Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dnešn...

pátek 29. listopadu 2019

Listopadové majstrštyky

BAROKNÍ OPERA

Po 300 letech, která Vivaldiho opera Arsilda strávila v archivu, ji oživili Václav Luks a režisér David Radok spolu se sólisty a sborem Collegium Vocale 1704. Premiéra se konala 7. března 2017 v Národním divadle Bratislava a na youtube je k dispozici nahrávka.


Pražské podiové provedení o 2 1/2 roku později bylo malou náplastí na to, že scénická verze díky neochotě Národního divadla Prahu minula. Dirigent Luks ji tentokrát alespoň doprovodil zasvěceným slovním výkladem.


Podiová verze byla ochuzena nejen a kongeniální herecký režijní rozměr, ale i o sbory. Přes určité změny v obsazení sólových rolí byl pražský výsledek přijat s nadšením. Hlavní změna spočívala v obsazení role Lisei Anetou Petrasovou. Vzhledem k tomu, že ke změně došlo na poslední chvíli a zpěvačka měla s operou zkušenost pouze jako členka sboru,  bylo převzetí role samo o sobě hrdinský čin. Po troše počáteční nervozity, kdy spíš deklamovala než zpívala, se jí však zhostila se ctí. Hlavní postavou se však stal kontratenor Kangmin Justin Kim, jehož plný a dramatický hlas převyšoval zbytek sólistů. Kdybych neměl v paměti uloženo bratislavské představení, byl bych asi nadšen a nic by mi nechybělo.

Rudolfinum, Praha, Česká republika
12. 11. 2019 – 19.30 hod

A. Vivaldi — Arsilda, regina di Ponto RV 700
Giovanni Andrea Sechi | edice partitury

Mireille Lebel | Arsilda
Aneta Petrasová | Lisea
Lisandro Abadie | Cisardo
Fernando Guimarães | Tamese
Kangmin Justin Kim | Barzane
Lenka Máčiková | Mirinda
Helena Hozová | Nicandro

Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704
Václav Luks | dirigent


ZPĚV

Ve středu 20. listopadu se v pražské Smetanově síni potřetí představila 34letá Jihoafričanka Pretty Yende pocházející z nevelkého města 350 km od Johannesburgu. Tam zpívala v kostelním sboru, v letech 2009-11 absolvovala akademii La Scala a svou mezinárodní kariéru spustila vítězstvím v Operalii před 8 lety. V Metropolitní opeře debutovala v lednu 2013, o rok později zpívala poprvé v Praze (resp. na youtube.) Letos tedy přijela už potřetí, a to po čerstvém říjnovém úspěchu v Paříži, kde se představila jako skvělá Violetta (A alternovala ji tam neméně skvělá 31letá Češka Zuzana Marková.)


Přestože již před oněmi pěti roky byla vynikající, dnes je zřejmě na vrcholu po všech stránkách uměleckého projevu a pro mne osobně to byl jeden z nejlepších recitálů, ne-li vůbec nejlepší z těch, které jsem měl možnost vidět.

Dramaturgie pražského koncertu byla poněkud překvapivá, protože zpěvačka představila široký repertoár od písní přes operetu až po operní arie. Zatímco populární árie je zárukou úspěchu i při průměrném podání, skutečný zážitek z písně dokáže zprostředkovat pouze skutečný mistr. Z celé řady špičkových zpěváků mne skutečně zaujali jen Kathleen Battle (Frühlingsstimmen, Karajan a Wiener  Philharmoniker 1987 - viz youtube), Matthias Goerne (Rudolfinum 2014, Chlapcův kouzelný roh s ČF a Manfredem Honeckem) a nyní tedy Pretty Yende. Což neznamená, že to ostatní bylo z čistě pěveckého hlediska slabší. Co Pretty Yende dokáže v operním oboru je vidět na ukázce shora. A v přídavku předvedla svou exhibiční interpretaci "Una voce poco fa." Chtělo by to slyšet ji v živém představení. Šance je v březnu jako Manon v Paříži nebo v květnu v Mnichově coby Adinu.


Nespravedlivé by bylo nezmínit klavíristu Michela D´Elia, který byl ne doprovazečem, ale hudebním partnerem zpěvačky, aniž by ji zastiňoval.

Smetanova síň Praha
20. 11. 2019

Pretty Yende - zpěv
Michele D´Elia - klavír

Program

ROBERT SCHUMANN (1810–1856)
Der Nussbaum, op. 25/3
Mein Schöner Stern, op. 101/4
Widmung, op. 25/1
Schmetterling, op. 79/1
Loreley, op. 53/2
Aufträge, op. 77/5
Waldesgespräch, op. 39/3

GAETANO DONIZETTI (1797–1848)
Barcarolle
La conocchia
Le crépuscule
z cyklu Nuits d'été à Pausilippe

Que n'avons nous des ailes (Lucia)
Lucia di Lammermoor, 1. dějství

PAOLO TOSTI (1846–1916)
Aprile
Ideale
Malià

RICHARD STRAUSS (1864–1949)
Zueignung, op. 10/1
Kling!, op. 48/3
Allerseelen, op. 10/8
Ständchen, op. 17/2
Ich schwebe, op. 48/2
Cäcilie, op. 27/2

JOHANN STRAUSS II (1825–1899)
Klänge der Heimat (Rosalinde)
Netopýr, 2. dějství


KLAVÍR

Užívám si jízdy, dokud mi v tom auto, doktoři či rudozelená frakce radnice nezabrání. A tak jsem dojel do Rudolfina, kde ruskobritskoizraelský žid spolu s Beethovenem a Steinwayem & Sons předvedl tu lepší část lidství. Stále žasnu, kde tihle lidé berou sílu 100x do roka ze sebe vyrvat spolu s tóny i duši. Přitom nad tím vším jakoby stojí politici, z nichž mnozí vyluzují jen bezduché falešné popěvky.

Tři přídavky z Beethovenovy dílny (dvě bagately a variace) klavírista uváděl srozumitelnou češtinou. Což nebyla zvláštní pocta publiku, protože jeho žena, se kterou se 10. března přede dvěma lety oženil na Staroměstské radnici, je sice Arménka, ale s českým občanstvím a od roku 2002 žije v Praze, v době svatby se svými čtyřmi potomky, a když budete mít štěstí, můžete ho někde na Starém Městě nebo na Malé Straně potkat. Jeho jméno je Jevgenij Kissin, žije v Praze a je to člověk skutečně mimořádný nejen jako klavírista, ale také skladatel, spisovatel, žid a světoobčan.

Pokud jde o koncert, trvalo nějakou dobu, než hra přeskočilo na level, kdy už dávno nejde o tóny, byť by byly sebekrásnější, ale inspiraci k myšlenkám, které do skladeb vkládat Beethovenův genius, pomalu vstupující do romantického světa. Stačí zamyslet se nad názvy sonát.



Rudolfinum, Praha, Česká republika
23. 11. 2019 – 19.30 hod

Jevgenij Kissin – Klavírní recitál
Ludwig van Beethoven

Sonáta č. 8 c moll op. 13 „Patetická“
15 variací a fuga na vlastní téma Es dur op. 35 „Eroica“
Sonáta č. 17 d moll op. 31 č. 2 „Bouře“
Sonáta č. 21 C dur op. 53 „Valdštejnská“

Jevgenij KISSIN | klavír

Žádné komentáře:

Okomentovat