Ostrý start do nového roku

Novoroční koncerty odezněly a nový kolotoč se rozjel naplno. A tak jsem viděl o právě skončivším víkendu hned 3 koncerty, každý jiný.

V pátek 10. prosince to byl 4. abonentní koncert České filharmonie s francouzským programem, internacionálním dirigentem Pinchasem Steinbergem, českým sólistou Ivanem Klánským a novým koncertním mistrem violoncell, teprve 24letým "študentem" Václavem Petrem. Zhýčkán nabídkou posledních týdnů jsem neocenil vlažný výkon renomovaného klavíristy v Chopinově klavírním koncertu č. 2, k čemuž možná přispělo i to, že koncert hráli počtvrté během 3 dnů. (Teď zrovna poslouchám na Vltavě Klánského žáka Ivo Kahánka, jak hrál v prosinci s FOK Mozartův koncert č. 12; tak nějak to má vypadat.) Přesto však si dirigent i orchestr doslova užili instrumentačně bohatou Ravelovu baletní suitu Daphnis a Chloe s krásnými impresionistickými pasážemi. Mimochodem, Ravel balet napsal před 102 lety pro Ďagilevův Ruský balet.

V sobotu přenášel digitalconcerthall.com koncert Berlínských filharmoniků se 2 emigranty. Ten první, Menahem Pressler, uprchl z Německa před nacismem, dnes je mu 90 let, je ověnčen medailemi a uznáními, je stále vyhledávaným sólistou a komorním hráčem a seznam jeho žáků je impozantní. Mozartův klavírní koncert G dur zněl přesvědčivě, stejně jako s mimořádným citem podaný přídavek - Chopinovo nokturno č. 20. A své devadesátiny oslavil koncem prosince třemi koncerty s Royal Concertgebouw Orchestra.

Takhle vidí Menahem Pressler své hudební kořeny:

V přímé linii Liszt, Beethoven, Haydn, Scarlati. Přehnaně skromný tedy není.

Tím druhým emigrantem byl dirigent Semyon Bychkov, který je o generaci mladší (nar. 1952) a uprchl před komunismem ze Sovětského svazu. Jeho podání Šostakovičovy 11. symfonie "1905", k níž o přestávce zazněl jeho výklad, bylo naléhavé a je pozoruhodné, jak blízko měl Šostakovič k Mahlerovi. Mimochodem, Bychkov dirigoval před necelým rokem v Praze Českou filharmonii a je jedním z mála dirigentů, který dodal orchestru "přidanou hodnotu" v podobě nadprůměrného výkonu. Další je třeba Leonard Slatkin.

Třetí koncert se odehrál v neděli 12. ledna a šlo o pokračování orchestrálního cyklu PKF, tentokrát s vídeňským klasickým repertoárem, mladým venezuelským dirigentem Ilychem Rivalem a francouzskou flétnistkou Magali Mosnier jako sólistkou.

Magali Mosnier

Byl to radostný večer s raně klasicistní Stamicovou symfonií, okouzlujícím Mozartovým flétnovým koncertem s šarmem podaným sympatickou sólistkou a pozdně klasicistní Beethovenovou 4. symfonií. Orchestr hrál uvolněně a dirigentovi je pouhých 20 let.