Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

úterý 18. února 2020

Liberecká Liška

V posledních letech jsem viděl podobu, kterou Janáčkově opeře Liška Bystrouška dali Ondřej Havelka v Národním divadle pražském a Jiří Heřman v brněnském. Obě pojetí byla zajímavá, poetičtější rozhodně ta Havelkova, zatímco Heřmanova byla sofistikovanější a programově "brněnská." Nyní liberecká opera zapojila svou dvorní dramaturgyni a režisérku Lindu Keprtovou, aby přivedla na jeviště svou představu o této opeře.

A lze říci, že překypuje nápady, což by bylo a vlastně je skvělé, kdyby občas ony nápady nešly na úkor srozumitelnosti. Bezpochyby po kratším či delším přemýšlení, třeba až doma, tam ony spojnice lze nalézt, je však otázka, zda by neměly být zřejmé automaticky, hned a spíš návštěvníkovi pomoci než ho znejisťovat. Uniká mi třeba, proč do sebe pánové lili neustále pivo a Rechtor musel být dokonce notorický alkoholik. A také se na scéně neustále hulilo. Je zřejmé, že režie akcentuje lidskou paralelu zvířecího chování a dokonce přímo Janáčkovu (busty), republiky (prapory) i světa (když liška čte Orwellovu Farmu zvířat).



Pro intelektuály byla bonbónkem elegantní výměna bust Janáčka za Nejedlého. Ty vlastnili Jezevec, resp. Bystrouška a ta si tu svou nastěhovala do nory, ze které jezevce vystrnadila. Reaguje tak zřejmě na pohled Nejedlého na skladatele koncentrovaný ve slovech "primitiv může vytvořit manýru, ale ne styl."

Na druhou stranu většina druhé části byla naprosto skvělá díky výkonu představitelek Bystroušky a Zlatohřívka. Vénosová kromě zpěvu i svou nezkrotnou liščí vitalitou a Vomáčková opět kromě zpěvu chlapáckými gesty, aniž by jedno či druhé působilo trapně. Ale výborná byla i celá režijní koncepce těchto silně působivých lidsko-zvířecích scén.

Pro libereckou operu je štěstím existence dětského souboru, který dodává nejen mladé zpěváčky, ale  vyšli z něj i někteří sólisté. A zakladatel souboru Milan Uherek působil jako sbormistr a dirigent divadla. 

Pokud jde o orchestr, hudba byla dobrá, i když lze slyšet bezpochyby lepšího Janáčka. Fakt, že muzikanti cítili potřebu cvičit v orchestřišti naplno minimálně čtvrt hodiny před začátkem a zaplňovali tak divadlo nesourodými zvuky, také o něčem svědčí.

zleva: Harašta, Rechtor, Bystrouška, Revírník, Lišák,   
Přes jisté výhrady doporučuji do Liberce zajet, inscenace v oblastních divadlech mají svůj půvab, mimo jiné proto, že nepůsobí faktor povinné úcty ke "zlaté kapličce" a jsou tam skvělí zpěváci a spousta dalších lidí, kteří divadlo dělají. A i když liberecká Bystrouška v mnohém třeba není dotažená, nabízí další stranu onoho hudebního i narativního drahokamu, jakým tato opera je.


Divadlo F.X. Šaldy Liberec
neděle, 16. února 2020

Leoš Janáček
Příhody lišky Bystroušky
Libreto: Leoš Janáček podle předlohy Rudolfa Těsnohlídka
.
INSCENAČNÍ TÝM
Hudební nastudování, dirigent: Martin Doubravský
Režie: Linda Keprtová
Scéna: Michal Syrový
Kostýmy: Tomáš Kypta
Choreografie: Ladislava Košíková
Dramaturgie: Vojtěch Babka
Sbormistr: Anna Novotná-Pešková

OSOBY A OBSAZENÍ
Liška Bystrouška: LÍVIA OBRUČNÍK VÉNOSOVÁ
Lišák Zlatohřbítek: ALŽBĚTA VOMÁČKOVÁ
Revírník: PAVEL VANČURA
Rechtor/Komár: DUŠAN RŮŽIČKA
Farář/Jezevec: JOSEF KOVAČIČ
Revírníková: BARBORA RAJNIŠOVÁ KMENTOVÁ
Pásek: SERGEY KOSTOV
Pásková/Datel: BLANKA ČERNÁ
Lapák: PETRA VONDROVÁ
Harašta: CSABA KOTLÁR
Kohout/Sova: VĚRA POLÁCHOVÁ
Chocholka: RADKA ČERNÍKOVÁ
Sojka: RADKA ČERNÍKOVÁ
Snacha: ANNA NOVOTNÁ - PEŠKOVÁ
Syn: MARIAN MIČJAR








Žádné komentáře:

Okomentovat