Není host jako host

Marketing Národního divadla koncem loňského roku zásadně změnil taktiku. Místo toho, aby před diváky do poslední chvíle tajil obsazení hlavních rolí v jednotlivých představeních a držel je v napjatém očekávání, jaké "zboží" za své peníze bez možnosti reklamace dostanou, začal svou reklamní kampaň stavět na jménech. Mezi nimi jsou na příklad Adam Plachetka, Simona Houda-Šaturová, José Cura, Dalibor Jenis, Eva Urbanová či Jana Kurucová. Hvězdy, i když ne vždy už září zcela jasně. Díky tomu jsem navštívil představení několika inscenací, z nichž některé jsem v ND nebo jinde v minulosti viděl.

Únos ze serailu

To je poměrně nová inscenace z roku 2011. Simona Houda-Šaturová, na jejíž jméno divadlo láká, sice není jeho kmenovým zpěvákem, ale je něco jako stálý host a zpívala už při premiéře, stejně jako Aleš Briscein a vynikající Jan Šťáva. Vlastně chyběla jen Kateřina Kněžíková. Takže žádné překvapení se nekonalo. Ústřední dvojice je stále na úrovni, Jan Šťáva propracoval své gagy k dokonalosti, k Janě Sibera se kostým Blondy moc nehodil a ona pomocnice tmavé pleti přibrala pár kilo. Celkem příjemný večer, řekl bych, lákání na Simonu Šaturovou bylo na místě.

v popředí Simona Šaturová a Aleš Briscein jako Konstance a Belmonte

Wolfgang Amadeus Mozart: Únos ze serailu
Autor libreta: Christoph Friedrich Bretzner, Johann Gottlieb Stephanie ml.
Hudební nastudování: Tomáš Netopil
Dirigent: David Švec
Režie: Joël Lauwers
Scéna: Etienne Pluss
Kostýmy: Etienne Pluss
Sbormistr: Martin Buchta
Dramaturgie: Ondřej Hučín
Orchestr Národního divadla 
Sbor Národního divadla
Premiéra: 7. května 2011

Stavovské divadlo 10. dubna 2015
Selim: Hannes Gastinger
Konstance: Simona Houda-Šaturová
Blonde: Jana Sibera
Belmonte: Aleš Briscein
Pedrillo: Tomáš Kořínek
Osmin: Jan Šťáva

Otello

Operní trhák, na revival původní inscenace švýcarsko-německého režiséra Dominika Neunera z roku 1991 dohlédl v roce 2009 Lubor Cukr. Takže téměř 1/4 století je inscenace na scéně a nepůsobí nijak zvlášť zvetšele.

Dalibor Jenis jako Jago v civilu

Hlavním důvodem k návštěvě letité inscenace však byl hostující Dalibor Jenis v roli padoucha Jaga, kterého obvykle zpívají jiní skvělí zpěváci, i když starších ročníků - Richard Haan a Ivan Kušnjer. Jenis jde dnes z role do role v největších evropských operních domech a jeho vystoupení potvrdilo, že právem. Na Jaga má odpovídající exteriér a navíc ho má zažitého z Hamburku a Bratislavy, a ve Státní opeře ho 2x zpíval již v loňském roce. Efe Kişlali je v podstatě zpěvák dvou rolí, obou verdiovských  - Otella a Radamese v Aidě. Dobrých tenorů není nikdy dost a hrdinných tím spíš. Kişlali se však v průběhu představení rezezpíval k velmi slušnému výkonu. Eva Hornyáková, ač sympatická, se sice v průběhu představení také rozezpívala, ale ani její píseň o jívě, ani modlitba nebyly dobře podané. Herecký projev vyzněl lépe. Prostě klame tělem. To je daň za přenosy z MET, kde právě tyto arie skvěle předvedla o generaci starší Renée Fleming. K ní zas byla trochu nemilosrdná kamera.

Není pochyb o tom, že Desdemona Evy Hornyákové je pohledná žena

Takže vysoký standard v průběhu celého představení udrželi jen Richard Samek a Dalibor Jenis. Ač orchestr hrál někdy až nešetrně hlasitě, je nádherně prokomponovaná muzika naprosto úžasná a bez ohledu na letitost inscenace a kondici zpěváků je představení vždy zážitek. Ostatně oni ti zpěváci, i když některý není v nejlepší formě, na tom nejsou tak, aby ho zkazili. Jen člověk ví, že může být větší.

Giuseppe Verdi: Otello
Autor libreta: Arrigo Boito
Hudební nastudování: Heiko Mathias Förster
Dirigent: Martin Leginus
Režie: Dominik Neuner
Režie obnoveného nastudování: Lubor Cukr
Scéna: Vladimír Nývlt
Kostýmy: Josef Jelínek
Sbormistr: Adolf Melichar
Dramaturgie: Jitka Slavíková
Orchestr Státní opery
Sbor Státní opery
Premiéra: 28. května 2009

Státní opera 14. dubna 2015
Osoby a obsazení
Otello: Efe Kişlali
Jago: Dalibor Jenis
Desdemona: Eva Hornyáková
Emilia: Jana Horáková Levicová
Cassio: Richard Samek
Roderigo: Jiří Hruška
Lodovico: Miloš Horák
Montano: Roman Vocel
Herold: Libor Novák

Rigoletto

Kultovní inscenace tehdy 78letého režiséra Karla Jerneka z roku 1988 dosáhla více než 460 repriz. Na výpravě je těch 27 let trochu vidět. Nevím jak to nazvat, asi nešvar, ale i tady byli v 1. jednání někteří zpěváci tak nerozezpívaní, že jsem váhal, zda neodejít. Po přestávce však jako když mávne proutkem, Richard Haan přestal deklamovat a začal zpívat, i Michal Lehotský byl výborný, a představení se už jen zlepšovalo. Není ovšem pravda, že všichni zpěváci nezačínali naplno. Určitě se to netýká Františka Zahradníčka a Simony Šaturové. V opeře jsou všeobecně známé nádherné arie, krásná hudba, ale maje ještě v hlavě úterního Otella, musel jsem dát za pravdu kritice z roku 1887 (je citována v programu), že ten je vrcholem Verdiho umu.

Rigoletta zpíval 66letý Richard Haan. Ten je také držitelem Thálie

a před 10 lety přeplaval kanál La Manche, jakož i Gibraltar.

Giuseppe Verdi: Rigoletto
Autor libreta: Francesco Maria Piave
Dirigent: Richard Hein
Režie: Karel Jernek
Scéna: Zbyněk Kolář
Kostýmy: Olga Filipi
Sbormistr: Adolf Melichar
Choreografie: Daniel Wiesner
Orchestr Státní opery
Sbor Státní opery
Premiéra: 14. ledna 1988

Státní opera 17. dubna 2015
Vévoda mantovský: Michal Lehotský
Rigoletto: Richard Haan
Gilda: Simona Houda-Šaturová
Sparafucile: Ivo Hrachovec
Maddalena: Galia Ibragimova Curado
Giovanna: Sylva Čmugrová
Monterone: František Zahradníček
Marullo: Jiří Brückler
Borsa: Jiří Hruška
Hrabě Ceprano: Lukáš Hynek-Krämer
Hraběnka Ceprano: Erika Vocelová Jarkovská
Páže: Gabriela Pešinová

Takže shrnuto a podtrženo, ono lákání na hosty je dobrá inovace. Ovšem když člověk si má klást vyšší cíle, divadlo by mělo také. Ozdobou sezóny by jistě bylo, kdyby silný tým managerů dal dohromady něco podobného tomu, co se v této sezóně podařilo Národnímu divadlu v Bratislavě. To zajistilo pro několik představení Dona Giovanniho silný tým zpěváků s Plachetkou, Kocánem a Kurucovou v jednom večeru. K tomu jim držím palce.