Ještě jednou Carmen

Zase jsem se nechal nachytat. Jdu do Státní opery na 11 let starou Troškovu inscenaci Carmen (proč asi jeho poslední?), protože mne ND lákalo mailem na Janu Kurucovou v hlavní roli, a ona nikde. A z ještě včera anoncované sestavy chyběli i Alžběta Poláčková a Václav Sibera. Trochu moc na jedno představení. A tolik mají ředitelů.

Premiera Carmen se konala před 140 lety

a tento plakát na ni lákal 

Naštěstí místo Jany Kurucové zpívala 41letá Jana Sýkorová a skvěle. Aby ne, když Carmen je její majstrštyk, zpívá ji 17 let v celkem 8 inscenacích, i v Royal Opera House ji coverovala. Krásné slovo. Spolu s Mercedes Jany Horákové Levicové a Frasquitou Lucie Silken byly z představení nejlepší. Jen Jitka Burgetová jako Micaela zřejmě neměla svůj nejlepší den. Z pánů byl Luciano Mastro většinou také nad očekávání výborný Don José, avšak Escamillo Miguelangela Cavalcanti, ač dobře zpíval, projevem měl do toreadora asi stejně daleko jako úředník z pojišťovny.

Jana Sýkorová - Carmen

Mluvit o inscenaci 11 let po premiéře je sice trochu scestné, ale nepůjdu do detailů. Je pojata tradičně, až moc, řekl bych, což je na jednu stranu sympatické, protože tam nejsou žádné chytáky, hádanky a nelogičnosti kromě těch, které pochází od autora libreta. Na druhou stranu je dnešní standard přece jen někde jinde. Ale člověk nemůže mít všechno. Zvlášť, když sbor byl jako obvykle také výborný.

krčma Lillase Pastii

Představení bylo prakticky vyprodané, ovšem možná polovina, možná třetina diváků byli turisté, kteří rozhodně nepůsobili dojmem zatvrzelých milovníků opery. Mnozí z nich se chovali spíš jako v předměstském biografu, chrchlali mi zezadu na pleš, nebo jako ty tlusté Afrofrancouzky se neobtěžovaly vstát, když kolem nich další museli projít na svá místa, což někteří řešili tím, že přelézali z druhé řady.

Ale když jsem si chtěl vnitřně stěžovat, uvědomil jsem si, jak je skvělé, že se tady opera hraje, dokonce na dvou scénách současně, takže v Národním zrovna Libuše vidí město veliké, a že jsou obě ta divadla krásná, a zaplať pánbůh i za ty nevychovance. A že to paní Burgetové moc nezpívalo? Zase je celkem pohledná, což je také nepřehlédnutelná kvalita. Když připočtu fakt, že je 1. máje a nikdo mne nenutil oslavovat svátek všech pracujících, ani se radovat s/z ANO, které si rozložilo své BUDE DOBŘE stánky u Trojské lávky, byl to povedený den. A bude i měsíc, protože za týden začínají hudební hody Pražského jara.