Česká stopa u Velkých jezer

Náhoda chtěla tomu, že v uplynulém týdnu se odehrály dvě zajímavé hudební události související s českou hudbou a severoamerickými Velkými jezery.

Na břehu toho Michiganského leží Chicago, kdysi třetí největší české město (i dva z mých prastrýců se tam usadili a jejich synové pak bojovali v Evropě), a to je sídlem Chicago Symphony Orchestra, řazeného mezi "Big Five" symfonických orchestrů USA. Jeho uměleckým ředitelem byl od roku 1950 Rafael Kubelík, který jako šéfdirigent České filharmonie po roce 1948 emigroval z Československa, a v roce 1953 odtud odešel do Královské opery v Londýně. Do Chicaga se však vracel, naposledy v roce 1983, kdy dirigoval kompletní Smetanovu Mou vlast. Dnes je hudebním ředitelem orchestru Riccardo Muti a ve čtvrtek 18. května 2017 tam Mou vlast dirigoval další český dirigent Jakub Hrůša.

Jakub Hrůša v Chicagu (foto Facebook)

Poučené a mimořádně pozitivní hodnocení koncertu napsal dlouholetý hudební kritik Chicago Tribune John von Rhein. Říká mimo jiné: "Má vlast je jasně blízká srdci Jakuba Hrůši a prostřednictvím orchestru ji nechá mluvit k srdcím svých posluchačů. Dobře si zapamatujte jméno tohoto vzhůru stoupajícího dirigenta, který si zaslouží návrat do Orchestra Hall". A Lawrence E. Johnson v Chicago Classical Review přidává: "CSO by měl sledovat tohoto mladého dirigenta. Určitě to byl jeden z nejpamátnějších koncertů, který jsem v tomto roce navštívil.

A aby nebylo české stopy dost, tak od února loňského roku hrají v sekundách bratři Matouš (25) a Šimon (24) Michalové, absolventi Pražské konzervatoře, Juilliard School a Manhattan School of Music, oba mimo jiné hráli jako koncertní mistři orchestru Juilliard School a Verbier Festival Orchestra. Nabídku od Riccarda Muti dostali, když uspěli ve finále konkurzu, kam postoupili z anonymního 1. kola, jehož se zúčastnilo více než 100 uchazečů.

Šimon a Matouš Michalovi

Na české poměry daleko, na severoamerické blízko (letadlem 1,5 hodiny a 20 spojů za den) leží na kanadském břehu Ontarijského jezera čtvrté největší město Severní Ameriky s téměř 3 miliony obyvatel a hokejovým klubu Toronto Maple Leafs. Ovšem Toronto je i velkým kulturním centrem a sídlem National Ballet of Canada, Canadian Opera Company a Toronto Symphony Orchestra. Zatímco v Chicagu byl hudebním ředitelem Rafael Kubelík, o 20 let později jím byl v Torontu Karel Ančerl, který z postu šéfdirigenta České filharmonie emigroval z Československa po jeho obsazení Rudou armádou v roce 1968.

A tento orchestr přijel do Prahy, aby v koncertu Pražského jara s podtitulem "Pocta Karlu Ančerlovi" zahrál v pátek 19. května 2017 jedno ze stěžejních děl Antonína Dvořáka, kterým skladatel v 80. letech 19. století definitivně prorazil  do anglofonního světa.

dirigent Peter Oundjian a houslista Maxim Vengerov

Ovšem když jsem začal Mou vlastí u CSO, tak u šéfdirigenta Petera Oundjiana existuje i tato česká stopa, V roce 2013 s ní a Orchestre Philharmonique de Radio France zahajoval Pražské jaro a v jakémsi rozhovoru prohlásil, že si z torontského archivu vypůjčil partituru Mé vlasti s Ančerlovými poznámkami, které mu byly mimořádně nápomocné k uchopení erbovního díla českého romantismu.

Je skvělé, že i toto z nás činí součást civilizovaného globalizovaného světa a je nepochopitelné, že existují politici, jejichž kriteria úspěchu, modernosti, krásy a pokroku jsou vytažena ze zatuchlého soudku nenávisti, závisti a strachu a do tohoto světa se snaží vtáhnout občany svých zemí.