Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

pondělí 23. června 2014

Barenboim, Barenboim, Barenboim.

Je to pár týdnů, co jsem tady psal o mimořádném klavírním recitálu Daniela Barenboima (72) a Marthy Argerich (73). Jenomže Barenboim má v sobě nějaký motor, který ho žene vpřed a nahoru, takže za ty 2 měsíce se udály minimálně 3 pozoruhodné věci s ním spojené.

Ta první bylo představení nového labelu Peral Music, který ve spolupráci s Universal Music Group (UMG) nabízí nahrávky Daniela Barenboima se Staatskapelle Berlin a West-Eastern Divan Orchestra v digitální podobě pro iTunes. První projekt, který je již z části k dispozici, je nahrávka symfonií Antona Brucknera se Staatskapelle. Mimochodem peral je španělský výraz pro jidiš slovo barenboim, což je česky hrušeň. Projekt byl představen 30. dubna v prodejně Apple na berlínské třídě Kurfürstendamm.


Druhá událost je Barenboim-Said Academy, jejíž plány byly zpřesněny na tiskové konferenci 6. května. Tato instituce navazuje na myšlenku, která stála za zrodem Barenboimova orchestru a do vínku dostala velikou budovu za divadlem Unter den Linden, která byla postavena v 50. letech a sloužila jako skladiště Státní opery. Město Berlin ji akademii pronajalo na 99 let za symbolické 1 € ročně a do konce příštího roku má být přestavěna podle projektu, který zdarma připravil Frank Gehry. Náklad 34 mil. € bude pokryt jednak 20 mil. dotací německé vlády, jednak ze soukromých zdrojů.

maketa Gehryho koncertního sálu pro 640 návštěvníků v Barenboim-Said Academy.
A tou třetí událostí byl koncert 18. června ve velkém sále Berlínské filharmonie při příležitosti 50. výročí prvního Barenboimova vystoupení s tímto orchestrem. Přenos prostřednictvím Digital Concert Hall šel nejen do počítačů, ale i do zhruba 160 kinosálů po celé Evropě. V Praze to bylo kino Atlas. Koncert měl zajímavou dramaturgii, nejprve zazněla skladba Charlese Ivese Nezodpovězená otázka, na kterou bez pauzy navázaly Metamorfózy pro 23 sólových nástrojů Richarda Strausse. Ta slavnostní část přišla po přestávce a byl to Klavírní koncert č. 1 d moll Johannesa Brahmse. K tomu se dá sotva co dodat. Snad jen konstatovat, že Barenboim zůstal věren svému stylu, kdy od nejjemnějších pianissim přechází k až dřevorubeckým forte, která vystřelují z nástroje salvy emocí, a když dirigent s orchestrem bedlivě sledují jeho hru, je zážitek z jeho koncertů mimořádně silný. Což je u precizních a soustředěných Berlínských filharmoniků vedených romantickým čarodějem Simonem Rattlem standard. Po koncertu se dirigent ujal mikrofonu a konstatoval, že Barenboim není pro filharmonii a filharmoniky host, ale člen rodiny. Z chování všech to bylo vidět.


Nabízí se otázka, co pohání ten Barenboimův motor, kde se v něm bere ta síla, aby celý ten vějíř aktivit zvládal. Spolupracovník orchestru, který přenosem provázel, konstatoval, že energii bere z kubánských doutníků.

A bezpochyby alespoň jeden musel vykouřit, protože hned následující den, ve čtvrtek 19. června, dirigoval Daniel Barenboim premiéru nového nastudování Mozartovy opery Cosi fan tutte v milánské La Scale.

Žádné komentáře:

Okomentovat