Podnázev koncertu Schumann III naznačuje, že v této sezóně je to již třetí koncert, v němž autorem klíčové skladby je Robert Schumann. Ten "téměř rodinný tandem" zase znamená, že autorem další skladby je Johannes Brahms, mladý přítel Schumannův a po jeho smrti i zbytku rodiny, včetně o 14 let starší vdovy. Úvahy o míře tohoto přátelství jsou oblíbeným tématem polobulváru, serióznější zdroje používají výraz "mostly platonic". A do třetice "protestující na úvod" je bouřlivák Igor Stravinský.
Přesto hlavním jménem koncertu nebyl skladatel, ale houslistka Isabelle Faust (nar. 1972). Ta patří mezi nezanedbatelné postavy houslové extraligy, je laureátem různých cen z mládí, její seznam koncertů a diskografie obsahuje velká jména a orchestry a je profesorkou houslové hry na berlínské akademii. Ani s PKF si nejsou neznámí. V letech 2004 až 2007 nahráli pod taktovkou Jiřího Bělohlávka m.j. Dvořákův houslový koncert, 2. houslový koncert Bohuslava Martinů a Beethovenův houslový koncert. Tentokrát padla volba na houslový koncert Roberta Schumanna.
Tento koncert je pozoruhodný tím, že byl v roce 1853 napsán psychicky již těžce nemocným skladatelem pro mladého houslistu Josepha Joachima, který ho po skladatelově smrti roku 1856 se souhlasem vdovy Clary Schumannové odložil jako nehratelný a vůbec zakletý, a později ve své závěti určil, že smí být hrán až 100 let po Schumannově smrti. S tímto závazkem pak jeho syn prodal partituru Pruské státní knihovně. Ovšem v roce 1933 se údajně Schumannův duch zjevil jeho praneteři a houslistce Jelly d'Arányi a dožadoval se, aby byl koncert uveden. Partitura byla nalezena a státní moc uplatnila svá práva a rozhodla, že premiéra musí být v Německu. Zájem byl m.j. motivován i představou, že Německo má konečně důstojnou náhradu za houslový koncert "žida" Mendelssohna. Premiéra se pak uskutečnila v roce 1937 v Berlíně. Zkrátka nepřišla ani praneteř, která koncert premiérovala v Londýně. Nyní je skladba pevnou součástí houslového repertoáru a na youtube jsou ke slyšení/vidění nahrávky řady velkých houslistů jako Joshua Bell, Gidon Kremer, Ana Chumachenco, Frank Peter Zimmermann, Henryk Shering, dokonce i Georg Kulenkampff, který hrál při premiéře roku 1937. Isabelle Faust nahrála koncert s Pablo Herasem-Casado a Freiburger Barockorchester a Harmonia Mundi uvolnila CD minulý měsíc. Videozáznam jejího provedení koncertu v roce 2009 s Berlínskými filharmoniky lze vidět na digitalconcerthall.com (úplatně).
Koncert v Rudolfinu byl proveden bezchybně, Faust v kabátě, který ji trochu omezoval při hraní a mně připomínal dědečkův župan, hrála virtuózně, nejen lyrickou 2. větu, ale i divokou polonézu věty třetí, vlastně všechno, orchestr hrál dobře, ale přesto jsem měl pocit, že tomu chybí špička, která z výborného dělá skvělé. Řekl bych, že se zasekla někde mezi orchestrem a dirigentem.
 |
| dirigent Philipp von Steinaecker a Isabelle Faust |
A abych nezapomněl na třetí skladbu večera v podobě 12minutového komorního koncertu
„Dumbarton Oaks“, objednaného majitelem stejnojmenného sídla ve Washingtonu pro oslavu 30. výročí svatby. Premiéru v domácím hudebním sále řídila v roce 1938 známá francouzská hudebnice Nadia Boulangerová, zatímco autor si ve Francii léčil tuberkulózu. Jakým dojmem produkce zapůsobila na oslavence nevíme, provedení v Praze však trpělo nemocí koncertních starterů v podobě nesoustředěnosti publika a do jisté míry i muzikantů. Skladbě však nelze upřít zajímavost.
 |
| hudební sál v Dumbarton Oaks |
SCHUMANN III
Romantický (téměř rodinný) tandem a jeden protestující na úvod.
Návrat ryzího hudebního šarmu Isabelle Faust
- Igor Stravinskij
Koncert pro komorní orchestr Es dur "Dumbarton Oaks"
- Robert Schumann
Koncert pro housle a orchestr d moll, WoO 23
- Johannes Brahms
Serenáda č.1 D dur, op. 11
housle - Isabelle Faust
dirigent - Philipp von Steinaecker
sobota 25. duben 2015 19:30
Dvořákova síň Rudolfina
Žádné komentáře:
Okomentovat