Ze situace, která se vyvinula v české politice jasně vyplývá, že v průběhu dlouhých desetiletí byl Václav Havel jediným prezidentem země hodným tohoto označení. Nejen že dokázal dát národu naději, ale označil i "špatnou náladou" to, co vyústilo v dnešní politickou krizi po zřejmě úspěšně provedeném puči. Rozhodně to nebyl Klaus, který za 24 let ve vrcholné politice nevytvořil jedinou pozitivní vizi a svou politickou kariéru uzavřel kradením per, pomlouváním svého mrtvého předchůdce a rodinnou lží o jednom z prezidentských kandidátů. A už vůbec ne vrávorající, samolibý, lhavý, mstivý a mocichtivý opilec obklopený přívrženci Moskvy. Když mohla policie zasáhnout proti Nagyové a údajné korupci 3 bývalých poslanců, o to větší by měla mít důvod zasáhnout dnes, kdy prezident si osobuje právo jednat ve zjevném rozporu s představami řádně zvolených politických stran a tím i v rozporu s ústavou země. Pak by ovšem jednala v rozporu s ústavou ona.
Zdá se, že z ústavy se stává cár papíru, kterým se jeden její "narušovatel" ohání proti druhému.
V méně rozvinutých zemích řeší takovouto situaci armáda. V ještě méně rozvinutých ten, jehož čelo je nejdrzejší.
Žádné komentáře:
Okomentovat