Včera večer proběhl další přímý přenos z newyorské MET do kin po celém světě, tentokrát Verdiho Rigoletto, jehož příběh je notoricky známý. Chlípný vévoda svede dceru svého hrbatého šaška, kterého prokleje jakýsi šlechtic, svedení jehož dcery byl šašek nápomocen. (V nejprogresivnějších režiích je to hodně naturalisticky předvedeno) Zhrzený šašek si jako mstu objedná vévodovu vraždu, ale všechno se zvrtne a obětí se v rámci prokletí stává šaškova dcera. Děj je umísťován do různých míst. Předloha Viktora Huga se odehrává ve Francii, Verdi měl různé verze, až mu prošla Mantova, kde vévodův rod dávno vymřel, před časem byl přenesen do New Yorku 50. let. Tentokrát se odehrává v Las Vegas 60. let a chlípníkem je Frank Sinatra. Příště by to mohlo být třeba v Moskvě 70. let se zvrhlíkem Brežněvem.
V zásadě to nevadí, operní libreta jsou stejně vesměs nesmyslná, i když je fakt, že přenesením děje téměř do současnosti ta blbost jaksi více vyniká, což všeznalí kritici obvykle hází na krk režiséra. Pokud ovšem režisér udělá představení klasické, schytá to za nedostatek invence a beznadějný konzervativismus. Ale dívenka vedle mne i tak slzela, a evidentně kvůli příběhu. Podstatná je však stejně muzika a její interpretace. No, a jak bývá v MET disponující největším rozpočtem na světě zvykem, v tomto ohledu jde o sázku na jistotu. Jeden operní hit za druhým byl prezentován hvězdami toho nejvyššího kalibru, Zdálo se, že skoro všech 4000 návštěvníků hlasitě aplaudovalo a volalo bravo po řadě z nich, zvláště po šaškových, tedy Rigolettových ariích, které zpíval Srb Želko Lucic, a ariích jeho dcery Gildy, kterou zpívala Diana Damrau, 41letá rodačka z Bavorska. Úplně největší jásot nastal, když zpívali společně. Nutno dodat, že ovace byly zcela na místě. Navíc vilného vévodu zpíval Polák Beczala, vraha Slovák Kocán a jeho sestru šlapku Běloruska Volkova. Na Čechy se zase nedostalo.
Diana Damrau však přinesla ještě jedno zpestření navíc. O přestávce, kdy průvodce představením, tentokrát diva Renée Fleming, zpovídá lidi kolem jeviště, se k ní přibatolil 16 měsíční syn a společně mávali dědečkům a babičkám v Evropě, zatímco mladší syn, teprve 4měsíční, tiše vrněl v šatně a čekal, až ho matka přiběhne nakojit. Díky tomu také nebyla Gilda éterická panenská, ale spíš "heavy mum", což sama přiznala.
Prostě krásné představení se vším všudy.
Žádné komentáře:
Okomentovat