V sobotu 24. září večer vyvrcholila letošní Dvořákova Praha koncertem Rotterdamské filharmonie vedené šéfdirigentem Yannickem Nézet-Séguinem.
Na programu byly 2 skladby. Před přestávkou to byl Dvořákův violoncellový koncert s norským violoncellistou Trulsem Morkem. Zatímco první půlce jednoznačně kraloval sólista s nádherně znějícím 290 let starým violoncellem o hodnotě téměř 40 mil. Kč, po přestávce orchestr skvěle zahrál Beethovenovu 3. symfonii Eroicu. A když je něco skvělé, je lepší to nepitvat a nerozmělňovat slovy. Aplaus byl veliký vesměs vstoje, o květiny se pan dirigent podělil výhradně s pány, a aby to nějak skončilo, gestem naznačil publiku, že je čas se jít napít, a orchestr vypustil.
Snad stojí za to říct, že 36letý Kanaďan před orchestrem patří ke špičce mladší generace světových dirigentů. Orchestr převzal po šéfovi petrohradského Mariinského divadla Gergievovi, současně vede i montrealské symfoniky, je hlavním hostujícím dirigentem London Philharmonic Orchestra a od příštího roku přebírá filadelfský orchestr. K vidění byl i v přenosech z Metropolitní opery.
Možná je to spíš kouzlem nechtěného, než dramaturgickým záměrem, ale v posledních dvou koncertech se kromě skvělých interpretů sešly i mimořádně nádherné skladby největších skladatelů v historii. 2 Beethovenova díla z jeho vrcholného období okolo poloviny 1. dekády 19. století a 2 skladby z konce 19. století, jedna navýsost romantického skladatele Antonína Dvořáka, a druhá o necelou generaci mladšího postromantika Mahlera. Co tyto dva světové skladatele spojuje je, že oba pochází z českých zemí a když posloucháte jejich hudbu, je to i slyšet. Není to špatný pocit.
A protože poslední koncert byl i významnou společenskou záležitostí, neobešel se bez standardního a standardně poněkud trapného vítání a děkování. Vítání primátora a děkování sponzorům. Z jejich výčtu je vidět, že jde v mnohém o podniky spojené se státem, takže ten, kdo nenavštíví festivalové koncerty, vzdává se svého podílu na sponzorství ve propěch těch čilejších. Pozitivní však je, že organizátor zpřistupňuje neobsazená místa v sále hudbymilovné mládeži. A samozřejmě, že příležitost zúčastnit se takovéto akce si nenechaly ujít celebrity, jen tak namátkou, kromě ji zmíněného pražského primátora třeba oskarový Zdeněk Svěrák nebo karlovarský prezident Jiří Bartoška.
A úplně na závěr položertovná perlička. Řada návštěvníků přijíždí auty. Ti však zoufale bloudili po Starém městě, neboť parkoviště Rudolfina obsadili rezidenti, prchající před nedělním úklidem města a již zdálky svítila cedule "obsazeno". Patronát primátora tak měl poněkud absurdní příchuť.
Žádné komentáře:
Okomentovat