Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

čtvrtek 11. dubna 2019

Test holocaustu ve středověké Vídni?

Strach lidí z "cizího" je osvědčený prostředek, který mocichtiví jednotlivci používají k ovládání svého okolí. Složité soužití minoritní židovské populace s křesťanskou poté, co se ona druhá víra stala oficiálním náboženstvím v Římské řiší, není žádnou novinkou. Bylo provázeno omezeními, která průběžně přerůstala v násilí a pogromy, včetně masových vražd, často bylo požadováno zřeknutí se židovské víry a přestup na křesťanství. Jedna taková vlna proběhla v Německu ve 12. století, jiná v 17. století na území dnešní Ukrajiny pod vedením kozáckého hejtmana Bohdana Chmelnického. Ani Česku se protižidovské násilí nevyhnulo, když třeba židovská obec v Chomutově se po dobytí města husity 16. března 1421 bránila nucenému křtu sebevraždami. Vlivem osvícení se situace Židů koncem 18. a v 19. století zlepšovala, i když soudní procesy se obracely proti nim. Nejodpudivějším vyvrcholením tohoto mnohasetletého antisemitismu pak byl teror, který nastal po převzetí moci v Německu nacisty Adolfa Hitlera, a měl za následek "průmyslové" zavraždění 6 milionů Židů převážně v plynových komorách. Protižidovské násilí se objevilo i po skončení 2. světové války, když na př. v polském městě Kielce a okolí bylo v roce 1946 zavražděno na 60 Židů. A samozřejmě jsme svědky více než 70 let arabskomuslimského teroristického násilí na Blízkém Východě poté, co byl v roce 1948 ustaven židovský stát Izrael. Západní křesťanský svět projevy antisemitismu odsuzuje, ale ve vztahu k Izraeli je rozdělen. Zatímco Spojené státy ho podporují, Evropa díky tisícileté antisemitské tradici "humanisticky" podporuje spíš jeho nepřátele.

upalování Židů ve středověku
Přesto však překvapí, když na vražednou minulost narazíte v centru evropské kulturní metropole Vídně. Zde, 500 m severně od Stephansplatz, se počínaje 12. stoletím ustavila významná židovská komunita, která čítala asi 70 domů a synagogu.

středověká Vídeň; židovské město má bílou barvu a bylo zničeno v roce 1421
 V roce 1420 vydal vévoda Albrecht V. příkaz k pochytání rakouských židů a jejich pokřtění. Proč, to známo není. Oficiálně snad kvůli údajnému znesvěcení hostií, možná i kvůli spolupráci s husity. V každém případě si však vídeňští Židé s heslem Kiddusch HaSchem, což zhruba znamená "Posvěcování božího jména," na mysli zvolili v březnu 1421 dobrovolnou smrt v synagoze na dnešním Judenplatz - centru oné židovské komunity, aby unikli nucenému pokřesťanštění. Dalších asi 210 Židů bylo za živa upáleno na hranici na vrchu Erdberg a židovské město bylo srovnáno se zemí, aniž byl znám důvod.

Křesťanští duchovní v té době šířili protižidovské pověry a agitovali proti Židům a jejich víře. Vídeňští křesťané proto přijali tento zločin bez odporu, souhlasili s ním a stali se tak jeho spolupachateli. Středověcí papežové proti tomu protestovali bez úspěchu.

Ona destrukce vídeňského židovského město v roce 1421 se tak stala předznamenáním tragedie, ke které v Evropě došlo za nacionálně socialistické tyranie. I tehdy jednotliví křesťané bojovali proti nacionálně socialistické rasové nenávisti, ale marně. Bylo jich příliš málo. Za nacistického režimu bylo zavražděno více než 65 000 rakouských Židů.

Památník rakouských obětí holokaustu byl vybudován z iniciativy "lovce" nacistických válečných zločinců Simona Wiesenthala a odhalen roku 2000. Jeho autorkou je britská sochařka Rachel Whiteread a označení "Bezejmenná knihovna" nese proto, že při bližším pohledu připomíná police s knihami, jejichž hřbety jsou obráceny dovnitř, což není shoda okolností, ale záměr.

památník židovských oběti holokaustu na vídeňském Judenplatz
Na náměstí je dnes vedle desky připomínající události z let 1420/1421 a památníku holocaustu také židovské muzeum, z jehož podzemí jsou přístupné vykopávky základů staré synagogy.

vykopávky synagogy ze 13. století zničené roku 1421
Je pozoruhodné, jak díky pevné víře, vnitřní semknutosti a kázni dokázal židovský národ přežít 2000 let protivenství. A navíc ve chvíli, kdy ono formální omezení a úřední sevření skončilo, dát lidstvu možná stovky zcela mimořádných osobností. Jedna z nich, hudebník Leonard Bernstein, se 550 let po onom prvním zmíněném zločinu a 25 roků po druhém stal idolem Vídně. Ale to už je jiná kapitola.

Dodatek:
Bezpochyby čirou náhodou se na náměstí Judenplatz v 18. století nacházela Česká dvorská kancelář, jakési vídeňská správa a zastoupení českého království. Náhodou však nebylo, že po vzniku Československa podporovali čeští židé nový stát, přestože Josefem II. zavedená povinnost vyučovat v židovských školách německý jazyk by je předurčovala spíše k podpoře zájmů německojazyčné populace. Hlavním důvodem zřejmě byla osoba prezidenta Masaryka, který se na přelomu století postavil proti obvinění Leopolda Hilsnera z rituální vraždy a proti antisemitismu vůbec. Bezvýznamné nebylo ani to, že Československo jako jediná evropská země oficiálně uznávalo v době mezi světovými válkami židovskou národnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat