Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

sobota 29. února 2020

Beethovenské štace

V letošním roce má hudební svět možnost slavit 250. výročí narození jednoho z největších skladatelů vůbec, a to Ludwiga van Beethovena. Řekl jsem si, že když už pořád něco píši, stálo by za to sepsat si pro sebe jakousi studii o tomto mimořádném člověku, ale jde to pomaleji, než jsem doufal. A tak alespoň něco málo o 12 místech, která jsou s Beethovenem spojena, aby mi při plánování letošních cest neunikla. 

1 Bonn
2 Praha
3 Heiligenstadt
4 Theater an der Wien
5 Mölker Bastei
6 Palais Lobkowitz
7 Hradec nad Moravicí
8 Austrian Academy of Sciences
9 Baden
10 Mödling
11 Helenental
12 Wasserhof

1 Bonn

Město ležící na řece Rýn, kde to všechno začalo. Ludwig van Beethoven se zde narodil v prosinci 1770 otci Johannu van Beethoven a matce Marii Magdaléně Keverich v zadním traktu domu na dnešní Bonngasse. Pokřtěn byl 17. prosince. Otec byl zpěvákem u dvora kurfiřta knížete Maxmiliana Fridricha a v hlavní části domu žil další dvorní muzikant Johann Peter Salomon. Po čtyřech letech se rodina odstěhovala a později se tam vrátila. Dnes je v domě Beethovenovo muzeum, které bylo v loňském roce rekonstruováno a rozšířeno.


2 Praha

I když většinu svého dospělého života strávil Beethoven ve Vídni, pracovní závazky ho občas přivedly i jinam. V Praze pobýval v roce 1796 a ubytován byl v Lázeňské ulici číslo 11 na Malé Straně v hostinci U zlatého jednorožce, dnes Palác Beethoven. Iniciátorem cesty byl zřejmě kníže Karel Lichnovský, stejně jako o 7 let dříve podobné cesty Mozartovy.

palác Beethoven
autorem pamětní desky je Otakar Španiel 
 Bratrovi Johannovi Beethoven z Prahy píše, že se má dobře, jeho umění mu přináší přátele a uznání i peníze a zůstane několik týdnů. Během pobytu složil nejen několik komorních skladeb (mimo jiné koncertní arii Ah! perfido a několik skladeb pro mandolinu) dedikovaných osmnáctileté hraběnce Josephine de Clary, člence jednoho z předních šlechtických rodů nejen v Praze, ale celé habsburské říši. Při té příležitosti také navštívil známého pražského houslaře Edlingera, který sídlil v nedaleké Nerudově ulici v domě U tří housliček.


Do Prahy se Beethoven vrátil v roce 1798 na premiéru svého 1. klavírního koncertu, kde sám hrál klavírní part. A potřetí tudy cestoval v červenci 1812 do lázní Teplice, kde se setkal nejen se spisovatelem a básníkem Johannem Wolfgangem von Goethe.

3 Heiligenstadt

Poprvé Beethoven přijel do Vídně v roce 1787, aby se setkal s Mozartem. Ale vzhledem k onemocnění matky se musel urychleně vrátit. O šest let později přijel znovu a většinu života strávil ve městě a jeho okolí. Jedním z těchto míst je Heiligenstadt, dnes součást Vídně, kam lze dojet metrem. Poprvé zde pobýval v roce 1802, aby léčil svou nastupující hluchotu.

Beethovenovo heiligenstadtské muzeum, Probusgasse 6
Muzeum v Probusgasse je od roku 2017 největší beethovenovskou expozicí ve Vídni.

V roce 1802 zde vznikla 2. symfonie, premiérovaná v Theater an der Wien  Zde také ve stejném roce napsal ve stavu hluboké deprese Závěť, která však byla nalezena až po jeho smrti.

kopie závěti je vystavena v muzeu
Badatelé se nemohou shodnout na tom, zda skladatel pobýval v místě muzea nebo o kus dále, v hostinci a dnešním vinařství na Pfarrplatz 2. Pravda však je, že v hostinci bydlel krátce v roce 1817.


4 Theater an der Wien / Divadlo na Vídeňce

Beethoven ovšem ve Vídni žil na možná až 60 adresách. V roce 1802 ho ředitel nedávno vybudovaného divadla Na Vídeňce Emanuel Schikaneder ubytoval v bytové části objektu, snad proto, aby měl kontrolu nad prací na opeře Leonora a dalších skladbách.  Byl to týž Schikaneder, který napsal libreto pro Mozartovu operu Kouzelná flétna. 8. května 1803 zde měla premiéru 2. symfonie, 3, klavírní koncert a oratorium Kristus na Olivetské hoře. O dva roky později zde měla 7. dubna veřejnou premiéru symfonie č. 3 Eroica a 20. listopadu opera Leonora, proti vůli skladatelově přejmenovaná na Fidelio. A nakonec v roce 1808 zde poprvé zazněly 5. a 6. symfonie a fantazie pro klavír.

boční pohled na Theater an der Wien na počátku 19. století
Divadlo je dodnes v provozu, budova s bytem však již nestojí.

5 Mölker Bastei

Další Beethovenův kdysi byt, dnes muzeum lze najít nedaleko bývalé Skotské brány, dnes stejnojmenné stanice metra, a proti vídeňské univerzitě. Je ve čtvrtém patře nájemního domu postaveného koncem 18. století na zrušeném bastionu městského opevnění (proto adresa Mölker Bastei 8) a z oken je krásný výhled na střechy Vídně a Wienerwaldu.

Ve 4. patře je Beethovenův byt s expozicí.
A pozor, bez výtahu!!!
Beethoven zde žil v letech 1804-1808 a 1810-1814 a těšil se přízni majitele domu Johanna Baptisty Freiherr von Pasqualati. Během této doby zde vznikly 5., 7. a 8. symfonie a také byla dokončena opera Leonora/Fidelio. V muzeu, které je v bytě umístěno, je řada exponátů spojených s Beethovenem, včetně piana, u kterého skládal 5. symfonii.


6 Lobkovický palác ve Vídni

V době svého republikánského nadšení připsal Beethoven 3. symfonii Eroica Napoleonu Bonaparte. Když ten se nechal prohlásit císařem, Bonapart zmizel a skladatel symfonii připsal, možná za 400 dukátů, knížeti Lobkovicovi s právem na výlučné provozování po dobu šesti měsíců. Ve Vídni poprvé zazněla v prosinci 1804 právě v tomto sále (Ale vůbec poprvé v srpnu 1804 na lobkovickém zámku Jezeří v severních Čechách, poté na dalším lobkovickém zámku v Roudnici a teprve pak ve Vídni). Protože však šlo o soukromé akce, za den skutečné premiéry se počítá 7. duben 1805, kdy byla poprvé hrána pro veřejnost - viz Theater an der Wien.


Slovo "eroica" se však objevilo až v roce 1806, kdy symfonie vyšla tiskem. Název zněl "Sinfonia eroica composta per festeggiare il sovveniere di un grand uomo", v překladu „Hrdinská symfonie zkomponovaná na počest velkého člověka“. Odtud se vžil název Eroica a dále sál Eroica. A cestou z centra do Heiligenstadtu můžete na Döblinger Hauptstrasse narazit na Eroica House, kde Beethoven trávil léto 1803 a pracoval ne Eroice.

Eroica Saal

7 Hradec nad Moravicí

Jedním z hlavních Beethovenových mecenášů po definitivním přesídlení do Vídně byl kníže Karel Lichnovský. Beethoven v jeho vídeňském domě několik let bydlel a navíc dlouhodobě pobíral apanáž. Rodině patřil rovněž zámek v Hradci nad Moravicí nedaleko slezské Opavy, kam byl Beethoven v roce 1806 pozván.

zámek v Hradci nad Moravicí
"Beethovenův" pokoj
busta v zámeckém parku
 Pobýval tam od července a někdy v říjnu se vrátil domů. Došlo k tomu po roztržce s pánem domu, který pozval francouzské důstojníky, kterých byl kraj plný, snad v naději, že tím zabrání rabování na svém panství. Při té příležitosti požádal skladatele o to, aby zahrál Appassionatu, a protože ten odmítl, došlo k potyčce, po které Beethoven v noci a za deště odešel. Tím přišel o přítele a mecenáše, který ho 13 let podporoval. Zůstaly mu jen nástroje, které kníže zakoupil pro chlapecký kvartet.

Podruhé přijel Beethoven do Hradce pravděpodobně 24. září 1811, aby se účastnil premiéry své Mše C dur dne 28. září v Opavě. Na zámku se zdržel pouze 5 dnů a odejel do Vídně, aby se zúčastnil oslav svého žáka arcivévody Rudolfa. Podstatné však je, že kníže onen starý konflikt odsunul a byl ochoten Beethovena znovu podporovat. Což pomohlo jen zčásti, neboť za 3 roky zemřel. 

8 Rakouská akademie věd

Historická budova Rakouská akademie věd se nachází nedaleko Stephansplatz v budově postavené v letech 1753-1755 pro potřeby vídeňské univerzity, která v této oblasti působila od středověku. Uvnitř této instituce lze najít další důležité beethovenovské místo. Koncertní sál, který v jeho době náležel k nejprestižnějším vídeňským scénám, byl 8. prosince 1813 svědkem premiéry 7. symfonie a skladby Wellingtonovo vítězství oslavující úspěchy spojenců v boji s Napoleonovou armádou. Koncert byl součástí charity ve prospěch vojáků zraněných v říjnové bitvě u Hanau.

slavnostní sál Rakouské akademie věd

9 Baden

Nijak zvlášť pevné Beethovenovo zdraví přivádělo skladatele do různých lázní. Vedle zmíněného Heiligenstadtu nebo lázní v západních Čechách to byl především Baden, který leží asi 30 km jihozápadně od Vídně. V letech 1807-1825 tam strávil mnoho prázdninových měsíců a dodnes zůstala zachována řada domů, kde tehdy žil. Jedním z nejznámějších je dům Rathausgasse 10, kde pracoval na 9. symfonii a kde je dnes malé muzeum. 

Beethovenhaus Baden

10 Mödling

Modling leží pár kilometrů jižně od Vídně, ale je dnes okresním městem s asi 20 000 obyvatel a Beethoven v něm bydlel v letních měsících 1818 a 1819 ("Hafnerhaus") jakož i 1920 ("Christhof"). V té době pracoval na skladbách Missa Solemnis, 9. symfonie, klavírní sonáta č. 29 a Diabelliho variace. V roce 1819 údajně složil 11 tzv. Mödlingských tanců pro šraml, který hrál v hostinci U dvou havranů, kam docházel. Do Hafnerhaus jsou dnes turisté lákáni na pamětní pokoje.

Hafnerhaus Modling

11 Helenental

Seznam Beethovenských poutních míst zakončíme něčím méně radostným. Jak lze očekávat u romanticky orientovaného skladatele, jenž do „pastorální“ symfonie přenesl své city k přírodě, Beethoven měl rád procházky po venkovských oblastech v okolí Vídeň. Jedním z těchto míst bylo Helenentalské údolí poblíž Baden, kde „Beethovenova cesta“ připomíná jeho dobu. Ostatně podobná cesta je i v Heiligenstadtu.


Nesmrtelný mistr tónů pobýval v letech 1826 a 1826
často u této skály
Bohužel tato oblast byla údajně také místem, kde se Beethovenův 20letý synovec Karl pokusil v červenci roku 1826 o demonstrativní sebevraždu. Přestože měl dvě pistole, jednou minul a střela z druhé ho pouze zranila. Nicméně dosáhl svého a zoufalý strýc - poručník souhlasil s tím, aby tento neschopný střelec opustil studia a stal se vojákem.

Helenental s troskami hradu Rauhenstein ve 20. letech 19. století
To romantické místo je snad prokleté. O pár kilometrů dál a 63 roků později zastřelil v Mayerlingu ženatý korunní princ Rudolf svou mladičkou a již těhotnou milenku a posléze i sebe (Říká jedna z verzí tragédie císařské rodiny)


12 Zámek Wasserhof

Schloss Wasserhof v Gneixendorfu leží asi 80 km východně od Vídně a v roce 1819 ho koupil Beethovenův nejmladší bratr Johann.

Wasserhof koupil v roce 2007 vídeňský architekt  Ernst Linsberger
a v letech 2011-2015 ho rozsáhle restauroval.
Ten přišel za Ludwigem do Vídně v roce 1895 a působil zde jako lékárenský asistent do roku 1808, kdy si pořídil vlastní lékárnu v Linci. Snad za finanční podpory od Ludwiga. I když badatelé hledají signály jejich vzájemné nevraživosti, zdá se, že skutečnost nebyla tak dramatická. Bratři byli v kontaktu i přesto, že se Ludwig snažil zabránit Johannovu "nerovnému" sňatku, ten mu pomáhal v problémech se synovcem Karlem. Když po zmíněném pokusu o sebevraždu dal Ludwig souhlas s tím, aby se Karl přihlásil do armády, byli oba od konce září do počátku prosince hosty na Wasserhofu (za 4 zlaté/den). Akorát není vědcům úplně jasné, zda přímo na zámku nebo v přilehlém domě č. 19. Jeho majitelé to však neřeší a zřídili si Beethovenovo muzeum. Ludwig, zde dokončil kvartet op. 135 a upravoval kvartet op. 130.

pamětní deska na zámecké zdi
Karl poté narukoval jako kadet k pěšímu pluku v Jihlavě, zatímco Ludwig se vrátil do Vídně a Wasserhof tak byla jeho poslední štace. Zemřel 26. března 1827.






Žádné komentáře:

Okomentovat