Strach lidí z "cizího" je osvědčený prostředek, který mocichtiví jednotlivci používají k ovládání svého okolí. Složité soužití minoritní židovské populace s křesťanskou poté, co se ona druhá víra stala oficiálním náboženstvím v Římské řiší, není žádnou novinkou. Bylo provázeno omezeními, která průběžně přerůstala v násilí a pogromy, včetně masových vražd, často bylo požadováno zřeknutí se židovské víry a přestup na křesťanství. Jedna taková vlna proběhla v Německu ve 12. století, jiná v 17. století na území dnešní Ukrajiny pod vedením kozáckého hejtmana Bohdana Chmelnického. Ani Česku se protižidovské násilí nevyhnulo, když třeba židovská obec v Chomutově se po dobytí města husity 16. března 1421 bránila nucenému křtu sebevraždami. Vlivem osvícení se situace Židů koncem 18. a v 19. století zlepšovala, i když soudní procesy se obracely proti nim. Nejodpudivějším vyvrcholením tohoto mnohasetletého antisemitismu pak byl teror, který nastal po převzetí moci v Německu nacisty Adolfa Hitlera, a měl za následek "průmyslové" zavraždění 6 milionů Židů převážně v plynových komorách. Protižidovské násilí se objevilo i po skončení 2. světové války, když na př. v polském městě Kielce a okolí bylo v roce 1946 zavražděno na 60 Židů. A samozřejmě jsme svědky více než 70 let arabskomuslimského teroristického násilí na Blízkém Východě poté, co byl v roce 1948 ustaven židovský stát Izrael. Západní křesťanský svět projevy antisemitismu odsuzuje, ale ve vztahu k Izraeli je rozdělen. Zatímco Spojené státy ho podporují, Evropa díky tisícileté antisemitské tradici "humanisticky" podporuje spíš jeho nepřátele.
 |
upalování Židů ve středověku |
Přesto však překvapí, když na vražednou minulost narazíte v centru evropské kulturní metropole Vídně. Zde, 500 m severně od Stephansplatz, se počínaje 12. stoletím ustavila významná židovská komunita, která čítala asi 70 domů a synagogu.
 |
středověká Vídeň; židovské město má bílou barvu a bylo zničeno v roce 1421 |
V roce 1420 vydal vévoda Albrecht V. příkaz k pochytání rakouských židů a jejich pokřtění. Proč, to známo není. Oficiálně snad kvůli údajnému znesvěcení hostií, možná i kvůli spolupráci s husity. V každém případě si však vídeňští Židé s heslem Kiddusch HaSchem, což zhruba znamená "Posvěcování božího jména," na mysli zvolili v březnu 1421 dobrovolnou smrt v synagoze na dnešním Judenplatz - centru oné židovské komunity, aby unikli nucenému pokřesťanštění. Dalších asi 210 Židů bylo za živa upáleno na hranici na vrchu Erdberg a židovské město bylo srovnáno se zemí, aniž byl znám důvod.
Křesťanští duchovní v té době šířili protižidovské pověry a agitovali proti Židům a jejich víře. Vídeňští křesťané proto přijali tento zločin bez odporu, souhlasili s ním a stali se tak jeho spolupachateli. Středověcí papežové proti tomu protestovali bez úspěchu.
Ona destrukce vídeňského židovského město v roce 1421 se tak stala předznamenáním tragedie, ke které v Evropě došlo za nacionálně socialistické tyranie. I tehdy jednotliví křesťané bojovali proti nacionálně socialistické rasové nenávisti, ale marně
. Bylo jich příliš málo. Za nacistického režimu bylo zavražděno více než 65 000 rakouských Židů.
Památník rakouských obětí holokaustu byl vybudován z iniciativy "lovce" nacistických válečných zločinců Simona Wiesenthala a odhalen roku 2000. Jeho autorkou je britská sochařka Rachel Whiteread a označení "Bezejmenná knihovna" nese proto, že při bližším pohledu připomíná police s knihami, jejichž hřbety jsou obráceny dovnitř, což není shoda okolností, ale záměr.
 |
památník židovských oběti holokaustu na vídeňském Judenplatz |
Na náměstí je dnes vedle desky připomínající události z let 1420/1421 a památníku holocaustu také židovské muzeum, z jehož podzemí jsou přístupné vykopávky základů staré synagogy.
 |
vykopávky synagogy ze 13. století zničené roku 1421 |
Je pozoruhodné, jak díky pevné víře, vnitřní semknutosti a kázni dokázal židovský národ přežít 2000 let protivenství. A navíc ve chvíli, kdy ono formální omezení a úřední sevření skončilo, dát lidstvu možná stovky zcela mimořádných osobností. Jedna z nich, hudebník Leonard Bernstein, se 550 let po onom prvním zmíněném zločinu a 25 roků po druhém stal idolem Vídně. Ale to už je jiná kapitola.
Dodatek:
Bezpochyby čirou náhodou se na náměstí Judenplatz v 18. století nacházela Česká dvorská kancelář, jakési vídeňská správa a zastoupení českého království. Náhodou však nebylo, že po vzniku Československa podporovali čeští židé nový stát, přestože Josefem II. zavedená povinnost vyučovat v židovských školách německý jazyk by je předurčovala spíše k podpoře zájmů německojazyčné populace. Hlavním důvodem zřejmě byla osoba prezidenta Masaryka, který se na přelomu století postavil proti obvinění Leopolda Hilsnera z rituální vraždy a proti antisemitismu vůbec. Bezvýznamné nebylo ani to, že Československo jako jediná evropská země oficiálně uznávalo v době mezi světovými válkami židovskou národnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat