Blbost jako přednost?

Včera jsem narazil na jakéhosi opraváře, který mi připadal jako kmenový volič současného mocenského tandemu B&Z. Menší sporý chlápek středního věku, který to dotáhl na seřizovače klik a pantů oken a dveří, byl se vším okamžitě hotov, všemu rozuměl a všichni pro něj byli blbci. Dokáži si představit, jak se po pár pivech stává ve svých očích králem hospody. Čím to, že osoba se schopnostmi sotva průměrnými věří, že vše má jednoduché řešení, které zná a rozumí mu i on?

Zkusme se obrátit k  psychologii, což je disciplína s obrovským potenciálem, protože se může týkat kohokoliv z 8 miliard jedinců druhu homo sapiens. A psychologové David Dunning z Cornell University a Justin Kruger z University of Illinois v roce 1999 doložili princip [1], který je sice nasnadě, ale oni ho ověřili experimentálně.

Inspirací pro jejich výzkum se stal případ z roku 1995, kdy bankovní lupič McArthur Wheeler neozbrojen a bez masky vyloupil dvě pittsburské banky. Když ho dopadla policie, Wheeler byl v šoku, neboť, jak tvrdil, „se přeci polil šťávou".Wheeler totiž trpěl utkvělou představou, že když se pomaže citronovou šťávou, stane se pro kamery neviditelným. Ostatně, svůj názor nezměnil ani tehdy, když viděl záznamy z přepadení, které označil za podvrh. [2]

Dunning-Krugerův efekt 

O co tedy jde? Lidé mají tendenci hodnotit příliš příznivě své schopnosti v řadě sociálních a intelektuálních oblastí. Autoři dokládají, že k tomuto nadhodnocování dochází částečně proto, že jedinci, kteří nejsou v těchto oblastech dostatečně kompetentní, trpí dvojím břemenem: nejenže činí chybné závěry, což vede k nesprávným rozhodnutím, ale jejich nekompetentnost je zbavuje schopnosti si svůj hendikep uvědomit. Experiment proběhl tak, že ve čtyřech studiích autoři zjistili, že účastníci, jejichž odpovědi při testech humoru, gramatiky a logiky se nacházely ve spodním kvartilu [3], hrubě přeceňovali svůj výkon a schopnosti. Přestože je jejich výsledky zařadily do 12. percentilu [4], byli přesvědčeni, že jsou mírně nad průměrem. Několik analýz spojilo tuto nesprávnou kalibraci s nedostatkem schopnosti si svou neschopnost uvědomit, resp. rozlišit přesnost od chyby. S rostoucí kompetencí účastníků se zvyšovala i jejich schopnost rozpoznat vlastní omezení.

Platí to i pro politiku

Iana Ansona, asistenta katedry politických věd University of Maryland zaujaly diskuze na sociálních sítích před americkými prezidentskými volbami v roce 2016. K provedení výzkumu si vybral 2 606 dospělých Američanů, kteří vyplňovali dva on-line průzkumy. Hodnotil pak faktické znalosti účastníků – ptal se například na to, jak dlouho slouží senátor, kdo je ministr energetiky, nebo která strana je konzervativnější v oblasti zdravotní péče, či která strana ovládá Sněmovnu reprezentantů. Většina z nich neměla v politickém kvízu příliš dobré výsledky - a ti, kteří měli horší výsledky pak s větší pravděpodobností nadhodnocovali svůj výkon. [5]

Někteří jedinci začali po amerických prezidentských volbách 2016 spojovat Trumpovo působení na postu prezidenta s Dunning-Kruger efektem, protože Trump  působí dojmem neuvěřitelné sebejistoty tam, kde o problému mnoho neví. Podobné asociace občas vyvolává i počínání českých ústavních činitelů.

Tak svět odplácí

Doložení D-K efektu přineslo autorům v roce 2000 Ig Nobelovu cenu, což je americké ocenění parodizující skutečnou Nobelovu cenu. Ta je každoročně udělována časopisem Annals of Improbable za neobvyklé nebo triviální výsledky vědeckého výzkumu a má poněkud ironizující charakter. V našem případě to jistou logiku má, neboť odpovídající zkušenost s hlupáky je známa již od starověku, nikdo ji však za použití statistických metod experimentálně neověřil.

Stejnou cenu získala o rok dříve skupina českých vědců, kteří dokázali, že psi zaujímají při močení polohu sever-jih.

----------------------------

.
[1] Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. By Kruger, Justin,Dunning, David; Journal of Personality and Social Psychology, Vol 77(6), Dec 1999, 1121-1134

[2] The Anosognosic’s Dilemma: Something’s Wrong but You’ll Never Know What It Is (Part 1)
BY ERROL MORRIS JUNE 20, 2010 9:00 PM

[3] kvartil - Tři kvartily rozdělují statistický soubor na čtvrtiny. 25 % prvků má hodnoty menší než dolní kvartil  a 75 % prvků hodnoty menší než horní kvartil

[4] percentil - relativní umístění vzhledem k ostatním posuzovaným na stupnici do hodnoty 100, přičemž 100 je nejvyšší umístění

[5] http://www.iananson.com/wp-content/uploads/2019/01/2018-dunning-kruger.pdf