Být vědcem není žádná sranda. Fosilie dávných lidoopů objevené v Německu nabízí nová vodítka k časovému zařazení lidského bipedalismu (krásný slovo, skoro jako dvojkolo). Nálezy kostí paží, holení a stehen od čtyř jedinců - stejně jako kosti obratlů a kotníků, datované kamsi před 11,6 milionů let, naznačují, že lidoop jménem Danuvius guggenmosi, mohl chodit vzpřímeně. Pokud by to byla pravda, šlo by o jedny z prvních důkazů bipedalismu mezi lidskými předky, o nichž se dosud předpokládalo, že se asi před 7 miliony let odštěpili od linie, která zahrnuje dodnes žijící šimpanzy bonobos a šimpanzy učenlivé. Před tímto nálezem jsou nejčasnější náznaky bipedalismu pozorovatelné právě u fosilií starých 6 až 7 milionů let. Ale ne každý je o nových závěrech přesvědčen a vědci se stále potřebují ujistit, kam D. guggenmosi v rodokmenu primátů zařadit.
A zase ty Němci. Ale na Benešovy dekrety nám šahat nebudou, jak by řekl Míla Rozner.
Ovšem z hlediska genderového jsou v této souvislosti zajímavé také přepestré sexuální praktiky v Kongu žijících bonobů, kteří mají s lidmi společných 98,4 % DNA. Pokud je tajně neodkoukali od moderního člověka, jsou zřejmě obrazem toho, jak to vypadalo v Sodomě a kam může člověka přivést doba postfaktická, která už dnes pracuje se čtyřiceti genderovými typy. Tato rozmanitosti a z ní vyplývající přirozená nejistota při sexuálním sebezařazení našich potomků by mohly vést až k vyhynutí člověka jako druhu. Pokud ovšem nedojde k ne nepravděpodobné genderové krizi a následující revoluci, která pod heslem všechna moc nadsamcům/nadsamicím logicky přivede k moci tyto genderové extremisty.
Žádné komentáře:
Okomentovat