Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

pondělí 3. února 2020

Šlechetný žebrák aneb Porgy a Bess

Pouhých 85 let uplynulo od premiéry opery "Porgy a Bess" a svět je naprosto jiný. Autor hry "Porgy," potomek jižanských aristoktarů DuBuse Heyward, a skladatel George Gershwin, potomek ruských židovských imigrantů, dostali v roce 1932 objednávku na operu, která měla testovací premiéru 30. září 1935 v Bostonu, odkud se celý soubor přesunul na Broadway a tam se po určitých úpravách hrálo 10. října první "ostré" představení. V něm zpívala Bess čerstvá absolventka Julliard Academy, úplně bílá Anne Brown, kterou několik škol z rasových důvodů odmítlo přijmout. Její praděd byl černý otrok a její matka poloviční Indiánka. Kritiky nebyly příliš příznivé.

 Todd Duncan and Anne Brown
první představitelé Porgy a Bess
Když se převážně černý soubor po 124 představeních, což na Broadway rozhodně neznamená velký úspěch, vydal na turné po Spojených státech a dorazil do Washingtonu, vedeni Washingtonské státní opery zrušilo až na jeho tvrdý nátlak rasovu segregaci pro hlediště. Když skončila série představení, vše se vrátilo do starých kolejí.

O co v představení jde? Velmi stručně: žebrající mrzák Porgy ze slumu u moře na jihu Spojených států se ujme dívky nevalné pověsti Bess, jejíž partner Crown utekl kvůli vraždě jednoho z místních mužů. Vztah mezi oběma vyděděnci dojde až do sňatku, ale Bess se na výletě setká se svým bývalým a stráví s ním několik dní než uteče a vrátí se k Porgovi. Ten se rozhodne, že se Bess nevzdá a když si pro ni Crown přijde, Porgy ho uškrtí. Zatímco policie ho drží ve vězení jako svědka, drogový dealer Sportin´ Life omámí Bess kokainem  a přesvědčí ji, aby s ním odešla do New Yorku, protože Porgy se stejně z vězení nedostane. Ten se však za pár dní vrátí, a když zjistí, že Bess je pryč, ale žije, raduje se a odjede na kozou taženém dřevěném vozíku do New Yorku, aby ji nešel. Jediní běloši v obsáhlém souboru jsou policisté.

Přes rasový hendikep se opera začala hrát na dalších amerických scénách a také v Evropě s americkými zpěváky. I tak Anne Brown ještě za války v Evropě zůstala a později získala norské občanství. Inscenace byly různě upravovány jak co do pojetí, tak i do délky, protože původní téměř 4 hodiny byly zvláště pro muzikál příliš dlouhé. Několik árií, především ty muzikálově upravené, se staly evergreeny a z nich černošskožidovská ukolébavka Summertime je dodnes trhák se 30 miliony přehrání na youtube.


Na Broadwayi se uskutečnily také dva revivaly, a to v roce 1942 a další o 10 let později. V něm od roku 1952 zpívala Bess začínající zpěvačka Leontyne Price, která právě prošla Julliard Academy a stála na začátku kariéry světové hvězdy. 

Leontyne Price jako Bess v roce 1952
Ta Bess zpívala i na turné po Evropě podporovaném coby výkladní skříň americké demokracie a pokroku State Departmentem a posléze na Broadway. Od roku 1961 se pak stala trvalou součástí elitní pěvecké sestavy Metropolitní opery. Ale zpátky k Porgy a Bess. Ani evidentně rostoucí úspěch nepřinesl finanční průlom. Skupina bez původních hvězd však pokračovala v turné po světě, v rámci kterého odehrála v roce 1956 dvanáct představení i v dnešním Hudebním divadle Karlín. Zájem publika "budujícího socialismus" o Američany mnohonásobně převýšil nabídku.

Úvahy o filmové podobě opery přivedl k realizaci tehdy již osmdesátiletý producent Samuel Goldwyn. Film od počátku provázely problémy s obsazením rolí, posléze vyhořel sklad kostýmů a kulis a když byl film dokončen, dostalo se mu sice pocty v podobě tří nominací na Oskara, z nichž jedna byla úspěšná, ale kritika přesto nebyla příliš příznivá, stejně jako zájem diváků a film skočil ztrátou a ukončil aktivní činnost producenta.  


Jedním z důvodů kritických výhrad bylo příliš velké odchýlení se od původní verze, možná až někam k operetě. S jinými výhradami přicházeli černí aktivisté, kteří měli obavy z vytváření falešného obrazu černošské populace, ostatně právě jim byla přikládána vina za založení požáru Goldwynova skladu. Z ukázky scény z pikniku na ostrově Kittiwah, kde postavu Sportin´Life hraje a zpívá Sammy Davis jr., si lze udělat vlastní představu.

Zlom nastal až v roce 1976, když jak ve světě, tak i ve Spojených státech došlo v 60. a počátkem 70. let ke spoustě revolučních událostí a politická i společenská atmosféra se dramaticky změnily. Houston Grand Opera se rozhodla pro inscenaci, která se vrátí k bostonské verzi opery, včetně zpívaných recitativů. Ale především to bylo vůbec poprvé, co představení nastudovalo velké operní divadlo a díky tomu bylo kritikou a publikem přijato ne jako muzikál z broadwayské produkce, ale jako plnohodnotná opera.

Velmi blízkou inscenaci této houstonské bylo možné vidět v roce 2002 v Lincoln Center. Ostatně hudebně ji nastudoval týž dirigent.

V roce 1989 byla Porgy a Bess uvedena na festivalu v Glyndebourne, kde hudební doprovod zajišťoval London Symphony Orchestra s dirigentem Simonem Rattlem. Na základě této inscenace a s využitím jejího zvukového záznamu vznikl v roce 1993 televizní film, který mimo jiné zařadila do svého seriálu American Playhouse nezávislá americká organizace Public Broadcasting Service (PBS).

Odtud již nebylo daleko do Metropolitní opery, kde se premiéra konala 6. února 1985. Hudebně operu nastudoval a dirigoval James Levine a během čtyř sezón bylo odehráno 54 představení.

Další nastudování v Metropolitní přišlo po 34 letech, ale protože vzniklo v koprodukci tří operních domů, hrálo ho  nejprve na podzim 2018 English National Opera v londýnském Coliseu, kde Bess zpívala Nicole Cabell (v Praze dávala v roce 2009 recitál). V lednu se inscenace přesunula do Amsterdamu, kde dirigoval David Robertson a hlavní role zpívali Eric Owens, známý z několika přenosů Live in HD, a Adina Aaron, která v aktuální sezóně zpívá Aidu se souborem Státní opery Praha a před 6 lety se představila v Jaroměřicích. Oba již role zpívali, dokonce spolu, takže šlo o sázku na jistotu.

A na závěr 17 představení od 23. září 2019 do 15. února 2020 v Metropolitní opeře. To první otevíralo sezónu, poslední tři byla pro velký zájem dodatečně přidána.

Hlavní role zpívaly velké operní hvězdy. Již zmíněný Eric Owens jako Porgy a Angel Blue jako Bess, oba vítězové Operalie - Eric 2. cena 1996 a Angel totéž 2009 plus cena za zarzuelu. Ale i další hlavní postavy představovali špičkoví zpěváci, mnozí z nich trvale spolupracující s Metropolitní operou, a bylo jich celkem 21. Snad jen Eric Owens nebyl zcela ve formě, ale jak vysvětlil ředitel Peter Gelb, rozhodl se zpívat přesto, že byl nachlazen.

Gershwinova hudba je směsí několika stylů, což ji puristé občas vytýkali. Je tam slyšet klasická technika, kterou by ocenil (nebo záviděl) Puccini, černošský spirituál, jazz, židovská ukolébavka. Ale díky důrazu na jeho seriózní provedení a téměř akademický vokální projev, zněl zpěv někdy trochu těžkopádně. Na druhé straně pohyb 90 osob na scéně byl perfektně zchoreografovaný a zrežírovaný a po celé představení jsem byl vtažen do děje a neměl pocit, že tomu příběhu nemusím věřit, což není u oper zcela běžné. Celkovou atmosféru dokresluje i to, že celý soubor se před zahájením shromáždil za scénou a stylem vídaným u sportovních týmů vydal hromový bojový pokřik. Orchestr pod vedením Davida Robertsona zněl dokonale, já sice nemám s čím srovnávat, ale někteří kritici tvrdí, že to bylo nejlepší provedení Porgy a Bess, které slyšeli. (Pozítří však Robertson diriguje v Praze Českou filharmonii, tak uvidíme,  jak se vyrovná s Beethovenem a Bartókem)

A ještě dvě ukázky z Metropolitní opery - v horní zpívají Eric Owens (Porgy) a Angel  Blue (Bess), dole Latonia Moore jako Serena, jíž Crown zavraždil manžela:



Diváky přenosu provázela představením skvělá zpěvačka a herečka Audra McDonald, která sama má ještě živé vzpomínky na několik inscenací Porgy a Bess, kde ztvárnila Bess.


Metropolitan Opera House
1. února 2020, matiné

PORGY AND BESS
George Gershwin, DuBose Heyward, Dorothy Heyward, Ira Gershwin.

Porgy.........................Eric Owens
Bess...........................Angel Blue
Sporting Life.............Frederick Ballentine
Crown.......................Alfred Walker
Clara.........................Golda Schultz
Jake...........................Donovan Singletary
Serena........................Latonia Moore
Robbins......................Chauncey Packer
Mingo........................Errin Duane Brooks
Jim.............................Norman Garrett
Peter...........................Jamez McCorkle
Lily............................Tichina Vaughn
Maria.........................Denyce Graves
Pohřební agent...........Damien Geter
Annie.........................Chanáe Curtis
Frazier.......................Arthur Woodley
Žena s jahodami........Aundi Marie Moore
Prodavač krabů.........Chauncey Packer
Detectiv............... ....Grant Neale
Policista...................Bobby Mittelstadt
Koroner.....................Michael Lewis
Scipio.......................Neo Randall
Nelson......................Jonathan Tuzo

Dirigent...................David Robertson
Režie.......................James Robinson
Scéna......................Michael Yeargan
Kostýmy.................Catherine Zuber
Světla.....................Donald Holder
Videoprojekce........Luke Halls
Choreografie..........Camille A. Brown
.





Žádné komentáře:

Okomentovat