Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 9. listopadu 2017

Hamlet králem

Ve 30. letech 19. století, kdy Evropu zachvátila vlna romantismu, přijela do Paříže anglická divadelní skupina a celou sezónu 1827-1828 zde hrála představení v angličtině, především Shakespearova Hamleta. Mladí muži s uměleckými ambicemi i bez nich byli uchváceni příběhem Ofélie stejně jako její představitelkou, 27letou irskou kráskou Harriet Smithson. Byli mezi nimi Eugene Delacroix, George Bizet a Alexander Dumas. Ten první namaloval obraz umírající Ofelie, Bizet se do Harriet beznadějně zamiloval, napsal Fantastickou symfonii a posléze se s ní oženil a Dumas přeložil a upravil Hamleta. Budoucímu skladateli Ambroise Thomasovi z Mét bylo sice teprve 16 let, ale v roce 1828 nastoupil na konzervatoř, takže i on byl bezpochyby součástí masového romantického blouznění. A to muselo být silné, když mladé dámy nosily oblečení i účesy a la Ofélie. Ostatně o něco později táhli Prahou mladí nadšenci (a byl mezi nimi i Smetana) kočár se skladatelem Lisztem, který napsal symfonický poem Hamlet.

Eugene Delacroix: Smrt Ofélie (1853)
Ambroise Thomas se k tématu dostal až o nějakých 30 let později a napsal operu Hamlet o pěti jednáních. Libretisté vycházeli z Dumasovy verze, která byla proti Shakespearovu originálu změněna a sami provedli další úpravy, takže opera obsahuje jak méně osob, tak i mrtvol. Ušetřena je Hamletova cizoložná matka Gertruda, Polonius, ba i sám Hamlet, který se v závěru stane dokonce králem, který má všechen ten Augiášův chlév vymést. Vlastně všechno zpackal Polonius, který králi zděšenému přízrakem svého mrtvého bratra a předchůdce na loži i na trůnu říká: "Vzpamatujte se a zažeňte obavy! Především pamatujte že i slovíčko nás může zradit." Hamlet, který ta slova slyší, dojde k závěru, že dceru spoluvraha svého otce si nemůže vzít za ženu, zapudí ji, ta utone a on probodne královského vraha Polonia.

Ne všem se to ovšem líbilo. "Nikdo jiný než barbar nebo Francouz by se neodvážil udělat z námětu jako je Hamlet takovou tristní frašku," znělo z Anglie. Faktem ovšem je, že Hamletův příběh je mnohem starší než Shakespearova hra, konečně i on s ním zacházel dosti volně, takže není důvod ke vzrušení. Podstatné je, že v porovnání s Hamletem Shakespearovým je protiváhou k páru Claudius a Gertruda mladý pár Hamleta a Ofélie, takže poslední se stává minimálně rovnocennou hlavní postavou.

Bezpochyby nejznámější inscenací operního Hamleta v posledních desetiletích je ženevská z roku 1996, kde v hlavních rolích zpívali Simon Keenlyside a Natalie Dessay. Tato inscenace byla o 7 let později přenesena do Londýna a ve stejném roce do Barcelony, přičemž záznam posledního nastudování byl vydán na DVD. A jiný zatím neexistuje, tedy kromě interního záznamu Metropolitní opery úplatně dostupného za 5 $ z  videoarchivu divadla. Před 7 lety bylo možné vidět tento revival ženevského nastudování v přímém přenosu, kde hlavní role zpívali Simon Keenlyside a místo Natalie Dessay na poslední chvíli nastoupivší Marlis Petersen. Její výkon byl přesto vynikající. V nedávné době zpívala v Lausanne Ofélii Lisette Oropesa a z mého laického pohledu je vůbec nejlepší.

Premiéra v Ostravě se konala počátkem roku 2016 a byla první inscenací opery v českých zemích po mnoha letech. V pražském Národním divadle se nehrála vůbec, v pražském německém divadle ho hrála v roce 1911 italská divadelní společnost. V roce 2002 ho uvedla Státní opera, jejíž tehdejší umělecký ředitel, dnes ředitel ostravské opery Jiří Nekvasil, ji po 14 letech znovu přivedl k realizaci.



Bylo zajímavé inscenaci vidět po té v Metropolitní a i tady platí, že stojí za to jít do kamenného divadla. Pokud jde o režijně-scénografickou koncepci, byla ta původně ženevská prostší, a nedá se říct, že na škodu věci. Pokud jde o provedení, je asi obtížné takovéto inscenace srovnávat, ale v té ostravské byla v každém případě nejlepší Jana Sibera, představitelka Ofélie, která je pěvecky výborná a herecké složka tomu odpovídala. Trochu lituji, že nezpívala Marta Reichelová, kterou jsem viděl vloni v Adésově Powder Her Face, což je sice zcela jiná muzika, ale byla skvělá. Hamlet Thomase Weinhappela dostal Thálii a expresivní herectví tomu bezpochyby odpovídalo. Nakonec i zpěv, ale dost dlouho jsem si tím nebyl jistý, zřejmě dodržel to, o čem kdesi mluvil, že se moc nerozezpívává, aby mu vydržely síly. Gertruda byla dobrá a stejně tak Martin Gurbaľ v roli Claudia. Toho ovšem impozantní zjev i skvělý hlasový fond předurčují k větším výkonům, leč jeho priority jsou nejspíš trochu jinak uspořádané. Celkově však bylo představení působivé a i proto bezpochyby bylo vyhlášeno za nejlepší inscenaci letošního ročníku divadelní přehlídky Opera 2017. Já jsem kromě Hamleta viděl jen olomoucké Řecké pašije Bohuslava Martinů a Massenetovu Thais z Liberce a všechny tři inscenace na mne udělaly stejně dobrý dojem. V každém případě je úžasné, že přes všechny nářky je česká opera na tak vysoké úrovni.


Shodou okolností se v Česku za několik měsíců chystá další premiéra Hamleta a to 20. ledna v plzeňském divadle JK Tyla. Informace o tom, jak bude vypadat a kdo bude zpívat, je však důsledně utajována, takže zbývá doufat, že to dopadne dobře.

Opera Národního divadla moravskoslezského
na scéně Stavovského divadla v Praze
4. listopadu 2017

Ambroise Thomas: Hamlet
Libreto: Michel Carré a Jules Barbier
             podle stejnojmenné divadelní hry Alexandra Dumase a Paula Meurice

Dirigent - Tomáš Brauner
Režie - Radovan Lipus
Scéna - David Bazika
Videoprojekce - Otakar Mlčoch
Kostýmy - Eva Kotková
Pohybová spolupráce - Igor Vejsada
Sbormistr - Jurij Galatenko
Dramaturgie - Eva Mikulášková
Český překlad - Marie Kala
Autor předlohy - William Shakespeare

Claudius - Martin Gurbaľ
Gertrude - Janja Vuletic
Hamlet - Thomas Weinhappel
Polonius - Roman Vlkovič
Ophélie - Jana Sibera
Laërte - Martin Šrejma
Marcellus - Václav Morys
Horatio - David Szendiuch
Přízrak - Bogdan Kurowski
První hrobník - Petr Urbánek
Druhý hrobník - Petr Němec
Baletní výstupy
Jiří Dvořák
Rodion Zelenkov
Jana Zelenková
Réka Kiss
Karl Picuira de Pimodan
Mariona Garcia Fornell

Žádné komentáře:

Okomentovat