Zveřejňujeme
kompletní znění závěrečné zprávy OLAF o vyšetřování dotace na farmu Čapí hnízdo
Aktuálně.cz zveřejňuje celou zprávu OLAF o Čapím
hnízdu v redakčním překladu.
Vážení
čtenáři,
v
uplynulých dnech Hospodářské noviny a zpravodajský server Aktuálně.cz zveřejňovaly
materiály o výsledku šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o
oprávněnosti dotace na projekt Farmy Čapí hnízdo. Reportéři čerpali ze
závěrečné, téměř 50stránkové zprávy, kterou OLAF zaslal českým úřadům. Ty ji
odmítly zveřejnit. My jsme ji však získali a prostudovali.
Publikovali
jsme texty o tom, k jakým závěrům OLAF došel, i analýzy, co to znamená pro
Andreje Babiše a jeho blízké spolupracovníky i pro státní rozpočet. Snažili
jsme se vysvětlit souvislosti a tuto velmi důležitou kauzu obšírně komentovali.
Andrej
Babiš je jediný premiér zemí EU, kterého OLAF vyšetřoval. Byl obviněn českou
policií a čeká na vydání sněmovnou k trestnímu stíhání. I proto jsme se
rozhodli zprávu publikovat. Jsme přesvědčeni, že v celém textu není nic, co by
opodstatňovalo její utajování. Naopak.
Zprávu
jsme přeložili z angličtiny do češtiny, abychom ji mohli nabídnout všem, kteří
mají zájem text prostudovat a udělat si vlastní, nezávislý názor.
Já
osobně jsem hluboce přesvědčen, že jedno z nejdůležitějších práv, která česká
ústava občanům dává, je právo na informace.
Proto
my všichni máme právo vědět, k jakým závěrům došel jeden z nejdůležitějších
úřadů Evropské komise, když vyšetřoval současného českého premiéra Andreje
Babiše a jeho blízké. Jaká doporučení vydal české policii i kolik peněz bude
Farma Čapí hnízdo stát státní rozpočet.
Žijeme
ve světě ohraničeném právy a povinnostmi. Povinností dodržovat zákony a
povinností chovat se odpovědně, právem na informace a právem žít svobodně.
Někdy je jedno s druhým v konfliktu. Jsme však přesvědčeni, že řešením každého
takového konfliktu je otevřenost. Naprostá a nekompromisní otevřenost. Proto
jsme se rozhodli svůj překlad zprávy OLAF zveřejnit.
Vladimír
Piskáček
člen
představenstva a ředitel redakcí mediálního domu Economia
Obsah
OLAF
Evropský úřad pro boj proti podvodům
Ředitelství B
Zemědělské a Strukturální fondy II
Brusel
ZÁVĚREČNÁ
ZPRÁVA
Případ č.:
OF/2015/1348/B4
Druh případu:
Vyšetřování
Právní základ
rozhodnutí o zahájení řízení Článek 3 Směrnice
(EU, Euratom) č. 883/2013
Tým
OLAF
Zuzana HARMATHOVÁ - vyšetřovatelka
Monika MATEICKOVÁ - vyšetřovatelka
Audrius POVILIUNAS - vyšetřovatel
Datum vytvoření
případu OLAF
27/11/2015
Datum rozhodnutí o
zahájení řízení 26/01/2016
Dotčená(é) osoba(y)
IMOBA
a.s., právní nástupce společnosti
Čapí hnízdo a.s., příjemce dotace v rámci
projektu
Ing. Jana Mayerová, rozená Nagyová
Ing. Josef Nenadál
Zdroj
informací
přispěvatelé Systému hlášení podvodů
Generální ředitelství Evropské komise
pro
regionální a městskou politiku
Systém hlášení podvodů
(FNS) Ano
Kategorie porušení
zákona
Zpronevěra fondů EU
Porušení pravidel
Podvod
Dotčená
oblast
Strukturální fondy
Vyšetřování
Vyslechnutí dotčených osob
Vyslechnutí svědků
Operativní schůzky s národními justičními orgány
Získání dokumentace týkající se případu
Byly dotčené osoby obeznámeny
s tím, že bylo zahájeno vyšetřování?
Ano
OCM(2017)18924 z 25/09/2017
OCM(2017)4979 z 09/03/2017
OCM(2017)4965 z 09/03/2017
Byla dotčeným osobám dána možnost
vyjádřit se k faktům, které se jich
týkají?
Ano
OCM(2017)18924 z 25/09/2017
OCM(2017)18920 z 25/09/2017
OCM(2017)18922 z 25/09/2017
OCM(2017)22700 z 10/11/2017
(dodatečná příležitost
k vyjádření, poskytnutá jedné ze tří dotčených osob, společnosti IMOBA
a.s.)
Důkazy o porušení
pravidel nebo podvodu Ano
Finanční a jiné dopady
Dopad na finanční
zájmy
EU
Ano
Odhadovaný dopad
zjištěných skutečností CZK
42 497 826,80 /
EUR 1 647 676,40
EUR 1 647 676,40
Částky, u nichž bylo zabráněno, aby byly nepatřičně vynaloženy/převedeny
Nevztahuje se
Soudní
řízení
Ano: Případ č. KRPA - 505939/TČ-2015-000093-NL
Případ vyšetřuje Krajské ředitelství
policie hlavního města Prahy, Odbor hospodářské kriminality a dozoruje ho
Městské státní zastupitelství v Praze
Shrnutí
Dne 25. listopadu 2015 byl OLAF informován anonymním zdrojem o údajném
zneužití Strukturálních fondů v projektu spolufinancovaném Evropským
fondem pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci Regionálního operačního
programu Střední Čechy 2007-2013. Příjemcem projektu byla společnost Farma Čapí
hnízdo a.s. Celkový finanční objem investice byl CZK 436 588 000/EUR
16,85 mil., z čehož CZK 42 500 000/EUR 1,64 mil. poskytl ERDF.
Cílem projektu bylo postavit multifunkční kongresové centrum.
Podle stěžovatele nebyla společnost, jež je příjemcem dotace, oprávněna
získat podporu na základě této výzvy k předkládání projektů v rámci
ROP Střední Čechy vzhledem ke skutečnosti, že tato výzva cílila pouze na malé a
střední podniky (SME), zatímco příjemce dotace byl údajně propojen
s velkou společností Agrofert Holding a.s., což jej vylučovalo
z přijetí této formy podpory.
V průběhu správního šetření provedli vyšetřovatelé OLAF četné
vyšetřovací úkony. Dokumenty a informace byly shromážděny od národních orgánů,
vyslechnuty byly dvě zúčastněné osoby a několik svědků a v průběhu procesu
vyšetřování bylo uskutečněno mnoho operativních schůzek s národními
justičními orgány.
Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami
zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se
zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za
účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby
na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty. Tyto dva
podniky lze považovat za "propojené" v rámci příslušných
právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob
jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.
Vyšetřování dále odhalilo, že představitelé příjemce projektu poskytli
nepravdivé informace a zatajili důležité informace před orgánem řídícím
operační program, když v roce 2008 podali žádost o projekt a podepsali
smlouvu o poskytnutí dotace. Zatajené informace ukazují, že společnost příjemce
dotace nebyla znevýhodněna tak, jak je to typické pro SME. V souladu
s platnými právními předpisy je tudíž Evropská komise oprávněna takovémuto
příjemci odmítnout poskytnutí finanční podpory. Poskytnutí finanční pomoci
podniku, jenž není znevýhodněn způsobem typickým pro SME, by bylo
v rozporu s pravidly poskytování státní podpory, neboť takováto
podpora bude mít zjevně za následek vážné narušení hospodářské soutěže.
Na základě rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně
akcionářů společnosti se právní forma společnosti změnila ze společnosti
s ručením omezeným na akciovou společnost krátce předtím, než byla
v únoru 2008 podána žádost o projekt. Druh akcií, vydaných společností,
umožnil jejich anonymní vlastnictví po celou dobu realizace projektu. Anonymní
vlastnictví neumožňuje průběžné sledování a kontrolu toho, zda příjemce dotace
splňuje během doby realizace projektu podmínky, aby mohl získat podporu určenou
SME, což je v rozporu s všeobecným principem transparentnosti
uplatňovaným při využívání finančních zdrojů EU. Následný prodej akcií
společnosti novým vlastníkům v prosinci 2007 může být navíc pokládán za
čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v rozporu se smyslem
příslušných zákonů EU tím, že jsou uměle vytvořeny podmínky nutné pro získání
takovéto výhody.
Za daných okolností se OLAF domnívá, že příprava a realizace daného
projektu byly ovlivněny četnými porušeními národní a unijní legislativy,
zejména Doporučení Komise, které definuje malé a střední podniky, Nařízení o
strukturálních fondech, které definuje všeobecná pravidla pro získání finanční pomoci,
a Nařízení Rady o ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Tato
porušení legislativy mohou zakládat podstatu pro soudní řízení na základě
příslušných opatření českého trestního zákoníku o dotačním podvodu a
poškozování finančních zájmů Evropské unie.
Záležitostí se česká policie zabývá od roku 2015 (případ č.
KRPA-505939/TČ-2015-000093-NL). V říjnu 2017, po shromažďování a
vyhodnocování informací, zahájila policie v dané záležitosti trestní
řízení a všem obviněným osobám oficiálně sdělila obvinění. Národní justiční
orgány by mohly využít informace shromážděné během vyšetřování OLAF pro další
řízení.
1.
Informace o pozadí záležitosti
Dne 25. listopadu 2015 anonymní zdroj informoval OLAF (THOR(2015)40022) o
údajném zneužití Strukturálních fondů v projektu č.
CZ.1.15/2.1.00/04.00095 "Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo"
spolufinancovaném Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF) v rámci
Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013 (CCI 2007CZ161PO009).
Příjemcem dotace pro projekt byla společnost Farma Čapí hnízdo a.s.
Celkový finanční objem investice byl CZK 436 588 000 / EUR 16,85
mil., přičemž CZK 50 000 000 / EUR 1,64 mil. pocházelo z veřejné
dotace. Dotaci tvořilo z 85 % spolufinancování z programu ERDF, což
odpovídá CZK 42 500 000 / EUR 1,64 mil.
Cílem projektu bylo postavit multifunkční kongresové centrum poskytující
prostory pro organizování konferencí, školení, firemních akcí i dalších akcí
pořádaných v regionu. Projekt byl realizován v letech 2008-2010.
Podle stěžovatele zatajili představitelé společnosti příjemce dotace -
Farmy Čapí Hnízdo a.s. - důležité informace před orgánem řídícím operační
program, když v roce 2008 podávali žádost o schválení projektu. Zdroj
tvrdí, že Farma Čapí hnízdo a.s. byla součástí skupiny Agrofert, jednoho
z největších holdingů v České republice. S ohledem na
skutečnost, že projektová výzva, na základě které Farma Čapí hnízdo a.s.
získala veřejnou finanční dotaci, byla určena pouze malým a středním podnikům,
neměla společnost s vlastnickým propojením s velkou společností právo
dotaci získat.
Stěžovatel tvrdí, že podle Příručky pro příjemce dotací, vydané
orgánem řídícím ROP Střední Čechy, "musí mít finanční podpora motivační
efekt, tj. žadatel by bez dotace nebyl schopen uskutečnit zamýšlenou
investici".
Zdroj dále uvádí další propojení mezi projektem a společností Agrofert
Holding a.s. a společnostmi na něj napojenými skrze osoby zapojené do
společnosti a řízení projektu, skrze záruku za bankovní úvěr, kterou poskytla
společnost Agrofert Holding a.s. společnosti, jež získala uvedenou dotaci, a
skrze nemovitosti, použité během realizace projektu a vlastněné skupinou
Agrofert.
Kromě informací od anonymního zdroje OLAF obdržel informace od Generálního
ředitelství Evropské komise pro regionální a městskou politiku
(THOR(2015)41374) a od Evropského účetního dvora (THOR(2016)201). Tyto
instituce předaly informace o politickém lobbování, spojeném s alokací
z Evropských fondů na základě OP Podnikání a inovace (2007-2013). Jistí
čeští političtí představitelé se snažili navýšit podíl finančních prostředků
určených pro tento program ve prospěch velkých společností na úrok SME. Tuto
skutečnost zpracoval OLAF jako podkladovou informaci a tato nebyla předmětem
úkonů v rámci vyšetřování provedeného v daném případu. Záležitost se
týká cílů operačního programu a pravidel pro to, kdo má v jeho rámci nárok
na dotaci, schválených bilaterálně českými úřady a DG REGIO (operační program
schválený Evropskou komisí jako Rozhodnutí Komise) a jako taková byla zaslána
DG REGIO v rámci monitorování realizace programu.
2. Úkony v rámci vyšetřování a shromážděné důkazy
2.1 Dokumentace získaná od českých úřadů a z
otevřených zdrojů
Po zahájení vyšetřování si OLAF vyžádal od českého AFCOS na ministerstvu
financí dostupnou dokumentaci spojenou s projektem (THOR(2016)4008).
Dne 26. února 2016 český AFCOS poskytl OLAF pouze částečnou projektovou
dokumentaci (THOR(2016)7026, THOR(2016)7029, THOR(2016)7056 a THOR(2016)8250),
neboť kompletní projektovou složku (v původní podobě) orgán řídící program
předal české policii.
Tato dokumentace zahrnuje dotační smlouvu, kontrolní zprávy z kontrol
provedených na místě zaměstnanci řídícího orgánu během realizace projektu a tři
auditorské zprávy ze státních auditů, uskutečněných Auditním orgánem
v letech 2011, 2012 a 2013 konkrétně na tomto projektu - audity č.
PAS/01/2011/95, PAS/01/2012/95 a 017/13/ROPSČ. Jeden z auditů byl proveden
bez nálezů, zatímco oba zbývající konstatovaly stejnou nesrovnalost -
do žádosti o provedení platby, podané řídícímu orgánu za účelem vyplacení
peněz (dne 29. prosince 2009), příjemce dotace zahrnul fakturu vydanou stavební
společností, která byla ale vyplacena až poté (7. a 8. ledna 2010). Příslušná
částka na faktuře (CZK 15 127 336,78 / EUR 584 230) byla identifikována
jako neoprávněný výdaj, a auditorský orgán proto uložil pokutu ve výši CZK 6
milionů / EUR 231 720. V důsledku úspěšného odvolání ze strany
příjemce dotace byla částka pokuty snížena na 1 % původní výše.
Informace uveřejněné na webové stránce ministerstva pro místní rozvoj
(www.strukturání-fondy.cz) ukazují, že daný projekt byl dokončen a částka
veřejné podpory poskytnutá příjemci dotace byla CZK 49 997 443 / EUR
1,93 mil., z níž 85% podíl spolufinancování na straně ERDF činil CZK
42 497 826,80 / EUR 1 647 676,40.
2.2 Audit provedený českým Auditním orgánem
v roce 2016
Když DG REGIO obdrželo kopii anonymní stížnosti v souvislosti
s uvedeným projektem s tím, že příjemce projektu neměl zřejmě nárok na
dotaci jako SME, jeho představitelé 18. února 2016 požádali český Auditní orgán
o provedení auditu projektu a ověření, zda na proplacené výdaje měl příjemce
dotace nárok.
Během měsíce května 2016 Auditní orgán ministerstva financí provedl
mimořádný audit č. ROPSC/2016/MO/001 uvedeného projektu.
Dne 19. května 2016 obdržel OLAF od DG REGIO kopii závěrečné zprávy o
auditu (OCM(2016)16389). Kromě samotné zprávy o auditu Auditní orgán předal 9.
května 2016 DG REGIO (THOR)2016)16050) hlavní závěry auditu v samostatném
dopise. V tomto dopise Auditní orgán uvádí, že jeho auditoři prověřili
celkové výdaje, potvrzené v daném projektu, a označili je za způsobilé.
Auditní orgán nicméně tvrdil, že rozsah auditu byl omezen vzhledem
k faktu, že jeho auditoři nemohli provádět audit u jiných ekonomických
subjektů, než byl příjemce dotace. Podle jejich názoru by takovéto kontroly
byly nezbytné, pokud by Auditní orgán měl vyhodnotit, zda jiné společnosti
provázané s příjemcem dotace působily na stejných relevantních nebo
sousedních trzích, a tudíž by musely být vzaty v úvahu při vyhodnocení
jejich náležitosti mezi SME.
Během auditu Auditního orgánu si jeho auditoři vyžádali konkrétní
dokumentaci od právního nástupce příjemce dotace (Farma Čapí Hnízdo a.s.),
společnosti IMOBA a.s. Týkala se mj. prezenčních listin z valných hromad Farmy
Čapí hnízdo a.s., které se konaly v letech 2008-2010, a kopií zmocnění
vydaných akcionáři jejich právním zástupcům, kteří je na valných hromadách
v letech 2008-2010 zastupovali. Dokumenty uvedené na seznamu společnost
IMOBA a.s. auditorům neposkytla. Její představitelé tvrdili, že takové
dokumenty nemusí existovat, pokud zástupci akcionářů přinesli na valnou hromadu
samotné akcie.
2.3 Dokumentace, získaná od českých justičních
orgánů, z otevřených zdrojů a od několika svědků na základě výslechů
Během operativních schůzek s policií, které se konaly v letech
2016-2017, vyšetřovatelé OLAF požadovali a také obdrželi kopii spisu -
s výjimkou dokumentů, které policie získala na základě soudního povolení
(tj. dokumentů podléhajících bankovnímu tajemství). Kopie shromážděných
dokumentů - projektová dokumentace získaná od řídícího orgánu OP, získané
smlouvy a kompletní účetní knihy z let 2007-2014 od IMOBA a.s. - byly
připojeny k zápisům z těchto operativních schůzek, které byly
náležitě začleněny do registračního systému OLAF (THOR(2016)25069, OCM
(2016)1896, OCM(2017)10494, OCM(2017)18580 a OCM(2017)20266. Během svědecké
výpovědi poskytl pan Kubiska OLAF jistou dodatečnou dokumentaci OCM(2017)8430.
Poté, co byl vyslechnut, poslal pan Martin Herodes OLAF několik dokumentů
(OCM(2017)9878).
Ze získaných dokumentů zjistil OLAF následující fakta:
2.3.1 Projektová výzva
Dne 20. prosince 2007 Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy
zveřejnila projektovou výzvu č. 4 ROP NUTS 2 SČ v rámci Regionálního operačního
programu Střední Čechy 2007-2013.
Dle bodu 5 textu projektové výzvy:
- "Podnikatelé podle paragrafu 2 zákona
č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, splňující kritéria malých a středních
podniků, provozující svou obchodní činnost po dobu nejméně dvou let a
provozující svou činnost v oblasti cestovního ruchu.
- Podnikatelé podle paragrafu 2 zákona č. 513/1991 Sb.
obchodního zákoníku, splňující kritéria malých a středních podniků, provozující
svou činnost v oblasti cestovního ruchu a provozující svou obchodní
činnost po méně než dva roky (platné pouze pro projekty na území obce
s méně než 2000 obyvatel)."
V bodě A "Definice pojmů" v Instrukcích pro žadatele a
příjemce dotací pro Výzvu č. 4 uveřejněnou v rámci Regionálního operačního
programu Střední Čechy se definice malého a středního podniku týká
následujícího:
"Při
stanovení počtu zaměstnanců a ročního obratu nebo bilanční sumy roční rozvahy
je nezbytné zahrnout data o partnerských podnicích nebo propojených podnicích
(existují-li) v souladu s unijní legislativou - Doporučením Komise č.
2003/361/EC z 6. května 2003, týkajícím se definice mikropodniků, malých a
středních podniků (Úřední věstník L 124 z 20. května 2003, str. 36),
výňatek z tohoto doporučení je citován v Příloze nařízení Komise
(ES) č. 364/2004 z 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č.
70/2001, co se týče rozšíření oblasti jeho působnosti, aby bylo možné zahrnout
podporu pro účely výzkumu a vývoje."
V souladu s bodem VIII.2 Instrukcí pro žadatele a příjemce dotací na
základě Výzvy č. 4:
"Žadatel/příjemce
dotace je povinen prokázat, že je malým nebo středním podnikem. Pokud nesplní
tento požadavek, je automaticky považován za velký podnik. Malé a střední
podniky jsou definovány na základě splnění dvou kritérií, tj. počtu zaměstnanců
a výše ročního obratu nebo bilanční sumy roční rozvahy. Když je stanovována
hodnota těchto ukazatelů, podnik je povinen vzít v potaz údaje jeho
partnerských a propojených podniků.
Více
podrobností lze nalézt v Doporučení Komise č. 2003/361/EC z 6. května
2003 týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků, výňatek
z tohoto doporučení je uveden v Příloze k nařízení směrnice
Komise (ES) č. 364/2004 z 25. února 2004.
Výpočty
je zapotřebí provést za použití formuláře uvedeného v příručce Komise:
Vzor prohlášení o údajích o způsobilosti podniku jako malého nebo středního -
http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf."
2.3.2 Projektová žádost
Dne 29. února 2008 podala společnost Farma Čapí hnízdo projektovou žádost
na základě Výzvy č. 4 ROP NUTS 2 SČ, která byla podána v monitorovacím
systému Benefit pod unikátním číslem 07hHqP0003. Číslo příslušného projektu je
CZ.1.15/2.1.00/04.00095. Projektová žádost byla podepsána panem Josefem
Nenadálem a paní Janou Nagyovou.
Celkové způsobilé náklady projektu byly spočítány žadatelem v bodě 13
žádosti ve výši CZK 277 mil., z toho CZK 227 mil. měl zaplatit žadatel sám
a CZK 50 mil. z dotace (spolufinancování EU v částce CZK 42,5 mil.).
Žadatel v žádosti uvedl, že za účelem vlastního financování investice
použije bankovní úvěr ve výši CZK 386,5 mil. a své vlastní disponibilní zdroje
ve výši CZK 6,6 mil. Společně s nezpůsobilými výdaji byl celkový rozpočet
projektu odhadnut na CZK 436,6 mil.
V této projektové žádosti je jako hlavní kontaktní osoba uvedena paní
Jana Nagyová. Jako osoba zodpovědná za konzultace v oblasti marketingu a
dotací je paní Jana Nagyová uvedena v žádosti jako ředitelka společnosti
EUTRAIN s.r.o. Další členové představenstva společnosti, pan Josef Nenadál a
pan Luděk Kalivoda, vydali pro paní Janu Nagyovou pověření jednat jménem
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. při přípravě a realizaci projektu.
Dne 17. ledna 2008 byl pan Josef Nenadál zvolen předsedou představenstva a
paní Jana Mayerová, rozená Nagyová místopředsedkyní představenstva společnosti
ZZN AGRO Pelhřimov a.s. (IČ: 625 08 873). Tyto funkce zastávali až do 5.
ledna 2010. V období 6. leden 2010 - 22. srpen 2010 působil pan Nenadál
jako předseda a v období 6. leden 2010 - 22. srpen 2011 paní Nagyová jako
místopředsedkyně dozorčí rady této společnosti.
V souladu s daty zaznamenanými v českém Obchodním rejstříku
byl pan Josef Nenadál zaměstnancem společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.
v období od 1. ledna 2008 do 31. července 2010. Podle těchto záznamů nebyla
paní Jana Mayerová, rozená Nagyová nikdy zaměstnankyní společnosti Farma Čapí
hnízdo a.s. V letech 2008-2010 byla zaměstnankyní společnosti EUTRAIN
s.r.o. (IČ: 255 60 328). Podle dat z Obchodního rejstříku byla paní
Jana Mayerová, rozená Nagyová v tomto období členkou statutárních orgánů
společností Farma Čapí hnízdo a.s. a EUROFACTUM o.p.s. (obecně prospěšná
společnost), IČ: 282 77 074.
Dne 20. února 2008 bylo jméno společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. změněno
na Farma Čapí hnízdo a.s.
V bodu 5 projektové žádosti je společnost Farma Čapí hnízdo a.s.
označena jako malý podnik.
V příloze projektové žádosti poskytla společnost Farma Čapí
hnízdo a.s. účetní knihy společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za rok 2005
společně se Zprávou o vlastnických vztazích společnosti s propojenými
podniky. Podle této zprávy byla jediným vlastníkem společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov s.r.o. v daném účetním období společnost ZZN Pelhřimov a.s.
2.3.3 Prohlášení o způsobilosti podniku jako SME
V příloze 2 Instrukcí pro žadatele a příjemce dotace na základě Výzvy
č. 4 jsou uvedeny povinné přílohy k žádosti o schválení projektu. Podle
tohoto textu je povinnou přílohou č. 4 Prohlášení o způsobilosti jako
SME. "Toto prohlášení je předloženo pouze
těmi žadateli, kteří v žádosti o schválení projektu prohlašují, že splňují
definici SME. Vyplňují formulář Prohlášení o způsobilosti podniku jako malý
nebo střední podnik. Tento formulář vychází z příručky Komise, která má za cíl
poskytnout podporu implementaci Doporučení Komise z 6. května 2003 týkající
se definice mikropodniků, malých a středních podniků, která nahrazuje
Doporučení č. 96/280/ES z 3. dubna 1996. Formulář byl zveřejněn na webové
stránce www.ropstrednicechy.cz."
V příloze 4 žádosti o schválení projektu žadatel poskytl prohlášení o
způsobilosti žadatelské společnosti jako SME, viz příloha 9 této zprávy. Toto
prohlášení bylo podepsáno paní Janou Nagyovou a panem Josefem Nenadálem jako
představiteli představenstva společnosti, jež je příjemcem dotace. V tomto
prohlášení uvedení představitelé stvrdili svými podpisy, že společnost Farma
Čapí hnízdo a.s. byla samostatným podnikem a že v příslušném účetním
období (OLAF potvrdil, že to byl rok 2007) nemá zaměstnance, roční obrat činí
9000 eur a bilanční suma roční rozvahy částku 274 000 eur. Ve stejné době
v tomto prohlášení svými podpisy stvrdili, že "ve srovnání
s předchozím účetním obdobím nedošlo k žádným změnám ohledně údajů,
což by mohlo vést ke změně kategorie žadatelského podniku (mikropodnik, malý,
střední a velký podnik)."
2.3.4 Vlastnictví podniku
V příloze žádosti o schválení projektu společnost Farma Čapí hnízdo
a.s. poskytla roční účetní výkazy společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za rok
2005 společně se Zprávou o vlastnické struktuře společnosti a propojených
společností. Podle této zprávy byla v daném účetním období jediným
vlastníkem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. společnost ZZN Pelhřimov a.s.
Podle účetních výkazů společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za rok 2006,
uveřejněných v českém on-line registru Sbírka listin, zůstala společnost
ZZN Pelhřimov a.s. jediným vlastníkem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o.
také v průběhu celého roku 2006.
Podle účetních výkazů společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za období leden
- říjen 2007, uveřejněných v českém on-line registru Sbírka listin,
zůstala společnost ZZN Pelhřimov s.r.o. jediným vlastníkem společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov s.r.o. také během tohoto uvedeného období.
Dne 1. prosince 2007 se změnila právní forma společnosti ZZN AGRO Pelhřimov
s.r.o. ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost, což bylo
zapsáno v Obchodním rejstříku.
Podle neověřené kopie kupní smlouvy z 31. prosince 2007 se vlastnická
struktura společnosti ZZN ARGO Pelhřimov a.s. změnila, když její předchozí
vlastník, společnost ZZN Pelhřimov a.s., prodal a předal 100 % akcií
společnosti třem novým vlastníkům (příloha 17 této zprávy).
V období 2005-2007 měla společnost ZZN Pelhřimov a.s. stabilního
majoritního, respektive jediného vlastníka - společnost Agrofert Holding a.s.
Na základě hospodářských výsledků za období 2005-2010 splňuje Agrofert Holding
a.s. podmínky pro velký podnik ve smyslu Doporučení Komise č. 2003/361/EC.
2.3.5 Akcie společnosti a vývoj jejich vlastnictví
Podle notářského zápisu č. NZ406/2007, N 448/2007 zapsaného dne 22.
listopadu 2007 notářem JUDr. Svatoplukem Procházkou, který byl publikován
v elektronické Sbírce listin, schválil jediný vlastník společnosti,
společnost ZZN Pelhřimov a.s., mimořádnou účetní závěrku společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov s.r.o. a změnu její právní formy ze společnosti s ručením
omezeným na akciovou společnost. Důsledkem toho se dne 22. listopadu 2007
společnost ZZN Pelhřimov a.s. stala vlastníkem 20 akcií na doručitele
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. v nominální hodnotě CZK 100 000
za akcii. Stala se také jediným vlastníkem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s.,
což bylo zapsáno v Obchodním rejstříku 1. prosince 2007. Podle uvedeného
notářského zápisu z 22. listopadu 2007: "Akcie budou vydány v listinné formě a
nebudou zapsány." Záznam dále uvádí, že: "Akcie budou vydány ve formě
hromadných akcií, neboť vlastník společnosti se stává jediným akcionářem
společnosti."
Podle čl. 7.3 Stanov společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. (později Farma
Čapí hnízdo a.s.), schválených v okamžiku změny právní formy společnosti
dne 22. listopadu 2007: "Na
základě písemné žádosti, podané majitelem, je společnost povinna vydat
jednotlivé akcie vlastníku hromadných akcií, které je nahradí. To má být
učiněno ve lhůtě 90 dnů ode dne doručení písemné žádosti."
Na základě vyjádření představitelů společnosti IMOBA a.s. 13. října 2017 -
právního nástupce společnosti příjemce - nebyly nikdy vydány žádné hromadné
akcie a akcionáři se dohodli s představiteli společnosti, že místo nich
budou vydány jednotlivé akcie.
OLAF upozorňuje, že Stanovy společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. vyžadují,
aby akcionáři žádali o změnu formy akcií písemně. Kopie takovéto žádosti nebyla
OLAF poskytnuta žádnou z dotčených osob, když jim byla poskytnuta možnost
vyjádřit se ke zjištěným skutečnostem, a forma "dohody" na změně
formy akcií jimi nebyla vysvětlena.
Společnost IMOBA a.s., která koupila 100 % akcií společnosti Farma Čapí
hnízdo a.s. v roce 2013, poskytla OLAF neověřenou kopii kupní smlouvy
z 31. prosince 2007. Podle této smlouvy prodávající, společnost ZZN
Pelhřimov a.s., prodal 20 kusů akcií na doručitele společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov a.s. v listinné formě třem kupujícím, tj. Adrianě Bobekové,
Andreji Babišovi Jr. a Monice Babišové. Celková kupní cena 20 akcií byla celkem
CZK 2 386 000. Kupující nakoupili následující počet akcií:
Adriana Bobeková - 5 ks, č. 001-005
Andrej Babiš Jr. - 5 ks, č. 006-010
Monika Babišová - 10 ks, č. 011-020
Podle článku II.5 kupní smlouvy byli kupující povinni zaplatit za zakoupené
akcie do šesti měsíců od dne podpisu smlouvy.
Podle neověřené kopie výpisu z bankovního účtu společnosti ZZN
Pelhřimov a.s. pan Andrej Babiš (otec Adriany Bobekové a Andreje Babiše Jr. a
partner Moniky Babišové) zaplatil za příslušné akcie kupní cenu CZK
2 386 000 dne 15. září 2008.
Pan Martin Herodes, který byl jako svědek vyslechnut vyšetřovateli OLAF 28.
března 2017, poskytl OLAF neověřené kopie tří kupních smluv, na jejichž základě
získal 12 kusů akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. Na základě těchto
dokumentů podepsal tyto smlouvy s Adrianou Bobekovou, Andrejem Babišem
Jr.a Monikou Babišovou.
Podle poskytnuté neověřené kopie smlouvy, podepsané 16. února 2008 (příloha
18 této zprávy), pan Martin Herodes koupil 1 ks akcie (č. 005) společnosti
Farma Čapí hnízdo a.s. o nominální hodnotě CZK 100 000 od paní Adriany
Bobekové. Kupní cena této akcie byla CZK 119 300. Kupující měl zaplatit za
zakoupenou akcii do jednoho měsíce ode dne podpisu smlouvy. Předání akcie bylo
kupujícím stvrzeno podpisem dané smlouvy.
Podle poskytnuté neověřené kopie smlouvy, podepsané 16. února 2008 (příloha
18 této zprávy), pan Martin Herodes koupil 1 kus akcií (č. 006) společnosti
Farma Čapí hnízdo a.s. v nominální hodnotě CZK 100 000 od pana
Andreje Babiše Jr. Kupní cena této akcie byla CZK 119 300. Kupující byl
povinen zaplatit za zakoupenou akcii do měsíce ode dne podpisu smlouvy. Předání
akcie bylo kupujícím stvrzeno podpisem dané smlouvy.
Podle poskytnuté neověřené kopie smlouvy, podepsané 16. února 2008 (příloha
18 této zprávy), pan Martin Herodes koupil 10 kusů akcií (č. 011-020)
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v nominální hodnotě CZK 100 000 za
akcii od paní Moniky Babišové. Kupní cena těchto akcií byla CZK
1 193 000. Kupující byl povinen zaplatit za zakoupené akcie do měsíce
ode dne podpisu smlouvy. Předání akcie bylo kupujícím stvrzeno podpisem dané
smlouvy.
Navzdory žádosti, zaslané e-mailem 8. června 2017, pan Martin Herodes
neposkytl OLAF potvrzení o platbě za zakoupené akcie. Právní firma, zastupující
pana Heroda, informovala OLAF, že nemá k dispozici žádný takový dokument,
vzhledem k času, který uplynul od roku 2008.
Společnost IMOBA a.s. poskytla Policii ČR neověřené kopie tří kupních
smluv, na jejichž základě nabyla všech 20 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo
a.s. v listopadu 2013 (příloha 19 této zprávy). Podle těchto neověřených
kopií byly smlouvy podepsány panem Andrejem Babišem za společnost IMOBA a.s.
jako kupcem a paní Gabrielou Knapovou, panem Václavem Knotkem a panem Alexejem
Bílkem na straně prodávajících. Tyto tři osoby byly ve smlouvách uvedeny jako
prodávající. Ačkoliv tyto transakce zaostávají za časovým rámcem realizace
projektu, tato zpráva je zmiňuje vzhledem k faktu, že na základě výše
uvedených kupních smluv byly vlastníky akcií v roce 2013. Jelikož není
známo, kdy a jak se staly jejich vlastníky, tyto osoby mohly být vlastníky také
během období 2008-2010, kdy se účastnily schůzí valné hromady společnosti.
Policie ČR se pokusila vyslechnout paní Knapovou, pana Kotka a pana Bílka a
OLAF taktéž vyzval pana Kotka, aby vypovídal jako svědek, avšak tyto osoby se
během výslechů odvolávaly na profesní povinnost právních zástupců zachovávat
mlčenlivost a odmítly poskytnout vyjádření, která by mohla objasnit, jakou
úlohu hrály v dané společnosti.
Podle neověřené kopie smlouvy, podepsané 18. listopadu 2013 s paní
Gabrielou Knapovou, společnost IMOBA a.s. koupila 12 kusů akcií (číslo 001-004,
007-010 a 017-020) společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v nominální hodnotě
každé akcie CZK 100 000. Kupní cena za všech 12 akcií byla CZK
30 000. Kupující byl povinen zaplatit za zakoupené akcie do tří týdnů ode
dne podpisu smlouvy, což bylo potvrzeno kopií pokladní stvrzenky. Předání akcií
bylo potvrzeno poskytnutými neověřenými kopiemi předávacího protokolu z 18.
listopadu 2013.
Podle neověřené kopie smlouvy, podepsané 18. listopadu 2013 s panem
Václavem Knotkem, společnost IMOBA a.s. koupila 4 kusy akcií (číslo 011-014)
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v nominální hodnotě každé akcie CZK
100 000. Kupní cena za všech 12 akcií byla CZK 10 000. Kupující byl
povinen zaplatit za zakoupené akcie do tří týdnů ode dne podpisu smlouvy, což
bylo potvrzeno kopií pokladní stvrzenky. Předání akcií bylo potvrzeno
poskytnutými neověřenými kopiemi předávacího protokolu z 18. listopadu 2013.
Podle neověřené kopie smlouvy, podepsané 18. listopadu 2013 s paní
Gabrielou Knapovou, společnost IMOBA a.s. koupila 12 kusů akcií (č. 015-016,
005-006) společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v nominální hodnotě každé
akcie CZK 100 000. Kupní cena za všech 12 akcií byla CZK 10 000.
Kupující byl povinen zaplatit za zakoupené akcie do tří týdnů ode dne podpisu
smlouvy, což bylo potvrzeno kopií pokladní stvrzenky. Předání akcií bylo
potvrzeno poskytnutými neověřenými kopiemi předávacího protokolu z 18.
listopadu 2013.
2.3.6 Valné hromady ve firmě Farma Čapí hnízdo a.s.
2008-2010
Dostupné záznamy z valných hromad organizovaných společností ZZN AGRO
Pelhřimov a.s. / později přejmenované na Farma Čapí hnízdo a.s. ukazují
následující skutečnosti:
Podle seznamu účastníků mimořádné valné hromady společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov a.s. ze 17. ledna 2008 se této schůze zúčastnili jako akcionáři
nebo jejich zástupci: paní Gabriela Knapová (akcie č. 001-010) a pan Václav
Knotek (akcie č. 011-020). V zápisu z této mimořádné valné hromady
stojí: "Schůzky se
zúčastnili 2 akcionáři společnosti, představující 100 % vlastnických práv a
hlasů."
Podle seznamu účastníků mimořádné valné hromady společnosti Farma Čapí
hnízdo a.s. z 5. ledna 2010 se této valné hromady zúčastnili jako
akcionáři nebo jejich zástupci: paní Gabriela Knapová (akcie č. 001-004,
007-010, 017-020), pan Václav Knotek (akcie č. 011-014) a pan Alexej Bílek
(akcie č. 015-016, 005-006). V zápisu z této mimořádné valné hromady
stojí: "Schůzky se
zúčastnili 3 akcionáři společnosti, představující 100 % vlastnických práv a
hlasů."
Podle seznamu účastníků řádné valné hromady společnosti Farma Čapí hnízdo
a.s. z 31. srpna 2010 se této valné hromady zúčastnili jako akcionáři nebo
jejich zástupci: paní Gabriela Knapová (akcie č. 001-004, 007-010, 017-020),
pan Václav Knotek (akcie č. 011-014) a pan Alexej Bílek (akcie č. 015-016,
005-006). V zápisu z této valné hromady stojí: "Schůzky se zúčastnili 3 akcionáři společnosti,
představující 100 % vlastnických práv a hlasů."
Podle seznamu účastníků řádné valné hromady společnosti Farma Čapí hnízdo
a.s. z 22. srpna 2011 se této valné hromady zúčastnili jako akcionáři nebo
jejich zástupci: paní Gabriela Knapová (akcie č. 001-004, 007-010, 017-020),
pan Václav Knotek (akcie č. 011-014) a pan Alexej Bílek (akcie č. 015-016, 005-006).
V zápisu z této valné hromady stojí: "Schůzky se zúčastnili 3 akcionáři společnosti,
představující 100 % vlastnických práv a hlasů."
Podle čl. 7.2 Stanov společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. (později Farma
Čapí hnízdo a.s.), schválených jejím jediným akcionářem, společností ZZN
Pelhřimov a.s. 22. listopadu 2007 (zapsáno v notářském zápisu č. NZ
406/2007, N 448/2007): "Akcie lze
kdykoliv převádět. Práva spojená s vlastnictvím akcií připadají takové
osobě, která je schopna akcie předložit, nebo je schopna doložit - písemným
potvrzením úschovy akcií - že tyto akcie byly v její prospěch uloženy
v souladu s platnými pravidly."
Představitelé společnosti IMOBA a.s. zaslali obecné vyjádření (z 13. října
2017), v němž tvrdí, že osoby předkládající akcie společnosti před notářem
nemusely být nutně vlastníky těchto akcií a v praxi často nebývaly (jedná
se o standardní postup, kdy na valných hromadách jsou akcionáři zastoupeni
jinými osobami). I když jsou tyto osoby uvedeny na seznamu v zápisech ze
schůzí valné hromady jako akcionáři, notář nemá možnost ověřit okolnosti a
platnost případného převodu akcií, a tudíž domnělé vlastnictví akcií
dvěma/třemi jmenovanými osobami nemá žádnou relevanci.
OLAF upozorňuje, že ve svém vyjádření společnost IMOBA a.s.
nepotvrdila, kdo byli podle zápisů akcionáři účastnící se těchto schůzí valné
hromady, tj. zda přítomní právní zástupci byli sami akcionáři, nebo pouze
zastupovali skutečné akcionáře na základě písemné plné moci. Podle par. 184(1)
Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. musí být takováto plná moc provedena
v písemné podobě. Jak je uvedeno v části 2.2 této zprávy, kopie
těchto plných mocí byly od společnosti IMOBA a.s. vyžádány Auditním orgánem
Ministerstva financí ČR a nebyly poskytnuty.
OLAF rovněž upozorňuje, že pan Knotek, předseda představenstva společnosti
IMOBA a.s., byl jednou ze tří osob účastnících se uvedených schůzí valné
hromady. Během výslechu pana Knotka chtěl OLAF potvrdit, zda účastníci těchto
schůzí byli akcionáři společnosti nebo jejich zástupci. Pan Knotek ale neodpověděl
na otázky vyšetřovatelů s odvoláním na povinnost zachovávat mlčenlivost.
2.3.7 Prohlášení pana Andreje Babiše týkající se
vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a projektu jako takového
Podle vyjádření pana Andreje Babiše, které učinil během interview (vyšlo
19. září 2013) s týdeníkem Respekt (www.respekt.cz) ohledně projektu
výstavby kongresového centra Čapí hnízdo: "Nevím, myslím, že ta farma je v majetku
nějakých právníků."
Podle vyjádření pana Andreje Babiše, které učinil během 43. schůze Poslanecké
sněmovny Parlamentu ČR, konané 23. března 2016: "V roce 2005 jsem přemýšlel o vybudování
rodinné farmy se zvířaty. Farmu měla stavět společnost IMOBA a.s patřící do
skupiny Agrofert. Ale ten projekt nebyl ekonomicky efektivní. Posléze
společnost IMOBA zvažovala alternativu - výstavbu kongresového centra pro
skupinu Agrofert. Ani tenhle záměr nebyl ziskový. Následně v roce 2007
specialista na evropské fondy navrhl sepsání nového projektu na zařízení pro
veřejnost, což se přeměnilo na stavbu multifunkčního kongresového centra Farma
Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro evropskou dotaci, byl
ekonomicky rentabilní. Protože projekt se nezabýval podnikáním Agrofertu,
nechtěl jsem ho uskutečnit v rámci skupiny Agrofert, a proto jsem se tím
nechtěl zabývat a taky nezabýval.
Společnost
Farma Čapí hnízdo a.s. vlastnily v dotčeném období mé dvě dospělé děti a
bratr mojí partnerky, který držel poměrnou část akcií pro mé dvě nezletilé děti
a mou partnerku."
2.3.8 Externí hodnocení projektového návrhu předcházející
jeho schválení
V červnu - červenci 2008 byla příslušná projektová žádost posouzena
dvěma nezávislými externími experty vybranými řídícím orgánem operačního
programu - paní Ivanou Havlíkovou a panem Karlem Mojžišíkem.
Podle závěrečných poznámek paní Havlíkové představuje projekt výstavby
kongresového centra Farma Čapí hnízdo "rozsáhlou
a finančně velmi náročnou investici. Plánovaný areál by mohl velmi dobře
sloužit jako reprezentativní sídlo pro významného investora - mohl by se stát
místem pořádání jeho firemních akcí. Avšak přínos tohoto projektu pro celý
region a efektivní využití investovaných finančních prostředků nebyly
dostatečně prokázány - s odkazem na stavební plány a projektovou
dokumentaci."
Níže jsou závěry pana Mojžišíka:
"Je
zřejmé, že žadatel vynaložil nemalé úsilí na organizační, personální a
designovou přípravu projektu. Na druhé straně ale investiční oblast CF je
zpracována nepřesvědčivě a také provozní oblast CF, a tudíž finanční
udržitelnost provozu, vykazuje značné nedostatky a chyby v některých důležitých
položkách. Žadatel nevěnoval dostatečnou pozornost transparentnosti a
kontrolovatelnosti předpokládaných provozních ukazatelů (viz výkaz o
hospodaření), což zbytečně vzbudilo pochybnosti ohledně důležitých položek ve
výkazu zisků a ztrát (viz výše paragraf IV.d), které by bývaly mohly být
rozptýleny v případě, pokud by byl přístup k transparentnosti ekonomické
části pečlivější. Zásadní námitky hodnotitele přetrvávají
v otázce proveditelnosti jednotlivých finančních scénářů v investiční
fázi a ohledně projektového investičního CF a vybraných důležitých bodů ve
výkazu zisků a ztrát (příjmy z reklamy, pronájem, náklady na služby).
Rozsah,
detaily a kontrolovatelnost toho, jak byla tato ekonomická část projektové
provozní fáze vypracována, jsou nedostatečné.
Na
druhé straně je nutné poznamenat, že toto je hodnocení ekonomické části
projektu, kterou může žadatel poměrně snadno napravit.
Co je
nicméně důležité, je to, který scénář financování investiční oblasti CF je
platný (II.c) - jaký harmonogram pro čerpání dotace z ROP je platný a jaká
výše půjček je nezbytná, aby se pokryl investiční rozpočet. Scénář půjčky ve
výši CZK 385 milionů je odůvodněný pouze s výraznými připomínkami a scénář
půjčky ve výši CZK 437 milionů je v podstatě neuskutečnitelný.
Pokud
bude žadatel schopen doložit a odůvodnit, že plánované indikátory, které toto
hodnocení rozporuje, jsou realistické, a doloží kalkulace a parametry toho, že
vybrané příjmy (reklama, pronájem) a náklady jsou realistické, pak projekt a
jeho operační fáze může být posouzen jako finančně proveditelný a udržitelný.
Toto posouzení ale nelze jednoznačně provést v této fázi projektového
hodnocení."
Představitelé společnosti IMOBA a.s. poskytli vyjádření, podle něhož si
společnost Farma Čapí hnízdo a.s. nikdy nebyla vědoma výše uvedených expertních
názorů externích hodnotitelů projektové žádosti. O jejich existenci se
dozvěděli až z médií na jaře 2017.
OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto
projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba
externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové
žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém
projektovém návrhu. Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích
externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů
v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci
vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen.
2.3.9 Partneři příjemce dotace při realizaci
projektu
Projektová žádost v bodě 7 obsahuje informace o partnerech příjemce
dotace. Společnost Farma Čapí hnízdo a.s. uvádí v této části žádosti
následující subjekty:
- Golf Konopiště a.s.
(IČ: 256 16 242)
- ZZN Pelhřimov a.s.
(IČ: 466 78 140)
- Jaroslav Pelíšek
FOTO, živnostník (IČ: 667 80 551)
- Obec Olbramovice
(IČ: 002 32 416)
- TK PLUS s.r.o. (IČ:
253 10 593)
Příloha 3 k Dodatečným informacím k projektové žádosti obsahuje dvě
dohody o spolupráci. První byla uzavřena mezi společností Farma Čapí hnízdo
a.s. a společností Golf Konopiště a.s. (IČ: 256 16 242). Podle této
smlouvy poskytne společnost Golf Konopiště a.s. své ubytovací kapacity Farmě
Čapí hnízdo a.s., pokud to bude nutné (kapacita kongresového centra převýšila
ubytovací kapacitu). Druhá smlouva byla uzavřena 25. února 2008 mezi
společností Farma Čapí hnízdo a.s. a společností Agrofert Holding a.s. (příloha
20 této zprávy). V této smlouvě se společnost Agrofert Holding a.s. zavazuje
pořádat své firemní akce, zemědělské dny a každoroční výstavy zemědělské
techniky počínaje rokem 2010.
2.3.10 Informace o finančním krytí projektu
příjemcem dotace
Poté, co byla projektová žádost schválena (21. srpna 2008), vyzval úřad
Regionální rada Střední Čechy žadatele e-mailem z 27. srpna 2008
k dodání povinných příloh ke smlouvě o poskytnutí dotace. Jednou
z těchto příloh bylo prohlášení o zajištění finančních prostředků pro
krytí projektu. V reakci na tento e-mail 5. září 2008 poslala paní Nagyová
mj. neúplnou kopii (notářsky ověřenou) smlouvy o půjčce, kterou společnost
Farma Čapí hnízdo a.s. podepsala 23. června 2008 s pražskou pobočkou banky
HSBC Bank plc. ve výši CZK 350 mil. (v součtu HSBC poskytla Farmě Čapí hnízdo
a.s. v roce 2008 celkem tři půjčky v souhrnné výši CZK 455 mil., viz
přílohy 13-15 této zprávy). Tato neúplná kopie smlouvy neobsahuje informace o
ručení - tedy majetkové ručení nebo prohlášení o ručení poskytnutém fyzickou či
právnickou osobou (příloha 16 této zprávy). Poskytnutí neúplné kopie smlouvy o
půjčce projektový žadatel obhájil s ohledem na obchodní tajemství.
Článek 2.1 plného znění smlouvy o půjčce podepsané mezi společností Farma
Čapí hnízdo a.s. a pražskou pobočkou HSBC Bank plc. obsahuje informaci o
ručení:
- Smlouva o ručení majetkem týkající se nemovitostí v katastrálním
rejstříku č. 163, katastrální území Tomice u Votic, kde vlastnická práva náleží
společnosti IMOBA a.s. (IČ: 261 24 459). Tato společnost byla součástí
skupiny Agrofert Holding a.s. v období od 14. srpna 2008 do 30. ledna
2014, v současnosti je jejím jediným akcionářem společnost SynBiol a.s.,
vlastněná trustovým fondem AB private trust I.
- Prohlášení o ručení, poskytnuté společností Agrofert Holding a.s. (IČ: 261
85 610). Toto prohlášení bylo podepsáno 25. června 2008 panem Andrejem
Babišem jako předsedou představenstva společnosti Agrofert Holding a.s. na
základě dohody o poskytnutí ručení, podepsané představiteli společnosti Farma
Čapí hnízdo a.s. - paní Janou Nagyovou a panem Josefem Nenadálem - a panem
Andrejem Babišem, zastupujícím společnost Agrofert Holding a.s. (příloha 21
této zprávy).
V odpovědi na poskytnutí možnosti se vyjádřit ze 13. října 2017 uvedla
paní Jana Mayerová (Nagyová) ohledně prohlášení o způsobilosti podniku jakožto
SME, že pokud ví, tak se společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. stala malým
podnikem už v roce 2007. Podle ní byla společnost prodána předchozím
vlastníkem a výsledkem této vnější změny bylo okamžité získání statusu SME.
Vzhledem k této skutečnosti představitelé společnosti - ona a pan Josef
Nenadál - stvrdili v projektové žádosti svými podpisy, že "ve srovnání s předchozím účetním
obdobím nenastala žádná změna ohledně údajů, která by mohla vést ke změně
kategorie podniku žadatele (mikropodnik, malý, střední nebo velký
podnik)".
OLAF upozorňuje, že prohlášení o způsobilosti jakožto SME jednoznačně
definuje rozhodné období, za které žadatel poskytuje ekonomické údaje, jako
"poslední schválené účetní období". Žádná z dotčených osob
nepotvrdila ve svých vyjádřeních, které účetní knihy byly použity jako zdroj
informací o počtu zaměstnanců, ročním obratu a celkové bilanci
v prohlášení o způsobilosti podniku jakožto SME. Webová stránka Sbírka
listin, vedená Ministerstvem spravedlnosti, obsahuje mimořádné účetní výkazy
pro období leden - říjen 2007, žádné účetní výkazy ale nebyly zveřejněny pro
zbývající měsíce roku 2007 a rok 2008. Za předpokladu, že rozhodné období pro
představitele Farmy Čapí hnízdo a.s. při odeslání projektové žádosti dne 29.
února 2008 byl rok 2007 (nebo jeho část), a tedy, ve srovnání s předchozím
účetním obdobím - rokem 2006 - došlo ke změně údajů ovlivňujících status SME,
protože do 31. prosince 2007 byl ZZN AGRO Pelhřimov a.s. ve vlastnictví svého
jediného akcionáře, společnosti ZZN Pelhřimov a.s. patřící do skupiny Agrofert.
2.3.11 Vztah mezi Farmou Čapí hnízdo a.s. a
společností IMOBA a.s.
Společnost IMOBA a.s. byla vlastníkem pozemků, na nichž mělo být postaveno
kongresové centrum, stejně jako některých nemovitostí stojících na těchto
parcelách. Aby mohl být posuzovaný projekt realizován společností Farma Čapí
hnízdo, tato si pronajala od společnosti IMOBA a.s. tyto pozemky a nemovitosti
na dobu 22 let (od 1. května 2008 do 31. prosince 2030) na základě dvou
nájemních smluv č. 1/2008 a 2/2008, podepsaných shodně 27. února 2008.
Společnost IMOBA a.s. si objednala znalecký odhad tržní hodnoty dotyčných
pozemků a nemovitostí od pana Ladislava Šelepy. Součástí dokumentace poskytnuté
znalci byly také dvě nepodepsané nájemní smlouvy, které měly být uzavřeny mezi
společnostmi Farma Čapí hnízdo a.s. a IMOBA a.s. Podle těchto smluv společnost
Farma Čapí hnízdo a.s. měla platit měsíční nájem CZK 42 000 a CZK
100 000 za pronájem dvou parcel. Posléze obě společnosti podepsaly dvě
nájemní smlouvy na měsíční nájem ve výši CZK 42 000 a CZK 13 272.
Přípravné práce předcházející výstavbě kongresového centra Čapí hnízdo,
kupř. příprava návrhu, architektonická studie, inženýrské studie atd. byly
zajištěny a zaplaceny společností IMOBA a.s. V období 2006-2007 společnost
SGL project s.r.o. (IČ: 267 42 594) vydala faktury pro společnost IMOBA
a.s. v celkové výši CZK 8 489 460. Evropské a národní kontrolní
orgány dosud nebyly informovány o tom, zda byla tato částka ze strany příjemce
dotace společnosti IMOBA a.s. kompenzována.
Dne 13. října 2017 společnost IMOBA a.s. poskytla vyšetřovatelům OLAF kopii
faktury na částku CZK 16 561 900 / EUR 642 000 a následně také
související smlouvu, podle níž společnost IMOBA a.s. prodala projektovou
dokumentaci a povolení spojená s plánovanou výstavbou kongresového centra
Čapí hnízdo společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v říjnu 2008.
2.3.12 Webová stránka společnosti Farma Čapí hnízdo
a.s.
Podle informací poskytnutých společností ACTIVE 24 s.r.o. si společnost
Agrofert a.s. (IČ: 61 85 610) objednala registraci internetové domény
"capihnizdo.cz". Tato společnost také držitelem této domény. Tato
doména byla registrována 27. prosince 2007 a služby spojené s jejím
provozem byly zaplaceny až do 27. prosince 2017. Finanční náklady spojené
s provozováním této domény byly uhrazeny v období 2007-2015 bankovními
převody z bankovního účtu společnosti Agrofert Holding a.s. / Agrofert
a.s. (1. října 2013 se změnil název).
V reakci na poskytnutí možnosti se vyjádřit poskytla společnost IMOBA
a.s. úřadu OLAF kopie faktur vydaných společností Agrofert Holding a.s. pro
společnost IMOBA a.s. a dále vydaných touto společností pro Farmu Čapí hnízdo
a.s. k úhradě nákladů na registraci webové stránky v prosinci 2007.
Žádné jiné faktury za roční náklady na provoz webové stránky
v následujících letech OLAF neobdržel. Představitelé společnosti IMOBA
a.s. vysvětlili, že to byl Agrofert Holding a.s., kdo zajistil registraci
webové stránky v roce 2007, jelikož společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s.
ještě neměla nový management. V jejich vyjádření nebylo nicméně žádné
vysvětlení toho, proč Agrofert Holding a.s. / později Agrofert a.s. platil za
náklady spojené s provozem webové stránky i v následujících letech.
2.3.13 Vybrané podnikatelské aktivity registrované
společnostmi Farma Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. v dotčeném
období
Podle veřejně dostupných informací publikovaných on-line v Obchodním
rejstříku si v období 2008-2011 společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma
Čapí hnízdo a.s. zaregistrovala následující obchodní aktivity:
- nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží
vyžadujícího zvláštní povolení
- zemědělství
- poskytování služeb pro zemědělství a lesnictví s výjimkou služeb
vyžadujících zvláštní povolení
- ubytování
- správa a údržba majetku
- pronájem a půjčování movitého majetku
- organizování vzdělávacích kurzů, školení a jiných školicích akcí, včetně
přednášek
- organizování kulturních produkcí, zábav a provozování zábavních zařízení
- provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a vybavení pro regeneraci
- zprostředkování obchodních aktivit a služeb
- chov domácích zvířat a zvířat chovaných v zoo a poskytování s tím
spojených služeb
- poradenské služby o zemědělství a výživě
Podle veřejně dostupných informací, zveřejněných českým on-line Obchodním
rejstříkem společnosti Agrofert Holding a.s. / Agrofert a.s. zaregistrovaly
v období let 2008-2011 následující obchodní aktivity:
- nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej kromě zboží
vyžadujícího zvláštní povolení
- poradenská činnost v zemědělství
- služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně ekonomické
povahy fyzickým a právnickým osobám
- pronájem zemědělské techniky
- pronájem a půjčování
- činnosti v oblasti nemovitostí
- organizování vzdělávacích kurzů, školení a jiných školicích akcí,
včetně přednášek
- zprostředkovatelské aktivity v oblasti obchodu a služeb
- účetní činnost, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
- produkce krmiv a krmných směsí
- obchodní, finanční, organizačně hospodářské poradenství a činnosti
- výroba, obchodování a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnost. zákona
Představitelé společnosti IMOBA a.s. tvrdí, že propojení mezi dvěma
společnostmi nemůže být prokázáno na základě činností, které si tyto dvě
společnosti nechaly zapsat do Obchodního a Živnostenského rejstříku. Podle nich
zápis takovýchto aktivit pouze svědčí o tom, že společnosti byly takovéto
aktivity povoleny. Aby bylo možné prokázat praktické propojení mezi dvěma
společnostmi, musí být zkontrolovány jejich skutečné obchodní aktivity
(potvrzené fakturami).
OLAF upozorňuje, že výpis zaregistrovaných činností byl předložen na
základě možnosti se vyjádřit a je v této zprávě uveden kvůli tomu, že
čtyři roky před podáním projektové žádosti společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s.
nevykazovala žádnou hospodářskou činnost, jak vyplývá z jejích výročních
zpráv uveřejněných elektronicky ve Sbírce listin (výkazy zisků a ztrát za
období 2004-2008 jsou v Příloze 11 této zprávy). Aby bylo možné zjistit
případné propojení mezi touto společností a společností Agrofert Holding a.s.
v okamžiku předložení projektové žádosti, je nezbytné podívat se na
stávající a možné budoucí aktivity společnosti. Za tímto účelem mohou být
použity pouze údaje, jež jsou k dispozici v Obchodním rejstříku.
Pro období 2008 - květen 2010 OLAF nicméně také vyhodnotil faktury, které
Farma Čapí hnízdo a.s. vydala svým zákazníkům, jejichž kopie byly OLAF
poskytnuty Policií ČR, která si vyžádala kompletní účetní záznamy od
společnosti IMOBA a.s. Ačkoliv společnost IMOBA a.s. tvrdila, že hlavní oblastí
obchodních aktivit Farmy Čapí hnízdo a.s. bylo poskytování 4* pohostinských a
stravovacích služeb (které podle nich nemohou být považovány za sousední trh
k činnostem vykonávaným společnostmi ze skupiny Agrofert), vyhodnocením faktur
za referenční období (zahrnutých v Příloze 12 této zprávy) prokazuje něco
jiného. Zatímco veškeré příjmy Farmy Čapí hnízdo a.s. v roce 2008
pocházely z aktivit uskutečňovaných v oblasti zemědělství, velká
většina aktivit společnosti za období 2009-květen 2010 byla uskutečňována
v oblasti reklamy (konkrétně 99 % v roce 2009 a 90 % v období
leden-květen 2010), což může být považováno za sousední trh hospodářských
oblastí, jako je zemědělství, produkce potravin nebo chemická produkce. Ty byly
podle vyjádření IMOBA a.s. hlavními aktivitami společností patřících do skupiny
Agrofert, viz souhrn komentářů společnosti IMOBA a.s. ze dne 27. 11. 2017.
Dále je zaznamenáno, že 100 % klientů společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.
v oblasti reklamy ve sledovaném období byly firmy ze skupiny Agrofert.
OLAF poznamenává, že převaha reklamy v celkových obchodních aktivitách
Farmy Čapí hnízdo dále trvala v letech 2010-2013 poté, co byla realizace
projektu dokončena v květnu 2010 a byl zahájen plný provoz ubytovacího a
restauračního zařízení, viz analýza v kapitole 2.3.14.
2.3.14 Znalecký posudek k projektu připravený
společností Česká znalecká a.s., Příloha 23 této zprávy
Projektová žádost společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. byla také předmětem
posudku znalecké společnosti Česká znalecká a.s. (IČ: 252 60 138).
Podle závěrů tohoto posudku:
- Co se
týče poskytnutí půjčky od HSBC Bank plc ve výši CZK 350 mil, společnost Farma
Čapí hnízdo a.s. by neobdržela takovouto půjčku bez záruk poskytnutých
společnostmi IMOBA a.s. a Agrofert Holding a.s. vzhledem k vysokému riziku
plánované investice a nízké úvěruschopnosti společnosti.
- Analýza
faktur vydaných společností Farma Čapí hnízdo a.s. v letech 2010-2013
ukazuje, že při porovnání celkové výše výnosů z vlastních produktů a
služeb činil příjem z reklam 91,25 % (2010), 80,81 % (2011), 88,19 %
(2012) a 71,49 % (2013). Tyto reklamní služby byly poskytovány výlučně
společnostem náležícím do koncernu Agrofert, jmenovitě Agrofert Holding a.s.
(1. října 2013 byla společnost přejmenována na Agrofert, a.s.), SKW
Stickstoffwerke Piesteritz GmbH, NAVOS, a.s., ZZN Havlíčkův Brod, a.s.,
Primagra, a.s., AgroZZN, a.s., ZENA - zemědělský nákup, a.s., ZZN Pelhřimov,
a.s., Cerea, a.s., OSEVA, a.s., PRECHEZA, a.s., Synthesia, a.s., Fatra, a.s.,
AFEED, a.s., DEZA, a.s., Agroservis Tachov, a.s., Duslo, a.s., ZZN Polabí,
a.s., PREOL, a.s., ZZN POMORAVÍ, a.s., PENAM, a.s., Kostelecké uzeniny, a.s.,
HYZA, a.s., AGROTEC, a.s., Lovochemie, a.s., OLMA, a.s., Agrona, a.s., Mlékárna
Hlinsko, a.s.
- Účetní
data společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. za období 2010-2013 vykazují značný
rozdíl mezi odhadovanými a skutečnými ekonomickými ukazateli daného
investičního projektu. Nejvyšší plánovaná hodnota dlouhodobých hmotných aktiv
(2010) byla CZK 374 mil., včetně nemovitého majetku v hodnotě CZK 349 mil. Ve
skutečnosti hodnota nemovitého majetku dosáhla CZK 455 mil. a hodnota
nedokončených staveb dalších CZK 90 mil. Takovéto významné rozdíly nemohly být
způsobeny navýšením cen stavebních prací nebo neočekávanými vícepracemi. V souvislosti
s těmito rozdíly se hodnota skutečných cizích zdrojů významně lišila od
jejich odhadované hodnoty. Vedle ohlášené půjčky investice vyžadovala další
významné financování z nebankovního soukromého sektoru. Dne 31. prosince
2012 dosáhla hodnota krátkodobých závazků společnosti CZK 336 mil., zatímco
jejich odhadovaná hodnota za tento rok byla pouze CZK 7,6 mil.
- Navzdory
prakticky dvojnásobné hodnotě realizovaných investic a významně navýšeným cizím
finančním zdrojům byla skutečná hodnota nákladů na úrokové sazby mnohem nižší
než jejich odhad uvedený v žádosti o schválení projektu.
- Skutečné
náklady na platy zaměstnanců vykazují významnou disproporci ve srovnání
s odhadovanou výší, zejména co se týče zaměstnanců na úrovni managementu.
V roce 2011 celkové náklady na platy zaměstnanců na úrovni managementu (1
osoba) činily CZK 5,3 mil (CZK 448 000 měsíčně), v roce 2012 to bylo
CZK 7,5 mil. (CZK 629 000 měsíčně) a v roce 2013 CZK 7,6 mil. (3
osoby; CZK 211 000 měsíčně), zatímco plánovaná měsíční mzda manažera
společnosti byla CZK 100 000.
- Analýza
skutečných tržeb ukazuje významnou disproporci ve srovnání s projektovou
prognózou. Tato disproporce je vesměs patrná ve složení tržeb. Reklamní služby
v celkových tržbách za roky 2010-2013 činí 71,49 až 91,25 %. Bez příjmů
z reklamy by celkové tržby činily v roce 2010 pouze CZK 6 mil., což
by nepostačovalo ani k pokrytí nákladů na platy zaměstnanců za tento rok
(CZK 13 mil.). Stejná situace se opakovala v letech 2011-2012.
- Bez
tržeb z reklamy od společností náležících koncernu Agrofert by společnost
nebyla schopna dostát svým závazkům vyplývajícím z úvěrových smluv
uzavřených s HSBC bankou.
2.4 Výslechy svědků ze strany OLAF
Dne 27. března 2017 byl JUDr.
Svatopluk Procházka (notář, který
pořizoval zápisy z valných hromad Farmy Čapí hnízdo a.s.) vyslechnut jako
svědek vyšetřovateli OLAF ohledně přípravy a realizace projektu výstavby
multifunkčního kongresového centra Čapí hnízdo a souvisejícím vlastnictvím
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. za období
2007-2011. Na začátku výslechu se pan Procházka odvolal na povinnost zachovávat
profesní mlčenlivost v souladu s notářským řádem. Jelikož nebyl
zbaven mlčenlivosti, neodpověděl na dotazy vyšetřovatelů OLAF týkající
se organizování valných hromad společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma
Čapí hnízdo a.s. a s tím související dokumentace. Prohlásil, že všechny
jeho profesní aktivity jsou spojeny s legitimními zájmy jeho klientů
v souladu s notářským řádem.
Vzhledem k možným obtížím získat od pana Procházky informace vzhledem
k nutnosti zachovávat profesní mlčenlivost kontaktoval OLAF české úřady -
nejdříve ministerstvo financí (OCM(2017)4645) a pak českou Notářskou komoru
(OCM(2017)5666 - s žádostí o pomoc při výslechu pana Procházky. Obě instituce
odmítly OLAF poskytnout požadovanou pomoc s tím, že nejsou v dané
záležitosti kompetentní (OCM(2017)6243) a OCM(2017)5869).
Dne 29. března 2017 vyšetřovatelé OLAF vyslechli jako svědka pana Václava Knotka (právní zástupce nástupnické společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.,
účastník valných hromad společnosti příjemce dotace, jedné ze tří osob, které
prodaly akcie Farmy Čapí hnízdo a.s. společnosti IMOBA a.s. v roce 2013)
ve spojitosti s přípravou a realizací projektu výstavby multifunkčního kongresového
centra Čapí hnízdo a souvisejícím vlastnictvím společnosti ZZN AGRO Pelhřimov
a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. za období let 2007-2011. Na začátku výslechu se
pan Knotek odvolal na povinnost zachovávat profesní mlčenlivost, což mu
neumožňuje poskytnout svědeckou výpověď o svých klientech. Pan Knotek souhlasil
s tím, že se svého klienta dotáže, zda má zájem zbavit jej mlčenlivosti a
že OLAF bude následně informovat o výsledku. Po schůzce pan Knotek již OLAF
v dané záležitosti nekontaktoval.
Vzhledem k možným obtížím získat od pana Knotka informace vzhledem
k nutnosti zachovávat profesní mlčenlivost kontaktoval OLAF české úřady -
nejdříve ministerstvo financí (OCM(2017)4645) a pak Českou advokátní komoru
(OCM(2017)5665) - s žádostí o pomoc při výslechu pana Knotka. Obě
instituce odmítly OLAF poskytnout požadovanou pomoc s tím, že nejsou
v dané záležitosti kompetentní (OCM(2017)6243) a OCM(2017)7667).
Dne 3. března 2017 byl pan Josef
Nenadál (právní zástupce nástupnické
společnosti, který podepsal projektovou žádost a prohlášení způsobilosti
podniku jako SME) vyslechnut vyšetřovateli OLAF jako dotčená osoba
v souvislosti s přípravou a realizací projektu výstavby
multifunkčního kongresového centra Čapí hnízdo. Během výslechu se pan Nenadál
opakovaně odvolával na "zevrubné prohlášení", které už poskytl
v dané záležitosti české policii, a prohlásil, že nebude odpovídat na
žádné další otázky.
Ve vyjádření, které pan Josef Nenadál poskytl policii, uvádí mimo jiné
následující:
"Z
titulu své funkce předsedy představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.
jsem byl zodpovědný za výstavbu farmy, zatímco paní Nagyová byla odpovědná za
přípravu a žádost o realizaci dotace a pan Kalivoda byl odpovědný za provozní
činnosti. Akcionáři společnosti ani kdokoli jiný do záležitostí společnosti
nezasahovali. Spolupodepsal jsem žádost o dotaci připravenou paní Nagyovou
z titulu předsedy představenstva. Dospěl jsem k závěru, že společnost
Farma Čapí hnízdo a.s. je malým nebo středním podnikem, a může se tudíž ucházet
o dotaci. Byl jsem proto překvapen některými zprávami v médiích, které
naznačovaly něco jiného."
Dne 5. dubna 2017 byla paní
Jana Mayerová, rozená Nagyová (právní zástupce příjemce dotace, která podepsala projektovou žádost
a prohlášení k SME) vyslechnuta vyšetřovateli OLAF. Na začátku výslechu
paní Nagyová předložila své prohlášení, v němž mimo jiné informuje
vyšetřovatele OLAF o následujících skutečnostech:
"Zápis
mimořádné valné hromady společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s., konané 17. ledna
2008, jasně dokládá, že společnost měla již k datu konání schůzky tři
akcionáře. Během přípravy projektu multifunkčního kongresového centra po mé
volbě do představenstva jsem se zajímala o to, kdo jsou akcionáři společnosti
vzhledem ke způsobilosti společnosti jako SME. Na základě výše uvedeného zápisu
z valné hromady jsme se obrátila na zástupce akcionářů, kteří prohlásili,
že jsou všichni fyzickými osobami - a nepodnikají. Jelikož stávající akcionáři
společnosti se v době, kdy jsem vykonávala svou funkci
v představenstvu, osobně neúčastnili valných hromad a pro společnost
neexistoval způsob, jak určit, které osoby jsou současnými akcionáři, rozhodli
jsme se, že v souladu s Doporučením Komise ze dne 6. května 2003 č.
2003/321 ES můžeme prohlásit, že společnost je SME. Na základě všech dostupných
informací bylo zřejmé, že společnost nebyla, ani částečně, propojena
s žádným právním subjektem a je tudíž samostatným podnikem. Toto
prohlášení bylo součástí žádosti o dotaci. Společnost byla mimo skupinu
Agrofert. Vedle výše uvedeného bylo zřejmé, že se společnost se svými novými
vlastníky a novými obchodními aktivitami nachází v pozici nepropojeného
relevantního trhu ve vztahu ke společnostem vlastněným panem Andrejem Babišem,
čímž byl její status SME nezpochybnitelný, jak to doporučovala Komise. Prostudovala
jsem si samozřejmě definice, jež byly k dispozici, a konzultovala jsem věc
s příslušnými orgány poskytujícími dotaci a byla jsem ujištěna, že pokud
jsou splněny podmínky Doporučení Komise týkající se definice SME, pak i přes
historii společnosti - pokud společnost byla součástí koncernu Agrofert - není
pochyb o tom, že se jedná o SME."
Vyšetřovatelé OLAF se pokusili položit paní Mayerové další otázky pro
doplnění jejího úvodního prohlášení. Když je položili, paní Mayerová pouze
prohlásila, že již uvedla vše, co požaduje v dané chvíli za podstatné.
Dne 28. března 2017 byl pan
Jaroslav Faltýnek (člen
představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s., která prodala akcie společnosti
ZZN AGRO Pelhřimov a.s. novým vlastníkům 31. prosince 2007), vyslechnut
vyšetřovateli OLAF jako svědek v souvislosti s otázkou vlastnictví
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. v příslušném
období let 2007-2010. Na začátku výslechu pan Faltýnek vysvětlil, že zastával
funkci místopředsedy představenstva společnosti ZZN Pelhřimova a.s. a nikdy
nepracoval ve společnosti příjemce dotace ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí
hnízdo a.s.
Pan Faltýnek si nevzpomínal ani na podrobnosti převodu akcií, který se
uskutečnil v prosinci 2007, ani na emisi původních akcií společnosti ZZN
AGRO Pelhřimov a.s., když se stala akciovou společností 1. prosince 2007.
Potvrdil, že cena akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. byla stanovena na
základě znaleckého posudku předtím, než byly prodány. Potvrdil, že podepsal
smlouvu o prodeji/nákupu příslušných akcií 31. prosince 2007, nedokáže si ale
vybavit podrobnosti téhož ani podrobnosti smlouvy.
Pan Faltýnek neposkytl OLAF požadované informace o předání akcií, zaplacení
jejich ceny nebo přípravných pracích výstavby kongresového centra Čapí hnízdo
v letech 2006-2007, když společnost ZZN Pelhřimov a.s. byla jediným
vlastníkem nebo akcionářem společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. /a.s. Když
odpovídal na otázky, pan Faltýnek buď tvrdil, že si nemůže vzpomenout nebo že
odpověď na ně nezná.
Dne 28. března 2017 byl pan
Martin Herodes (jeden
z domnělých vlastníků společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí
hnízdo a.s. v období let 2008-2010) vyšetřovateli OLAF vyslechnut jako
svědek ve spojitosti se záležitostí vlastnictví společnosti ZZN AGRO Pelhřimov
a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. Na začátku výslechu předložil pan Herodes
vyšetřovatelům OLAF své prohlášení, v němž uvedl následující:
Podle pana Herodese získal počátkem roku 2008 60 % akcií společnosti Farma
Čapí hnízdo a.s. od své sestry, paní Moniky Babišové, a dvou dospělých dětí
pana Andreje Babiše - paní Adriany Bobekové a pana Andreje Babiše juniora. Pan
Herodes byl držitelem těchto akcií za svou sestru a její dvě nezletilé děti,
které má s panem Babišem.
Na začátku roku 2008 se stal členem dozorčí rady představenstva
společnosti. Na tomto postu dohlížel na veřejné zakázky organizované touto
společností a byl přítomen během kontrolních dní na stavbě.
K 1. září 2010 se stal místopředsedou představenstva společnosti a
zapojil se do běžného provozu. Jeho specializací byl marketing.
Podle pana Herodese společnost Farma Čapí hnízdo a.s. beze zbytku splnila
všechny požadavky spojené s dotací, kterou obdržela.
Dále pak poznamenal, že společnost poškodila globální finanční krize poté,
co zahájila svůj provoz v roce 2010. Když finanční problémy společnosti
přetrvávaly, stalo se nevyhnutným poohlédnout se po novém investorovi, aby se
tak zajistil další chod společnosti.
Pan Herodes odmítl odpovědět na další otázky vyšetřovatelů OLAF. Pouze potvrdil,
že nabyl akcie společnosti jako fyzická osoba, ne jako podnikatel nebo
v zastoupení právnické osoby.
Dne 29. března 2017 byl pan Jan
Platil (člen představenstva společnosti
ZZN Pelhřimov a.s., která prodala akcie společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. novým
vlastníkům 31. prosince 2007), vyslechnut vyšetřovateli OLAF jako svědek
v souvislosti se záležitostí vlastnictví společnosti ZZN AGRO Pelhřimov
a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. v příslušném období let 2007-2010. Na
začátku schůzky pan Platil upřesnil, že působil ve společnosti ZZN Pelhřimov
a.s. přibližně v období let 2006-2008. Nikdy nepracoval pro společnost ZZN
AGRO Pelhřimov s.r.o. / a.s.
Pan Platil si nevzpomněl na podrobnosti převodu akcií, k němuž došlo
v prosinci 2007, ani na vydání původních akcií společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov a.s., když se stala akciovou společností 1. prosince 2007. Pan Platil
neposkytl OLAF požadované informace o předání prodaných akcií, zaplacení jejich
ceny nebo přípravných pracích na výstavbě kongresového centra Čapí hnízdo
v letech 2006-2007, když společnost ZZN Pelhřimov a.s. byla jediným
vlastníkem nebo akcionáři společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. / a.s. Když
odpovídal na otázky, pan Platil buď prohlásil, že nezná odpověď nebo si
nepamatuje podrobnosti. Tvrdil, že se o projektu kongresového centra Čapí
hnízdo dozvěděl až z médií. Byl si vědom toho, že společnost ZZN
Pelhřimova a.s. vlastnila dceřinou společnost, která nebyla ekonomicky aktivní,
neznal ale její jméno. O podrobnostech se dozvěděl až z médií.
Dne 6. dubna 2017 byl pan
Luděk Kalivoda (člen
představenstva společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s.)
vyslechnut vyšetřovateli OLAF jako svědek v souvislosti se záležitostí
vlastnictví společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s.
v příslušném období let 2007-2010. Na začátku výslechu pan Kalivoda
předložil vyšetřovatelům OLAF své prohlášení, v němž uvádí následující:
Dne 17. ledna 2008 se stal členem představenstva společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. Poté, co byly zahájeny stavební práce,
stal se odpovědným za záležitosti spojené se stavbou. Představenstvo
společnosti mělo pravidelné schůze, na nichž byly probírány záležitosti spojené
s přípravou projektové žádost, stejně jako jeho financování.
Vzhledem ke skutečnosti, že pan Kalivoda je příbuzným pana Martina Herodese
(jsou bratranci), rozhodl se neposkytovat další prohlášení, ani neodpovídat na
otázky vyšetřovatelů OLAF.
Dne 6. dubna 2017 byl pan
Zdeněk Kubiska (předseda
představenstva společnosti ZZN Pelhřimov a.s, která prodala akcie společnosti
ZZN AGRO Pelhřimov a.s. novým vlastníkům 31. prosince 2007), vyslechnut
vyšetřovateli OLAF jako svědek v souvislosti se záležitostí vlastnictví
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. v příslušném
období let 2007-2010. Na začátku schůzky pan Kubiska prohlásil, že může
odpovídat pouze na otázky vztahující se ke změně vlastnické struktury
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s., avšak neposkytne
vyšetřovatelům OLAF žádné informace týkající se přípravy projektu výstavby
kongresového centra Čapí hnízda, jelikož o tom nic neví.
Co se týče prodeje akcií, pak Kubiska prohlásil, že tato transakce byla
prodiskutována a schválena představenstvem společnosti ZZM Pelhřimov a.s.
přibližně v polovině prosince 2007. Akcie byly vydány v listinné
podobě jako akcie na doručitele. Než byly prodány, jejich cena byla odhadnuta
znalcem. Cena akcií byla uhrazena bankovním převodem z bankovního účtu
pana Andreje Babiše. Akcie byly prodány třem fyzickým osobám - Andreji Babišovi
juniorovi, Adrianě Bobekové a Monice Babišové. Dne 17. ledna 2008 se pan
Kalivoda zúčastnil valné hromady společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. ve funkci
zapisovatele. V té chvíli byla společnost ZZN Pelhřimov a.s. jediným akcionářem
společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. Toho dne byli vybráni a schváleni valnou
hromadou noví členové představenstva a dozorčí rady společnosti. Jmenováním
nových členů představenstva skončilo jeho působení ve společnosti.
Pan Kubiska poskytl vyšetřovatelům OLAF dokumentaci týkající
se prodeje akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. dne 31. prosince
2007. Odmítl se k dané záležitosti dále vyjadřovat.
Když vyšetřovatelé prostudovali dokumentaci, položili panu Kubiskovi
doplňující otázky, na které nicméně neodpověděl. V reakci na otázky
položené vyšetřovateli OLAF pan Kubiska buď prohlásil, že si nemůže na
podrobnosti vzpomenout, odpověď neznal nebo je odkázal na své úvodní
prohlášení.
Dne 31. března 2017 byl pan
Tomáš Rak (předseda představenstva společnosti
ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s.) vyslechnut vyšetřovateli OLAF
jako svědek v souvislosti se záležitostí vlastnictví společnosti ZZN AGRO
Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s. v příslušném období let 2007-2010.
Na začátku schůzky pan Rak poznamenal, že události, které jsou předmětem
vyšetřování OLAF, se staly před 10 lety, a tudíž si nemůže pamatovat všechny
podrobnosti. Pan Rak byl osloven paní Nagyovou v roce 2009 s žádostí
o pomoc při přípravě výstavby kongresového centra Čapí hnízdo. Později
v roce 2009 mu paní Nagyová nabídla, aby se zapojil do projektu.
V listopadu 2009 začal pracovat pro Farmu Čapí hnízdo a.s. jako
zaměstnanec a jeho úkolem bylo dohlížet na stavební práce na kongresovém
centru. Pan Nenadál byl jeho nadřízeným. Později během realizace projektu pan
Rak opustil stavební práce a začal se starat o běžný provoz centra.
Pan Rak si nemůže vzpomenout, že by během své práce pro Farmu Čapí hnízdo
a.s. svolal valnou hromadu nebo se jí zúčastnil. Během této doby se nikdy nesetkal
s vlastníky společnosti a nevěděl, kdo tyto osoby jsou.
V rámci realizace projektu bylo účetnictví společnosti zajištěno paní
Knobovou a dalšími dvěma externími společnostmi. Co se týče financování
projektu, společnost si vzala několik bankovních úvěrů. Pan Rak tvrdil, že
s finanční stránkou investice neměl nic společného. Podle něj to byl pan
Martin Herodes, kdo byl odpovědný za tuto oblast. Pan Rak si nebyl vědom
žádných finančních problémů, kterým by společnost čelila.
Pak Rak dále prohlásil, že na konci jeho zaměstnání na Farmě Čapí hnízdo
a.s. - v polovině roku 2010 - zahájila společnost své obchodní aktivity.
Příjem pocházející z těchto aktivit byl dostačující, aby pokryl běžný
provoz. Pan Rak neměl informace o schopnosti společnosti splácet bankovní
úvěry. Byl přesvědčen, že obchodní aktivity společnosti byly nastaveny tak, aby
zajistily vlastní chod společnosti.
Dne 29. června 2017 byl pan
Rostislav Otřísal (auditor
schvalující výroční zprávy společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v období let
2008-2010) vyslechnut vyšetřovateli OLAF jako svědek v souvislosti se
záležitostí vlastnictví společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo
a.s. v příslušném období let 2007-2010.
Pan Otřísal pracuje jako auditor od roku 1995. Jeho společnost (A&CE
Auditoři a znalci Praha spol. s.r.o.) byla mezi prvními, které začaly
spolupracovat s panem Andrejem Babišem a jeho společností Agrofert. Tato
auditorská společnost byla najata rovněž společností ZZN Pelhřimov a.s., která
je součástí skupiny Agrofert. Přes tuto společnost se pan Otřísal dozvěděl o
existenci společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. / Farma Čapí hnízdo a.s.
Neprováděl audity ve společnosti osobně; pouze podepisoval auditní zprávy.
Společnost A&CE Auditoři a znalci Praha spol. s.r.o prováděla audity výročních
zpráv v ZZN Pelhřimov a.s. od konce 90. let na základě smlouvy. Společnost
měla samostatné smlouvy na audity ve společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. na
období let 2008-2013. Pokud si pan Otřísal vzpomíná, tyto výroční zprávy byly
podepsány členy představenstva Farmy Čapí hnízdo a.s. (paní Janou Nagyovou a
panem Josefem Nenadálem) jménem společnosti.
Pan Otřísal nemohl vyšetřovatelům OLAF poskytnout podrobnosti týkající se
auditů prováděných jeho společností ve Farmě Čapí hnízdo a.s. Odmítl odpovídat na
další otázky, které se týkaly specifických aspektů výročních zpráv Farmy Čapí
hnízdo a.s. (zejména chybějící zprávy o vztazích mezi společností a jeho
kontrolní společností), které byly předmětem schválení jeho auditorkou
společností. Pan Otřísal poukázal na prohlášení zaznamenané v příslušném
auditorském spisu, tedy že společnost Farma Čapí hnízdo a.s. není součástí
skupiny Agrofert. Dále prohlásil, že během auditů ve Farmě Čapí hnízdo a.s.
představitelé jeho auditorské společnosti komunikovali vesměs s paní
Knobovou a paní Procházkovou, osobami odpovědnými za účetní služby ve Farmě
Čapí hnízdo a.s.
V reakci na další otázky vyšetřovatelů OLAF pan Otřísal prohlásil, že
je vázán profesní mlčenlivostí, které ho jeho klient nezbavil pro účely
vyšetřování OLAF. Na konci výslechu se vyšetřovatelé otázali, zda by nyní, když
má dostatek informací o účelu vyšetřování OLAF, svého klienta požádal o to, aby
jej zbavil mlčenlivosti, načež pan Otřísal prohlásil, že pravděpodobně ne.
2.5 Operativní schůzky s českou policií a
státním zastupitelstvím
V průběhu vyšetřování vyšetřovatelé OLAF zorganizovali několik operativních
schůzek s českou policií a dozorujícím státním zastupitelstvím
v Praze pověřeným vyšetřováním na národní úrovni (případ
KRPA-505939/TČ-2015-000093-NL). Během těchto schůzek vyšetřovatelé na národní
úrovni a vyšetřovatelé OLAF prodiskutovávali specifické stránky případu,
koordinovali své vyšetřovací aktivity a vyměňovali si relevantní informace a
dokumentaci. OLAF a policie si vyměnily výsledky vyšetřovatelských aktivit
včetně informací týkajících se možných použitelných opatření unijní a národní
legislativy.
Co se týče postupů na národní úrovni, na poslední operativní schůzce 6.
října 2017 policie OLAF informovala, že bylo v této věci zahájeno trestní
řízení a všem obviněným osobám bylo oficiálně sděleno obvinění.
2.6 Znalecký posudek připravený na objednávku
společnosti IMOBA a.s., jedné z dotčených osob, Příloha 10 této zprávy
V reakci na možnost podat připomínky poskytly dvě dotčené osoby OLAF
znalecký posudek připravený na objednávku společnosti IMOBA a.s. (č. 3/11/2016
z 22. února 2016 připravený panem Františkem Dvořáčkem). Znalecký posudek
se zaměřil na způsobilost společnosti Farma Čapí hnízdo získat dotaci pro
výstavbu kongresového centra (projekt č. CZ.1.15/2.1.00/01.00095). Tento
posudek č. 3/11/2016 byl připraven panem Františkem Dvořáčkem a dokončen 22.
února 2016. Úplná verze posudku v českém jazyce je součástí Přílohy 6 této
zprávy.
Znalec nejdříve shrnuje obsah projektové žádosti a podmínky Výzvy č. 4, na
základě kterých byl daný projekt schválen. Pro každý aspekt projektové výzvy
provedl znalec krátké zhodnocení a dospěl k závěru, že podmínky výzvy byly
splněny.
V bodě 4 posudku znalec podrobně analyzuje předpoklady pro kvalifikaci
jako SME. Nejdříve shrnuje právní rámec definice SME s odvoláním na zákon
č. 47/2002 Sb. o podpoře malých a středních podniků (definice SME uvedená
v par. 2), Nařízení Komise č. 70/2001 a interpretační návod pro definici
SME, připravený agenturou CzechInvest.
S ohledem na definici SME, zahrnutou v tomto návodu: "V případě podniku, který sestavuje
konsolidovanou účetní závěrku nebo je v ní zahrnut, ekonomické ukazatele
(počet zaměstnanců, roční obrat a celková bilance) stanoveny na základě
konsolidovaných účetních závěrek." Znalec uvádí, že společnost Farma Čapí hnízdo a.s. nebyla propojena
s žádnou jinou společností přes svou vlastnickou strukturu a nebyla
zahrnuta do žádné konsolidované účetní závěrky. Znalec tudíž na závěr uvádí, že
společnost Farma Čapí hnízdo a.s. je způsobilá jako SME.
V bodě 6.2 posudku se znalec zabývá vlastnickou strukturou společnosti
Farma Čapí hnízdo a.s.
OLAF upozorňuje, že znalec ve své zprávě nepotvrzuje vlastnickou strukturu
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. nebo její vývoj v příslušném období let
2007-2010. OLAF poznamenává, že s ohledem na ustanovení v Příloze k
Doporučení Komise č. 2003/361/ES je nemožné učinit si bez náležitě zdokumentované
znalosti vlastnických struktur společnosti náležitou představu o existenci
partnerské společnosti nebo společnosti s ní propojené.
Znalec poskytuje informace o vydání 20 akcií na doručitele společností
Farma Čapí hnízdo a.s. a popisuje všeobecné podmínky nakládání s tímto
druhem akcií, jejich používání a převádění. Tvrdí, že předložení takovéto akcie
na valné hromadě představuje jediný náležitý způsob, jak provést ověření
skutečných vlastníků akcií.
OLAF upozorňuje, že v souladu se stanovami společnosti Farma Čapí
hnízdo a.s. nebylo zapotřebí, aby akcionáři předkládali akcie, když se účastní
valné hromady. Stanovy konkrétně uvádějí následující: "Akcie lze kdykoli převádět, práva spojená
s vlastnictvím akcií připadají osobě, která je schopna akcie poskytnout,
nebo je schopna doložit - na základě písemného potvrzení o úschově akcií - že
tyto akcie byly uloženy na její jméno ve shodě s platnými předpisy."
Znalec dále uvádí, že vlastnictví akcií se může změnit ze dne na den a tyto
převody nejsou nikde zaznamenány. Rozhodujícím okamžikem proto je předložení
akcií na začátku valné hromady a provedení zápisu o jejich vlastnících. Podle
znalce nemůže notář, účastnící se valné hromady, ověřit vlastnictví akcií,
neboť mohly být převedeny na nového vlastníka krátce před valnou hromadou.
OLAF chápe povahu akcií na doručitele. Nicméně společnost, která vydala
takové akcie a následně si podala žádost o dotaci a také ji dostala, přičemž je
pro tuto dotaci způsobilý pouze malý a střední podnik, musí mít na zřeteli své
závazky vyplývající ze smlouvy o poskytnutí dotace. Vzhledem ke skutečnosti, že
společnost může nabýt nebo pozbýt statusu SME ze dne na den na základě pouhé
změny vlastnické struktury a představitelé takovéto společnosti jsou povinni
informovat příslušné úřady o této změně a následné ztrátě statusu SME, je
zapotřebí, aby uchovala věrohodné záznamy o svých vlastnících. Existují
prostředky, jak takovéto záznamy uchovávat, jejich použití nicméně nebylo během
procesu vyšetřování u OLAF doloženo.
V následující části zprávy znalec poskytuje informace o vyjmutí
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. z konsolidace společnosti Agrofert
Holding a.s. a s ní propojených společností. Ve výroční zprávě společnosti
Agrofert Holding a.s. za rok 2007 se uvádí, že vzhledem k prodeji společnosti
ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. byla vyjmuta z konsolidace. Když se 1. prosince 2007
změnila právní forma společnosti na akciovou společnost, nově ustavená
společnost nebyla zahrnuta do konsolidačního celku Agrofert. Na základě těchto
faktů znalec dochází k závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo a.s.
tvořila součást konsolidačního celku Agrofert do 31. prosince 2006. Farma Čapí
hnízdo a.s. se sloučila se společností IMOBA a.s. k 1. červnu 2014. Nikdy se
nestala součástí konsolidačního celku Agrofert.
OLAF upozorňuje, že společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. byla ve vlastnictví
společnosti ZZN Pelhřimov a.s., 100% dceřiné společnosti Agrofertu a.s., po
celý rok 2007, dokud nedošlo ze strany ZZN Pelhřimov a. s. k prodeji akcií
novým vlastníkům dne 31. prosince 2007. Z hlediska účetnictví byla
společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. naposledy zahrnuta do konsolidované výroční
zprávy skupiny Agrofert s.r.o. v roce 2006.
Vzhledem k vyloučení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o.
z konsolidačního celku Agrofertu v roce 2007 nelze při posuzování
projektové žádosti a prohlášení o způsobilosti podniku jako SME zaslaném
společností Farma Čapí hnízdo a. s. v únoru 2008 brát v úvahu údaje o
počtu zaměstnanců, obratu a celkové bilanci příslušné pro Agrofert a.s. a jeho
firmy začleněné do holdingu.
Znalec vyslovuje názor, že "V
rámci dotačního plánu pro období 2007-2013 nebylo vůbec rozhodující, kdo jsou
akcionáři ve společnostech, které získaly dotace. Nebylo nutné a dokonce ani
možné, aby řídící orgán identifikoval majitele společnosti."
OLAF upozorňuje, že informace o vlastnictví společnosti žádající dotace je
zásadní v dotačních programech navržených za účelem podpory malých a
středních podniků s ohledem na příslušná pravidla týkající se možných
propojení mezi společnostmi přes fyzické osoby (Čl. 3.3 Přílohy k Doporučení
Komise č. 2003/361).
Evropská komise navíc věnovala v uplynulých dvou dekádách nemalou
pozornost tomu, aby zabránila zneužití finančního systému k praní špinavých
peněz a financování terorismu, viz Směrnice č. 2005/60/ES z 26. října 2005
(později zrušena Směrnicí (EU) 2015/849 z 20. května 2015).
Znalec dále objasňuje definici samostatného podniku s odvoláním na čl.
3(2) Doporučení Komise č. 2003/361/ES:
"Podnik
však může být zařazen jako samostatný a tudíž nemající žádné partnerské
podniky, i když je následujícími investory dosažen nebo překročen práh 25 % za
předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni s daným
podnikem ve smyslu paragrafu 3:
(a)
veřejné investiční společnosti, společnosti pracující s rizikovým
kapitálem, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozujících běžnou činnost
spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují akciový
kapitál do nekótovaných podniků (andělští investoři), za předpokladu, že
celková investice těchto andělských investorů do stejného podniku je menší než
1 250 000 EUR;…"
Znalec je toho názoru, že akcionáři splňující výše uvedená kritéria
nepředstavují překážku pro poskytnutí dotace malému nebo střednímu podniku.
Podle něj Farma Čapí hnízdo a.s. beze zbytku splňuje definici SME a nezáleží na
tom, zda to byl jednotlivec nebo skupina investorů, kdo investoval své finanční
prostředky do podniku za předpokladu, že splňují definici "andělských
investorů".
Znalec ve své zprávě ne zcela jasně stanovuje, zda tři fyzické osoby, které
zakoupily akcie společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. 31. prosince 2007, mají být
pokládány za "andělské investory" ve smyslu citované definice
zahrnuté v Příloze k Doporučení. Znalec ani nepředkládá důkazy, že
tyto tři osoby představují "jednotlivce
provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu,
kteří investují kmenový kapitál do nekótovaných podniků", jak je požadováno v této definici.
Znalec vyloučil možnost záměrného konání investora vzhledem ke skutečnosti,
že v okamžiku podání žádosti v únoru 2008 Farma Čapí hnízdo a.s.
nebyla součástí skupiny Agrofert. Když předkládá časový rámec událostí, znalec
uvádí, že společnost ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. byla součástí skupiny Agrofert
do 31. prosince 2006 a že k 1. lednu 2007 byla vyňata z holdingu.
OLAF upozorňuje, že příslušná Výzva č. 4 byla zveřejněna 20. prosince 2007.
Dostupná fakta prokazují, že akcie společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. byly
prodány předchozím vlastníkem, společností ZZN Pelhřimov a.s., která je 100%
dceřinou společností společnosti Agrofert Holding a.s., třem novým vlastníkům
31. prosince 2007.
Znalec dále uvádí, že společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. připravila
oddělené účetní knihy pro období počínající 1. prosincem 2007 bez uvedení data
uzavření. Tyto účetní knihy nebyly zahrnuty do konsolidovaných účetních knih
společnosti Agrofert Holding a.s. a s ní propojených společností za rok
2007. Znalec prohlašuje, že referenčním obdobím pro stanovení způsobilosti
Farmy Čapí hnízdo a.s. dle kritérií SME je rok 2007. Jelikož konsolidované
účetní závěrky společnosti Agrofert Holding a.s. a s ní propojených
společností za rok 2007 neobsahují společnost ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. / a.s.,
znalec dochází k závěru, že Farma Čapí hnízdo a.s. byla správně posouzena
jako SME.
OLAF upozorňuje, že znalec se žádným způsobem nevyjádřil k prohlášení
zástupců žadatele o projekt, kteří stvrdili svými podpisy, že "ve srovnání s předchozím účetním obdobím
nedošlo k žádné změně, co se týče údajů, která by mohla vést ke změně
kategorie podniku žadatele (mikropodnik, malý, střední nebo velký
podnik)." Pokud znalec
správně potvrdil, že referenčním obdobím pro účely prohlášení k SME byl
rok 2007, pak předcházejícím účetním obdobím byl rok 2006, pro něž jsou účetní
závěrky k dispozici, a ty prokazují, že společnost ZZN AGRO Pelhřimov
s.r.o. byla ze 100 % vlastněna společností ZZN Pelhřimov a.s., 100% dceřinou
společností společnosti Agrofert Holding a.s.
3. Právní kvalifikace
Projektová výzva č. 4, zveřejněná řídícím orgánem Regionálního operačního
programu Střední Čechy
Čl. 5
Příjemci podpory:
• podnikatelé podle § 2 Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., kteří splňují
definici malého a středního podniku, vykonávají obchodní činnost minimálně 2
roky a kteří provozují svou činnost v oblasti cestovního ruchu.
• podnikatelé podle § 2 Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., kteří splňují
definici malého a středního podniku, provozují svou činnost v oblasti
cestovního ruchu a kteří provozují obchodní činnost méně než dva roky (platí
pouze pro projekty realizované na území obcí s méně než 2000 obyvateli).
Pokyny
pro žadatele a příjemce dotace v rámci ROP Střední Čechy
V bodě A "Definice pojmů", uvedených v příručce zveřejněné
v rámci Regionálního operačního programu Střední Čechy, je definice malého
a středního podniku uvedena následovně:
"Při
stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy
je nutné zohlednit údaje partnerských či propojených podniků (existují-li), a
to způsobem, který stanoví uvedené právní předpisy ES - doporučení Komise č.
2003/361/ES z 6. května 2003 týkající se definice mikropodniků, malých a
středních podniků (Úřední věstník EU L 124 z 20. května 2003, str. 36-41),
výňatek z tohoto doporučení je citován v Příloze Nařízení Komise (ES)
č. 364/2004 z 25. února 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 70/2001,
pokud jde o rozšíření jeho oblastí působnosti tak, aby do ní byla zahrnuta
podpora pro výzkum a vývoj."
V souladu s bodem VIII.2 příručky: "Žadatel/příjemce
je povinen doložit, zda je malým či středním podnikem. Pokud tak neučiní, bude
automaticky považován za velký podnik. Malý a střední podnik se definuje
prostřednictvím splnění dvou znaků, tj. počet zaměstnanců + roční obrat nebo
bilanční suma rozvahy. Současně je podnik povinen k těmto údajům připočítat v
příslušném poměru i údaje partnerských a propojených podniků."
V Příloze 2 příručky je uveden seznam povinných příloh k projektové
žádosti. Podle tohoto textu povinnou přílohou č. 4 je Čestné prohlášení o
způsobilosti žadatele v rámci kategorizace malý a střední podnik. "Tento doklad předkládají pouze žadatelé,
kteří v Žádosti o poskytnutí dotace uvedou, že splňují definici malého a
středního podniku. Vyplní formulář Prohlášení o způsobilosti jakožto malý nebo
střední podnik. Formulář prohlášení vychází z příručky Komise, která má
podporovat uplatňování Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici
mikropodniků, malých a středních podniků, které nahrazuje Doporučení 96/280/ES
ze dne 3. dubna 1996. Formulář je zveřejněn na www.ropstrednicechy.cz".
Smlouva
o dotaci uzavřená mezi příjemcem dotace, společností Farma Čapí hnízdo a.s., a
řídícím orgánem Regionální operační program Střední Čechy 2007-2013
Podle čl. V(l)(r) smlouvy o dotaci:
"Příjemce
je povinen písemně informovat poskytovatele dotace o jakýchkoliv skutečnostech
a změnách, které mají dopad na realizaci smlouvy o poskytnutí dotace, prokázat
takové skutečnosti a účastnit se možných vyjednávání a řízení, které se
vztahuji k předmětu této smlouvy o poskytnutí dotace, kdykoliv jej k tomu
poskytovatel dotace vyzve."
Podle čl. V(l)(r) smlouvy o dotaci:
"Příjemce
je povinen vést kompletní dokumentaci vztahující se k předmětu této smlouvy o
dotaci včetně účetnictví pro období určené příslušnými národními a evropskými
právními přepisy, současně pro období ne kratší než do 31. prosince 2025, a to
způsobem určeným příslušnými národními a evropskými právními přepisy, zvláště
českým Zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb."
Nařízení
(EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012,
kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení
nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002
"Článek
59
Sdílené
řízení s členskými státy
1.
Plní-li Komise rozpočet v rámci sdíleného řízení, jsou úkoly související s
plněním rozpočtu pověřeny členské státy. Komise a členské státy dodržují zásady
řádného finančního řízení, transparentnosti a zákazu diskriminace a zajišťují
viditelnost činnosti Unie při správě jejích finančních prostředků. Za tímto
účelem Komise a členské státy plni své povinnosti spojené s kontrolou a auditem
a přebírají z toho vyplývající odpovědnost stanovenou tímto nařízením.
Doplňková ustanoveni jsou obsažena v odvětvových pravidlech.
2. Při
provádění úkolů souvisejících s plněním rozpočtu členské státy přijmou veškerá
opatření, včetně právních, regulačních a správních, která jsou nezbytná pro
ochranu finančních zájmů Unie, zejména:
a) zajistí, aby byly
činnosti financované z rozpočtu prováděny správně, účinně a v souladu s
platnými odvětvovými pravidly, a určí pro tento účel v souladu s odstavcem 3
subjekty odpovědné za řádnou správu a kontrolu finančních prostředků Unie a
dohlížejí na ně;
b) předcházejí
nesrovnalostem a podvodům, odhalují je a napravují.
Za
účelem ochrany finančních zájmů Unie členské státy při dodržení zásady
proporcionality a v souladu s tímto článkem a s příslušnými odvětvovými
pravidly provádějí kontroly ex ante a ex post, je-li to vhodné, včetně kontrol
na místě na reprezentativním vzorku nebo na vzorku vybraném na základě rizika
výskytu chyb. Kromě toho zpětně získávají neoprávněně vyplacené finanční
prostředky, a je-li to za tímto účelem nezbytné, zahajují správní a soudní
řízení.
Členské
státy ukládají příjemcům finančních prostředků účinné, odrazující a přiměřené
sankce, pokud tak stanovují odvětvová pravidla a zvláštní ustanovení
vnitrostátních právních předpisů.
Komise
v rámci posouzení rizik a v souladu s odvětvovými pravidly sleduje systémy
řízení a kontroly zavedené v členských státech. Komise při své kontrolní
činnosti dodržuje zásadu proporcionality a v souladu s odvětvovými pravidly
přihlíží k míře zjištěného rizika.
…"
Nařízení
Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o
Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti
a o zrušení nařízení (ES) č.1260/1999
"Článek
56
Způsobilost
výdajů
…
3.
Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z fondů pouze v případě, že vznikly při
operacích, o nichž bylo rozhodnuto řídícím orgánem daného operačního programu
nebo z jeho pověření v souladu s kritérii stanovenými monitorovacím
výborem."
"Článek
60
Řídící
orgán odpovídá za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou
řádného finančního řízení, a zejména
…
f) stanoví postupy k
zajištění toho, aby byly všechny doklady týkající se výdajů a auditů nezbytné
pro zajištění odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky
uchovávány v souladu s požadavky článku 90;"
"Článek
90
1. Aniž
jsou dotčena pravidla pro státní podporu podle článku 87 Smlouvy, zajistí
řídící orgán, aby veškeré podklady týkající se výdajů a auditů daného
operačního programu byly uchovávány k dispozici Komisi a Evropskému účetnímu
dvorů po dobu
a) tří let od uzavření
operačního programu, jak je stanoveno v čl. 89 odst. 3;
b) tří let od roku,
kdy došlo k částečnému uzavření, v případě dokladu týkajících se výdajů na
operace a auditů operací podle odstavce 2 tohoto článku.
Tyto
lhůty se stanoví v případě soudního řízení nebo na řádně odůvodněnou žádost
Komise."
Smlouva
o fungování Evropské unie - Společná pravidla pro hospodářskou soutěž - Státní
podpory - Článek 107 (bývalý Článek 87 Smlouvy o ES)
"Článek
107 (bývalý Článek 87 Smlouvy o ES)
1.
Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které
narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité
podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými
státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.
2. S
vnitřním trhem jsou slučitelné:
a) podpory sociální
povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez
diskriminace na základě původu výrobků;
b) podpory určené k
náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými
událostmi;
c) podpory poskytované
hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením
Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených
tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na
návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.
3. Za
slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:
a) podpory, které mají
napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo
s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s
ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;
b) podpory, které mají
napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu
anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;
c) podpory, které mají
usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí,
pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným
zájmem;
d) podpory určené na
pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky
obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;
e) jiné kategorie
podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím."
Český
zákon č.47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání
"Paragraf
2
Malí a
střední podnikatelé
Za
malého a středního podnikatele se pro účely tohoto zákona považuje podnikatel,
který splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropských
společenství."
"Paragraf
4
(1)
Poskytování podpory musí být v souladu s pravidly pro poskytování veřejné
podpory."
Nařízení
Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních
zájmů Evropských společenství
"Článek
4
…
3.
Jednání, u nichž je prokazatelné, ze jejich účelem je získání výhody v rozporu
s cíli práva Společenství použitelného v daném případě umělým vytvořením
podmínek vyžadovaných pro získání uvedené výhody, vedou k tomu, že se uvedená
výhoda buď neudělí, nebo odejme."
Nařízení
Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o
ES na státní podpory malým a středním podnikům
Článek 1
1. Malé
a střední podniky, dále jen MSP, jsou definovány jako podniky, které:
- mají méně než 250
zaměstnanců;
- mají buď
- roční obrat nepřesahující 40 milionů EUR, nebo
- bilanční sumu roční rozvahy nepřesahující 27 milionů EUR,
- splňují kritérium nezávislosti tak, jak je definováno v odstavci 3.
2. V
případech, kdy je nutné rozlišit malý a střední podnik, je "malý
podnik" definován jako podnik, který:
- má méně než 50
zaměstnanců a
- má buď
- roční obrat
nepřesahující 7 milionů EUR, nebo
- bilanční sumu roční
rozvahy nepřesahující 5 milionů EUR,
- splňuje kritérium
nezávislosti tak, jak je definované v odstavci 3.
3.
Nezávislé podniky jsou ty podniky, v nichž nevlastní 25 % nebo více základního
jmění nebo hlasovacích práv jeden podnik nebo společně několik podniků, které
nenaplňují definici MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na
případ vztahuje. Tento práh může být překročen v následujících dvou případech:
-je-li
podnik ovládán veřejnými investičními společnostmi, společnostmi rizikového
kapitálu nebo institucionálními investory za podmínky, že jednotlivě ani
společně nevykonávají kontrolu,
- je-li
základní jmění rozloženo tak, že není možné stanovit, kdo jej ovládá a pokud
podnik prohlásí, že může oprávněně předpokládat, že v něm 25 % nebo vyšší podíl
nevlastní jeden podnik nebo společně více podniků, které nenaplňují definici
MSP nebo malého podniku podle toho, která definice se na případ vztahuje.
4. Při
výpočtu prahů uvedených v odstavci 1 a 2 je proto nutné sčítat příslušná čísla
u podniku přijímacího podporu a u všech podniků, které přímo nebo nepřímo
kontroluje prostřednictvím vlastnictví 25 % nebo více základního jmění nebo hlasovacích
práv.
5.
Pokud je nezbytné odlišit mikropodniky od ostatních MSP, jsou mikropodníky
definovány jako podniky s méně než 10 zaměstnanci.
6.
Pokud k rozvahovému dni podnik překročí nebo naopak nenaplní prahové hodnoty
zaměstnanců nebo finanční strop, ztrácí nebo získává postavení "MSP",
"středního podniku", "malého podniku" nebo
"mikropodniku" pouze v případě, že se tento jev opakuje ve dvou po
sobě následujících finančních rocích.
7.
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počtu
pracovníků zaměstnaných na plný úvazek během jednoho roku. Pracovníci na
částečný úvazek a sezónní pracovníci tvoří zlomek RPJ. Zmíněným rokem je rok
posledního schváleného účetního období.
8.
Prahové hodnoty obratu a bilanční sumy jsou prahy dosažené za poslední
schválené dvanáctiměsíční účetní období. V případě nově založených podniků,
jejichž účetní uzávěrka ještě nebyla schválena, se použijí prahové hodnoty
odvozené od spolehlivého odhadu zjištěného během finančního roku."
Doporučení
Komise č. 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a
středních podniků v příloze obsahuje Definici mikropodniků, malých a středních
podniků přijatou Komisí
"Článek
2
Počet
zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků
1. Kategorie
mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které
zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů
EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
2. V
rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako
podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo
bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR."
…
Článek
3
Druhy
podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu pracovníků a finančních
hodnot
1.
,Nezávislé podniky' jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské
podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.
2.
,Partnerské podniky' jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené
podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik
(mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými
podniky ve smyslu odstavce 3 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo
hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).
Podnik
však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský
podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosazen nebo je
překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně
propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:
a) veřejné investiční
společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny
jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového
kapitálu (,andělští investoři'), které investují vlastní kapitál do
nekótovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto andělských
investorů do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;
b) univerzity nebo
nezisková výzkumná střediska;
c) institucionální
investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;
d) samostatné místní
orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000
obyvatel.
3.
,Propojenými podniky' se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z
následujících vztahů:
a) podnik vlastní
většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném
podniku;
b) podnik má právo
jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu
jiného podniku;
c) podnik má právo
uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným
podnikem nebo dle ustanovení v jeho zakladatelské (společenské) smlouvě
(listině) nebo stanovách tohoto podniku;
d) podnik, který je
akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou
uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu
hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.
Předpokládá
se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odstavci 2
nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím
dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.
Podniky,
mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z
investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v
odstavci 3, jsou rovněž považovány za propojené.
Podniky,
které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou
fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené
podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném
relevantním trhu nebo na sousedních trzích.
Za
,sousední trh' se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na
relevantní trh.
4. S
výjimkou případů uvedených v odstavci 2 nemůže být podnik považován za malý
nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu
nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě,
jedním či více veřejnými subjekty.
5.
Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku,
partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se
prahů vymezených v Článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že
základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo
jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může
oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným
podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášeni
jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních
pravidel nebo podle pravidel EHP."
Interpretace
termínu "společné jednání"
Uživatelská příručka k definici SME z 24. února 2016 vydaná Evropskou
komisí obsahuje následující interpretaci termínu "jednají
společně": "v rámci
propojení prostřednictvím fyzických osob podle čl. 3 odst. 3 přílohy doporučení
o SME se rodinné vazby pokládají za dostatečné pro konstatování, že fyzické
osoby jednají společně." V této interpretaci komise odkazuje na Rozhodnutí komise ze dne 7.
června 2006 o státní podpoře č. C-8/2005, kterou se Německo chystá poskytnout
ve věci Nordbrandenburger Umesterungs Werke NUW, (Úř. věst. L 353, 13. 12.
2006, s. 60). Toto rozhodnutí uvádí, že při hodnocení propojení mezi podniky,
které jsou vlastněny/ovládány rodinnými příslušníky se kromě rodinných vazeb
musí posoudit i další hlediska, např. jejich obchodní vazby a organizační
propojení. Z tohoto pohledu byl analyzován přesah registrovaných obchodních
činností v období 2007-2008 a skutečných obchodních vazeb mezi společností
Farma Čapí hnízdo a.s. a společnostmi ve skupině Agrofert v období 2009-2010 v
části 2.3.13 této zprávy.
Dobrá
víra v českém právním řádu
Český právní řád uvádí množství interpretací termínu "dobrá
víra".
Nejvyššího soud České republiky v rozsudku ze dne 28. 4. 1997 sp. zn. 2
Cdon 1178/96 uvedl, že "Posouzení toho,
zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo
právo náleží, nemůže vycházet jen z posouzení subjektivních představ držitele.
Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo
věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu ("titulu"), který by
mohl mít za následek vznik práva."
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku z 31. 3. 1998 sp. zn. 3 Cdon
395/96 uvedl, že "okolnostmi,
které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou zpravidla okolnosti
týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí."
Nejvyšší soud České republiky v rozsudku z 28. 3. 2006 sp. zn. 20 Cdo
112/2006 uvedl, že "Pojem dobré víry
však nesmí být hodnocen pouze ze subjektivního hlediska držitele, nýbrž musí
být posuzován se zřetelem ke všem objektivním okolnostem, z nichž lze na
důvodnost přesvědčení držitele usuzovat; okolnosti, z nichž lze dovodit
existenci dobré viry držitele, musí prokázat právě držitel."
Aby mohli postupovat v dobré víře ohledně kvalifikace příjemce dotací jako
malého podniku, potřebovali mít právní zástupci přístup a možnost kopírovat
spolehlivé informace a dokumenty týkajících se kritérií SME, včetně údajů o
skutečném vlastnictví akcií společnosti, protože "propojené" nebo
"partnerské" podniky mohly být napojeny na příjemce dotací také skrze
fyzické osoby.
Vlastnictví příjemce dotace během určitého časového období mohlo být určeno
a potvrzeno například platnými kopiemi kupních smluv na převody akcií,
předávacími protokoly (pokud byly vydány samostatně) nebo potvrzením o
dlouhodobém uložení akcií u třetí strany.
S ohledem na skutečnost, že prohlášení o způsobilosti podniku jakožto SME
jsou vydávána, aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle
vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství, jak je uvedeno v čl.
3 (5) Přílohy k Doporučení komise 2003/361/ES, jsou zástupci společnosti
povinni vést záznamy o relevantních informacích, které přispěly ke vzniku
jejich dobré víry ohledně kvalifikace společnosti jako malého podniku.
Během vyšetřování měly dotčené osoby - paní Mayerová a pan Nenadál - a
důležití svědci - pan Knotek a pan Procházka - možnost poskytnout
vyšetřovatelům OLAF dokumenty, které by prokázaly, jak se společnost kvalifikovala
jako SME v dotčeném období: v době podání projektové žádosti a v průběhu
realizace projektu. Při této příležitosti získal OLAF kopie kupních smluv z 31.
prosince 2007 a 16. února 2008. Tyto smlouvy ale nepředstavují dostatečné
důkazy ohledně vlastnictví společnosti v průběhu celého sledovaného období. S
ohledem na druh akcií se jejich majitel mohl změnit ze dne na den. Z toho
důvodu domnělý SME status společnosti a práva a povinnosti z něj vyplývající
vyžadoval dlouhodobé potvrzení skutečného vlastníka společnosti ze strany
zástupců společnosti - např. smlouvami o uložení akcií uzavřenými mezi majiteli
akcií a právníky, bankami apod.
Podle Uživatelské příručky k definici malých a středních podniků (str. 14):
"Podniky,
u nichž došlo ke změně vlastnictví, je nutno posoudit na základě vlastnické
struktury v době uskutečnění transakce, nikoli v době uzavření účtů za poslední
období. Ke ztrátě statusu SME proto může dojít okamžitě."
Právní zástupci společnosti byli povinni ohlásit poskytovateli dotace ztrátu
kvalifikace SME. S ohledem na výše uvedené vysvětlení, taková ztráta mohla být
způsobena změnou ve vlastnictví akcií. Zástupci společnosti tedy měli mít
trvalé povědomí o tom, kdo jsou akcionáři společnosti.
Podle či. 7.2 Stanov společnosti přijatých dne 22. listopadu 2007: "Akcie lze kdykoliv převádět. Práva spojená
s vlastnictvím akcií připadají takové osobě, která je schopna akcie předložit,
či je schopna prokázat - písemným potvrzením o úschově akcií - že tyto akcie
byly v její prospěch uloženy v souladu s platnými pravidly."
Metodický
pokyn pro klasifikaci mikropodniků, malých a středních podniků
Metodický pokyn vydaný řídícím orgánem Operačního programu Podnikání a
inovace 2007-2013 (poskytnutý vyšetřovatelům OLAF společností IMOBA a.s. jako
součást jejích vyjádření k shrnutí faktů) v článku 7 stanovuje pravidla pro
situace, kdy příjemce dotace ztratí kvalifikaci SME.
V tomto konkrétním případě jsou platná pouze ustanovení pro operační
programy / výzvy, které nepodporují velké podniky. V případě, že podnik pozbude
SME status (kvůli vnitřnímu nebo vnějšímu zvětšení: přirozeným růstem nebo
sloučením s jiným podnikem) před uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace, tato
smlouva se nepodepíše. V případě, že příjemce dotace pozbude SME status kvůli
vnějšímu růstu po podpisu smlouvy ale před uhrazením projektových nákladů,
takový příjemce přestává být způsobilý pro příjem této dotace. V případě, že
příjemce dotace pozbude SME status kvůli vnějšímu růstu po uhrazení
projektových nákladů a po dokončení projektu, fáze udržitelnosti tohoto
projektu se prodlužuje ze tří na pět let.
Rozsudek
Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 v případu C-91/01 italská republika vs.
Evropská komise
Toto rozhodnutí soudu interpretuje Doporučení Komise č. 96/280/ES ze dne 3.
dubna týkající se definice malých a středních podniků (Úř. věst. 1996 L 107,
str. 4).
V bodu 50 rozsudku soud stanovil, že
[Zde se
nachází nepřeložený odstavec rozsudku]
V bodu 54 rozsudku soud stanovil, že
[Zde se
nachází nepřeložený odstavec rozsudku]
Podle bodu 56 rozsudku může propojení podniků vycházet z ekonomických,
finančních nebo organizačních důvodů. Rozsudek dále uvádí, že v situaci, kdy se
podnik potýká se znevýhodněním typickým pro SME, zakládá tato situace důvod pro
zvýšení maximální částky podpory možné pro takové podniky.
S odkazem na vyjádření společnosti IMOBA a.s. ze dne 13. října 2017, ve
kterém uvádí, že tento rozsudek není směrodatný, protože Doporučení 96/280/ES,
které bylo předmětem výkladu, bylo nahrazeno Doporučením 2003/361/ES a znění
rozsudku nebylo přeloženo do češtiny, vyšetřovatelé OLAF konstatují
následující:
- Relevantní články rozsudku neposkytují výklad
specifických bodů Doporučení 96/280/ES, ale vztahují se k všeobecnému cíli
tohoto zákona, který je společný s cílem Doporučení 2003/361/ES, a tím je
poskytování podpory malým a středním podnikům, které jsou skutečně znevýhodněny
na trhu kvůli své velikosti. Dále, definice SME obsažené v obou Doporučeních se
ve svém znění neliší žádným zásadním způsobem. A tedy původní interpretace může
být použita v zákonech předcházejících zveřejnění druhého Doporučení v roce
2003. Tato skutečnost je prokázána jiným rozsudkem Soudního dvora vydaným v
roce 2014 (C-110/13), který taktéž odkazuje k rozsudku z roku 2004; OLAF tedy
považuje jeho použití v této zprávě za oprávněné.
- Co se týká chybějícího českého překladu patřičného
rozsudku, OLAF poukazuje na to, že rozsudky Evropského soudního dvorů netvoří
součást všeobecně závazných právních aktů, jejichž zveřejnění v úředním
věstníku je vyžadováno k potvrzení jejich platnosti (předmětem rozsudku
C-161/06, který ve svém stanovisku zmiňuje IMOBA a.s. jsou pouze závazné akty).
Dále, dle Článku 342 Smlouvy o fungování Evropské unie, "Pravidla pro
používání úředních jazyků v orgánech Unie stanoví Rada jednomyslně formou
nařízení; pravidla obsažená ve statutu Evropského soudního dvorů tím nejsou
dotčena." Pro pravidla jazykového uspořádání Evropského soudního dvora
platí druhý bod článku 64 Statutu Soudního dvora, který odkazuje na procesní
pravidla soudu první instance a obecného soudu (především čl. 36-42). Finální
verze rozsudku nebo příkazu prvoinstančního soudu se řídí podle čl. 41
procesních pravidel, který pojednává o jazyku soudního řízení. Právní moc
rozsudku a příkazů prvoinstančního soudu nepodléhá povinnosti zveřejnění v
úředním věstníku nebo ve sbírce rozhodnutí.
Následující citace dvou doporučení jsou relevantní pro daný rozsudek:
Doporučení
96/280/ES
(čI. 18, 19, 22)
[Zde se
nachází nepřeložené články 18,19, a 22]
Doporučení2003/361/ES
(čI. 12)
"Ve
vhodných případech by se měly vzít v úvahu rovněž vztahy mezi podniky, které
vznikají prostřednictvím fyzických osob, s cílem zajistit, aby výhody plynoucí
malým a středním podnikům z různých pravidel nebo opatření mohly využívat pouze
ty podniky, které je skutečně potřebují. Aby se přezkoumávání těchto situací
snížilo na nejnutnější minimum, omezilo se zohledňování těchto vztahů na
relevantní trhy nebo na sousední trhy - přičemž se případně odkazuje na
definici Komise příslušného trhu" v oznámení Komise o definici příslušného
trhu pro účely soutěžního práva Společenství."
Rozsudek
Soudního dvora ze dne 27. února 2014 v případu č. C-110/13 HaTeFo GmbH vs.
Finanzamt Haldensleben (Finanční úřad Haldensleben)
Tento rozsudek se týká výkladu Doporučení komise č. 2003/361/ES ze dne 6.
května 2003 ohledně definice mikropodniků, malých a středních podniků.
V bodě 33 rozsudku soud stanovil, že
"Aby
za těchto podmínek byly zohledněny pouze ty podniky, které skutečně představují
nezávislé MSP, je namístě zkoumat strukturu MSP, které tvoří ekonomickou
skupinu, jejíž síla přesahuje sílu takového podniku, a dbát na to, aby definice
MSP nebyla obcházena z ryze formálních důvodů (viz výše uvedený rozsudek Itálie
v. Komise, bod 50)."
V bodě 34 rozsudku soud stanovil, že
"Článek
3 odst. 3 čtvrtý pododstavec přílohy doporučení MSP je tedy třeba vykládat ve
světle tohoto cíle, aby podniky, které formálně neudržují některý ze vztahů
připomenutých v bodě 28 tohoto rozsudku, ale které přesto mohou být - vzhledem
k úloze, jíž hraje fyzická osoba nebo skupina fyzických osob, které jednají
společně - považovány za jedinou hospodářskou entitu, musely být rovněž
považovány za propojené podniky ve smyslu uvedeného ustanovení, pokud své
činnosti nebo jejich část provozují na stejném relevantním trhu nebo na
sousedních trzích (obdobně viz výše uvedeny rozsudek Itálie v. Komise, bod
51)."
V bodě 37 rozsudku soud stanovil, že
"Kromě
toho je třeba uvést, jak vyplývá z předkládacího rozhodnutí, že mezi osobami A,
B a D, které vlastní tyto podniky, existuje příbuzenský vztah a že osoby A a C
mimoto souběžně řídí obě společnosti. Vzhledem k tomu, že tyto vztahy patrně
těmto osobám poskytují možnost sladit své jednání s cílem uplatňování vlivu na
obchodní rozhodnutí dotyčných podniků, jenž vylučuje, aby tyto podniky mohly
být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé."
V bodě 38 rozsudku soud stanovil, že
"Vzhledem
k výše uvedenému se jeví, že dvě společnosti, které se nacházejí v obdobné
situaci, jako je situace společností v původním řízení, patrně mohou být -
prostřednictvím skupiny osob, které jednají společně - ve skutečnosti
povazovány za jedinou hospodářskou entitu, takže bude nutné považovat je za
propojené podniky ve smyslu čl. 3 odst. 3 čtvrtého pododstavce doporučení MSP,
což však přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu, přičemž dotyčným osobám musí být
zachována možnost prokázat opak."
V bodě 39 rozsudku soud stanovil, že
"Ze
všech výše uvedených úvah vyplývá, že je třeba odpovědět na položené otázky
tak, že čl. 3 odst. 3 čtvrtý pododstavec doporučení M5P musí být vykládán v tom
smyslu, že podniky mohou být považovány za "propojené" ve smyslu
tohoto článku, pokud z analýzy právních i hospodářských vztahů mezi nimi
vyplývá, že prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob, které
jednají společně, tvoří jedinou hospodářskou entitu, ačkoliv formálně neudržují
některý ze vztahů uvedených v čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci této přílohy. Za
osoby, které jednají společně, ve smyslu čl. 3 odst. 3 čtvrtého pododstavce
této přílohy, jsou považovány osoby, které slaďují své jednání s cílem
uplatňovat vliv na obchodní rozhodnutí dotyčných podniků, jenž vylučuje, aby
tyto podniky mohly být považovány za vzájemně hospodářsky nezávislé. Splnění
této podmínky závisí na okolnostech dané věci a nutně není podřízeno existenci
smluvních vztahu mezi těmito osobami ani konstatování jejich záměru obcházet
definici MSP ve smyslu tohoto doporučení."
Interpretace čl. 3 odst. 3 Přílohy k Doporučení komise č. 2003/361/ES
zahrnutá v rozsudku č. C 110/13 byla později použita při soudním jednání dne
11. května 2017 - Bericap Záródástechnikai Cikkeret Gyártó Bt. vs.
Nemzetgazdásági Minisztérium:
"Výrok
Článek
3 odst. 3 přílohy l nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008,
kterým se v souladu s články [107 a 108 SFEU] prohlašují určité kategorie
podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových
výjimkách), musí být vykládán v tom smyslu, že podniky lze považovat za
"propojené" ve smyslu tohoto ustanovení, pokud z analýzy právních i hospodářských
vztahů, které mezi nimi existují, vyplývá, že prostřednictvím fyzické osoby
nebo skupiny fyzických osob, které jednají společně, tvoří jedinou hospodářskou
entitu, ačkoliv formálně neudržují některý ze vztahů uvedených v čl. 3 odst. 3
prvním pododstavci této přílohy. Za fyzické osoby, které jednají společně, ve
smyslu čl. 3 odst. 3 čtvrtého pododstavce uvedené přílohy jsou považovány osoby,
které slaďují své jednání s cílem uplatňovat vliv na obchodní rozhodnutí
dotyčných podniků tak, aby tyto podniky nemohly být považovány za vzájemně
hospodářsky nezávislé. Splnění takové podmínky závisí na okolnostech dané věci
a není nutně podřízeno existenci smluvních vztahů mezi těmito osobami ani
konstatování jejich záměru obcházet definici mikropodniků, malých a středních
podniků ve smyslu přílohy l nařízení č. 800/2008."
Společnost IMOBA a.s. a paní Mayerová jako dotčené osoby poskytly vyjádření
k aplikaci rozsudku č. C-110/13 a argumentovaly tím, že rozsudek byt vynesen a
zveřejněn až v roce 2014, šest let po odeslání projektové žádosti, a tudíž
nemůže být použitý ve zprávě OLAF. Společnost IMOBA a.s. také odkázala na
rozsudek soudu č. 43/75 Defrenne II.
V této věci by OLAF chtěl poukázat na rozsudek Evropského soudního dvorů č.
60/79 Denkavit ze dne 27. března 1980, bod 16: "Výklad pravidla práva Společenství, který Soudní
dvůr podává při výkonu své pravomoci, kterou mu přiznává článek 177, v případě
potřeby objasňuje a upřesňuje význam a dosah tohoto pravidla tak, jak musí být
nebo jak mělo být chápáno a používáno od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost. Z
toho vyplývá, že takto vyložené pravidlo práva Společenství musí být použito
správním orgánem v rámci jeho pravomocí i na právní vztahy vzniklé a založené
před rozsudkem Soudního dvora, jímž je rozhodnuto o žádosti o výklad."
Český
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
"Par.
156 Obchodního zákoníku uvádí následující:
(1)
Akcie může znít na jméno nebo na majitele (akcie na doručitele).
(7)
Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Práva spojená s listinnou akcií na
majitele vykonává ten, kdo jí předloží, nebo ten, kdo prokáže písemným
prohlášením osoby, která vykonává úschovu nebo uložení podle zvláštního
právního předpisu, že akcie je pro něho uložena podle zvláštního právního
předpisu. Předložení akcie nebo prohlášení podle věty druhé může být nahrazeno
identifikací akcie podle § 184 odst. 2. V prohlášení musí být uveden účel, pro
který se prohlášení vydává, a den jeho vystavení. Osoba, která prohlášení
vystavila, nesmí akcii, o které je vystavila, vydat uschovateli (uložiteli) ani
třetí osobě do uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva, k jehož
uplatnění prohlášení vystavila, nebo do uplatnění tohoto práva. Práva spojená
se zaknihovanou akcií na majitele vykonává osoba vedená v evidenci zaknihovaných
cenných papírů podle zvláštního právního předpisu."
Český
zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník
OLAF upozorňuje, že odkazuje na ustanovení Trestního zákoníku, který
vstoupil v platnost v roce 2010 (a nebyl platný v rozhodném období 2007-2010) s
ohledem na běžnou praxi použití takového právního rámce v trestním řízení,
který je výhodnější pro obviněné.
"Par. 212 - Dotační podvod
(1) Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční
výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo
podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo
zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky
získané účelovou dotací, subvencí nebo návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem
na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních
třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude
pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci l nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost
hájit zájmy poškozeného, nebo
c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci l nebo 2 škodu velkého rozsahu,
nebo
b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spácháni trestného
činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).
(7) Příprava je trestná."
"Par.
260 - Poškození finančních zájmů Evropské unie
(1) Kdo
vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo
v takových dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje vztahující
se k příjmům nebo výdajům souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů
spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo takové doklady nebo údaje
zatají, a tím umožní nesprávné použití nebo zadržování finančních prostředků z
některého takového rozpočtu nebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo
propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně zkrátí nebo použije finanční prostředky,
které tvoří příjmy nebo výdaje souhrnného rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů
spravovaných Evropskou unii nebo jejím jménem.
(3)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel
potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(4)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
b)
spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy
Evropské unie, nebo
c)
způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(5)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem
uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu."
4. Odhadovaný finanční dopad zjištěných skutečností
Celková částka veřejných výdajů ověřená v souvislosti s dotčeným projektem
ERDF je CZK 49 997 443,29 /1,93 mil EUR. Pokud se aplikuje 85% míra
spolufinancování, spolufinancování ze strany ERDF je ve výši CZK 42 497 826,80
/ 1 647 676,40 EUR (finanční data zjištěna na webových stránkách Ministerstva
pro místní rozvoj (www.strukturalni-fondy.cz).
5. Vyjádření zúčastněných osob
Dne 25. září 2017 OLAF poskytl třem dotčeným osobám možnost vyjádřit se ke
skutečnostem OCM (2017)18924, OCM(2017)18920, OCM(2017)18922), viz přílohy 1-3
této zprávy. Dne 10. listopadu dostala společnost IMOBA a.s. možnost vyjádřit
se k dodatečným skutečnostem (OCM(2017)22700), viz příloha 4 této zprávy.
5.1. Vyjádření společnosti IMOBA a.s. zaslané OLAF
dne 13. října 2017 (OCM(2017)20700) a 27. listopadu 2017 (OCM(2017)22700,
Příloha 5 této zprávy
Podle zástupců IMOBA a.s. tato společnost nemůže být dotčenou osobou
podezřelou z podvodu v rámci tohoto vyšetřování OLAF, protože se jedná o
právnickou osobu a jako taková může být považována za dotčenou osobu v trestním
řízení pouze od 1. ledna 2012, kdy příslušná národní legislativa o trestní
odpovědnosti právnických osob vstoupila v platnost.
Společnost IMOBA a.s. vyjádřila názor, že s ohledem na princip subsidiarity
nemělo být vyšetřování OLAF nikdy zahájeno. Existuje probíhající národní
vyšetřování č. KRPA- 505939-/TČ-2015-000093-NL vedené Policií ČR. Kompetence
OLAF nepřesahují kompetence Policie ČR, a proto neexistuje přidaná hodnota ve
vedení vlastního vyšetřování vedle toho národního.
Podle názoru zástupců IMOBA a.s. jim OLAF neposkytl dostatečné informace o
rozsahu vyšetřování. OLAF je pouze informoval o projektu ERDF, se kterým případ
souvisí, a spoléhal na jiné osoby, aby společnost IMOBA a.s. informovaly o
dalších podrobnostech.
Skutečnosti poskytnuté společnosti IMOBA a.s. k vyjádření její zástupci
považují za účelově vytvořené, zaujaté a irelevantní. Citují čl. 9(1) Nařízení
883/2013, podle něhož "Úřad v rámci
svého vyšetřování shromažďuje důkazy ve prospěch i v neprospěch dotčené osoby.
Vyšetřování musí být prováděna objektivně a nestranně a v souladu se zásadou
presumpce neviny a procesními zárukami stanovenými v tomto článku." Nicméně ve shrnutí skutečností jsou uvedeny
pouze ty prvky, které se jeví být v neprospěch dotčené osoby. Navíc některé
skutečnosti byly pouze vytrženy z jistých dokumentů a jsou prezentovány bez
širšího kontextu.
S ohledem na skutečnost, že společnosti IMOBA a.s. OLAF neposkytl přístup k
vyšetřovacímu spisu, její zástupci nemají prostředky, jak ověřit veškeré
relevantní skutečnosti, které jim byly poskytnuty k vyjádření.
Podle společnosti IMOBA a.s., většina skutečností uvedených ve shrnutí,
které OLAF poskytl k vyjádření, nejsou relevantní pro rozsah vyšetřování. Jak
byla IMOBA a.s. informována, rozsah vyšetřování OLAF cílil na skutečnosti
související s vlastnictvím společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s. a
její způsobilosti pro získání dotace v rámci Výzvy č. 4 publikované v rámci
realizace Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013. Časové
období, na které se vyšetřování OLAF soustředilo, se týká doby od přípravy
projektové žádosti až do proplacení nákladů projektu, což je červen 2010.
Nicméně, během vyšetřování OLAF nerespektoval toto omezení a shromažďoval
skutečnosti, které překračují materiální i časový rozsah vyšetřování.
IMOBA a.s. považuje následující dokumenty irrelevantní pro vyšetřování:
- Rozsudek ESD č. C-110/01 HaTeFo vs. Finanzamt Haldesleben z února 2014
- Kupní smlouvy z roku 2013
- Veřejné prohlášení Andreje Babiše ze dne 19. října
2013
- Závěry údajného znaleckého posudku připraveného Českou
znaleckou a.s.
Podle společnosti IMOBA a.s. se tyto dokumenty a skutečnosti v nich
obsažené nevztahují k okolnostem, za nichž společnost Farma Čapí hnízdo a.s.
podala žádost o dotaci a získala ji. Tyto dokumenty nemohou být pro vyšetřování
relevantní, protože vznikly později.
Ekonomické ukazatele dotčeného projektu, které jsou předmětem znaleckého
posudku, se netýkají vlastnictví společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. Podle
zástupců společnosti IMOBA a.s. je naprosto normální, že původní plány a
predikce nejsou realizovány s ohledem na externí ekonomické faktory a nesprávné
odhady.
IMOBA a.s. dále tvrdí, že shrnutí skutečností předložených k vyjádření
nezahrnuje četná fakta, která jsou pro vyšetřování relevantní.
Co se týká právního základu pro definici SME, IMOBA a.s. tvrdí, že články 1
a 3 Doporučení Komise č. 2003/361/ES jsou klíčovými ustanoveními pro definici
propojeného a partnerského podniku a že byly vynechány ve shrnutí skutečností.
Dále zástupci společnosti tvrdí, že OLAF měl zmínit, že žádná jiná pravidla než
Doporučení Komise č. 2003/361/ES nebyla uvedena v Pokynech pro příjemce nebo ve
smlouvě o poskytnutí dotace ani v žádném jiném dokumentu, na který tyto dva
dokumenty odkazují.
S ohledem na uplatnění dvou rozsudku ESD, na které OLAF odkázal ve svém
shrnutí faktů, IMOBA a.s. tvrdí následující:
Rozsudek č. C-110/01 HaTeFo vs. Finanzamt Haldesleben byl vydán a
publikován v únoru 2014, tj. šest let po schválení dotace, a tudíž jeho
usnesení nemůže být aplikováno na činy, které následují po něm. IMOBA a.s.
tvrdí, že aplikace tohoto rozsudku porušuje garantovaný princip ochrany
legitimního očekávání i zákaz retroaktivity.
Co se týká rozsudku č. C-91/01 Itálie vs. Evropská komise, podle
společnosti IMOBA a.s. tento rozsudek nemůže být aplikován, protože jeho
usnesení, které vykládá ustanovení Doporučení Komise č. 96/280/ES, bylo zrušeno
přijetím Rozhodnutí Komise 2003/361/ES. Dále tento rozsudek nebyl přeložen do
českého jazyka, a proto, podle zástupců společnosti IMOBA, nemůže být v tomto
případu aplikován. S ohledem na vyhlášení rozsudku C-91/01 IMOBA a.s. tvrdí, že
společnost Farma Čapí hnízdo a.s. byla na trhu znevýhodněna jako každá jiná
SME, a proto splňovala ustanovení doporučení a usnesení tohoto konkrétního
rozsudku.
S ohledem na vlastnictví akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s., IMOBA
a.s. tvrdí, že shrnutí skutečností vynechalo popis právního rámce platného pro
anonymní akcie na doručitele v té době. Za tímto účelem cituje ustanovení par.
156 českého Obchodního zákoníku a také par. 3(2) Zákona č. 591/1992, o cenných
papírech. Podle těchto ustanovení, při převodu akcií z jedné osoby na druhou,
nebyla vyžadována žádná písemná smlouva o prodeji / koupi ani o skutečné platbě
za akcie ani předávací protokol.
Dále IMOBA a.s. upozorňuje, že podle par. 156 Obchodního zákoníku:"práva spojená s listinnou akcií na majitele
vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo se prokáže písemným prohlášením
osoby, která vykonává úschovu". Proto, podle společnosti IMOBA a.s., byla obvyklá praxe, že práva
akcionářů byla vykonávána předložením akcií v jejich hmotné podobě na schůzích
valné hromady. Bylo irelevantní, zda jsou tyto osoby skutečnými akcionáři nebo
zda je pouze zastupují na schůzi valné hromady.
S ohledem na první emisi akcií společnosti v roce 2007, IMOBA a.s. poskytla
OLAF předávací protokol ze dne 2. prosince 2007, který prokazuje vydání 20
jednotlivých akcií jejich prvnímu vlastníkovi, společnosti ZZN Pelhřimov a.s.
Podle společnosti IMOBA a.s. nebyly hromadné akcie nikdy fyzicky vydány,
protože společnost, která akcie vydala, a jejich první vlastník se dohodli na
vydání jednotlivých akcií.
Společnost IMOBA a.s. poskytla OLAF své vyjádření k nedávno publikované
informaci o bankovní půjčce poskytnuté Farmě Čapí hnízdo a.s. od banky HSBC v
roce 2008, přestože toto nebylo uvedeno ve shrnutí skutečností připravených
OLAF. Publikované dokumenty obsahovaly informace, že společnost Farma Čapí
hnízdo a.s. byla přímo vlastněná panem Andrejem Babišem. Podle zástupců
společnosti IMOBA tyto dokumenty, pokud se prokáže jejich pravost, jim nikdy
nebyly ukázány ani poskytnuty a představují "zbožné přání bankovního
úředníka, ale ne realitu".
Ohledně expertních znaleckých posudků (připravených panem Mojžišíkem a paní
Havlíkovou), které jsou součástí hodnoceni projektů, společnost IMOBA a.s. zdůraznila,
že OLAF by měl přihlédnout k posudkům jako celku, a ne pouze k jejich výňatkům
uvedeným ve shrnutí skutečností. (Poznámka: plné znění znaleckých posudku je
uvedeno v Příloze 22 této zprávy.)
Společnost IMOBA a.s. trvá na přístupu k relevantním dokumentům zahrnutým
do vyšetřování OLAF, jinak nemůže požívat svého práva podat vyjádření ke
skutečnostem, které slouží jako základ pro závěry OLAF. To je obzvláště
relevantní v případě znaleckých posudku vytvořených Českou znaleckou a.s. a
Ing. Ladislavem Šelepou. Zástupci společnosti IMOBA a.s. se obávají, že OLAF
použil pouze výňatky z těchto posudku ve svém shrnutí skutečností. IMOBA a.s.
tvrdí, že ekonomická data, která ukazují na vztahy mezi Farmou Čapí hnízdo a.s.
a Agrofertem a.s. mezi 2010-2013, jsou irelevantní pro vyhodnocení, zda tyto
dvě společnosti byly propojenými nebo partnerskými podniky ve smyslu čl. 3(3)
definice SME (Příloha Doporučení Komise 2003/361/ES). IMOBA a.s. dále vznesla
pochybnosti o relevanci a správnosti závěrů obsažených ve znaleckém posudku
připraveném Českou znaleckou a.s.
S ohledem na závěry obsažené ve zprávě České znalecké a.s., zástupci
společnosti IMOBA a.s. upozorňují, že bylo normální se odchýlit od odhadovaných
plánů a predikcí kvůli externím ekonomickým dopadům nebo lehce nepřesným
odhadům budoucího vývoje. Podle nich se Farma Čapí hnízdo a.s. snažila dokončit
projekt navzdory problémům a aby tak mohla učinit, hledala nejvhodnější
ekonomická řešení.
S ohledem na záruku za bankovní půjčku poskytnutou Farmě Čapí hnízdo a.s.
společností Agrofert a.s., zástupci společnosti IMOBA a.s. uvedli, že záruka
byla poskytnuta za obvyklou tržní cenu a byla v této konkrétní situaci
standardní operací, stejně jako zajištění půjčky nemovitostí poskytnuté
společností IMOBA a.s. Nicméně takové ekonomické operace neprokazují propojení
nebo partnerství mezi Farmou Čapí hnízdo a Agrofertem a.s. nebo společnostmi
začleněnými v jeho holdingu ve smyslu Doporučení Komise 2003/361/ES.
IMOBA a.s. ve svém vyjádření odkázala na závěry mimořádného auditu
dotčeného projektu, který provedl český Auditní orgán v květnu 2016, podle
kterého ověřené výdaje projektu byly způsobilé a společnost formálně splnila
kritéria pro SME.
Ve vztahu k vybraným seznamům činností registrovaných společnostmi Farma
Čapí hnízdo a.s. a Agrofert a.s. v Obchodním rejstříku, společnost IMOBA a.s.
upozornila, že tyto údaje byly pro vyšetřování irelevantní, jelikož registrace
činností v rejstříku pouze poskytuje společnostem právo, ale nikoliv povinnost
provádět obchodní činnosti v těchto oblastech. IMOBA a.s. tvrdila, že když se
vyhodnocuje, zda dvě společnosti podnikají na stejných nebo sousedních trzích
(ve smyslu Doporučení Komise 2003/361/ES), příslušné orgány musí hodnotit
skutečné ekonomické činnosti těchto společností.
Na základě vyjádření obdržených od společnosti IMOBA a.s., OLAF doplnil
další skutečnosti do své analýzy, a proto poskytl společnosti IMOBA a.s. další
možnost se k těmto skutečnostem vyjádřit (OCM(2017)22700).
Dne 27. listopadu 2017, zástupci společnosti poskytli OLAF písemné
vyjádření (OCM(2017)24319), jehož shrnutí je níže:
Za prvé, společnost IMOBA a.s. si přála zopakovat, že dotčený projekt byl
úspěšně dokončen dne 30. 04. 2010, vytvořil více než 60 nových pracovních míst
a má cca 40 000 návštěvníků ročně. Na začátku projektu výše dotace tvořila 24,6
% způsobilých projektových výdajů. S dodatečnými investicemi od dokončení
projektu klesl její podíl na celkové investované částce na 5 %.
Společnost poukázala na závěry kontroly projektu na místě, provedené řídícím
orgánem OP v roce 2013, která nenalezla žádné nedostatky.
Zástupci společnosti IMOBA upozornili, že nepochopili účel nedávného
požadavku, aby se vyjádřili ke skutečnostem. Podle svých zástupců nebyla
společnost IMOBA informována o rozsahu vyšetřování ani o zamýšleném použití
jednotlivých skutečností poskytnutých k jejich vyjádření. Proto jakékoliv
důkazy a informace, které OLAF získal nelegálně, včetně závěrečné zprávy z
tohoto vyšetřování, nemohou být použity v národním trestním řízení vedeném
proti společnosti (což je v každém případě nemožné, jelikož trestní odpovědnost
právnických osob nebyla v českém právu zavedena v dotčeném období).
Zástupci společnosti IMOBA nemohli pochopit, jakou relevanci mají
poskytnuté skutečnosti - faktury vydané Farmou Čapí hnízdo a.s. v letech
2008-2010 - pro vyšetřování. Tvrdí, že tyto faktury poukazují na jednorázovou,
nepravidelnou nebo pouze dočasnou činnost společnosti, která se týká správy
jejího vlastního majetku. Hlavní obchodní činnost společnosti v tomto období pochází
spíše z přijatých než vydaných faktur. Ve srovnání s roky 2004-říjen 2007, kdy
společnost neměla obrat z prodeje svého vlastního zboží či služeb, společnost
začala být ekonomicky aktivní až od roku 2008, kdy společnost Agrofert a.s.
opustila její vlastnickou strukturu a byla nahrazena paní Monikou Babišovou,
Adrianou Bobekovou a panem Andrejem Babišem Jr.
S ohledem na předložené faktury za jednorázové, nepravidelné činnosti v
oblasti zemědělství, společnost IMOBA uvedla, že se vztahovaly na nutné činnosti
společnosti spojené se správou jejích vlastních zdrojů a pronajatého majetku.
Dále IMOBA poskytla podrobné vyjádření ke každé faktuře, která se vztahovala k
zemědělským činnostem v letech 2008-2010. IMOBA tvrdila, že skutečnost, že
Farma Čapí hnízdo a.s. měla tyto jednorázové, nepravidelné aktivity v oblasti
zemědělství, neznamená, že OLAF mohl dospět k závěru, že tato společnost byla
propojena s Agrofertem a.s., jehož dlouhodobou obchodní činností je, mimo jiné,
také zemědělství.
S ohledem na faktury za reklamní služby IMOBA tvrdí, že společnost Farma
Čapí hnízdo a.s. poskytla prostor pro reklamu kvůli nutnosti alternativních
finančních zdrojů v období, kdy ekonomická krize udeřila na Českou republiku a
způsobila komplikace se zahájením dotčeného projektu. Zástupci společnosti
IMOBA nepovažují tento postup za hrozný. Považují ho za moudřejší než dovolit,
aby společnost upadla do finančních potíží, které by mohly způsobit, že by
projekt byl předčasně ukončen a společnost zbankrotovala.
Podle společnosti IMOBA, skutečnost, že Farma Čapí hnízdo a.s. dočasně a v
omezeném rozsahu podnikala na trhu reklamních služeb neznamená, že společnost
byla propojena s Agrofertem a.s. Pokud toto má být závěr OLAF, musel by nejprve
prokázat, že Agrofert a.s. také podnikal na tom samém relevantním trhu v
dotčeném období. Podle společnosti IMOBA, žádná ze společností, které patří do
skupiny Agrofert, nemá svůj hlavní příjem z reklamních služeb jakékoliv povahy.
Hlavní obchodní činnosti společností patřících do skupiny Agrofert jsou
zemědělství, potravinářství a chemická výroba.
IMOBA zopakovala, že příjem z reklamních služeb byl pro společnost Farma
Čapí hnízdo a.s. pouze vedlejší a že jeho cílem bylo dočasně vyrovnat negativní
dopady celosvětové ekonomické krize.
IMOBA poskytla dodatečné vyjádření k dalším fakturám obsaženým na seznamu
skutečností, který jim OLAF poskytl k vyjádření.
Další vyjádření (jako v bodu V dopisu), která zástupci společnosti IMOBA
poskytli dne 27. 11. 2017, se vztahovala k jejich předchozím prohlášením
poskytnutým OLAF dne 13. 10. 2017.
Plné znění vyjádření společnosti IMOBA a.s. je uvedeno v Přílohách 5 a 8
této zprávy.
5.2. Vyjádření paní Jany Mayerové, rozené Nagyové,
zaslané prostřednictvím právní firmy Bartončík & Bartončík dne 13. října
2017 (OCM(2017)20695).
Za prvé, paní Mayerová tvrdí, že zahájením a vedením vyšetřování
souvisejícího s projektem č. CZ.1.15/2.1.00/04.00095 OLAF porušil princip
subsidiarity kvůli skutečnosti, že projekt a okolnosti jeho schválení a
realizace jsou také předmětem národního vyšetřování spis č.
KRPA-505939-583/TČ-2015-000093-NL. V rámci národního vyšetřování vedeného
Policií ČR paní Mayerová nedávno obdržela informace o svém obvinění v trestním
řízení. Podle paní Mayerové má v tomto případě Policie ČR dostatečné kompetence
sbírat důkazy, a proto neexistuje přidaná hodnota ve vedení dalšího vyšetřování
evropskými institucemi. Tyto námitky byly také formulovány v právní stížnosti,
kterou paní Mayerová podala k Evropskému soudnímu dvoru v této věci.
Paní Mayerová dále tvrdí, že navzdory opakovaným žádostem jí OLAF neposkytl
přístup k vyšetřovacímu spisu. Podle paní Mayerové toto rozhodnutí OLAF
představuje nerespektování jejího práva na řádnou a spravedlivou obhajobu.
Vzhledem k této skutečnosti není schopná OLAF poskytnout úplné vyjádření ke
všem aspektům v této záležitosti.
Shrnutí skutečností, které připravit OLAF, obsahuje výňatky ze znaleckých
posudku vypracovaných paní Havlíkovou a panem Mojžišíkem. Paní Mayerová tvrdí,
že jako osoba dotčená skutečnostmi obsaženými v těchto posudcích by měla mít
přístup ke všem informacím obsaženým v těchto posudcích, stejně jako i k
podpůrné dokumentaci a dokumentaci o pozadí věci. Výňatky z těchto posudku jsou
podle paní Mayerové vytrženy z kontextu a mohly by být mylně vyloženy.
Dále paní Mayerová tvrdí, že pokud ví, tak OLAF získal mnoho důležitých
informací v její prospěch, ale které nebyly obsaženy ve shrnutí skutečností
poskytnutém k jejímu vyjádření. Například zmiňuje znalecký posudek vypracovaný
panem Dvořáčkem na žádost společnosti IMOBA a.s., který je součástí národního
vyšetřovacího spisu a který tedy OLAF mohl získat k dispozici.
Paní Mayerová je toho názoru, že mnoho skutečností uvedených ve shrnutí
není relevantních pro vyšetřování. Jako příklad uvádí znalecký posudek České
znalecké a.s., který analyzoval ekonomické údaje z let 2010-2013, zatímco paní
Mayerová opustila představenstvo společnosti Čapí hnízdo a.s. již 5. ledna
2010.
V dalším vyjádření paní Mayerová předkládá tytéž námitky jako společnost
IMOBA a.s. - týkají se právního rámce definice SME a možné aplikace dvou
rozsudku ESD uvedených v žádosti OLAF o vyjádření.
Co se týká ověřených způsobilých výdajů na dotčený projekt, paní Mayerová
upozornila, že konečná částka byla upravena a snížena na CZK 203 mil / 7,9 mil EUR
po kontrole na místě, kterou provedl řídící orgán OP. Jakékoliv výdaje, jejichž
způsobilost by mohla být zpochybněna, byly vyjmuty z projektu.
V Příloze 4 projektové žádosti, zástupci společnosti Farma Čapí hnízdo a.s.
prohlásili a stvrdili svými podpisy, že společnost je kvalifikována jako malý
podnik. S ohledem na toto prohlášení paní Mayerová upozornila, že si byla
vědoma skutečnosti, že společnost ZZN AGRO Pelhřimov a.s. se stala malým
podnikem již v roce 2007. Pokud ví, společnost byla prodána svým předchozím
vlastníkem, a tato exogenní skutečnost vyústila v okamžité získání statutu SME.
S ohledem na tuto skutečnost zástupci společnosti v jejich projektové žádosti
stvrdili svými podpisy, že"ve srovnání s
předchozím účetním obdobím došlo ke změně údajů, která by mohla vyústit ve
změnu kategorie podniku žadatele (mikro, malý, střední nebo velký
podnik)."
Závěrem paní Mayerová vyjádřila obavu, že OLAF nerespektoval své kompetence
a povinnosti vyplývající z příslušné legislativy během tohoto vyšetřování,
které ona považuje za nespravedlivé. Je přesvědčena, že vždy jednala v souladu
s platnou evropskou i národní legislativou a není si vědoma žádných pochybení.
Cítí se zděšena kampaní proti své osobě. Věří, že OLAF by objektivně vyhodnotil
tento případ jako "nereálný, nesmyslný a politicky motivovaný". Z
tohoto důvodu očekává, že OLAF ukončí vyšetřování, ve kterém je dotčenou
osobou.
Plné znění vyjádření paní Jany Mayerové, rozené Nagyové, je uvedeno v
Příloze 6 této zprávy.
5.3. Vyjádření pana Josefa Nenadála zaslané OLAF
prostřednictvím jeho právního zástupce JUDr. Zdeňka Odehnala dne 13. října 2017
(OCM(2017)20848).
Zaprvé, pan Nenadál sdělil vyšetřovatelům OLAF, že obdržel oznámení od
Policie ČR, ve kterém byl informován o zahájení trestního řízení, ve kterém je
obviněn ze spáchání dotačního podvodu (par. 212 Trestního zákoníku) a
poškozování finančních zájmů Evropské unie (par. 260 Trestního zákoníku). Pan
Nenadál tvrdí, že zahájením a vedením vyšetřování souvisejícího s projektem č.
CZ.1.15/2.1.00/04.00095 OLAF porušil princip subsidiarity kvůli skutečnosti, že
projekt a okolnosti jeho schválení a realizace jsou také předmětem národního
vyšetřování spis č. KRPA-505939-583/TČ2015-000093-NL. Podle pana Nenadála má
Policie ČR dostatečné kompetence sbírat důkazy v tomto případě, a proto další
vyšetřování vedené evropskými institucemi nerespektuje zásadu subsidiarity
formulovanou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii:
"Podle
zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výlučné
pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být
dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní,
ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na
úrovni Unie.
Orgány
Unie uplatňují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o používání zásad
subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodržování
zásady subsidiarity v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. "
Pan Nenadál protestuje proti tomu, že byl identifikován jako dotčená osoba,
což je podle něj v rozporu s čl. 2(5) nařízení (Evropský parlament. Rada) č.
883/2013.
Podle pana Nenadála OLAF použil ve shrnutí skutečností jen dílčí závěry
znaleckých posudků vypracovaných Českou znaleckou a.s. a stejně tak posudku
paní Ivany Havlíkové a pana Karla Mojžišíka. Protože pan Nenadál neměl k
dispozici celý text těchto posudku, nemůže OLAF poskytnout patřičné komentáře.
Dále pan Nenadál tvrdí, že s ohledem na omezenou dobu, během níž byl činný
v představenstvu společnosti Farma Čapí hnízdo a.s., nechápe, jak může být
považován za dotčenou osobu v období, která předcházejí a následují dobu jeho
působení.
Na závěr pak pan Nenadál sdělil, že s ohledem na omezenou dobu, během níž
byl činný v představenstvu společnosti, a také značnou dobu, která uplynula od
přípravy a realizace projektu, nemá dostatečné relevantní informace k tomu, aby
mohl poskytnout komentáře ke shrnutí skutečností.
Také odkázal na případné komentáře dalších dotčených osob identifikovaných
vyšetřovateli OLAF, které by chtěl použít ve svůj prospěch. Také navrhl, aby
OLAF ukončil jeho vyšetřování jako dotčené osoby, zejména kvůli porušení či.
5(3) Smlouvy o Evropské unii.
Plné znění vyjádření pana Josefa Nenadála je uvedené v Příloze 7 této
zprávy.
6. Závěry
Skutečnosti popsané v této zprávě ukazují, že v období 2007-2010, kdy byl
připravován a realizován projekt výstavby kongresového centra Čapí hnízdo,
existovaly rodinné vztahy mezi vlastníky společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. a
vlastníkem Agrofert Holdingu a.s.
Pan Andrej Babiš, vlastník Agrofert Holdingu a.s., je otcem čtyř dětí -
pana Andreje Babiše Jr., paní Adriany Bobekové a dvou nezletilých dětí - a je
partnerem paní Moniky Babišové. Původně, k 31. prosinci 2007, pan Andrej Babiš
Jr., paní Adriana Bobeková a paní Monika Babišová vlastnili jednotlivě 25 %, 25
% a 50 % akcií Farmy Čapí hnízdo a.s. Od 16. února 2008 (což pokrývá dotčené
období) OLAF na základě dostupné dokumentace předpokládá, že pan Andrej Babiš
Jr. a paní Adriana Bobeková i nadále vlastnili každý 20 % akcií (40 % akcií
celkem), zatímco 60 % akcií bylo formálně vlastněno panem Martinem Herodesem,
který prohlásil, že držel tyto akcie během dotčeného období pro svoji sestru,
paní Moniku Babišovou a dvě nezletilé děti, které jsou její a pana Andreje
Babiše.
V průběhu událostí pan Andrej Babiš zaplatil kupní cenu všech akcií
společnosti ZZN Pelhřimov a.s. dne 15. září 2008 (ke smlouvě uzavřené 31.
prosince 2007) jako dar pro své děti a svou partnerku. Dále Agrofert Holding
a.s. poskytl záruky společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. ke třem smlouvám o
půjčce uzavřených s českou pobočkou banky HSBC v celkové částce CZK 455 milionů
/ 17,6 milionů EUR. Společnost IMOBA a.s., jedna ze společností začleněných do
Skupiny Agrofert, poskytla zajištění úvěru nemovitým majetkem k jedné z těchto
smluv o půjčce. Dále před zahájením investičního projektu Farma Čapí hnízdo
a.s. a Agrofert Holding a.s. uzavřely smlouvu o spolupráci dne 25. února 2008,
ve které se Agrofert Holding a.s. zavazuje používat služby nabízené kongresovým
centrem Čapí hnízdo pro své firemní akce. Od doby zahájení obchodní činnosti
společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. v roce 2009 byly hlavní oblastí obchodní
činnosti dle finančních ukazatelů reklamní služby a všichni zákazníci
společnosti v této oblasti v období 2009-2010 byly společnosti patřící skupině
Agrofert.
S ohledem na platnou legislativu a precedenční právo, OLAF došel k závěru,
že rodinné vztahy mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s.
a Agrofert Holdingu a.s. se jeví tak, že umožňují těmto osobám pracovat
společně tak, aby vykonávaly vliv na obchodní rozhodování dotčených podniků,
což neumožňuje na tyto podniky pohlížet jako na na sobě ekonomicky nezávislé
subjekty.
OLAF došel k závěru, že všichni akcionáři Farmy Čapí hnízdo a.s. v dotčeném
období mohli být považováni za osoby blízké panu Andreji Babišovi, tehdejšího
vlastníka Agrofert Holdingu a.s. Proto tedy podniky Farma Čapí hnízdo a.s. a
Agrofert Holding a.s. lze považovat za "propojené" dle článku 3.3
Přílohy Doporučení Komise č. 2003/364/ES, jelikož analýza právních a
ekonomických vztahů mezi nimi prokazuje, že skrze společné jednání skupiny
fyzických osob tvořily jedinou ekonomickou jednotku, přestože formálně mezi
sebou neměly vztahy popsané v prvním pododstavci článku 3(3) zmíněné Přílohy.
l kdyby pan Martin Herodes nebyl považován za osobu blízkou panu Andreji
Babišovi, jak naznačuje společnost IMOBA a.s. ve svém vyjádření ze dne 27.
listopadu 2017, a bylo prokázáno, že podle svých vlastních slov vykonával svá
vlastnická práva (což je v rozporu s jeho vlastním prohlášením a s veřejným
prohlášením pana Andreje Babiše ze dne 23. března 2016 v českém Parlamentu, jak
je uvedeno výše), pan Andrej Babiš Jr. a paní Adriana Bobeková vlastnili 40 %
celkových akcií. V takovém případě podniky Farma Čapí hnízdo a.s. a Agrofert
Holding a.s. lze stále považovat za "partnerské" podniky ve smyslu
Doporučení Komise č. 2003/361/ES.
Vzhledem k právním a ekonomickým vztahům mezi Farmou Čapí hnízdo a.s. a
Agrofert Holdingem a.s. a s odkazem na precedenční právo, OLAF dále dochází k
závěru, že společnost příjemce se nepotýkala se znevýhodněními typickými pro
SME. Proto v souladu s platnou legislativou má Evropská komise právo odmítnout
poskytnutí finanční podpory takovému příjemci. Poskytnutí finanční podpory
podniku, který se nepotýká se znevýhodněními typickými pro SME, by bylo v
rozporu s pravidly pro státní podporu, jelikož taková podpora by pravděpodobně
způsobila závažnější porušení hospodářské soutěže.
Z rozhodnutí předchozích majitelů společnosti a následně akcionářů
společnosti, právní forma společnosti se změnila ze společnosti s ručením
omezením na akciovou společnost krátce před podáním projektové žádosti v únoru
2008. Typ akcií vydaných společností umožnilo jejich anonymní vlastnictví během
celé doby trvání realizace projektu. Anonymní vlastnictví společnosti, která
byla příjemcem, neumožňovalo průběžné sledování a kontrolu oprávněnosti
příjemce k podpoře pro SME během realizace projektu, což odporuje obecnému
principu transparentnosti, který se uplatňuje při užívání finančních zdrojů EU.
Kromě toho lze následný prodej akcií společnosti novým vlastníkům dne 31.
prosince 2007 považovat za čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v
rozporu se záměrem příslušného zákona EU tak, že tento čin uměle vytvořil
podmínky nutné pro získání takové neoprávněné výhody.
OLAF zastává názor, že dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. (právní
nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární
zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál,
poskytli nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedli, že žadatel,
společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s
předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti
jako SME. Dále tím, že poskytli pouze část kopie smlouvy o půjčce uzavřené s
českou pobočkou banky HSBC, zástupci společnosti žadatele zatajili národním
orgánům informace, které měly zásadní význam pro proces ověření kvalifikace
žadatele pro podporu SME. Tyto činy mohou být stíhány národními soudními orgány
jako porušení par. 212 a 260 českého Trestního zákoníku. Národní soudní orgány
mohou zohlednit informace získané během vyšetřování úřadem OLAF při jejich
dalším postupu.
Podpisy
Hlavní
vyšetřovatelka
Dne 18.12.2017 v 15:27 HARMATHOVA Zuzana [HLAVNÍ VYŠETŘOVATELKA]
Vedoucí
oddělení Dne
18.12.2017 v 16:49 James Hugh Sweeney [VEDOUCÍ ODDĚLENÍ]
Ředitel
Dne 18.12.2017 v 17:15 Ernesto Bianchi [ŘEDITEL]
Přílohy
Č. popis - počet stran
1. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný společnosti IMOBA a.s. - 15
2. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný paní Janě Mayerové - 11
3. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný panu Josefu Nenadálovi - 10
4. Druhá možnost se vyjádřit adresovaná společnosti IMOBA a.s. - 9
5. Vyjádření dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. + přílohy - 529
6. Vyjádření dotčené osoby - paní Jana Mayerová + přílohy - 136
7. Vyjádření dotčené osoby - pan Josef Nenadál - 4
8. Dodatečné vyjádření dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. + přílohy - 18
9. Prohlášení zástupců příjemce o kvalifikaci společnosti jako SME přiložené k projektové žádosti - 1
10. Znalecký posudek č. 3/11/2016 ze dne 22.2.2016 pana Františka Dvořáčka - 62
11. Výkaz zisků a ztrát společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za roky 2004-7 - 6
12. Faktury vydané společností Farma Čapí hnízdo a.s. 2007-květen 2010:č. 200701, 200801,200802, 200803,200804, 200901,200902, 200903, 200904,200905, 200906, 201001, 9170000001, 9170000002, 9170000003,9170000004,9170000005, 9170000006 a 9170000007 - 77
13. Smlouva o půjčce ze dne 23. června 2008 (25 mil Kč) - 4
14. Smlouva o půjčce ze dne 23. června 2008 (350 mil Kč) - 7
15. Smlouva o půjčce ze dne 1.7.2010 (80 mil Kč) + Prohlášení o záruce - 18
16. Částečná kopie smlouvy o půjčce ze dne 23. června 2008 (350 mil Kč) + e-mailová komunikace mezi paní Janou Mayerovou a řídícím orgánem OP-9
17. Kupní smlouva na 20 akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. ze dne 31. prosince 2007 + potvrzení o platbě - 5
18. Tři kupní smlouvy na 12 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. ze dne 16. 02. 2008 - 6
19. Tři kupní smlouvy na 20 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. ze dne 18. listopadu 2013 + předávací protokoly a potvrzení o platbě - 21
20. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi Agrofert Holdingem a.s. a Farmou Čapí hnízdo a.s. dne 25. února 2008 - 2
21. Smlouva o poskytnutí záruky k bankovní půjčce uzavřená mezi Agrofert Holdingem a.s. a Farmou Čapí hnízdo a.s. dne 25. června 2008 - 3
22. Znalecké posudky externích hodnotitelů - paní Havlíková a pan Mojžišík - 19
23. Znalecký posudek připravený společností Česká znalecká a.s. - 203
Č. popis - počet stran
1. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný společnosti IMOBA a.s. - 15
2. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný paní Janě Mayerové - 11
3. Dopis o možnosti se vyjádřit adresovaný panu Josefu Nenadálovi - 10
4. Druhá možnost se vyjádřit adresovaná společnosti IMOBA a.s. - 9
5. Vyjádření dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. + přílohy - 529
6. Vyjádření dotčené osoby - paní Jana Mayerová + přílohy - 136
7. Vyjádření dotčené osoby - pan Josef Nenadál - 4
8. Dodatečné vyjádření dotčené osoby - společnost IMOBA a.s. + přílohy - 18
9. Prohlášení zástupců příjemce o kvalifikaci společnosti jako SME přiložené k projektové žádosti - 1
10. Znalecký posudek č. 3/11/2016 ze dne 22.2.2016 pana Františka Dvořáčka - 62
11. Výkaz zisků a ztrát společnosti ZZN AGRO Pelhřimov s.r.o. za roky 2004-7 - 6
12. Faktury vydané společností Farma Čapí hnízdo a.s. 2007-květen 2010:č. 200701, 200801,200802, 200803,200804, 200901,200902, 200903, 200904,200905, 200906, 201001, 9170000001, 9170000002, 9170000003,9170000004,9170000005, 9170000006 a 9170000007 - 77
13. Smlouva o půjčce ze dne 23. června 2008 (25 mil Kč) - 4
14. Smlouva o půjčce ze dne 23. června 2008 (350 mil Kč) - 7
15. Smlouva o půjčce ze dne 1.7.2010 (80 mil Kč) + Prohlášení o záruce - 18
16. Částečná kopie smlouvy o půjčce ze dne 23. června 2008 (350 mil Kč) + e-mailová komunikace mezi paní Janou Mayerovou a řídícím orgánem OP-9
17. Kupní smlouva na 20 akcií společnosti ZZN AGRO Pelhřimov a.s. ze dne 31. prosince 2007 + potvrzení o platbě - 5
18. Tři kupní smlouvy na 12 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. ze dne 16. 02. 2008 - 6
19. Tři kupní smlouvy na 20 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. ze dne 18. listopadu 2013 + předávací protokoly a potvrzení o platbě - 21
20. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi Agrofert Holdingem a.s. a Farmou Čapí hnízdo a.s. dne 25. února 2008 - 2
21. Smlouva o poskytnutí záruky k bankovní půjčce uzavřená mezi Agrofert Holdingem a.s. a Farmou Čapí hnízdo a.s. dne 25. června 2008 - 3
22. Znalecké posudky externích hodnotitelů - paní Havlíková a pan Mojžišík - 19
23. Znalecký posudek připravený společností Česká znalecká a.s. - 203
OLAF
Evropský úřad pro boj proti podvodům
Generální ředitelství
Brusel
Vyšetřování OLAF
DOPORUČENÍ KROKŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT PŘIJATY PO
VYŠETŘOVÁNÍ OLAF
Případ č. OF/2015/1348/B4
Dne 26/1/2016 bylo zahájeno výše uvedené vyšetřování v souvislosti
s možným porušení pravidel při realizaci projektu č.
CZ.1.15/2.1.00/04.00095 "Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo",
spolufinancovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci českého
Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013.
Po dokončení všech nutných vyšetřovacích činností jsem nyní vyšetřování
uzavřel. Na základě závěrů vyšetřování, které jsou uvedeny v Závěrečné
zprávě a v souladu s článkem 11 Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013,
doporučuji, aby:
Generální
ředitelství pro regionální a městskou politiku učinilo následující krok: Přijalo veškerá
příslušná opatření, aby zajistilo vyjmutí částky 42 497 826,80 Kč /
1 647 676,40 EUR, jak je uvedeno v přiložené Závěrečné zprávě
OLAF, v souvislosti s porušením pravidel, které bylo zjištěno
v projektu č. CZ.1.15/2.1.00/04.00095 "Multifunkční kongresový areál
Čapí hnízdo".
Závěry vyšetřování prokazují, že existují porušení pravidel, která zasahují
finanční zájmy Evropské unie.
Shrnutí závěrů úřadu OLAF, včetně:
-
Dotčené fyzické a právnické osoby, financování dotčených projektů/programů:
Příjemce dotace pro projekt CZ.1.15/2.1.00/04.00095, který je
spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci českého
Regionálního operačního programu Střední Čechy 2007-2013 (CCI 2007CZ161PO009),
je společnost IMOBA a.s. (IČ: 261 24 459), právní nástupce původního
příjemce dotace pro projekt, společnosti Farma Čapí hnízdo a.s., a také její
tehdejší statutární zástupci, Jana Mayerová, rozená Nagyová a Josef Nenadál,
kteří jsou pokládáni za dotčené osoby.
-
Hlavní vyšetřovací činnosti a výsledky:
Vyšetřovací činnosti OLAF zjistily vážná porušení pravidel při přípravě a
realizaci dotčeného projektu, což představuje porušení četných ustanovení
příslušné národní a unijní legislativy.
Konkrétně společnost příjemce, která obdržela dotaci určenou výhradně malým
a středním podnikům, a velká společnost se jeví tak, že tyto dva podniky lze
pokládat za "propojené" v souladu s platnou legislativou vzhledem ke
skutečnosti, že skrze společné jednání skupiny fyzických osob tvoří jeden
ekonomický celek.
Dále zástupci příjemce dotace pro projekt poskytli nepravdivé informace a
zatajili důležité informace před řídícím úřadem operačního programu, když
podali svoji projektovou žádost a podepsali smlouvu o dotaci. Zatajené informace
prokazují, že se příjemce nepotýkal se znevýhodněními, která jsou typická pro
SME, a proto má Evropská komise právo v souladu s platnou legislativou takovému
příjemci poskytnutí finanční podpory odmítnout.
Rozhodnutí předchozích vlastníků společnosti a následně akcionářů
společnosti změnit právní formu společnosti na akciovou společnost a vydat
takový typ akcií, který umožňoval jejich anonymní vlastnictví během celé doby
realizace projektu, byly v rozporu s obecným principem transparentnosti,
který se uplatňuje při nakládání s finančními zdroji EU. Následné změny
vlastnictví akcií lze navíc pokládat za čin, který uměle vytvořil podmínky
nutné pro získání výhody, která odporuje účelu příslušného práva EU.
-
Možné porušení právních ustanovení:
·
Definice SME -
Doporučení Komise č. 2003/361/ES, český Zákon o podpoře malého a středního
podnikání č. 47/2002 Sb.
·
Pravidla způsobilosti
- čl. 56 Nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních strukturálních
fondů
·
Státní podpory - čl.
107 Smlouvy o fungování Evropské unie
·
Neoprávněné získání
výhody - čl. 4 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95
·
Paragrafy 212 a 260 českého Trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)
- Částky určené k vynětí
Konečná hodnota 42 497 826,80
Kč / 1 647 676,40 EUR, která odpovídá celkovému spolufinancování dotčeného projektu ze
strany ERDF.
Monitorování realizace Doporučení
Ve souladu s článkem 11(6) Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013
informujte, prosím, OLAF o jakýchkoliv krocích nebo rozhodnutích, která učiníte
na základě tohoto Doporučení co nejdříve a v každém případě ne později než
do 12 měsíců. Tato informace umožní OLAF monitorovat výsledek jeho
Doporučení.
Vyšetřovatelka odpovědná za monitorování realizace tohoto Doporučení je
Zuzana Harmathová, Oddělení B.4, zuzana.harmathova@ec.europa.eu. Pokud budete
mít jakékoli dotazy, neváhejte vyšetřovatelku kontaktovat, aby vám poskytla
veškerou potřebnou pomoc.
Doporučení OLAF v souvislosti s tímto vyšetřováním se posílá Generálnímu
ředitelství pro regionální a městskou politiku Evropské komise a Ministerstvu
financí ČR.
Věnujte pozornost níže uvedenému prohlášení týkajícímu se transferu
osobních dat.
Podepsáno elektronicky
dne 19/12/2017 v 10:22
Nicholasem Johnem Iletem [úřadujícím GENERÁLNÍM ŘEDITELEM]
Žádné komentáře:
Okomentovat