Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 30. listopadu 2017

Můj hudební listopad

Urban Dictionary tvrdí, že "My November" znamená "A time in your life in which you loved soo much you wish you could go back and re-live it." Tak takhle veliké to nebylo, ale pár hudebních produkcí z oblasti klasické hudby jsem navštívil a neměl čas se jimi zabývat podrobněji. Takže alespoň sedm postřehů:

9. listopadu Národní divadlo
Giuseppe Verdi: Maškarní ples
Páté představení bývá považováno za nejlepší, ještě je motivace a odstranitelné nedostatky už byly napraveny. Podle mne tam však zůstaly ty nenapravitelné, které ovšem někdo může považovat za přednosti. Je to především rozpor mezi tím co vidím a slovy, která slyším. Možná je to taková postmoderní manýra, podle níž pravda neexistuje a tudíž je ducha nedůstojné, aby tam ten soulad byl. Na divákovi nezáleží, kvůli němu se to nedělá.

Ze zpěváků byl jako obvykle nejlepší Svatopluk Sem, skvělí byli i Marie Fajtová a Jiří Brückler. Ostatní se snažili. Škoda, že orchestr hrál tak, že občas nebylo jasné, kdo napsal noty. Prostě není každý den svátek a tak jsem to o přestávce vzdal.

Giuseppe Verdi: Maškarní ples

Hudební nastudování: Jaroslav Kyzlink
Režie: Dominik Beneš
Scéna a kostýmy: Marek Cpin
Sbormistr: Pavel Vaněk
Pohybová spolupráce: Béla Kéri Nagy
Dramaturgie: Beno Blachut

Gustav III. - Michal Lehotský
Renato Anckarström - Svatopluk Sem
Amélie - Anda-Louise Bogza
Oscar - Marie Fajtová
Ulrica Arvidson - Eliška Weissová
Christian - Jiří Brückler
Hrabě Horn - Roman Vocel
Hrabě Ribbing - Pavel Švingr
Soudce - Jan Markvart

Sbor ND
Balet Opery ND. symfonie   
Orchestr ND


16. listopadu, Smetanova síň, Obecní dům
FOK - Gustav Mahler: 9. symfonie
Jac van Steen je sázka na jistotu, stejně jako Gustav Mahler. Možná že to nebylo po všech stránkách dokonalé, ale byl to uvěřitelný Mahler. Prostě tenhle dirigent je chlap, který to má v hlavě srovnané a Mahler v jeho pojetí vyvolává lehkou nostalgii, ale krásnou. Závidím těm hudebním znalcům až vědcům, co si dokáží tu muziku simultánně překládat do slov. Jen si říkám, zda o něco nepřichází. A proč třeba skladatel, když si napíše na okraj partitury "Na shledanou, loutno moje," se musí ausgerechnet loučit se životem? To by snad řekl "sbohem," ne?

GUSTAV MAHLER Symfonie č. 9
SYMFONICKÝ ORCHESTR HL. M. PRAHY FOK
Jac van STEEN | dirigent


18. listopadu, přímý přenos z Metropolitní opery
Thomas Adés: Anděl zkázy
Zaujala mne Adésova první opera Powder her Face inscenovaná vloni ND Brno. Jasný příběh, skvělá muzika. Tohle však ne. Bunuelův surrealistický film, vyvolávající na počátku 60. let senzaci, je dnes poněkud vyčpělý a napsat na stejné libreto po více než 50 letech operu mi připadá jako mlácení prázdné slámy. A to bez ohledu na skutečnost, že byla objednána Salcburskými slavnostmi, kde byla také vloni premiérována a letos zjara byla na programu londýnské ROH a kritici se vesměs rozplývali. Netvrdím, že režie byla špatná, naopak, i 14 sólistů podávalo převážně skvělý výkon. Ale dějový i hudební chaos je vhodný jen pro silné nátury nebo jednotlivce otupělé. Obávám se, že mezi ně nepatřím.

Thomas Adès: Anděl zkázy
Dirigent Thomas Adès, režie Tom Cairns, scéna a kostýmy Hildegard Bechtler, světelný design Jon Clar, režie přenosu Gary Halvorson. Audrey Luna (Leticia Maynar), Amanda Echalaz (Lucia de Nobile), Sally Matthews (Silvia de Ávila), Sophie Bevan (Beatriz), Alice Coote (Leonora Palma), Christine Rice (Blanca Delgado), Iestyn Davies (Francisco de Ávila), Joseph Kaiser (Edmundo de Nobile), Frédéric Antoun (Raúl Yebenes), David Portillo (Eduardo), David Adam Moore (Col. Álvaro Gómez), Rod Gilfry (Alberto Roc), Kevin Burdette (Señor Russell), Christian Van Horn (Julio), John Tomlinson (Dr. Carlos Conde).


20. listopadu, Rudolfinum
SOČR - S Ódou na radost
Samozřejmě že se nedala očekávat úroveň Vídeňských filharmoniků, ale orchestr hrál solidně a čtveřice sólistů a především Vasilkův sbor byli špičkoví. To je skladba, která nabíjí a proto ji nikdy neodmítnu.

Ludwig van Beethoven: Leonora č. 3, předehra
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d moll, op. 125 

Ondrej Lenárd – dirigent
Pražský filharmonický sbor
Simona Šaturová – soprán
Jana Sýkorová – alt
Jaroslav Březina – tenor 
Peter Mikuláš – bas 


22. listopadu, Rudolfinum
Česká filharmonie, Tetzlaff, Jurovski - Brahms, Zemlinsky
Smůla. A to přesto, že Tetzlaff hrál skvěle a rozhodně byl přesvědčivější než třeba Gluzman na začátku měsíce. A Vladimir Jurowski je výrazná osobnost, která diriguje rozmáchlým, ale pevným gestem, které se neztrácí v detailech. Jenomže s Brahmsovým koncertem jsem si už dávno nějak nepadl do oka, i když nepopírám, že hudba je to skvělá. A se Zemlinskym je to podobné. Někde běží dopředu, takže tak slyším filmovou muziku 30. let, jinak je však romantický o pořádný kus za Mahlerem, přestože skladba je z roku 1905. Jsem ale rád, že jsem "vílu" slyšel.

Program
Johannes Brahms: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 77
Alexander Zemlinsky: Malá mořská víla, fantazie pro orchestr

Interpreti
Christian Tetzlaff - housle
Vladimir Jurowski - dirigent
Česká filharmonie


26. listopadu, Rudolfinum
Collegium 1704, Luks - Telemann, Händel, Bach
Od koncertů Luksova ansámblu se vždy očekává hudba skladatelsky i interpretačně té nejvyšší kvality, provedená navíc s ohromnou emocionální přesvědčivostí. Z tohoto hlediska působily skladby Telemannovy a Händelovy jako jen vynikajícím způsobem profesionálně prezentované. V druhé polovině večera už byla slyšet jen hudba Johanna Sebastiana Bacha, která gradovala až do oslnivého závěrečného moteta pro dva sbory. Je třeba doufat, že přes rostoucí popularitu souboru i dirigenta se nerozptýlí náboj, který je nositelem výjimečnosti. Za poslední měsíc absolvovali 9 vystoupení v Hamburku, Montrealu, Drážďanech a v Praze. V říjnu navíc v Bratislavě posbírali plnou náruč divadelních ocenění za inscenaci Vivaldiho Arsildy, která tam měla v březnu premiéru.

Zpívejte Hospodinu
Dirigent: Václav Luks
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
26. listopadu 2017 Dvořákova síň Rudolfina Praha
program:
Georg Philipp Telemann: Grand motet „Deus judicium tuum” TWV 7:7
Georg Friedrich Händel: Anthem „As pants the hart” HWV 251e
=přestávka=
Johann Sebastian Bach: moteto „Jesu, meine Freude” BWV 227
Johann Sebastian Bach: Sinfonie z kantáty “Am Abend aber desselbigen Sabbats” BWV 42
Johann Sebastian Bach: moteto „Singet dem Herrn ein neues Lied” BWV 225


29. listopadu, Rudolfinum
Česká filharmonie, Isabelle Faust
Tentokrát vypadl plánovaný dirigent Robin Ticciati a místo něj orchestr vedl v Amsterodamu žijící Rus Vasilij Sinajskij, který před několika lety odstoupil z pozice hudebního ředitele Velkého divadla v Moskvě kvůli velkému binci, který tam panoval. První část večera přeskočím, Berg není můj šálek čaje, ani ve formě spojení dodekafonie s tonalitou, předehra ke Korzárovi je jen rozcvička. Ovšem čtyři částí symfonické básně Psyché a především svita z Ravelova baletu, to je balzám na nenaplněné duše. Celkem skvělé, včetně sboru a laskavého dirigenta.

Program
Hector Berlioz: Korzár, předehra k opeře
Alban Berg: Koncert pro housle
César Franck: Čtyři fragmenty z „Psyché" pro orchestr a ženský sbor
Maurice Ravel: Dafnis a Chloé, svita z baletu č. 2

Interpreti
Isabelle Faust - housle
Pražský filharmonický sbor
Vasilij Sinajskij - dirigent
Česká filharmonie










Žádné komentáře:

Okomentovat