V pondělí 27. května se ruský ekonom Sergej Gurijev, který byl na dovolené v Paříži, rozhodl, že se nevrátí do Ruska. A to z osobních důvodů, protože osobně dává přednost tomu zůstat na svobodě. A také z rodinných důvodů, protože jeho rodina chce a zaslouží si, aby byl na svobodě. V tomto smyslu byly mé důvody k opuštění Ruska čistě osobní a rodinné, řekl. Současně se vzdal i funkce rektora elitní Nové ekonomické školy v Moskvě a člena představenstva Sberbank a některých dalších ruských institucí. K tomu Gurijev dodává, že od února byl opakovaně vyslýchán Vyšetřovacím výborem RF jako svědek v kauze 18/4-03, což je první soud nad Chodorkovským z roku 2003.
V roce 2010 probíhal soud v navazující kauze Chodorkovský II., která byla vnímána jako politická a setkala se s nemalou kritikou. Prezident Medveděv tehdy požádal prezidentskou Radu pro lidská práva, aby záležitost vyhodnotila. Rada vybrala 9 profesorů ekonomie a práva, kteří nezávisle a každý sám došli k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o vině Chodorkovského. Protože však stanovisko nemělo žádnou právní váhu a navíc bylo vydáno po vynesení rozsudku, nemělo na proces žádný vliv.
Zřejmě však nebylo zapomenuto. Jakmile se Putin vrátil do Kremlu, mluvčí Vyšetřovacího výboru sdělil, že ověřují objektivitu a nezávislost expertů. Již na podzim 2012 byli někteří z nich vyslýcháni, jejich kanceláře a domy byly prohledány a jejich počítače a dokumenty zabaveny. Gurijev byl vyslýchán v únoru 2013. V té době měl Putin údajně prohlásit, že se nemá čeho bát. Výslechy však pokračovaly, byly vyžádány některé doklady a Gurijev se octl pod dozorem. Přestože formálně byl veden jako svědek, bylo od něj požadováno alibi a 25. dubna se místo plánovaného výslechu do jeho kanceláře dostavili vyšetřovatelé se soudním příkazem k zabavení e-mailové korespondence za posledních 5 let.
Přestože mnozí pozorovatelé označují Gurijeva za symbol politických represí, prezident Putin a jeho mluvčí prohlásili, že rozhodnutí opustit Rusko bylo vedeno osobními a rodinnými motivy. Gurijev dodává, že nechce být symbolem, a že jeho případ je ojedinělý. Něco jako nehoda nebo vzácná nemoc. Riziko lze snížit na př. tím, že se nemluví o vládě zákona nebo proti korupci. Jako u jiných závažných onemocnění, kde kdo vysílá slova útěchy, ale všichni chápou, že není pomoci. Nebo téměř není. Soudy s Chodorkovským však ukázaly, že existuje jednoduchá a účinná terapie: svědci, kteří opustí Rusko jsou živi a zdrávi. Ti, kteří zůstanou a odmítnou spolupracovat s prokurátory, skončí ve vězení.
Novinář Alexandr Golc k tomu říká: Hlavní tendencí současného dějinného období v naší zemi je rostoucí absurdita, která se za absurditu nesmí považovat. Například kauza Chodorkovský III., podle které zlověstný oligarch zaplatil vědeckou expertizu svého druhého trestu, kterou objednal tehdejší prezident Medveděv. Vypadá to, že nejen několik expertů, ale především on byl koupen vězněm z Krasnokamensku, aby vytvořili pro Chodorkovského výhodné veřejné mínění. A není pochyb o tom, že tato absurdita se dostane k soudu a že trest je zaručen. Sergej Gurijev to pochopil jako zcela reálnou hrozbu.
Žádné komentáře:
Okomentovat