Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

středa 21. září 2011

Zázračné dítě vyrostlo

Půlmilionový Liverpool nedal světu jen Beatles. Královská liverpoolská filharmonie je jednak kulturní spolek, jednak nejdéle působící profesionální orchestr v Anglii - existuje už 171 let. Mezi největší osobnosti, které s orchestrem pracovaly, patří i její bývalý český šéfdirigent Libor Pešek, který je nejen "conductor laureate" orchestru, ale i rytíř-komandér Řádu britského imperia. Kdyby byl občanem Spojeného království, opravňuje ho to k používání titulu Sir. Po něm tam šéfoval i další český dirigent - Petr Altrichter. A dnes je to Rus Vasilij Petrenko (35), řazený mezi elitní mladé dirigenty, který si za 6 let, jež u orchestru působí, vysloužil čestné občanství Liverpoolu a 2 čestné doktoráty místních univerzit (celkem jsou tam 3). Orchestr hrál v Praze již v roce 1993, kdy - jako první zahraniční těleso - zahajoval Pražské jaro, a na Dvořákův podzim přijel po 2 koncertech v Rumunsku.

V porovnání s jinýmu velkými tělesy působili hráči poněkud ošuntěle, zvláště koncertní mistr James Clark se svou falstaffovskou figurou, což ovšem rozhodně nelze tvrdit o hudbě, kterou provozují. Elegantní Petrenko se světlým ježkem, údajně velký fotbalový fanda, dokázal orchestr rozpumpovat k velkému výkonu ve všech 3 skladbách: Dvořákově baladě Holoubek, Lisztově 2. klavírním koncertu i Rachmaninově 3. symfonii. Jako přídavek zahráli svižně a zpěvně Dvořákův Slovanský tanec č. 1, jako kdyby byli z českých luhů a hájů.

Zastavil bych se u Lisztova koncertu. Jednak proto, že byl podle mne vrcholem večera, a pak i proto, že za klavírem seděl další zcela mimořádný talent - Čech Lukáš Vondráček (25), který zaslouženě sklidil obrovský úspěch. Kdysi zázračné dítě, v 16 letech hrál s Českou filharmonií, evidentně dospěl, o čemž svědčí i to, že se stačil nejen oženit, ale i rozvést, a hraje skutečně fenomenálně. Někde řekl: "Klavír je partnerem klavíristy, a pokud k němu hudebník přistupuje bez nadšení, nikdy publikum nedokáže plně zaujmout." A mne tedy zaujal zcela. Ostatně i druhá 1. houslistka se tvářila blaženě, a snědá 2. houslistka, co chtěla vypadat jako Nicola Benedetti, se usmívala. Škoda, že Vondráček v Praze nevystupuje častěji. Ale on žije v USA a hraje po celém světě. V létě m.j. dával v Bostonu recitál s Petrem Špačkem, bratrem minulý týden zmiňovaného primaria ČF Josefa (který tam pro změnu studuje violoncello). Když přijede do Česka, hraje třeba doma v Opavě, proto mu také říkají "opavský Amadeus". A ani se mu nedivím, poslední pražský koncert tohoto úžasného pianisty se odehrál letos v Sukově síni Rudolfina, a to v jedno červnové pondělí ve 13 hodin!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat