se k představení vrátil. A je třeba otevřeně konstatovat, že kvalitou svého hlasu vysoce předčil domácí standard. Je průrazný, znělý v celém rozsahu, dojem, že nepracuje příliš s dynamikou může být způsoben tím, že dirigent Petr Kofroň si počínal podobně a zpěváci se museli hodně snažit, aby je bylo slyšet. Takže názor, že daru od pánaboha má víc než pěvecké inteligence, může být mylný. Pokud jde o ostatní role, tak Anda-Louise Bogza a Roman Janál, kteří zpívali Maddalenu a Gérarda, byli na úrovni, ale já osobně bych přesto preferoval Petru Alvarez Šimkovou a Svatopluka Sem, byť ten bývá herecky poněkud prkennější než Janál. A nejvíc mne zaujal výkon Kateřiny Jalovcové jako Bersi. Scéna a režie se samozřejmě proti loňsku nezměnily, takže je lepší o nich nemluvit.

Ejvazov a Janál (vpravo)

Národní divadlo Praha
28. května 2017

Umberto Giordani: Andrea Chenier

Autor libreta: Luigi Illica
Hudební nastudování: Petr Kofroň
Dirigent: Petr Kofroň
Režie: Michal Dočekal
Scéna: Martin Chocholoušek
Kostýmy: Kateřina Štefková
Sbormistr: Martin Buchta
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Sbor a Orchestr Národního divadla

Andrea Chénier - Yusif Eyvazov
Carlo Gérard - Roman Janál
Maddalena z Coigny - Anda-Louise Bogza
Hraběnka z Coigny - Simona Procházková
Bersi - Kateřina Jalovcová
Madelon - Lenka Šmídová
Roucher - Jakub Tolaš
Fouquier - František Zahradníček
Majordomus / Mathieu - Pavel Kacjušin
Abbé / Neuvěřitelný - Václav Lemberk
Pietro Fléville - Aleš Hendrych
Schmidt - Ladislav Mlejnek
Dumas - Aleš Hendrych

--------------------------------------

Ovšem před dvěma měsíci se objevilo ještě jedno nastudování Giordaniho opery. Bylo to v Bavorské státní opeře v Mnichově a její třetí představení 18. března 2017 bylo přenášeno po internetu. Režisér Philipp Stölzl je zkušený filmař a divadelník a režie tomu odpovídá. Koncepce oddělených prostorů (viz trailer) nemusí každému vyhovovat, ale realizována je vrcholně profesionálně. A obsazení rolí Maddaleny a Cheniera zpěváky formátu Anji Harteros a Jonase Kaufmanna dělá příběh uvěřitelným a diváka vtáhne do děje. Druhá ukázka - finále - to myslím jasně dokumentuje. Když jsem viděl poprvé tu pražskou inscenaci, vzpomněl jsem si na Les Miserables v londýnském Queens Theatre. Po této mnichovské inscenaci s radostí konstatuji, že není nad operu.

To není nářek nad českou operní scénou, zaplať pánbůh za ní, jen upozornění, že může být lépe a nemusí to být zrovna Metropolitní.