Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

čtvrtek 31. října 2019

Collegium, Luks, Handel - Vzkříšení

Georg Friedrich Händel se proslavil především vokálními díly, která vznikla poté, co se usadil v Anglii. Nicméně základem jeho fenomenálního úspěchu byly skladby, které vytvořil v Itálii, kam přišel jako geniální mládenec a přidrzlý muzikant na podzim 1706 a počátkem roku 1707 se objevil v Římě. Za pár měsíců se už dávalo jeho oratorium Il trionfo del Tempo e del Disinganno na text a v paláci kardinála Pamphilliho. V něm se mimo jiné poprvé objevuje slavná árie Lascia la spina. Ovšem Händel byl luterán a tak se bezpochyby komfortněji cítil ve službách svého nejoblíbenějšího mecenáše v Římě, světského knížete Francesca Marii Ruspoliho. A  právě v jeho paláci zaznělo La Resurrezione čili Vzkříšení napsané pro masopustní slavnosti v Římě roku 1708, kdy tomuto mladíkovi bylo 23 let.

Odpověď na otázku, proč nenapsal rovnou operu, je celkem jednoduchá: po skandálním průběhu  masopustního festivalu v roce 1667 bylo její provádění v Papežském státě omezeno, v roce 1703 dokonce zakázáno úplně. Zákaz osobně inicioval papež Klement XI. který byl hlavou církve od roku 1700. Osobně operu odsuzoval jako nemravnost, ale k tomuto kroku přispěla i válka o španělské dědictví, která se týkala mimo jiné i království neapolského, a ničivé zemětřesení v roce 1703. Papež byl ovšem osoba uměnímilovná a podporoval jiné vokální produkce - oratoria, a to nejen slovem, ale i finančně. A římská elita, představovaná mezi jinými kardinály, jeho přání respektovala.

Premiéra se konala na Boží Hod velikonoční roku 1708, velký sál byl bohatě vyzdoben a v orchestru sedělo téměř 50 muzikantů, což byl počet tehdy naprosto nevídaný. Provedení mělo veliký kladný ohlas až na to, že papež si vyžádal, aby v pondělní repríze nezpívala Magdalénu žena.

Senzační úspěch byl utvrzen tím, že v průběhu léta téhož roku napsal Händel pro Ruspoliho každý týden jednu kantátu, celkem 15. To otevíralo skladateli další dveře a tak byl koncem roku 1709 přijat v Benátské republice, která papežské prudérnosti nepodlehla a Händel pro ni napsal opera Agrippina. 
Autorem libreta byl kardinál Vincenzo Grimani, který v Benátkách provozoval operní divadlo Teatro S Giovanni Grisostomo, a krátce předtím byl jmenován místokrálem neapolským.




Toto je koncert z roku 2009, o rok později vyrobila Česká televize záznam koncertu s poněkud jinými sólisty v Ostravě.

Říjnové provedení má předchozím úvodem naznačenou takovou pověst, že pokud by se mělo něco zdůrazňovat, musely by to být nedostatky a ty se i díky excelentnímu obsazení neobjevily.


Rudolfinum, Praha, Česká republika
24. 10. 2019 – 19.30 h

G. F. Händel — La Resurrezione HWV 47

Julia Lezhneva | Anděl
Raffaella Milanesi | Maddalena
Francesca Ascioti | Cleofa
Topi Lehtipuu | San Giovanni
Luigi De Donato | Lucifer

Collegium 1704
Václav Luks | dirigent



Žádné komentáře:

Okomentovat