Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

čtvrtek 9. listopadu 2017

Bernstein poprvé

25. srpna příštího roku uplyne 100 let od narození hudebního mága 20. století Leonarda Bernsteina. Nesmírný univerzální talent, nezařaditelný. Spontánní levičák. Dirigoval Českou filharmonii na Pražském jaru v roce 1946 a 1947. "Až se k vám vrátí svoboda a demokracie, přijedu okamžitě, tak brzy, jak jen to bude možné." A přijel na závěr Pražského jara v roce 1990 a pár měsíců po famózních novoročních koncertech v Berlíně dvakrát dirigoval Beethovenovu Devátou.

Abonentní koncert 1. listopadu s jeho Serenádou měl dirigovat Jiří Bělohlávek a docela symbolicky ho nakonec řídil 26letý český talent, který měl být v této sezóně Bělohlávkovým asistentem. Viděl jsem ho vloni na Pražském jaru, kde působil poněkud upjatě až nejistě. Za ten rok udělal obrovský krok dopředu. Zdálo se mi ale, že minimálně někteří z hráčů ho úplně nerespektovali. Ne snad jako dirigenta, ale čistě lidsky. Přesto orchestr zvládl.

Jiří Rožeň, ve 26 letech se snad ani nesluší říkat, že je mladičký
První skladba byla spíš na zahřátí a ve druhé zcela respektoval zkušeného sólistu, který mu dokonce při děkování napovídal, které hráče má vyzdvihnout. Na mne osobně však Vadim Gluzman, který je bezpochyby technicky vynikající houslista, působil jakoby byl lehce vyhaslý. Snadno to lze srovnat i na následujících dvou nahrávkách.


Vadim Gluzman a  Spanish Radio and Television Orchestra - Carlos Kalmar (cond.) 
Recorded live in concert on 27.4.2012 at the Teatro Monumental, Madrid.

London Symphony Orchestra, Antonio Pappano - dirigent
Janine Jansen - housle; Barbican Hall, Barbican Center, Londýn 2017

Skladba samotná má dost zvláštní charakter. Objednaná v roce 1951 Fondem Sergeje Kuševického vznikla v roce 1954 a premiéru měla v benátském divadle La Fenice s houslistou Isaakem Sternem a Izraelskou filharmonií. Skladatel napsal jakýsi "návod k použití", kde každou z pěti vět přiřadil k jedné promluvě s Platónovy knihy Symposion. To je popis odpoledního popíjení Sokrata a jeho přátel, při kterém jsou přednášeny úvahy na téma boha Erose, nezřídka nepokrytě homosexuální povahy. Nejde ovšem o žádný popis, spíš přiblížení nálad, které by měla hudba u posluchače vyvolat. Mne nejvíc zaujala poslední věta s jednoznačnými jazzovými prvky a z porovnání s jinými nahrávkami mi připadala nejlépe podaná. Tedy odmyslím-li tu, kde nepřekonatelně diriguje sám Bernstein.

Dvořákova 5. symfonie vyzněla hravě a byla to poctivá muzikantská práce. Někdy v únoru bude Rožeň dirigovat v Rudolfinu SOČR v náročném programu včetně Janáčkovy Glagolské mše, Symfonie dechových nástrojů Igora Stravinského a Kalabisova Koncertu pro cembalo a smyčcový orchestr. Bude zajímavé slyšet výsledek.

A pokud jde o Bernsteina, v lednu zazní jeho Chichesterské žalmy v podání FOK a Pražského filharmonického sboru vedle Mendelssohnovy symfonie Lobgesang. A v červnu přidá České filharmonie s Jakubem Hrůšou Symfonii č. 2 „Věk úzkosti“.

Rudolfinum — Dvořákova síň
středa 1. listopadu 2017

Program
Josef Suk: Fantastické scherzo pro velký orchestr op. 25
Leonard Bernstein: Serenáda podle Platónova Symposia pro sólové housle, smyčcový orchestr, harfu a bicí
Antonín Dvořák: Symfonie č. 5 F dur op. 76 

Interpreti
Vadim Gluzman - housle
Jiří Rožeň - dirigent
Česká filharmonie

Žádné komentáře:

Okomentovat