Červencové počasí divadlu v Lichtenštejnském paláci celkem přálo, mraky se sice honily po obloze hrozivě, ale nesprchlo, a vše proběhlo jak má. Hra představovala slušný průměr, drobné oplzlosti, ke kterým takovéto letní atrakce svádí byly drženy na uzdě, nikdo nevystrkoval holý zadek. Jiří Menzel je přece jen pan režisér. Polívka odvedl to, co se od něj očekávalo, přes jisté problémy s dikcí to byl slušný výkon, ono není jednoduché udržet takovou postavu pohromadě. Přesto však bych dal přednost Falstaffovi Norberta Lichého z Jindřicha IV., který běží na Hradě. Z mužských postav lze snad zmínit dokonalou mluvu Jana Přeučila a dobře vystavěnou karikaturu dr. Caiuse v podání Ctirada Gotze. Z ženských rolí byla podobně zvládnutá role paní Čiperné Petrou Hobzovou. Simona Stašová jako paní Pažoutová byla dobrá, ale očekával jsem víc. Představení v závěru jakoby ztratilo spád, vrcholem byly spíš scény z domu Brouzdalových. Šel bych na to znovu? Asi ne, taková sranda to zase nebyla.
„Jen dvě věci jsou nekonečné – vesmír a lidská hloupost.
Tím prvním si ovšem nejsem zcela jist.“ (Albert Einstein)
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.
Prohledat tento blog
Nabídka z archivu
Zbavit svět lži je víc než odzbrojení
Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat