Luxusní obchody v centru Tokia jsou dnes téměř denně plné turistů z Číny. Ti za sebou často vláčí obrovské kufry na kolečkách, které naplňují zbožím všeho druhu - značkovým oblečením, drahou kosmetikou, léky. Obchodní domy a lékárny mají čínsky hovořící prodavače a informace pro kupující jsou stále častěji ve stejném jazyce.
Návštěvníci z Čínské lidové republiky vytvářejí dojem, že kontinentální obr stále bohatne – a tak nikoho nepřekvapí, když halasně mluvící čínská žena naloží do kufru třeba deset balení luxusní značkové kosmetiky po 200 dolarech kus. To je jistě příjemný dárek pro japonský maloobchod, leč jiným obchodníkům se při zmínce o Čínské lidové republice nálada spíš zhoršuje.
Například výrobci elektronických součástek snižují jeden po druhém své plány zisku na příštích dvanáct měsíců a japonská vláda poprvé za poslední tři roky přehodnotila prognózu hospodaření země směrem dolů. Důvod je jediný - ekonomika obrovské Číny, vedle USA největšího japonského obchodního partnera, ztrácí obrátky. V důsledku toho se například japonský vývoz do Číny v lednu až únoru bolestně snížil.
Čínský HDP v loňském roce údajně vzrostl o 6,6%, i když jen málo lidí bez výhrad důvěřuje oficiálním statistikám Pekingu. Existují dokonce odborníci, kteří se domnívají, že čínská ekonomika je v minusu. Nicméně i podle oficiálních údajů se tempo růstu HDP země kleslo na nejnižší úroveň za téměř třicet let.
Ve stejném období leden - únor klesly zisky čínských průmyslových podniků ve srovnání s údaji za první dva měsíce roku 2018 o 14% na úroveň 105,5 mld. USD. Jedná se o největší pokles od roku 2011, kdy tyto statistiky začala pravidelně publikovat tisková agentura Reuters.
Odborníci však uznávají, že takové výrazné snížení v lednu až únoru mohlo být způsobeno tím, že na tuto dobu letos připadla dlouhá oslava lunárního Nového roku, pro Číňany nejvýznamnější svátku. Jiné údaje však ukazují, že problémy v ekonomice země jsou hluboké a vážně ovlivňují úroveň spotřeby nové střední třídy, která by měla být ekonomickým motorem v ČLR.
V čínských prodejnách automobilů je nyní neobvykle málo lidí: boom v tomto obchodu jasně skončil. V roce 2013, kdy nastoupil čínský prezident Si Ťin-pching, vzrostly prodeje nových osobních automobilů v Číně o téměř 14 % oproti předchozímu roku. Poprvé v historii si občané země koupili za rok více než 20 milionů automobilů. Ale o pět let později tento trh zjevně ochabl: prodej nových vozů v roce 2018 klesl o téměř 3 %, když poprvé za 28 let klesl pod úroveň předchozího roku. Objem prodeje zůstává obrovský, nakoupilo se více než 28 milionů automobilů, ale podle odborníků v Tokiu je patrný trend alarmující. Důvodem je podle nich snížení možností střední třídy spojené se zrušením některých daňových úlev a poklesem cen akcií na burzách, kde se Číňané snažili masivně vydělávat. A současně je tu také obchodní válka se Spojenými státy, která zasahuje mnoho klíčových sektorů ekonomiky, a tedy i příjmy.
Podobná situace je na trhu s bydlením - čínská města jsou pokryta bloky prázdných výškových budov, kde se byty někdy prodávají pod cenou. Například ve městě Xiamen v prosperující provincii Fu-ťien odpovídá celková cena neprodaného bydlení výši prodeje v této oblasti za 18 měsíců. Lepší to není ani v předních metropolitních oblastech. V Pekingu, podle čínského tisku, klesla v roce 2018 plocha prodaných bytů o 9 % ve srovnání s předchozím rokem. V Šanghaji o 4 %.
Čínské ministerstvo financí oficiálně přiznalo, že letos očekává výrazné snížení rozpočtových příjmů. Důvody - pokles ekonomického růstu a objemu vybraných daní. Podle vládních odhadů by měl schodek státního rozpočtu v roce 2019 činit zhruba 412 miliard dolarů.
Peking však pro letošek přesto slibuje hospodářský růst 6–6,5 % a doufá, že vyřeší problémy snížením daní o téměř 200 miliard dolarů a také osvědčenými prostředky, především rozšířením investic do infrastruktury. Předpokládá se, že účinek těchto opatření bude i tak omezen, a prezident Si Ťin-pching navíc namísto zavedení významných reforem a uvolnění omezení slibuje posílení stranického vedení ekonomiky.
Například v soukromých podnicích jsou vytvářeny organizace komunistické strany, které mají pravomoc zasahovat řízení. Úřady posilují kontrolu nad všemi oblastmi života a obávají se, že problémy v ekonomice způsobí otevřené projevy lidové nespokojenosti.
V letošním roce navíc oslavíme 30. výročí krvavého potlačení studentských protestů za demokracii na Pekingském náměstí Nebeského klidu.
Japonským pozorovatelům se tak zdá, že pozice samotného Si Ťin-pchinga, který teprve před rokem dosáhl práva být na nejvyšších pozicích v zemi bez časových limitů, poněkud oslabila. Byl také prohlášen za „jádro strany“, ovšem v lednu byl ze všech stran otevřeně kritizován na setkání revolucionářů druhé generace - tedy dětí bývalých vysoce postavených šéfů první vlny ČKS, do nichž patří předseda ČLR sám. Byl odsouzen jak za nadměrné ústupky Spojeným státům v obchodních jednáních, tak za nedostatek podstatných změn v ekonomice. Zazněly dokonce pochybnosti o reálnosti slibu současného vedení země, že výrazně sníží počet chudých lidí v zemi. Podpora Si Ťin-pchinga ve straně již nevypadá jako bezpodmínečná jako před rokem, ale známky změny k lepšímu v ekonomice ČLR zatím nejsou viditelné, domnívají se v Tokiu. Ale pokles počtu bohatých Číňanů v nejdražších obchodech tam ještě nezaznamenali. (volně podle Novaja Gazeta)
--------------------------------
V této souvislosti není zcela od věci konstatovat, že manželka čínského vůdce byla v Číně mimořádně populární jako zpěvačka, která absolvovala i koncertní turné po Spojených státech a Kanadě. Jejich dcera Xi Mingze (nar. 1992) absolvovala jazykovou střední školu v
Chang-čou, historickém městě s 9 miliony obyvatel, a v letech 2010 - 2014 studovala na americké Harvardově univerzitě, jedné z nejprestižnějších vzdělávacích institucí na světě a získala titul Bachelor of Arts.
Žádné komentáře:
Okomentovat