Zfušované tapety za miliardy

Měl-li bych zvolit 3 období, která mne ve výtvarném a nejen výtvarném umění evropského novověku nejvíce oslovují, jsou to chronologicky renesance, holandská malba 16.-17. století a impresionismus. A to nejen proto, že se v té době objevovaly převratné věci v malířství, ale ony se děly mimořádné věci v dějinách vůbec.

Impresionismus je nám možná nejbližší, i když jeho čas byl z těch 3 období určitě nejkratší. Začínal kolem roku 1870, když někdo trvá na přesném datu, tak třeba 15. dubna 1874, kdy byla otevřena 1. výstava Société anonyme des artistes, peintres, sculpteurs et graveurs (Sdružení umělců, malířů, sochařů a rytců) na pařížském Boulevard des Capucines 35, druhé patro. Exponátů tam bylo 165 od 30 tvůrců, ale tvrdé jádro představovali Monet, Degas, Renoir, Pissarro, Sisley a Berthe Morisotová. Visel tam i Monetův obraz "Impression, soleil levant" (Imprese, východ slunce). A kritik Leroy, který o něm napsal "I tapety v surovém stavu jsou vypracovány dokonaleji než tento obraz moře!", použil posměšný výraz "impresionismus", čímž se i on zapsal do dějin umění. Ale již v 80. letech se přes něj valily nové směry jako naturalismus, symbolismus, fauvismus, expresionismus atd. Poslední z generace autentických impresionistů, Claude Monet, zemřel v roce 1926.

Dnes, o 140 let později, je zájem o impresionismus nesrovnatelně větší. V létě 2014 bylo vystaveno 84 impresionistických obrazů z pařížského Musée d'Orsay v Tokiu na výstavě nazvané "The Birth of Impressionism". A od září do letošního ledna byla v pařížském Musée Marmottan Monet zvláštní výstava "Impression. Soleil levant". V současné době probíhá v londýnské Národní galerii výstava "Inventing Impressionism", kde je vystaveno 85 obrazů, které prošly rukama obchodníka s obrazy Paul Durand-Ruela. Mimo jiné 3 slavné Renoirovy Tance a pět z Monetovy serie topolů.

A ve frankfurtském museu Städel právě teď, od března do června 2015 probíhá výstava "Monet a zrození impresionismu". Možná není náhodou, že výstava byla otevřena ve dnech, kdy muzeum oslavuje 200 let od okamžiku, kdy frankfurtský bankéř Städel podepsal závěť, jíž založil nadaci této kulturní instituce. Ta dnes patří mezi nejvýznamnější německé galerie, i když návštěvností se obrům jako je Louvre samozřejmě ani zdaleka nevyrovná.

plakát na průčelí Städel Museum

Na 80 obrazech z vlastní sbírky muzea i zápůjček, z nichž polovina jsou díla Monetova, je dokumentován vývoj tohoto převratného malířského stylu s důrazem na 60. a 70. léta 19. století a samozřejmě na Moneta.

The Luncheon, 1868/69, Städel Museum

Klíčovou záležitostí pro zrod impresionismu je bezpochyby "Grenouillere", obraz namalovaný Monetem roku 1869 na koupališti u Seiny. Na něm je přesně vidět, jak se malíř vzdaluje od objektu, který portrétuje. Nepokouší se již věrně reprodukovat scénu, ale hledá jak zachytit atmosféru, dojem umělce stojícího tam u říčních lázní.

Bain à la Grenouillère (1869), Metropolitan Museum of Art, New York

"Houses on the Zaan River at Zaandam", 1871,
Metropolitan Museum of Art, New York

The Hôtel des roches noires in Trouville, 1870, Musée d’Orsay

The Boulevard des Capucines (1873-4),
The Nelson-Atkins Museum of Art, Kansas City, Missouri

The luncheon (ca. 1873), Musée d’Orsay

Na konci výstavy je sekce epilog, kde najdeme i pozdního Moneta. Ty obrazy ukazují, jak dalece Monet postoupil ve vidění malovaných objektů a malířské technice, jak se snažil "rozpustit" své motivy. Co bylo v té době nové, to byly serie obrazů. Kopky sena, topoly, lekníny... V 90. letech maloval asi 30x katedrálu v Rouenu v nejrůznějších ročních a denních časech. Obrovskou kamennou budovu dezintegruje, rozpouští do svého obrazu, a to je pro něj tak říkajíc vrchol, kterého dosáhl.

Fascinace impresionismem trvá dodnes. Nejspíš to souvisí s tím, že teprve jeho náměty a motivy jsou přístupné všem. Je to náš svět, my ho můžeme pochopit, je zvláštní, krásný a pozitivní. A to i přesto, že sami malíři se z mizerie běžného života dostávali až poměrně pozdě. Ale oni ani za války a zuřící revoluce 1870-71 nemalovali rozbouranou Paříž a hory mrtvol. Impresionismus je průsečíkem mezi popisností a abstrakcí. Malířství před ním bylo odtažité, královské rodiny, kardinálové a piety byly sice krásné, ale tajemné a vzdálené. A to, co přišlo po impresionismu, je běžnému pozorovateli čím dál tím méně srozumitelné. Proto tedy ty výstavy a obrovské návštěvy. Navíc je to i velký byznys. Nejen v tom, že ceny obrazů v Sotheby a jiných aukčních síních dosahují závratných částek, ale výstava je příležitostí také pro dopravce, hotely, restaurace, průvodce, prodavače limonád, taxikáře, zlodějíčky...

Tak já nevím, neměl bych zajet i do toho Londýna?